248 C 31/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně žalované: ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně oba žalovaní zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 24 365 Kč s příslušenstvím - náklady správy a služeb

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 24.365 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24.365 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15.619 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 31. 7. 2018 domáhal vůči žalovaným zaplacení částky 24.365 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaní jsou vlastníky bytu [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] a dále spoluvlastníky spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Žalovaní jsou dle zákona a stanov tamního společenství vlastníků jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a platit zálohy na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu. Za období roku 2016 byla výše úhrad stanovena částkou 5.717 Kč měsíčně, kterou žalovaní platili pouze částečně. Vyúčtováním za rok 2016 byl zjištěn dluh žalovaných ve výši 24.365 Kč. Žalobce se tak po žalovaných domáhá zaplacení této částky včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 1. 9. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne 2. 11. 2018 uvedli, že jim nebylo předloženo řádné vyúčtování a žalobce jim odmítá předložit podklady. Žalovaní žalobci ničeho nedluží. Vyúčtování není řádné. Současně se vyjadřovali k fungování žalobce a správce domu.

3. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 24.365 Kč s příslušenstvím a současně mu nahradit náklady řízení. Proti tomuto rozsudku žalovaní podali dne 7. 5. 2019 odvolání.

4. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], pak byl shora uvedený rozsudek soudu I. stupně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby se postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vypořádal s nárokem žalovaných na zaplacení částky 60.000 Kč tak, aby bylo zřejmé, čeho se tito domáhají a nové rozhodnutí ve věci řádně odůvodnil a vypořádal se s obranou žalovaných. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 10. 2020.

5. Soud v reakci na pokyn odvolacího soudu vyzval žalované usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], ke sdělení, z jakého titulu se po žalobci domáhají zaplacení jimi požadované částky. Žalovaní na výzvu soudu reagovali podáním ze dne 22. 1. 2022, k soudem požadovanému se nikterak nevyjádřili. Vyjadřovali se pouze ke způsobu doručování soudní zásilky, k působnosti asistenta soudce a k věci jako takové. Současně namítli podjatost předsedkyně senátu JUDr. Aleny Frankové.

6. V reakci na námitku podjatosti byli soudem usnesením ze dne 18. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], vyzváni, aby ji z důvodu její neurčitosti doplnili. Současně byli soudem zpraveni o tom, že došlo ke dni 1. 1. 2022 ke změně v obsazení senátu a byli vyzváni ke sdělení, zda s ohledem na tuto skutečnost na této námitce trvají či nikoliv s tím, že byli soudem upozorněni, že nebude-li podání řádně doplněno, nebude k němu soud přihlížet. Žalovaní na toto usnesení soudu nikterak nereagovali.

7. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 6. 2022 ve 13.00 hod. Žalovaní byli předvoláni z adresy jejich trvalého bydliště, a to doporučenou zásilkou, která jim byla dne 22. 3. 2022 doručena vhozením do jejich domovní schránky v místě jejich trvalého bydliště. Právní zástupce žalovaných požádal soud svým podáním ze dne 28. 5. 2022 doručeným soudu téhož dne o odročení nařízeného jednání, neboť v termínu nařízeného jednání čerpá dovolenou. Jeho žádosti o odročení nebylo soudem vyhověno, neboť soud ji nepovažoval za omluvu včasnou ani důvodnou, a to s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalovaných převzal jejich zastupování již dne 25. 4. 2022 O neodročení jednání byl právní zástupce žalovaných soudem neprodleně dne 30. 5. 2022 informován. Soud tedy ve věci dne 1. 6. 2022 jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaných a jejich právního zástupce.

8. V průběhu řízení došlo ke dni 1. 1. 2022 ke změně v obsazení senátu. Soud u jednání konaného dne 1. 6. 2022 realizoval dle § 119 odst. 3 o.s.ř. úkony z této skutečnosti vyplývající.

9. Současně soud u tohoto jednání poučil a vyzval žalobce dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů, a to ve lhůtě 60 dnů od konání jednání. Žalobce na výzvu soudu reagoval svým podáním ze dne 14. 7. 2022.

10. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a výslechem svědka [] [jméno] [příjmení] a dospěl k závěru o následujícím skutkovém stavu.

11. Z informací o jednotce bylo zjištěno, že žalovaní jsou vlastníky bytu [číslo] v domě [adresa] zapsaného na listu vlastnictví č. [rok] pro [obec], [katastrální uzemí].

12. Z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vyplývá, že ke dni 1. 11. 2010 vzniklo Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec], z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobce. Účelem společenství je správa nemovitostí.

13. Svědek [] [jméno] [jméno] uvedl, že je členem Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec] a v letech 2010 až 2015 byl i členem jeho výboru. Žalovaní jsou jeho sousedé, s nimiž se zdraví na chodbě. Žalovaní již v minulosti hradili žalobci (dříve bytovému družstvu) platby ve výši, ve které uznali za vhodné. Instalace měřičů tepla proběhla v domě v roce 2012. Byl svědkem toho, že žalovaný odmítl vpustit do bytu zástupce společnosti, která instalaci měřidel zajišťovala a k jejich instalaci tak v jejich bytě nedošlo. Důvod odmítnutí instalace měřidel žalovaným mu není znám. Žalovaný v minulosti písemně napadal členy výboru a obviňoval je z toho, že tam kradou a zneužívají členství ve výboru ke svému prospěchu. Výbor funguje ke spokojenosti všech ostatních členů společenství.

14. Z dopisu [], stavebního bytového družstva, ze dne 12. 4. 2017, soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaným bylo zasláno vyúčtování služeb za rok 2016 spolu s vyjádřením [právnická osoba]. V bytě žalovaných nebyly nainstalovány měřiče rozdělení nákladů na teplo, a proto byli žalovaní současně vyzváni k namontování těchto měřidel, neboť jejich instalace byla do 31. 12. 2014 povinná. Výpočet nákladů za teplo bylo provedeno dle vyhl. č. 269/2015 Sb.

15. Z vyúčtování služeb od 1. 2016 do 12. 2016 ze dne 31. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaným vznikl za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 dluh ve výši 24.365 Kč. Tímto vyúčtováním bylo vyúčtováno teplo, voda a její ohřev, vodné a elektřina ve společných prostorách. Z vyúčtování je zřejmé, jaký byl celkový náklad za každou z položek vyúčtování, v jaké částce tato byla kryta předepsanou zálohou a jaká je výše přeplatku či nedoplatku. Na úhradu záloh byla žalovaným předepsána celkově k úhradě částka 33.060 Kč, žalovaní fakticky uhradili částku 17.607 Kč. Po provedeném vyúčtování měli žalovaní nedoplatek ve výši 4.761 Kč Celkem tak žalovaní dluží žalobci částku 24.365 Kč. Splatnost vyúčtování byla do 31. 7. 2017. Z vyúčtování je zřejmé, jaký byl celkový náklad jednotlivých položek na dům a dále na byt žalovaných. Při vyúčtování ohřevu vody a společné elektřiny se vycházelo z podlahové plochy bytu žalovaných, u ostatních položek pak byla uvedena spotřeba v m³. Přílohou vyúčtování byly informace o stavech měřidel a rozúčtování nákladů na teplo, které bylo pro byt žalovaných a rok 2016 stanoveno částkou 28.036,22 Kč.

16. Z výpisu salda za období 1. 2016 – 12. 2016 je zřejmé, že byt žalovaných je o velikosti 4+1 o výměře 89 m². Žalovaní měli předepsánu k úhradě částku 5.717 Kč měsíčně s tím, že částka 2.962 Kč měsíčně představovala dlouhodobě přijatou zálohu a částka 2.755 Kč pak představovala předpis záloh. Žalovaní uhradili žalobci za leden až listopad včetně částku 4.000 Kč měsíčně. V prosinci 2016 pak uhradili částku 5.000 Kč Celkem tak měli předepsánu k úhradě částku 68.604 Kč, fakticky uhradili částku 49.000 Kč, na zálohách tak žalovaní za rok 2016 dlužili žalobci částku 19.604 Kč.

17. Z dopisu správce domu [], stavební bytové družstvo, ze dne 23. 5. 2018, bylo zjištěno, že žalovaní platí na správu domu a služby jiné částky, než je jím stanovené předpisem a došlo omylem k chybnému přiřazení platby.

18. Z kopií dodejek je zřejmé, že vyúčtování služeb za rok 2016 bylo oběma žalovaným zasláno doporučeně na adresu místa jejich trvalého bydliště dne 12. 4. 2012. Z prohlášení pošty na dodejce uvedené je pak zřejmé, že žalovaní si doporučenou zásilku obsahující vyúčtování a jeho přílohy nevyzvedly.

19. Z dopisu [], stavebního bytového družstva, ze dne 20. 5. 2018, vyplývá, že toto stavební družstvo zabezpečuje na základě smlouvy o správě ekonomickou a provozní činnost pro žalobce. Dům je i nadále pojištěn u [právnická osoba] a pojistná smlouva [číslo] je opakovaně prodlužována, platnost pojistné smlouvy je stanovena od 1. 1. 2015 do 30. 12. 2019. Na byt žalovaných pak připadá pojistné ve výši 22 Kč měsíčně (264 Kč/rok), které je určeno podílem celkové částky 5.259 Kč na dům, počet bytů a jejich velikost. Výše pojistného se každoročně v malých částkách mění, případný nedoplatek je hrazen z dlouhodobě přijatých záloh. Současně je v dopise popsána tvorba výše záloh.

20. Předpis plateb na rok 2016 byl schválen na shromáždění SVJ dne 10. 12. 2015 (viz zápis). Pojistné nemovitosti za rok 2016 činilo 5.220 Kč ročně (viz faktura ze dne 25. 11. 2016 [číslo]). Pojistná smlouva týkající se předmětné nemovitosti byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2015 do 30. 12. 2019 (viz potvrzení o sjednaném rozsahu pojištění).

21. Z notářského zápisu notářky [] [jméno] [příjmení] ze dne 11. 11. 2010, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a N 534/2010, pak soud zjistil a vzal za prokázané, že na první schůzi Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec] konané dne 10. 11. 2010 bylo mj. přijato usnesení, ve kterém byla schválena odměna členům výboru ve výši 80 Kč za byt měsíčně.

22. Z pozvánky a ze zápisu bylo zjištěno, že se dne 19. 10. 2011 konala schůze shromáždění SVJ, kde bylo hlasováním schváleno navýšení příspěvku na správu ze 14 Kč a měsíc na 20 Kč a měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2012.

23. Z předpisu příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby poskytované s užíváním bytu ze dne 15. 3. 2017 platného od 1. 7. 2011 vyplývá, že [], stavební bytové družstvo, stanovilo žalovaným příspěvek na správu domu ve výši 1.529 Kč měsíčně sestávající se z dlouhodobě přijaté zálohy ve výši 1.240 Kč, z odměny správci ve výši 190 Kč, z odměny výboru ve výši 80 Kč a z krátkodobě přijatých záloh v podobě pojištění domu ve výši 19 Kč. Tímto předpisem byla dále stanovena krátkodobá záloha za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 3.075 Kč měsíčně sestávající se ze zálohy na teplo ve výši 2.166 Kč měsíčně, ze zálohy na ohřev vody ve výši 447 Kč měsíčně, z vodného/stočného ve výši 305 Kč měsíčně, ze zálohy na společnou elektřinu ve výši 96 Kč měsíčně a za výtah ve výši 61 Kč měsíčně. Celkem tak dle tohoto předpisu byli žalovaní povinni od 1. 7. 2011 hradit na příspěvcích částku 4.604 Kč měsíčně.

24. Z pozvánky a ze zápisu bylo zjištěno, že se dne 26. 4. 2011 konala schůze shromáždění Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec], při které byla schválena smlouva o zajišťování správy domu.

25. Ze smlouvy [číslo] ze dne 29. 4. 2011 uzavřené mezi [], stavebním bytovým družstvem a žalobcem pak bylo zjištěno, že stavební bytové družstvo se zavázalo pro žalobce zajišťovat správu, provoz a opravy společných částí domu a domu jako celku na ulici [ulice a číslo] a [] v [obec], za což byla účastníky dohodnuta odměna ve výši 158 Kč za měsíc a jednotku bez daně z přidané hodnoty. Z dodatku [číslo] ze dne 29. 4. 2011 k této smlouvě pak vyplývá, že bylo dohodnuto, že správce mj. zajistí i zpracování odměn členům výboru, za což se žalobce zavázal zaplatit správci částku 75 Kč (bez DPH) za osobu a měsíc.

26. Z pozvánky a ze zápisu bylo zjištěno, že se dne 28. 6. 2012 konala schůze shromáždění Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec], při které bylo schváleno navýšení plateb do fondu oprav z částky 20 Kč na částku 30 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2012.

27. Z pozvánky a ze zápisu bylo zjištěno, že se dne 10. 12. 2015 konala schůze shromáždění Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec], při které bylo hlasováním schváleno zvýšení pojistného z částky 19 Kč na částku 22 Kč měsíčně a byt. Žalovaní dlužili žalobci do konce roku 2014 částku 110.947 Kč.

28. Z předpisu příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby poskytované s užíváním bytu ze dne 23. 11. 2015 platného od 1. 1. 2016 vyplývá, že [], stavební bytové družstvo, stanovilo žalovaným příspěvek na správu domu ve výši 2.962 Kč měsíčně sestávající se z dlouhodobě přijaté zálohy ve výši 2.670 Kč měsíčně, z odměny správci ve výši 190 Kč měsíčně, z odměny výboru ve výši 80 Kč měsíčně a z krátkodobě přijatých záloh v podobě pojištění domu ve výši 22 Kč měsíčně. Tímto předpisem byla dále stanovena krátkodobá záloha za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 2.755 Kč měsíčně sestávající se ze zálohy na teplo ve výši 1.552 Kč měsíčně, ze zálohy na ohřev vody ve výši 603 Kč měsíčně, z vodného/stočného ve výši 366 Kč měsíčně, ze zálohy na společnou elektřinu ve výši 96 Kč měsíčně a za výtah ve výši 138 Kč měsíčně. Celkem tak dle tohoto předpisu byli žalovaní povinni od 1. 1. 2016 hradit na příspěvcích částku 5.717 Kč měsíčně. Žalovaným byl předpis zaslán žalobcem doporučeně dne 23. 11. 2015, žalovaný si zásilku obsahující předpis nevyzvedl (viz dodejka). Žalovaný předpis platný od 1. 1. 2016 převzal osobně oproti podpisu (viz podpisová listina).

29. Žalovaní žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradili, proto byli k její úhradě vyzváni i prostřednictvím předžalobní upomínky právním zástupcem žalobcem ze dne 5. 6. 2018 zaslané jim doporučeně dne 7. 6. 2018. Žalovaným byla předžalobní výzva doručena do vlastních rukou dne 22. 6. 2018 (viz výzva a dodejky).

30. Ze smlouvy o odečítací a rozúčtovací službě [číslo] [rok] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a [právnická osoba], [] byla dne 20. 8. 2012 uzavřena smlouva, na základě které se [právnická osoba], a.s. zavázala provádět pro žalobce odečty a rozúčtování osazených indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy a rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění zúčtovacích jednotek mezi konečné spotřebitele (viz smlouva a zápis ze schůze výboru SVJ ze dne 9. 12. 2011).

31. Z mapovacího listu [] ze dne 3. 2. 2012 bylo zjištěno, že zástupce této společnosti se bezúspěšně pokoušel v bytě žalovaných nainstalovat měřidla na topení.

32. Z evidenčního listu ze dne 7. 10. 2016 bylo zjištěno, že v bytě žalovaných byly demontovány původně osazené vodoměry a vyměněny za nové tam specifikované a současně byl zaznamenán jejich stav.

33. Dne 21. 12. 2015 a dne 23. 12. 2016 byl u žalovaných proveden odečet stavu vodoměrů teplé a studené vody a do formulářů zachycen jejich stav. Žalovaný stav vodoměrů stvrdil podpisem.

34. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 17. 4. 2018 ve spojení s přípisem znalkyně ze dne 15. 4. 2019 vzal soud za prokázané, že znalkyně posuzovala způsob výpočtů nákladů na vytápění bytu žalovaných a dospěla k závěru, že rozúčtování bylo vypočteno řádně dle legislativy, kdy celková výše nákladů na teplo pro byt žalovaných činí za rok 2016 částku 28.035,56 Kč.

35. Soud věc právně posoudil s ohledem na znění přechodných ustanovení z. č. 89/21012 Sb., občanského zákoníku, a to § 3028 odst. 1 tohoto zákona, již dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, neboť předmětem žaloby byl dluh žalovaných, který vznikl v důsledku toho, že žalovaní coby vlastníci bytu neplatili v roce 2016 zálohy ve výši schválené shromážděním SVJ. <i>36. Dle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.</i> <i>37. Dle § 1194 odst. 1 občanského zákoníku je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Dle odst. 2 je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.</i> <i>38. Dle § 1195 odst. 1 občanského zákoníku Společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.</i> <i>39. Dle § 1196 odst. 1 občanského zákoníku společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.</i> <i>40. Dle § 1200 odst. 1 občanského zákoníku se společenství vlastníků založí schválením stanov; společenství vlastníků může založit i jediný vlastník všech jednotek. Ke schválení stanov se vyžaduje jejich přijetí na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků jednotek, nebo shoda všech vlastníků jednotek na jejich obsahu; ustanovení § [číslo] není dotčeno.</i> <i>41. Dle § 1204 občanského zákoníku společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.</i> <i>42. Dle § 1205 odst. 1 občanského zákoníku nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.</i> <i>43. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>44. Dle § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.</i> <i>45. Dle § 6 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.</i> <i>46. Dle § 7 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.</i> <i>47. Dle § 8 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Dle odst. 2 případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.</i> 48. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl a zavázal žalované společně a nerozdílně k úhradě žalované částky včetně žalobcem požadovaného příslušenství.

49. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z § 1194 odst. 1 občanského zákoníku. Pasivní legitimace žalovaných zavázaných společně a nerozdílně pak vyplývá z § 1194 odst. 2 občanského zákoníku, neboť v řízení bylo prokázáno, že ke dni 1. 11. 2010 vzniklo Společenství vlastníků jednotek pro dům [ulice a číslo], [], [obec] a žalovaní ve společném jmění manželů vlastní byt, čímž ex lege vzniklo jejich členství v něm. Žalobce v souladu se zákonem a svým účelem je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku a jako takový vykonává činnosti tam spadající.

50. Pro náležitosti vyúčtování nákladů za služby za rok 2016 je nutno aplikovat vedle z. č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody i vyhl. č. 269/2015 Sb., účinnou od 1. 1. 2016, kde jsou upravena pravidla pro jejich rozúčtování a náležitosti jejich vyúčtování (§ 6).

51. V řízení bylo prokázáno, že žalovaní jsou vlastníky bytu v domě, v němž správu domu vykonává žalobce. Žalovaní jsou dle § 1181 občanského zákoníku povinni platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a současně mají právo, aby jim osoba odpovědná za správu domu, tj. žalobce, zálohy včas vyúčtovala.

52. V řízení bylo předpisem účinným od 1. 1. 2016 prokázáno, že žalovaní měli od tohoto data hradit žalobci zálohy v tam předepsané výši sestávající se z dlouhodobě a krátkodobě přijatých záloh. Dlouhodobě přijaté zálohy byly tvořeny příspěvkem na správu domu ve výši 2.962 Kč měsíčně, který je tvořen tzv.„ fondem oprav“, jehož výše byla stanovena rozhodnutím shromáždění SVJ konaného dne 28. 6. 2012, kterým bylo určeno, že příspěvek bude činit 30 Kč a měsíc, což v případě žalovaných, kdy výměra jejich bytu činí 89 m², představuje částku 2.670 Kč; dále odměnou správci ve výši 190 Kč měsíčně (viz předmětná smlouva vč. dodatku [číslo]), odměnou výboru SVJ ve výši 80 Kč měsíčně (viz notářský zápis) a pojistným ve výši 22 Kč měsíčně za byt. Dům byl po celou dobu roku 2016 kontinuálně pojištěn, což bylo prokázáno potvrzením o sjednaném rozsahu pojištění. Z faktury za pojistné pak byla zjištěna celková částka připadající na dům, která byla následně rozpočítána dle bytů a jejich velikosti a žalovaní tak byli povinni hradit pojistné ve výši 22 Kč měsíčně. Dle předpisu byli žalovaní povinni hradit krátkodobé zálohy spojené s užíváním jejich bytu v celkové výši 2.755 Kč měsíčně sestávající se ze záloh na teplo ve výši 1.552 Kč měsíčně, ze zálohy na ohřev vody ve výši 603 Kč měsíčně, ze zálohy na stočné ve výši 366 Kč měsíčně, ze zálohy na společnou elektřinu ve výši 96 Kč měsíčně a z poplatku za provoz výtahu ve výši 138 Kč měsíčně, kdy všechny tyto položky následně podléhají vyúčtování. Vyúčtování bylo v souladu s uzavřenou smlouvou [číslo] o zajišťování správy provedeno po skončení zúčtovacího období, tj. roku 2016, smluvním partnerem, který se smluvně zavázal pro žalobce správu domu vč. vyúčtování provádět – [], stavební bytové družstvo, provedlo dne 31. 3. 2017 vyúčtování služeb za období ledna až prosince 2016 včetně. Z tohoto vyúčtování je zřejmé, kolik činily celkové náklady na dům a kolik pak na byt žalovaných. Z vyúčtování je zřejmé ve vztahu ke každé zúčtování podléhající položce, kolik činil skutečný náklad za dodávku té které komodity za rok 2016 a byt žalovaných, dále, jaká částka z předepsané zálohy za rok 2016 ve výši 5.717 Kč byla na platbu té které položky započtena a jaký je rozdíl mezi skutečným nákladem a zaúčtovanou zálohou, jež byli žalovaní dle předpisu povinni hradit. Z vyúčtování je zřejmá měrná jednotka jednotlivé služby a její celková spotřeba – v případě vyúčtování nákladů na společnou elektřinu a poplatku za správu a provoz výtahu bylo vycházeno z plochy bytu žalovaných; v případě ohřevu vody a vodného pak ze stavu vodoměrů. Náklady na teplo pak byly stanoveny mj. dle stavu indikátorů osazených na jednotlivých topných tělesech, což ale nebyl případ žalovaných, kteří topná tělesa v bytě, jež jsou vlastníky, nemají osazeny těmito indikátory. Stavy vodoměrů jsou zřejmé z předloženého vyúčtování. Jeho příloha je pak mj. tvořena rozúčtováním nákladů na teplo, které právě z důvodu absence indikátorů v bytě žalovaných bylo stanoveno dle příslušné vyhlášky. Rozúčtování provedené správcem pak bylo podrobeno znaleckému zkoumání znalkyně [] [jméno] [příjmení], která při zpracování posudku měla k dispozici jednotlivé faktury od dodavatele tepla a jejich rozúčtování. Znalkyně dospěla k závěru, že rozúčtování v případě žalovaných za rok 2016 bylo provedeno řádně a v souladu s platnou legislativou. Z ohledem na tuto skutečnost bylo při stanovení nákladů na teplo u žalovaných za rok 2016 vycházeno z rozúčtování tvořícího přílohu vyúčtování. Předmětné vyúčtování bylo řádně doručeno žalovaným (viz dodejky). Žalovaní měli hradit částku 5.717 Kč měsíčně; celkově tak žalovaní měli za rok 2016 uhradit částku 68.604 Kč. Žalovaní prokazatelně za rok 2016 uhradili jen částku 49.000 Kč, která byla v částce 35.544 Kč započtena na dlouhodobě přijaté zálohy ve výši 2.962 Kč měsíčně (2.962 Kč x 12 měsíců). Ve zbytku v částce 13.345 Kč pak byla započtena na úhradu záloh. Žalovaní jsou tak povinni uhradit rozdíl ve výši 19.604 Kč. Z předmětného vyúčtování je dále zřejmé, že žalovaní dluží na službách (po jejich vyúčtování) v roce 2016 za teplo částku 9.412,22 Kč, za vodné částku 1.197,47 Kč a za provoz výtahu částku 6,98 Kč. Vyúčtováním byl ale současně zjištěn přeplatek žalovaných za rok 2016 za ohřev vody ve výši 2.610,55 Kč, za vodné ve výši 2.912,58 Kč a za společnou elektřinu ve výši 314,22 Kč, který byl započten na shora zjištěný nedoplatek a takto byl zjištěn celkový nedoplatek žalovaných ve výši 4.761 Kč. Žalovaní tak z titulu vyúčtování služeb za rok 2016 dlužili celkem částku 24.365 Kč. Soud má za to, že žalobcem předložené vyúčtování za rok 2016 obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti, bylo provedeno v zákonem stanovené lhůtě a žalovaným bylo řádně i včas doručeno. Z provedeného dokazování bylo také zjištěno, že náklady na činnost správce domu a činnost výboru a výše pojistného byly stanoveny na základě shromáždění SVJ v souladu se zákonem, kdy tyto částky byly stanoveny jako částky paušální pro byt či dle velikosti bytu, kdy jednotlivé tyto položky byly ve vztahu k žalovaným vypočteny a po nich požadovány řádně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní odmítli v roce 2012 instalaci měřidel na topných tělesech v jejich bytě, bylo v jejich případě postupováno v souladu se zákonem, a to konkrétně postupem předvídaným v ustanovení § 6 z. č. 67/2013 Sb. a dle prováděcího předpisu, kterým je vyhl. č. 269/2015 Sb., účinná od 1. 1. 2016. Postup a výpočet správce byl následně přezkoumán i znaleckým posudkem, kde znalkyně dospěla k závěru, že bylo v případě stanovení skutečných nákladů dodávky tepla do bytu žalovaných za rok 2016 postupováno řádně. Výše záloh za teplo, teplou a studenou vodu a výtah byla stanovena na shromáždění SVJ konaného dne 10. 12. 2015. Po skončení předmětného zúčtovacího období roku 2016 se nárok žalobce na zaplacení záloh, pokud jde o služby, změnil na nárok na úhradu fakticky spotřebovaných služeb. Žalovaní prokazatelně neplatili zálohy ve výši stanovené předpisem, platili je celoročně v částce nižší, a proto jim vznikl dluh. Soud proto žalované zavázal společně a nerozdílně k úhradě v žalobě požadované částky, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši, které žalobce požadoval přiznat až od 1. 9. 2017, byť splatnost vyúčtování nastala již dříve, a to ke dni 31. 7. 2017. Právo žalobce na příslušenství v podobě úroků z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na výslech svědkyně [jméno] [příjmení], která měla být vyslechnuta k obsahu vyúčtování a k jeho struktuře, neboť tyto skutečnosti jsou zřejmé již z obsahu samotného vyúčtování.

53. Co se procesní obrany žalovaných týče, soud se s ní neztotožnil. Předmětné vyúčtování předně není dle soudu nepřezkoumatelné. Žalovaní měli možnost seznámit se s podklady pro jeho vypracování; to, že tak neučili, případně se z vlastního rozhodnutí neúčastnili pravidelně se konajících schůzí shromáždění SVJ, nemůže být nikterak kladeno k tíži žalobci. V řízení bylo prokázáno, že na shromáždění SVJ byl udělen souhlas s uzavřením smlouvy týkající se zajištění správy domu u [], stavebního bytového družstva. Žalovaní jsou vlastníky bytu v domě, kde správu domu vykonává žalobce a který je zcela kompetentní uzavřít předmětnou smlouvu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce aktivně vykonává správu domu v rozsahu vyplývajícím ze zákona. Výše jednotlivých shora specifikovaných záloh byla stanovena na jednotlivých shromáždění SVJ, popř. tam byl stanoven mechanismus jejich výpočtu. Soudem nebyla shledána neplatnost či neurčitost jednotlivých usnesení shromáždění SVJ o stanovení výše plateb. V řízení bylo prokázáno, kolik žalovaní měli na zálohách hradit, kolik fakticky (dle svého uvážení) hradili a na co a v jaké konkrétní výši byly jimi zaplacené zálohy započteny. Následně bylo provedeno řádné vyúčtování, kde byly uvedeny skutečně vzniklé náklady a po zohlednění žalovanými zaplacených záloh pak byl v každém jednotlivém případě služeb žalovanými skutečně využívanými a dodávanými stanoven přeplatek, případně nedoplatek. Částka představovaná tzv.„ fondem oprav“ se nevyúčtovává, slouží k tvorbě úspor a rezerv a žalovaní mají coby členové SVJ právo a možnost se s jeho výší, případně s jeho využitím v podkladech žalobce objektivně seznámit. O jeho výši pak bylo rozhodnuto zákonem předvídaným způsobem na shromáždění SVJ konaného dne 28. 6. 2012. Pokud mají žalovaní výtky k fungování žalobce, mohou svá zákonná oprávnění coby jeho členové využívat na schůzích shromáždění SVJ každoročně se konajících, což dle obsahu k důkazu předložených zápisů z nich, nečiní. Naopak z jednotlivých zápisů o shromáždění SVJ vyplývá, že žalovaní mají dlouhodobě špatnou platební morálku a opakovaně se řeší jejich dluhy, které v minulosti dosahovaly vysokých částek. V řízení bylo výslechem svědka prokázáno, že žalovaní si v roce 2012 ani kdykoliv později (viz výzvy) z vlastního rozhodnutí nenechali osadit topná tělesa ve svém bytě indikátory; svým vlastním rozhodnutím tak zapříčinili, že ve vztahu k nim musí být postupováno zcela individuálně a náklady na teplo stanovovány dle příslušné vyhlášky. Ve věci slyšený svědek dle soudu objektivně a nestranně popsal, co ve věci vlastními smysly vnímal. Současně nebylo zjištěno nic, co by zpochybňovalo jeho věrohodnost. Žalovaní z takto jimi nastolené situace nemohou těžit; naopak musí snášet rozúčtování nákladů dle vyhlášky, což může znamenat, že ve skutečnosti musí hradit náklady vyšší, než by hradili, pokud by jejich spotřeba byla objektivně indikátory změřitelná. Pokud žalovaní uvedli ve své žádosti o odročení jednání ze dne 27. 3. 2019 (?) požadavek na vrácení částky 60.000 Kč, neuvedli ani po výzvě soudu rozhodné skutečnosti, soud se jím proto dál nezabýval. Z provedeného dokazování navíc nevyplynulo nic, co by požadavek žalovaných na„ vrácení“ této částky odůvodnilo. K platbě záloh ve stanovené výši byli povinni ze zákona. Na výzvu soudu ke specifikaci svého nároku žalovaní nereagovali a ničeho v tomto směru ve svých podáních neuvedli. Z dokazování vyplynulo, že v domě se konají každoročně schůze shromáždění SVJ, na které jsou jeho členové s předstihem zváni a je jím znám obsah každé schůze (viz pozvánky a zápisy). Jednotlivé schůze se dle zápisů reálně konaly, ze zápisu je vždy patrný i jejich obsah. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní předmětné vyúčtování ve lhůtě tam stanovené reklamovali, a to ani u výboru SVJ, ani u správce. Listiny jimi založené se týkaly jiného zúčtovacího období než nyní projednávaného. Žalovaní tak objektivně nevyužili právo vyplývající se zákona reklamovat předmětné vyúčtování. Nadto, i kdyby jej reklamovali, prodloužená lhůta splatnosti vyúčtování již i tak nastala. Pokud mají žalovaní dlouhodobě výtky ke způsobu výpočtu záloh, příp. vyúčtování, mohou případně spornou částku skládat do úschovy soudu či advokáta a zabránit tak případně vzniku dluhu. Žalovaní, jak vyplynulo z provedeného odkazování, čerpají dlouhodobě všech výhod spojených s dodávkami služeb do domu a obecně výhod fungujícího domu jako celku, ostatně ničeho v tomto směru ani nenamítali, ale neplní své základní povinnosti. Není tak ve vztahu k ostatním vlastníkům bytů v domě coby ostatním členům SVJ spravedlivé, aby byli povinni dluhy za žalované hradit, což se nyní, když žalovaní mají prokazatelně na vyúčtováních dluhy, děje, neboť žalobce musí závazky za například dodávané a jeho členy čerpané energie, případně pojistné či servis výtahu hradit, čímž dochází ke vzniku újmy všech členů společenství.

54. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. V řízení plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 15.619 Kč Náklady žalobce se sestávají z odměny právního zástupce žalobce za šest úkonů právní služby po 2.100 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu konaného dne 4. 4. 2019, účast u jednání Krajského soudu v Brně konaného dne 26. 8. 2020, účast u jednání soudu konaného dne 1. 6. 2022 a dne 3. 10. 2022), režijního paušálu za šest úkonů právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.219 Kč. Soud žalobci nepřiznal odměnu právního zástupce žalobce za úkon spočívající v sepisu doplnění žaloby ze dne 14. 7. 2022, neboť skutečnosti tam obsazené měly být obsaženy v řádném návrhu.