248 C 22/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Frankovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1.128,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.128,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit Česká republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným u Městského soudu v Brně dne10. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.128,10 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodňoval skutečností, že žalovaný se dne 10. 6. 2019 na výzvu příslušníků Policie České republiky podrobil odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu v souladu s ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem laboratorního vyšetření krve žalovaného bylo zjištění 2,56 promile alkoholu v organismu. Žalobce uhradil [nemocnici] [anonymizováno] [obec] za klinické vyšetření a odběr biologického materiálu na základě faktury č. [spisová značka] ze dne 1. 7. 2019 částku 375 Kč. Dále zaplatil žalobce [nemocnice] [anonymizována tři slova]. [jméno] [anonymizováno] [obec] za klinické vyšetření a odběr biologického materiálu na základě faktury [číslo] ze dne 10. 7. 2019 částku 660,10 Kč. Dále žalobce požaduje po žalovaném náklady vynaložené dne 10. 6. 2019 za dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení a to v celkové výši 93 Kč. Přes předžalobní výzvu ze dne 4. 11. 2019 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne 22. 10. 2020, č. j. 248 C 22/2020-25, zrušený usnesením ze dne 5. 1. 2021 pro nemožnost doručení žalovanému. Žaloba spolu s výzvami byla žalovanému doručena vyvěšením na úřední desce soudu dne 3. 5. 2021, neboť má žalovaný zapsanou úřední adresu [adresa žalovaného]. K doručené žalobě ani výzvám se žalovaný nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce v žalobě uvedená nepopřel ani nezpochybnil. Žalovaný se k doručenému návrhu a výzvě dle ust. § 115 a) o. s. ř. vyvěšením na úřední desce soudu písemně nevyjádřil, soud tedy má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ustanovení § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek: (2) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. (3) Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a) bez nařízení jednání, neboť všemi listinnými důkazy, které byly k žalobě připojeny, byl nárok žalobce zcela plně osvědčen a soud proto podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ OSŘ„) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 300 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 OSŘ provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. O povinnosti úhrady soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, kdy je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný.