252 C 27/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 230 500 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se návrh, aby byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobci -) částku 230.500 Kč -) úrok z prodlení ve výši 8,25% p.a. z částky 216.420 Kč za dobu od 5.9.2020 do zaplacení -) smluvní pokutu ve výši 0,3% denně z částky 14.080 Kč za dobu od 5.9.2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku, 83.344,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9.9.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 230.500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 0,3% denně z částky 14.080 Kč za dobu od 5.9.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 9.4.2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku, jejímž předmětem byl osobní automobil BMW M2 r.z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód] Měsíční nájemné bylo sjednáno v částce 26.400 Kč. Dále byla sjednána nevratná kauce – akontace, ve výši 407.700 Kč, která měla být zaplacena ve splátkách, a to 120.000 Kč při předání vozidla a 287.700 Kč do tří měsíců od podpisu smlouvy. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Žalovaný je svéprávný, dostatečně rozumově a volně vyspělý člověk, který měl eminentní zájem na využívání vozidla, které je předmětem smlouvy. Opakovaně na žalobce naléhal s tím, že by chtěl vozidlo užívat, ač měl nedostatečnou bonitu a byl v pouhých začátcích podnikání. Měl prostor si smlouvu přečíst a nebyl nikým nucen ji podepsat. V době podpisu se nenacházel v žádné těžké svízelné životní situaci, nebyl pod žádným tlakem, aby smlouvu uzavřel. Mohl užívat jakékoliv jiné, levnější vozidlo. V době uzavření smlouvy vlastnil vozidlo Porsche Cayenne. Účastníci se dohodli, že žalovaný zaplatí nevratnou kauci pro případ škody na vozidle ve výši 407.700 Kč a dále, že v 36 měsíčních splátkách po 26.400 Kč zaplatí zbylou část smluvené ceny 1.359.000 Kč, přičemž po zaplacení poslední splátky bude vozidlo jeho. Částka 1.359.000 Kč tedy měla být zaplacena celkově je jednou. Hrubý nepoměr v plnění nemohl nastat. Žalovaný z akontace zaplatil pouze 120.000 Kč dne 9.4.2020 a 110.000 Kč dne 19.5.2020. Dosud tedy na akontaci nezaplatil částku 177.700 Kč. Dne 16.6.2020 žalovaný zavinil dopravní nehodu, která vedla k totální škodě na předmětném vozidle. Způsobením této nehody způsobil žalobci škodu v podobě ušlého zisku z dalšího pronajímání předmětného vozidla či jeho prodeje. Žalobce se proto domáhal úhrady poměrné částky nájemného za měsíc červen 2020 za prvních 16 dnů v měsíci, kdy byly vozidlo řádně užíváno, než došlo k nehodě. Vozidlo bylo žalobcem užíváno jako zdroj příjmů v rámci podnikatelské činnosti a vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena na 36 měsíců, předpokládal žalobce po celou dobu s pravidelným měsíčním příjmem v podobě zaplaceného nájemného ze strany žalovaného. Dále počítal s tím, že mohl v budoucnu obdržet finanční prostředky v částce 1.359.000 Kč, které by představovaly částku za odkup vozidla po skončení nájmu. Zničením vozidla ani jeden z uvedených příjmů nepřipadá v úvahu. Žalobce proto požadoval náhradu škody v podobě ušlého zisku za celou dobu, která trvala mezi dopravní nehodou a vyplacením náhrady škody ze strany pojišťovny. Jedná se o částku 38.720 Kč, která je tvořena zbylou částí měsíce června 2020 a celého měsíce července 2020. Pohledávka žalobce z titulu dlužné nevratné kauce, dlužného nájemného a náhrady škody v podobě ušlého zisku činí 230.500 Kč. Navrácení všeho do původního stavu je nemožné, neboť vozidlo bylo totálně zničeno. K neúměrnému zkrácení ani nemohlo dojít. Odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného je zákonem vyloučeno. Pokud žalovaný poukazoval na vyplacení částky 506.000 Kč ze strany pojišťovny, ta žalobci zaplacena nebyla. Žalobce musel po zničení vozidla zaplatit 10% spoluúčasti, dále [právnická osoba] – [anonymizováno] zaplatil 73.000 Kč na doplatku úroků, když totálně zničené vozidlo bylo společnosti Ra prodáno za částku 506.000 Kč Touto částkou [právnická osoba] – [anonymizováno] uspokojila svoji pohledávku vůči žalobci z leasingu předmětného vozidla.

2. Žalovaný se bránil tím, že ve smlouvě není jakýkoli výslovný závazek uhradit částku 407.000 Kč. Poukázal na to, že mezi účastníky bylo ujednáno, že poté, co žalovaný uhradí nevratnou kauci 407.000 Kč, která plnila funkci zvýšené zálohy na kupní cenu a 36 měsíčních splátek po 26.400 Kč, stane se vlastníkem vozidla. Při likvidaci pojistné události byla obecná cena vozidla stanovena v částce 1.112.000 Kč. Pokud by si měl po třech letech smluvního vztahu a úhradě výše uvedených plateb vozidlo odkoupit za částku 1.359.000 Kč, zaplatil by za vozidlo v hodnotě 1.112.000 Kč 2. 717.100 Kč. Dne 14.6.2020 bylo vozidlo zničeno při nehodě. Předmět nájmu tak zaniknul. Smlouva a veškerá práva a povinnosti z ní zanikly ke dni zániku předmětu nájmu. Žalobci tak zaniklo právo domáhat se žalované částky. Žalovaný při uzavírání smlouvy jednal v omylu. Dle ústní dohody s žalobcem, která předcházela podpisu písemné smlouvy, měli účastníci uzavřít smlouvu odpovídající finančnímu leasingu, nikoli smlouvu o pouhém nájmu dopravního prostředku. Smlouvu vyhotovil a žalovanému k podpisu předložil žalobce. Žalovaný se po zaplacení částky 1.358.100 Kč měl stát vlastníkem vozidla. Jedná se o smlouvu lichevní, když žalobce jakožto podnikatel zneužil nezkušenosti a lehkomyslnosti žalovaného a předložil mu smlouvu, která neodpovídala předchozí ústní dohodě stran, přičemž si nechal slíbit plnění, které je v hrubém nepoměru s plněním, které poskytnul. Žalovaný považuje smlouvu za neúměrně zkracující, jelikož plnění poskytnuté žalovaným bylo v hrubém nepoměru k plnění, které se zavázal poskytnout žalobce. Žalovaný od smlouvy odstoupil. Žalovaný potvrdil uhrazení plateb tvrzených žalobcem, tj. částky 120.000 Kč dne 9.4.2020 a 110.000 Kč dne 19.5.2020. Dále poukázal na to, že žalobci, resp. [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto majiteli vozidla byla pojišťovnou [právnická osoba] vyplacena cena zbytků vozidla ve výši 506.000 Kč, dne 24.6.2020 část pojistného plnění ve výši 391.818 Kč a dne 24.7.2020 část pojistného plnění ve výši 292.000 Kč. Ačkoli tedy obvyklá cena vozidla ke dni pojistné události činila 1.112.000 Kč, byla žalobci ze strany žalovaného a jeho pojišťovny celkem zaplacena částka 1.419.818 Kč. Žalovaný tedy žalobci žádnou škodu nezpůsobil. Pokud byla částka 506.000 Kč použita k úhradě závazku žalobce vůči [právnická osoba] – [právnická osoba], představuje majetkový prospěch na straně žalobce, v jehož důsledku byl částečně či zcela uhrazen jeho dluh u [právnická osoba] – [právnická osoba] <i>3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</i> 4. Účastníci se v písemné formě dne 9.4.2020 (smlouva z 9.4.2020) dohodli na tom, že žalobce jakožto pronajímatel přenechá žalovanému jakožto nájemci na dobu 36 měsíců vozidlo BMW M2 r.z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód] a žalovaný za to bude platit nájemné. Nájemné bylo sjednáno v částce 26.400 Kč měsíčně vč. DPH. Dále se žalovaný zavázal zaplati částku 407.000 Kč označenou jako nevratnou kauci, jejíž účel byl popsán jako částka, ze které je pronajímatel oprávněn čerpat v případě nějakého poškození vozidla, jež by se nedalo řešit z pojistky, nikoli jako spoluúčast při pojistné události či jako jistota na nezaplacenou fakturu s tím, že pokud by nájemce chtěl dobu nájmu ukončit předčasně, kauci si pronajímatel ponechá jako náhradu za ušlý zisk. Kauce měla být splacena ve splátkách, 120.000 Kč při podpisu, 287.000 do 3 měsíců od podpisu smlouvy. Pro případ porušení povinnosti zaplatit včas fakturu za nájem byla sjednána platba označená jako penále za každý den prodlení ve výši 0,3%. Ve smlouvě se uvádí, že nájemce má možnost odkupu pronajaté věci za cenu 1.359.000 Kč.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jejich dohoda byla taková, že částka 1.359.000 Kč měla být zaplacena pouze jednou a že po jejím zaplacení se měl žalovaný stát vlastníkem vozidla. I po podpisu smlouvy ji takto chápali a vycházeli z toho, že částka 1.359.000 Kč měla být zaplacena pouze jednou jako součet nevratné kauce a splátek uvedených ve smlouvě.

6. Žalovaný vozidlo převzal (protokol o převzetí). Totožnost a existence vozidla BMW [anonymizováno] [číslo] [VIN kód] se podává z kopie technického průkazu, stejně jako vlastník - [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO].

7. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení nájemného za měsíc červen 2020 fakturou č. 2020 znějící na částku 26.400 Kč, splatnou dne 15.6.2020, vystavenou dne 1.6.2020.

8. Žalovaný žalobci zaplatil v souvislosti s předmětnou smlouvou dne 19.5.2020 částku 110.000 Kč, dne 18.5.2020 částku 26.400 Kč a dne 9.4.2020 částku 120.000 Kč (výpis Fio z 10.8.2020)

9. Ve vztahu k předmětnému vozidlu byla s [právnická osoba] sjednána pojistná smlouva [číslo] (zpráva ze 17.5.2021) zahrnující jak pojištění odpovědnosti, tak havarijní pojištění (pojistná smlouva, záznam z jednání, nabídka pojistitele). Pojištění zaniklo dne 6.8.2020 (oznámení o zániku). Pojistníkem byla [jméno] [příjmení] (dle sjetin SMS komunikace matka žalovaného), vlastníkem vozidla [právnická osoba] – [právnická osoba], držitelem žalobce (výpis kmenových dat).

10. Dne 14.6.2020 žalovaný způsobil nehodu, při níž bylo vozidlo poškozeno, když za deště na Žerotínově nám. v Brně, nezvládl řízení, dostal smyk a narazil do kovových sloupků a do stromu (kopie hlášení, potvrzení o účasti na dopravní nehodě). Detail relace ČKP uvádí jako příčinu nehody nepřiměřenou rychlost. Policie ČR vyhodnotila poškození vozidla jako takového rozsahu, že rozhodla o zadržení osvědčení o registraci (doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla). Ze zápisu o poškození a fotodokumentace se podává rozsah poškození vozidla. Výše nákladů na opravu by dle kalkulace systému AUDATEX č. 2020 činila 693.075,74 Kč, obvyklá cena vozidla 883.700 Kč bez DPH (tj. 1.069.277 Kč s DPH) k 16.6.2020. Zápis o poškození vozidla pojišťovny Allianz včetně přílohy předpokládal totální škodu. Pojišťovna v rámci šetření pojistné události opatřila inzerci (inzerce TipCars, Mobile.de) na obdobná vozidla, z níž se podává hodnota cca 1.070.000 Kč - 1.350.000 Kč vč. DPH. Dále opatřila ocenění ojetého vozidla Cebia, které dospělo k částce 967.900 Kč. Nakonec dospěla k závěru o obecné ceně vozidla ve výši 1.112.000 Kč (oznámení z 24.7.2020).

11. Pojišťovna Allianz pojistnou událost PU 2020 z 14.6.2021, havarijní pojištění, považuje za ukončenou, když vyplatila pojistné plnění (zpráva z 25.5.2021). Žalobci vyplatila částky 292.000 Kč dne 24.7.2020 a 391.818 Kč dne 24.6.2020 (oznámení o vyřízení škody). Pojistné plnění bylo vyplaceno na základě devinkulace (žádost o devinkulaci, devinkulace, výplata pojistného plnění)

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že [právnická osoba] – [právnická osoba] zbytky vozidla prodala. Cena ve výši 506.000 Kč (418.182 Kč bez DPH) se podává z oznámení škody z 23.6.2020 a nabídkového listu - sjetiny aukce společnosti [právnická osoba]

13. Žalobce žalovaného výzvou z 27.8.2020 (výzva včetně dodejky) vyzval k zaplacení částky 253.635,20 Kč, představující nedoplatek na nevratné kauci ve výši 177.000 Kč, nedoplatek na nájemném za červen a červenec 2020 v částce 52.800 Kč a náhradě za právní služby v částce 23.135,20 Kč.

14. Z dalších provedených důkazů již soud skutková zjištění nečerpal, neboť byla bez vztahu k meritu věci. Jedná se zejména o faktury 550447, 30186725, 30197832, technický průkaz vozidla Porsche, fotografie vozidla Porsche, řidičský průkaz, potvrzení o registraci, informace o účtu, výpis subjektu DPH.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. Účastníci neměli k provedeným listinným důkazům námitek, soud v nich ani mezi nimi neshledal rozpory a dospěl k závěru, že vytvářejí ucelený obraz postačující k tomu, aby byly podkladem soudního rozhodnutí. <i>16. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:</i> 17. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

18. Podle ust. § 2006 odst. 1, věty první, o.z., stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. <i>19. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.</i> 20. Mezi účastníky byla dne 9.4.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobce poskytnul žalovanému na 36 měsíců předmětné vozidlo BMW M2 s tím, že po zaplacení částky 1.359.000 Kč se žalovaný stane jeho vlastníkem. Soud proto smlouvu neposoudil jako smlouvu o nájmu dopravního prostředku, byť je tak označena, ale podle obsahu jako smlouvu inominátní dle § 1746 odst. 2 o.z. Svojí podstatou se jedná o smlouvu o finančním leasingu. Ta samostatně v o.z. upravena není, spadá tedy pod smlouvy inominátní (M. Hulmák, Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 137 – 140).

21. Při úvaze o tom, zda je smlouva z 9.4.2020 podřaditelná pod smlouvu o nájmu dopravního prostředku, nebo zda se jedná o inominátní smlouvu o finančním leasingu vycházel soud z ustálené judikatury, zejména pak ze stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 204/2007. To zdůrazňuje pořizovací funkci finančního leasingu, která u tohoto institutu převažuje nad funkcí nájemní. Účelem finančního leasingu tedy je účelové pořízení věci podle potřeb, výběru a určení nájemce s využitím zdrojů poskytovatele předmětu leasingu. Smyslem tak je zajistit za úplatu financování věci pro nájemce, který se k věci chová jako vlastní.

22. Přestože žalobce sám měl vozidlo na leasing od třetí osoby – [právnická osoba] - [právnická osoba], je zřejmé, že v případě dané smlouvy převažovala pořizovací funkce nad funkcí užívací. Vozidlo bylo konkrétně vybráno žalovaným, který měl opční právo (strany předpokládaly, že žalobce do 36 měsíců vozidlo sám nabyde). Přestože tedy žalovaný neměl nést některé náklady užívání vozidla, skutečnost, že strany potvrdily, že se měl stát vlastníkem na základě projevu vůle po zaplacení (pouze) všech plateb za předem dohodnutou cenu a dále skutečnost, že vozidlo nebylo určeno genericky, ale vybráno předem žalovaným, přičemž opatření předmětu leasingu bylo vyvoláno pouze potřebou leasingového nájemce, je zjevné, že účelem smlouvy bylo financovat pořízení vozidla žalovaným.

23. Citované stanovisko NS ČR Cpjn 204/2007 dále dovozuje, že pokud závazek z leasingové smlouvy předčasně zanikne v důsledku zničení předmětu leasingu, jeho odcizení či ztráty, dochází k zániku tohoto závazku pro dodatečnou nemožnost plnění. K řádnému ukončení závazku z leasingové smlouvy by totiž došlo až splněním všech závazků z této smlouvy, obvykle převodem vlastnictví předmětu leasingu na leasingového nájemce. Leasingový nájemce má však v takovém případě právo na odpočet pojistného plnění, jež obdržel leasingový pronajímatel.

24. V projednávané věci bylo vozidlo zničeno ještě v průběhu leasingu, došlo tedy k zániku závazku pro dodatečnou nemožnost plnění ve smyslu ust. § 2006 o.z.

25. Žalobce má nárok na všechna plnění, která si účastníci dohodnuli, ale nesmí se bezdůvodně obohatit. Celková výše plateb ze strany žalovaného sečtená s platbami ze strany pojišťovny tak nemůže přesáhnout částku 1.359.000 Kč, sjednanou ve smlouvě. Ke zničení vozidla došlo v samém počátku leasingu, ke změně hodnoty vozidla proto ani nemohlo dojít. I z šetření a závěrů pojišťovny se podává obdobná hodnota vozidla.

26. Žalovaný žalobci zaplatil celkem 256.400 Kč (část akontace označené jako„ nevratná kauce“ v částkách 110.000 Kč a 120.000 Kč a 1x nájem po 26.000 Kč). Pojišťovna Allianz vyplatila přímo žalobci částku 683.818 Kč. Vlastník vozidla – společnosti [právnická osoba], prodal zbytky za částku 506.000 Kč Celkem se tak jedná o částku 1.445.418 Kč, která byla zaplacena žalobci nebo v jeho prospěch vlastníkovi vozidla.

27. Soud neměl pochyb o tom, že je na místě vycházet i z částky 506.000 Kč vyplacené vlastníkovi vozidla za hodnotu zbytků. Pokud stanovisko Cpjn 204/2007 akcentuje zákaz bezdůvodného obohacení na straně leasingového pronajímatele. Je dle názoru soudu nepodstatné, zda se jedná o leasingového pronajímatele – vlastníka věci, nebo leasingového pronajímatele, který je sám leasingovým nájemcem vůči třetí osobě. Plnění ve prospěch Raiffeisen – Leasing, s.r.o. vedlo ve svém důsledku ke snížení závazku žalobce, ten proto nemůže v tomto rozsahu požadovat plnění po žalovaném.

28. Jestliže se tedy do sféry žalobce v souvislosti se smlouvou z 9.4.2020 dostala částka 1.445.418 Kč, která převyšuje částku 1.359.000 Kč, jež měla být cenou vozidla v rámci jeho financování finančním leasingem na základě uvedené smlouvy, bylo by jakékoli další plnění ze strany žalovaného na straně žalobce bezdůvodným obohacením (§ 2991 o.z.).

29. Tyto závěry dopadají jak na nedoplatek akontace v částce 177.000 Kč, tak na část nájemného za červen 2020 ve výši 14.080 Kč, stejně tak jako na náhradu škody v podobě ušlého zisku za zbytek června a červenec 2020 v částce 38.720 Kč.

30. Poněkud odlišná situace je u smluvní pokuty za porušení povinnosti platit platby nájmu dle smlouvy včas, ve výši 0,3% denně z dlužné částky. Ujednání ve smlouvě obsahuje termín„ penále“, užívaný naposled hospodářským zákoníkem. Vůle stran však směřovala ke sjednání smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2048 o.z., jak potvrdili účastníci u jednání. Smluvní pokutu však nelze žalovat jako opětující se plnění do budoucna. Na rozdíl od úroku z prodlení totiž není příslušenstvím, ale nárokem se samostatným skutkovým základem. Jako taková se stává splatnou postupně. Žalobce byl v tomto smyslu v průběhu řízení poučen, procesně však nereagoval.

31. Co se týče námitek žalovaného ve vztahu k neplatnosti smlouvy, s ohledem na shora uvedené závěry jim soud nepřisvědčil. Na základě nesporných tvrzení stran a provedeného dokazování zjistil, jaká byla vůle stran při uzavírání smlouvy, tedy že obě strany smlouvu uzavřít chtěly, na jejím základě obě plnily, že cena za vozidlo měla být zaplacena jen jednou a nedostatky smlouvy lze přičíst spíše skutečnosti, že nebyla sepisována osobou znalou práva než snahou o poškození jedné ze stran. Právní jednání účastníků soud posuzoval podle obsahu (§ 555 odst. 1 o.z.) a vykládal podle vůle jednajícího (§ 556 odst. 1 o.z.), přihlédnul přitom k tomu, co jednání předcházelo i tomu, jak následně strany daly najevo jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Zavedená praxe mezi stranami, které se před uzavřením smlouvy neznaly, nebyla. Smlouva nebyla sjednána v omylu, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že dohoda byla mezi účastníky jasná a shodně chápaná, pouze neobratně písemně vyjádřená. Nelze tedy dovodit, že by žalobce vyvolal omyl týkající se skutečností rozhodných pro právní jednání. Ze stejného důvodu nelze dovodit neplatnost jednání pro lichvu ve smyslu § 1796 o.z. Cena vozidla měla být zaplacena jen jednou, odpovídá přitom v zásadě ocenění pojišťovny i inzerci založené ve spisu. Obdobné závěry platí i pro neúměrné zkrácení ve smyslu ust. § 1793 o.z., které umožňuje toliko zrušení smlouvy a návrat do původního stavu, o něž žalovaný nežádal. Odstoupení od smlouvy dle § 1829 odst. 1 o.z. není možné.

32. Co se týče žalobcova poukazu na to, že se domáhá plnění ze smlouvy jakožto závazkového vztahu, nikoli ceny vozidla, je třeba poukázat na shora uvedenou judikaturu, která limituje výši plnění, které může leasingový pronajímatel při zničení předmětu finančního leasingu požadovat.

33. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud žalobu výrokem I. zamítnul.

34. Co se týče výroku II. o náhradě nákladů řízení, je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož procesně úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti účastníku, který v řízení úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalovaného vykonal v řízení 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), a to přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci dne 4.2.2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu 5.5.2021, písemné podání ve věci dne 7.5.2021 a 11.6.2021, účast na jednání dne 13.5.2021 a 20.7.2021. Za každý z těchto úkonů právní služby náleží odměna dle § 7 AT ve výši 9.540 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč. Zástupce žalovaného má dále nárok na náhradu DPH ve výši 14.464,80 Kč. Celkem se jedná o částku 83.344,80 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).