249 C 38/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO , se sídlem v  obec – anonymizována dvě slova číslo zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem v  obec , ulice číslo proti žalované: ; právnická osoba , v likvidaci, IČO , se sídlem v  obec , ulice číslo zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice číslo o 127.500 Kč s úroky z prodlení,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 127.500 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 127.500 Kč za dobu od 4. července 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 49.947,10 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice] [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši, jež bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů řízení určena.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 127.500 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že podle objednávky žalované provedl pro žalovanou v období 8. 5.2 019 – 18. 6. 2019 výkopové práce v rozsahu 168 hodin stavebním strojem (bagrem) Cat 432f2 za sjednanou odměnu ve výši 750 Kč na hodinu, a dále rovněž podle objednávky žalované na téže stavbě (v [obec]) použil jeden den vibrační desku za cenu 1.500 Kč. Za provedené práce byla vystavena faktura na částku 127.500 Kč se splatností dne 3. 7. 2019, žalovaná tuto fakturu nezaplatila. Ujednání o ceně výkopové práce v částce 750 Kč/hodina podle žalobce dokládá též předchozí praxe stran, kdy stejná práce byla stejnou částkou účtována a žalovaná takto vystavenou fakturu žalobkyni proplatila. Za žalovanou se žalobcem práce sjednával pan [jméno] [příjmení]. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Namítala přitom, že nebylo nijak prokázáno oprávnění [jméno] [příjmení] jednat za žalovanou, nebylo prokázáno objednání prací ani ujednání o ceně.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Z faktury [číslo] soud zjistil, že ji dne 19. 6. 2019 vystavil žalobce na částku 127.500 Kč a účtoval jí žalovanému„ zemní práce dle příloh, stavba [obec] dohodnutou částku celkem 127.500 Kč“. Splatnost faktury je dne 3. 7. 2019. Jako přílohy faktury jsou přiloženy tzv.„ puťovky“, na nichž jsou podrobně rozepsány práce, resp. osádky vozidla ([jméno] [anonymizováno] a [anonymizováno]. [příjmení]), data a hodiny příjezdu a odjezdu. Později slyšení svědci správnost údajů v těchto„ puťovkách“ potvrdili, soud o správnosti nemá důvod pochybovat. Celkem je v puťovkách takto zaznamenáno 168 hodin prací, podle svědků se jednalo o práce výkopové na stavbě v [obec] (srov. níže výpovědi svědků).

5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že ji dne 30. 4. 2019 vystavil žalobce, účtoval v ní žalovanému 76 hodin prací se stejným strojem jako v projednávané věci (CAT432F2) ve dnech 12. – 29. 4. za 750 Kč za hodinu.

6. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že na tuto fakturu žalovaný dne 14. 8. 2019 zaplatil částku 27.000 Kč a dne 3. 7. 2019 částku 30.000 Kč.

7. Z faktury [číslo] soud zjistil, že ji dne 10. 5. 2019 vystavil žalobce, účtoval v ní žalovanému 28,5 hodin prací se stejným strojem jako v projednávané věci (CAT432F2) za 750 Kč za hodinu.

8. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že na tuto fakturu žalovaný dne 23. 5. 2019 zaplatil částku 21.375 Kč.

9. Že ve všech shora uvedených případech platby proběhly z bankovního účtu žalovaného, vzal soud za prokázané listinou„ údaje o subjektech DPH“ (ve spisu žurnalizováno na č. l. 50), na níž je toto číslo uvedené jako bankovní účet žalované.

10. Z předžalobní upomínky soud vzal za prokázané, že jí žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že upomínku žalobce odeslal dne 16. 10. 2020. Z přehledu„ sledování zásilek“ soud vzal za prokázané, že předžalobní výzva se odesílateli vrátila poté, co ji žalovaná nepřevzala.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že dne 13. 11. 2018 zanikla funkce jednatele v té době jedinému jednateli žalované, Ing. [jméno] [příjmení], že dne 31. 1. 2019 byl v obchodním rejstříku zapsán opatrovník ([jméno] [anonymizováno]) a že údaj o něm byl vymazán dne 20. 10. 2020. Jediným společníkem žalované v současné době je [jméno] [příjmení].

12. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2018, č. j. 1 Cm 249/2018-7, soud zjistil, že rejstříkovému soudu byla informace o úmrtí jediného jednatele žalované sdělena [jméno] [příjmení]. Jmenovaný mj. soudu sdělil, že v důsledku úmrtí jednatele byl žalované odňat přístup do datové schránky, že společnost byla v té době funkční, měla zaměstnance a vykonávala podnikatelskou činnost.

13. Z elektronické korespondence (mail [příjmení] [příjmení]) ze dne 23. 4. 2019 v 14.08 soud vzal za prokázané, že jí [jméno] [příjmení] s připojením svého telefonního čísla a webových stránek [webová adresa] zaslal„ nacionály společnosti“, čímž zjevně měl na mysli fakturační údaje (název, sídlo, IČO a DIČ) žalovaného.

14. Ze sdělení [jméno] [příjmení] ze dne 18. 2. 2022 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zastupoval žalovanou na základě generální plné moci vystavené posledním jednatelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], který v listopadu 2018 zemřel.

15. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl jedním ze dvou zaměstnanců žalobce, který reálně prováděl (spolu s [anonymizováno]. [příjmení]) výkopové práce v [obec], že svědek pracoval na stroji, který je uveden v „ puťovkách“ (odpovídají značka a typ vozidla), podle svědka realitě odpovídají též záznamy o časech příjezdů a odjezdů a data uvedená na tzv.„ puťovkách“. Podle svědka byla na stavbě též vibrační deska. Podrobnosti svědek neznal, nicméně uvedl, že„ se tam kopaly kanály, muselo se to hutnit, to nestačí pouze zasypat“. Svědek [jméno] [příjmení] již více než rok není zaměstnancem žalobce, nemá vztah k žádnému z účastníků řízení a nemá žádný zájem na výsledku řízení.

16. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl jedním ze dvou zaměstnanců žalobce, který reálně prováděl (spolu s [anonymizováno] [příjmení]) výkopové práce v [obec], právě tento svědek přišel jako první do kontaktu s [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] svědka oslovil (poptával výkopové práce), když svědek prováděl práce na jiné zakázce v [obec], svědek tehdy odkázal [příjmení] [příjmení] na svého zaměstnavatele, žalobce. Svědkovi je známo, že žalobce a [jméno] [příjmení] se následně nějak dohodli (dovozuje to z toho, že následně skutečně byl žalobcem poslán, aby provedl výkopové práce pro pana [příjmení]), obsah dohody mu nicméně znám není. Svědek a pan [příjmení] pro [jméno] [příjmení] prováděli výkopové práce, pokládání šachet a vodovod. O vibrační desce svědek nevěděl ničeho, nicméně bylo mu známo, že poté, co oni provedli výkopové práce, bylo nutno výkop mj. zasypat a zhutnit. Hutnění svědek [příjmení] a svědek [příjmení] neprováděli (nicméně nic takového žalobce ani netvrdil, předmětem žaloby je částka účtovaná za pronájem vibrační desky, nikoli hutnící práce). [ulice] práce podle svědka [příjmení] za žalovaného přebíral fakticky pan [příjmení]. Svědkovi nebylo známo, v jakém vztahu k žalovanému přesně pak [příjmení] byl, nicméně byl to – podle svědka –„ nějaký jejich stavební mistr nebo tak něco“, prováděl tam zaměření, hlídal výšky, kanalizaci a výkopové práce apod. Pokud byl na stavbě pan [příjmení], jednal svědek [příjmení] s panem [příjmení]. Pokud na stavbě pan [příjmení] nebyl, jednal svědek s panem [příjmení].

17. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný byl zmocněncem žalovaného v rozhodné době. Zmocněn k zastupování byl nejprve jednatelem žalovaného (plná moc byla udělena v době, kdy jednatel byl nemocný a očekávalo se, že zemře; plná moc podle svědka byla udělena proto, aby„ se dokončila ta zakázka“ v [obec]), následně – po smrti jednatele – opatrovníkem žalovaného, panem [příjmení]. [příjmení] moc byla generální, nebyla nijak omezená. Svědek [jméno] [příjmení]„ byl u zakázky“ v [obec] zcela od počátku („ od projektu“). Zakázka v [obec] spočívala v realizaci inženýrských sítí pro stavbu rodinných domků pro hlavního investora, společnost„ [anonymizováno]“. Svědek jednal o subdodávce pro tuto zakázku za žalovaného se žalobcem, sjednal s ním tehdy podmínky (přesnou cenu si již nepamatoval, nicméně uvedl, že se jednalo o cenu tehdy obvyklou). Spolupráce mezi účastníky bez problému fungovala do doby, než přestal žalovanému řádně platit hlavní investor. V důsledku zastavení plateb ze strany hlavního investora žalovaný přestal mít prostředky k placení svých závazků a nezaplatil žalobci fakturu, jejíž zaplacení je předmětem řízení (svědek podrobně rozvedl důvody, které vedly hlavního investora k zastavení plateb, pro účely posouzení v projednávané věci to však není relevantní, soud to zde tedy pro stručnost nerozvádí). Svědek jednoznačně uvedl, že ze strany žalobce bylo vše řádně provedeno a také řádně fakturováno,„ nebylo fakturováno nic navíc, nic, co by nebylo provedeno“. Svědek potvrdil, že byly provedeny práce uvedené v „ puťovkách“, že„ puťovky“ byly připnuty k fakturám, že pokud je na faktuře fakturována částka 1.500 Kč za jeden den vypůjčení vibrační desky, také to určitě odpovídá realitě, tzn. že vibrační deska byla„ vypůjčena“ a že byla účtována sjednaná cena. Svědek uvedl, že o průběhu stavby, rozsahu prací, nákupu materiálu, byl veden stavební deník, ten vedl zástupce hlavního investora, pan [příjmení], vše ve stavebním deníku bylo zaznamenáno a podepsáno ze strany hlavního investora a vše, co bylo vyfakturováno, odpovídalo záznamům ve stavebním deníku. Zejména výpovědí tohoto svědka má soud za nepochybně prokázané, že skutečně byly provedeny všechny výkopové práce a byla„ vypůjčena“ (resp. pronajata) vibrační deska, jak bylo později fakturováno fakturou [číslo], to vše za ceny sjednané mezi účastníky (pokud svědek nejprve uváděl, že obvyklá cena výkopových prací v rozhodné době„ mohla být třeba“ 600 – 650 Kč/hodinu, jednalo se o jeho odhad, přičemž svědek jednoznačně následně potvrdil, že pokud bylo účtováno 750 Kč/hodinu,„ hodinová sazba asi odpovídá, mohlo to tak být“; nadto tuto hodinovou sazbu zjevně žalovaný u předchozích faktur zaplatil, srov. skutková zjištění shora, což rovněž zcela koresponduje obsahu výpovědi svědka [příjmení] [příjmení]). Výpovědí tohoto svědka má soud také za nepochybně prokázané, že tato faktura byla jeho prostřednictvím žalovanému doručena a že jediný důvod, pro který nebyla uhrazena, byl nedostatek finančních prostředků žalovaného v důsledku zastavení plateb ze strany hlavního investora, nikoli jakýkoli nedostatek v obsahu faktury či spor mezi účastníky o oprávněnost takto provedeného vyúčtování.

18. Soud nemá důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi žádného ze slyšených svědků. Jejich výpovědi byly konzistentní, obsahově si odpovídaly, a to bez ohledu na to, zda jednotliví svědci byli současní ([anonymizováno]. [příjmení]) či bývalí ([anonymizováno] [příjmení]) zaměstnanci žalobce, případně osoby dříve zmocněné k jednání za žalovaného ([příjmení] [příjmení]). U osoby [anonymizováno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] je zcela zjevné, že tito nemohou mít žádný zájem na výsledku řízení, k účastníkům v současné době nemají žádný vztah, [anonymizováno]. [příjmení] je sice i v současné době zaměstnancem žalobce, nicméně z obsahu jeho výpovědi nelze dovodit, že by jeho výpověď byla tímto pracovním poměrem jakkoli ovlivněna. M. [příjmení] vypovídal obsahově totožně jako zbývající dva svědci. Výpovědi svědků byly navíc zcela v souladu s listinnými důkazy. Soud o pravdivosti výpovědí slyšených svědků nemá pochybnosti, ostatně ani žádný z účastníků po provedení těchto důkazů ničeho nenamítal.

19. Důkaz výslechy svědků [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] pak již soud neprováděl (oba svědky soud původně předvolal k jednání dne 24. 5. 2022, žádný z uvedených svědků se k jednání soudu nedostavil, [anonymizováno]. [příjmení] svou neúčast omluvil, I. [příjmení] nikoli), neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně tak, aby o věci bylo lze rozhodnout, a další dokazování – které by bylo spojeno s odročením jednání a tím i nárůstem nákladů řízení – by bylo již zcela nadbytečné, tedy by šlo o zcela nehospodárný postup soudu.

20. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 131 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

21. Mezi účastníky bylo na jaře 2019 sjednáno provedení výkopových prací na zakázce v [obec]. Za žalovaného v této souvislosti jednal [jméno] [příjmení] (srov. mj. obsah mailové korespondence, výpověď svědků [příjmení]. [příjmení] a [příjmení] [příjmení]). O tom, že [jméno] [příjmení] obstarával záležitosti žalovaného, svědčí též to, že to byl on, kdo inicioval řízení o jmenování opatrovníka žalovanému po smrti jednatele v listopadu 2018 (srov. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2018, č. j. 1 Cm 249/2018-7). Soud má za prokázané, že tehdy mezi účastníky bylo sjednáno provedení výkopových prací za cenu 750 Kč/hodina O tom svědčí dříve vystavené faktury, na nichž byla účtována stejná hodinová sazba (faktura [číslo] a [číslo], které obě ze strany žalovaného byly zaplaceny). Rovněž má soud za prokázané, že byly provedeny veškeré práce vyfakturované fakturou [číslo] (o tom svědčí listinné důkazy –„ puťovky“ – a výpovědi všech tří slyšených svědků), stejně jako to, že žalobce pronajal žalovanému na jeden den vibrační desku za sjednanou částku 1.500 Kč (o tom svědčí zejména výpověď svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že vše, co bylo na faktuře vyúčtováno, bylo ze strany žalobce účtováno důvodně, nebylo účtováno nic navíc. Je pravdou, že ani jeden ze slyšených svědků si nepamatoval podrobnosti k vibrační desce, nicméně všichni tři shodně vypověděli, že hutnění se na stavbě provádělo a vibrační deska potřeba byla; pokud si již nepamatovali detaily, je to pochopitelné pro časový odstup a též pro skutečnost, že ani jeden ze svědků s vibrační deskou sám osobně nepracoval, tedy si její použití zvlášť nepamatoval, vibrační deska byla žalovanému pouze pronajata, pracovaly s ní na stavbě zjevně jiné osoby než zaměstnanci žalobce. Za podstatné nicméně soud považuje to, co vypověděl svědek [jméno] [příjmení], tzn., že skutečně to, co bylo vyfakturováno, bylo vyfakturováno důvodně, žalovaná o tom se žalobcem nebyla ve sporu, fakturaci nereklamovala atp., jediný důvod, pro který fakturu nezaplatila, bylo zastavení plateb ze strany hlavního investora, a v důsledku toho nedostatek prostředků k hrazení faktur u žalovaného. Faktura [číslo] byla žalovanému řádně doručena (prostřednictvím zmocněnce [jméno] [příjmení], srov. jeho výpověď), jediný důvod, pro který nebyla zaplacena, jak shora uvedeno, byl nedostatek finančních prostředků na straně žalovaného v důsledku zastavení plateb ze strany hlavního investora. Žádné připomínky, výtky atp. k práci žalobce či čemukoli jinému žalovaný neměl. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, marně (srov. předžalobní výzvu).

22. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

23. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 an. o. z., pokud jde o výkopové práce. Zatímco žalobce svůj závazek ze smlouvy o dílo splnil, když sjednané práce ve sjednaném rozsahu provedl, žalovaný nikoli, když za provedení prací nezaplatil částku ve výši 126.000 Kč (168 hodin výkopových prací po 750 Kč/hodina).

24. Dále spolu účastníci uzavřeli nájemní smlouvu podle ustanovení § 2201 an. o. z., pokud jde o pronájem vibrační desky. Stejně jako v předchozím případě, žalobce svůj závazek z nájemní smlouvy splnil, když vibrační desku žalovanému k užívání na jeden den přenechal, žalovaný nikoli, když sjednané nájemné za toto užívání žalobci nezaplatil.

25. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, právo žalobce na zaplacení žalované jistiny je dáno ujednáním účastníků (smlouva o dílo a nájemní smlouva). Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením dlužné částky (splatnost faktury nastala ke dni 3. 7. 2019, faktura byla žalovanému prostřednictvím [příjmení] [příjmení] řádně doručena, srov. výpověď svědka [příjmení] [příjmení]), je žaloba důvodná též ve vztahu k úrokům z prodlení, Právo na zaplacení úroku z prodlení je dáno ustanovením § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, o pariční třídenní lhůtě rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

26. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6.375 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 34.210 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za pět úkony právní služby po 6.220 Kč a jeden právní úkon po 3.110 Kč, dále za šest náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání soudu dne 10. 2. 2022 (jeden úkon) a dne 24. 5. 2022 (dva úkony, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny), jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 7.562,10 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.

27. Domáhal-li se žalobce dále náhrady za podání ze dne 13. 7. 2021, za toto podání soud žalobci náhradu nepřiznal, neboť nejde o podání ve věci samé. Dále soud žalobci nepřiznal náhradu za podání ze dne 10. 2. 2022, neboť obsahem tohoto podání jsou tvrzení a důkazy, které mohly být uvedeny již v žalobě, případně při jednání ve věci dne 3. 2. 2022. Neuvedl-li je žalobce v žalobě či při jednání ve věci, nelze to klást k tíži žalovaného v podobě uložení povinnosti k náhradě nákladů, nejde totiž o náklad vynaložený účelně, který jediný lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.).

28. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 49.947,10 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

29. V řízení dále vznikly náklady státu (svědečné, odměna opatrovníka žalované). Tyto náklady je podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen státu nahradit žalovaný, který byl ve věci zcela neúspěšný. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku není známa výše těchto nákladů, bude o ní rozhodnuto samostatným usnesením, jakmile bude výše známa.