248 C 11/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím – zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, částku 4.000 Kč a částku 800 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, na základě, které žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci prostřednictvím splátek ve výši 2.000 Kč měsíčně splatných ke každému 28. dni v měsíci se splatností celé zápůjčky nejpozději do 28. 2. 2023. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, byť jej k tomu žalobce opakovaně vyzýval. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 20.000 Kč, úroku ve výši 4.000 Kč, smluvní pokuty ve výši 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % ročně z částky 20.000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil na den 4. 11. 2024 ve 13.00 hod. jednání. Žalobce se z něj dne 30. 8. 2024 omluvil. Žalovaný, ač k jednání řádně a včas soudem z adresy evidované v centrální evidenci obyvatel předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se z něj a ani nepožádal soud o jeho odročení z důležitých důvodů. Soud proto ve věci jednal a věc u tohoto jednání v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl.

4. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu.

5. Mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , Anonymizováno, na základě, které žalobce poskytl žalovanému téhož dne v hotovosti zápůjčku ve výši 20.000 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky v této částce podpisem této smlouvy. Zápůjčka ve výši 20.000 Kč byla splatná prostřednictvím splátek ve výši 2.000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 28. dne v měsíci s tím, že celá zápůjčka měla být uhrazena nejpozději do 28. 2. 2023. Strany si současně ve smlouvě sjednaly poplatek ve výši 20 % zapůjčené částky, tj. ve výši 4.000 Kč, který byl splatný spolu se zápůjčkou, a v čl. 4 smlouvy i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 4 % zapůjčené částky, tj. ve výši 800 Kč (viz předmětná smlouva). Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, proto byl k úhradě jistiny zápůjčky a jejímu příslušenství vyzván dopisem ze dne 12. 3. 2024 zaslaným žalovanému téhož dne doporučeně na adresu , adresa, a dále i předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2024 zaslanou žalovanému téhož dne doporučeně na adresu , adresa, (viz jednotlivé výzvy vč. podacích lístků).

6. Dle § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Dle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citované ustanovení občanského zákoníku dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná co do požadované jistiny, úroku, smluvního úroku z prodlení a smluvní pokuty, a proto ji v tomto rozsahu částečně vyhověl a částečně nedůvodná co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, a proto ji v tomto rozsahu částečně zamítl.

12. Mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl téhož dne v hotovosti zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit způsobem, ve lhůtách a s částkami ve smlouvě ujednanými. Žalovaný převzetí zápůjčky v této výši v hotovosti stvrdil podpisem předmětné smlouvy. Žalovaný splátkám zápůjčky nedostál, žalobci na její úhradu neuhradil ničeho, dostal se s jejími splátkami do prodlení. Žalobce tak má dle § 2390 občanského zákoníku právo na úhradu jistiny zápůjčky ve výši 20.000 Kč, stejně jako má dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku právo na úhradu sjednaného úroku, a dle § 2048 a násl. občanského zákoníku i na úhradu smluvní pokuty ve sjednané výši. Žalovaný se s úhradou zápůjčky dostal prokazatelně od 1. 3. 2023 do prodlení a žalobce tak má vedle práva na jistinu, úrok a smluvní pokutu nárok i na příslušenství jistiny v podobě úroku z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

13. Žalobce se vedle sjednaného smluvního úroku z prodlení domáhal po žalovaném i úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Právní úprava výše úroku z prodlení je dispozitivní a platí, že nařízením vlády č. 351/2013 Sb. stanovená výše úroku z prodlení se uplatní pouze tam, kde si strany neujednaly výši úroku z prodlení jinou. V projednávané věci si strany ve smlouvě o zápůjčce sjednaly mj. i výši smluvního úroku z prodlení a toto jejich ujednání má s ohledem na dispozitivnost právní úpravy přednost před úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši. Současně platí, že lze požadovat buď sjednaný smluvní úrok z prodlení nebo ten v zákonem stanovené výši, nikoliv oba. Úrok z prodlení je pak sankcí za prodlení dlužníka s hrazením dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že strany si výši smluvního úroku z prodlení sjednaly ve smlouvě a tato má přednost před úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši, zamítl soud žalobu v rozsahu, v jakém se žalobce po žalovaném domáhal vedle smluvního úroku z prodlení i úroku z prodlení v zákonem stanovené výši.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení převážně procesně úspěšný a má tak vůči procesně méně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se v řízení po žalovaném domáhal zaplacení částky 20.000 Kč, 4.000 Kč, 800 Kč s příslušenstvím. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný co do částky 20.000 Kč, 4.000 Kč a 800 Kč s příslušenstvím (viz výrok I rozsudku) a částečně procesně neúspěšný co do příslušenství (viz výrok II rozsudku). Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud tak pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení kapitalizoval i příslušenství, které žalobce žalobou požadoval a ve vztahu ke kterému byl současně v řízení částečně procesně neúspěšný, a to ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, ve vztahu ke smluvnímu úroku z prodlení částkou 12.300 Kč a ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení částkou 5.054,79 Kč. Žalobce se tak v řízení domáhal po žalovaném celkově zaplacení částky 42.154,79 Kč (100 % předmětu řízení) a byl v řízení procesně úspěšný co do částky 37.100 Kč, tj. co do 88 % předmětu řízení. Po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu tak má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 76 % (88 % - 12 % = 76 %).

15. Plně procesně úspěšný žalobce by měl právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.600 Kč. Náklady řízení žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z paušální odměny nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč, a to za sepis výzvy a žaloby.

16. Žalobce tak má s ohledem na svůj procesní úspěch ve věci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.216 Kč.