252 C 9/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 43 585,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a. částku 43.585,06 Kč b. úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 1. 7. 2020 do 24. 9. 2020 z částky 34.094 Kč c. úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. za dobu od 25. 9. 2020 do zaplacení z částky 25.334 Kč, d. úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. za dobu od 16. 4. 2020 do zaplacení z částky 17.446 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19.118 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22.4.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 43.585,06 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi stranami byla dne 19.12.2019 uzavřena podnájemní smlouva, doplněná dodatkem [číslo] jejímž předmětem bylo užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], adresou [adresa]. Nájemné činilo 13.990 Kč, zálohy na služby 2.901 Kč [ulice] platba tak měla činit 17.446 Kč Dne 19.12.2020 byl předmětný byt protokolárně předán žalovaným žalobkyni. Žalobkyně podle podnájemní smlouvy složila žalovanému jistotu 34.094 Kč. Výpovědí z 29.3.2020 ukončila žalobkyně podnájemní vztah, který zaniknul ke dni 30.6.2020 podle čl. IX odst. 1 smlouvy. Jistota jí však nebyla vrácena. Žalovaný totiž má za to, že žalobkyně porušila povinnost umožnit prohlídky bytu potencionálními podnájemci v době 2 měsíců před zánikem podnájmu. Žalovaný žalobkyni zaslal vyúčtování jistoty z 23.9.2020, v němž projevil vůli započíst pohledávku žalobkyně za žalovanou na vrácení jistoty oproti domnělé pohledávce žalované za žalobkyní na úhradu ušlého nájemného v částce 25.334 Kč a pohledávce na náhradu škody za drobné poškození bytu ve výši 869 Kč. Pohledávky žalované za žalobkyní tak měly zaniknout v plném rozsahu. Zápočet však byl proveden v rámci vyúčtování jistiny, tedy pohledávka – kromě toho, že je domnělá – ani nemohla být splatná, neboť pokud není ujednána splatnost, nastává po výzvě, zde to proběhlo jednou listinou, dlužník tedy ani neměl možnost plnit, a to bez ohledu na to, zda pohledávka existovala. Pohledávku žalobkyně za žalovanou v rozsahu 8.701 Kč uhradila žalobkyně dne 24. 9. 2021. Žalobkyně uhradila nájemné za leden 2020 dvakrát. Učinila tak již 17.12 na základě e-mailového pokynu žalovaného, následně pak v únoru následujícího roku. Nájem trval od 19.12.2019 do 30.6.2020, tedy 6 měsíců + část prosince 2019. Měla tak uhradit 6 plných nájmů v částce 17.446 Kč a poměrnou část nájmu za prosinec 2019 ve výši 7.316 Kč. Poměrná část nájmu za prosinec byla řádně uhrazena. Následně zaplatila 7 celých nájmů. Dále obdržela od žalovaného nesprávné vyúčtování služeb. To reklamovala, neboť bylo na období od 1.1.2020 do 13.9.2020, avšak podnájemní vztah zaniknul již v červnu 2020. Žalobkyně si vyžádala od vlastníka objektu vyúčtování za celý rok 2020, z něj dopočetla poměrné částky nákladů připadající na ni za období, kdy byt skutečně užívala. Podle vyúčtování žalovaného uhradila žalobkyně na zálohách částku ve výši 16.043,60 Kč. Vyúčtování žalovaného přitom dle žalobkyně činí 11.222,43 Kč, a žalobkyni tak vznikl přeplatek ve výši 4.821,18 Kč. Žalobkyně má za to, že tento přeplatek je minimálně o 805,06 Kč vyšší. Žalobkyně byla v podnájemním vztahu slabší stranou. Žalovaný je podnikatelem, podnajímání má jako podnikatelskou činnost. Pokud by žalovaný bral předmětné ujednání jako paušalizovanou náhradu škody, je to smluvní pokuta, která v době trvání nájemního vztahu nebyla možná. Poukázala na probíhající epidemii COVID-19 v rozhodné době, která je okolností zvláštního zřetele – vis maior. Pokud žalobkyně hradila z různých účtů, je to zcela irelevantní, je zjevné, že šlo o platby na její závazky z jejích peněz.

2. Žalovaný nárok neuznal. Co se týče vyúčtování, nepovažuje ujednání smlouvy o tom, že by žalobkyně měla platit i za období po zániku podnájmu za zcela nepřiměřené. Měla se bránit při kontraktaci. Nejedná o formulářovou smlouvu, jednotlivé nároky jednotlivých podnájemníků jsou různé. Zde se smlouva upravovala co do zvířete v bytě. Tím, že žalobkyně byt nezpřístupnila, naplnila podmínky jeho aplikace. Bylo pouze na vůli žalobkyně, kdy bude jistota vrácena. Žalobkyně není aktivně legitimovaná z nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť platby byly učiněny z účtu třetí osoby. V podnájemní smlouvě je sjednána splatnost do 20. dne měsíce předcházejícího, tedy za měsíc leden bylo placeno na nájemné za únor, v únoru bylo řádně placeno na březen. Smluvní ujednání, kde se zavázala nést náklady spojené s užíváním, bylo po právu a měla tedy povinnost hradit za měsíc červenec, srpen a část září. To jí bylo započteno jednak na jistotu, jednak na poslední platbu, kterou uhradila 19.6.2020. Považoval za nutné vyřešit otázku, jestli se ustanovení dotýkající se nájmu dají použít i na podnájemní vztah, dovozuje, že vztah podnájemce a podnájemníka se podle zákonných ustanovení o nájmu nedá posuzovat. Z předložených listin se nepodává, že by uhradila 8 plateb, pouze 6. Vyúčtování médií proběhlo správně. <i>3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že:</i> 4. kontraktační proces proběhl následovně: žalobkyně s partnerem, panem [příjmení], hledali pronájem v okolí stavby domu. Byl tam jen předmětný byt. Přišli na schůzku, přečetli smlouvu, nic nenamítali, zaplatili.; 5. dne 19.12.2019 došlo k uzavření podnájemní smlouvy mezi účastníky, jejímž předmětem bylo užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], adresou [adresa] (předmětný byt). 6. žalobkyně ukončila nájemní vztah výpovědí podnájemní smlouvy dne 29.3.2020 (vedoucí k zániku nájemního vztahu dne 30.6.2020 dle čl. IX ods. 1 smlouvy z 19.12.2019; 7. skutečnost, že žalobkyně byla v předmětné době těhotná; <i>8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:</i> 9. Po kontraktačním procesu, který proběhnul, jak je uvedeno výše, byla uzavřena mezi účastníky podnájemní smlouva dne 19.12.2019. Nájemné činilo 13.990 Kč, zálohy na služby 2.901 Kč Měsíční platba tak měla činit 17.446 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 19.12.2019 do 3.11.2020. Ujednání čl. III odst. 2 smlouvy ukládalo podnájemci v době dvou měsíců před skončením podnájmu umožnit prohlídku bytu. V případě porušení této povinnosti ukládala podnájemci uhradit ušlý nájem/vzniklou škodu v případě neuskutečněné návaznosti na další podnájem. Čl. IV odst. 5 smlouvy ukládalo podnájemci souhlasit s jednostranným zvyšováním nájemného a záloh, a to i zpětně. V odst. 6 smlouvy se podnájemce zavazoval uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za upomínku. Podnájemce se v čl. VIII odst. 1 zavázal složit před podpisem smlouvy jistotu 34.904 Kč. Nájemce se ji zavázal v odst. 2 vrátit do 1 měsíce od ukončení podnájmu, pokud dojde k řádnému předání a převzetí, doložením, že podnájemce nemá v bytě trvalý pobyt, že byt bude obsazen novým podnájemcem a po vypořádání všech přeplatků a nedoplatků vzniklých po dobu trvání podnájmu a po vypořádání přeplatků a nedoplatků vyúčtovaných po ukončení podnájemného vztahu za dobu jeho trvání. Čl. IX odst. 1 umožňoval jednostrannou výpověď kteroukoli stranou s tříměsíční výpovědní lhůtou. V čl. IX. odst. 3 bylo ujednáno, že v případě neuskutečněné návaznosti dalšího podnájemce je podnájemce povinen uhradit nájemci ušlý nájem ve výši celkového měsíčního nájemného za každý započatý měsíc prodlení, zejména v situaci, kdy je podnájem ukončen z důvodu hrubého porušení podnájemní smlouvy. (což se podává z podnájemní smlouvy).

10. Dodatkem č. 1 z 19.12.2019 byla jistota navýšena o 17.452 Kč.

11. Protokol o předání nemovití věci z 19.12.2019 potvrzuje převzetí předmětného bytu žalobkyní.

12. Ještě před podpisem smlouvy, e-maily z 12.12.2019 a 13.12.2019 vyzval žalovaný žalobkyni k úhradě nájmu za poměrnou část prosince 2019 (7.316 Kč) a za leden 2020 (17.446 Kč) a dále k zaplacení jistoty (34.904 Kč). Nájem měl být placen na jiný účet než jistota. Podle pokynů z uvedených e-mailů měla být jistota zaplacena na účet [bankovní účet] [variabilní symbol], nájem na účet [bankovní účet] [variabilní symbol].

13. Podle sjetiny ČSOB ze 17.12.2019 bylo zaplaceno na účet [bankovní účet] [variabilní symbol], tedy na účet určený žalovaným žalobkyni pro placení nájemného pod určeným žalovaným žalobkyni jako VS pro placení nájemného žalobkyní částku 7.316 Kč, tedy částku odpovídající nájmu za prosinec 2019. Platba proběhla z účtu [jméno] [příjmení], platba byla označena zprávou„ Nájem [celé jméno žalobce]“.

14. Podle sjetiny ČSOB ze 17.12.2019 bylo zaplaceno na účet [bankovní účet] [variabilní symbol], tedy na účet určený žalovaným žalobkyni pro placení nájemného pod určeným žalovaným žalobkyni jako VS pro placení nájemného žalobkyní částku 17.446 Kč, tedy částku odpovídající nájmu za leden 2020. Platba proběhla z účtu [jméno] [příjmení], platba byla označena zprávou„ Nájem [celé jméno žalobce]“.

15. Předpis měsíční platby 17.446 Kč se podává z evidenčního listu nájemného [číslo].

16. Z přehledu transakcí účtu žalobkyně se podávají následující platby žalobkyně ve prospěch žalovaného: <b><i>17. [příjmení]; Datum</b></i> 18. [číslo]; 10.02.2020 19. [číslo]; 18.02.2020 20. [číslo]; 18.03.2020 21. [číslo]; 20.04.2020 22. [číslo]; 18.05.2020 23. [číslo]; 18.06.2020 24. [číslo]; 18.07.2020 25. Ze sjetiny rozšířeného vyhledávání internetového bankovnictví z 2.6.2022 se navíc podávají následující platby mezi účastníky: <b><i>26. [příjmení]; Datum; Popis</b></i> 27. [číslo]; 17.01.2020; platba provedená omylem 28. - [číslo]; 14.04.2020; vrácení omylem provedené platby 29. - [číslo]; 23.09.2020; vyúčtování jistoty 30. [číslo]; 12.10.2020; nedoplatek [obec] 31. - [číslo]; 06.05.2021; vyúčtování služeb 2020 32. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje pracovní neschopnost žalobkyně od 2.3.2020 do 31.7.2020.

33. E-mailová komunikace z 26.5.2020 potvrzuje, že účastníci řešili prohlídku bytu před skončením podnájmu. Žalovaný nabízel provedení prohlídek za účasti vždy jen jednoho klienta s tím, že následovat bude dezinfekce bytu, kdy každý z účastníků ponese polovinu nákladů, nebo pořízení videonahrávky pracovníkem žalovaného.

34. V e-mailu z 6.8.2020 žalobkyně urgovala vrácení jistoty. Ve vztahu k prohlídkám bytu poukázala na nouzový stav kvůli epidemii Covid-19 a existenci fotodokumentace bytu z předchozí doby.

35. Protokol o převzetí nemovitosti z 30.6.2020 potvrzuje převzetí předmětného bytu žalovaným. V bytě byla 2x prasklá lamela v dětském pokoji. Protokol zachycuje stav elektroměru [číslo] kWh, vodoměru studené vody 209m3, vodoměru teplé vody 82m3 a stav měřiče tepla [číslo] Gj.

36. Vyúčtování služeb za období od 1.1.2020 do 31.12.2020 prokazuje, že za celý rok 2% 2% činily náklady za předmětný byt 20.102,14 Kč, celkem předepsaná záloha činila 22.812 Kč Náklady na ústřední topení činily 9.562,71 Kč, zaplacena byla stejná částka.

37. Žalovaný vyúčtováním za období od 1.1.2020 do 13.9.2020 sdělil že má přeplatek na službách za uvedené období ve výši 4.821,18 Kč.

38. Žalovaný vyúčtováním jistoty z 23.9.2020 žalobkyni sdělil, že eviduje nedoplatek nájemného v částce 25.334 Kč, škody na bytě v hodnotě 869 Kč, složenou jistotu v částce 34.904 Kč, vrací jí tedy částku 8.701 Kč.

39. Žalobkyně vyúčtování reklamovala (přípis z 6.5.2021), žalovaný reklamaci neuznal (přípis č.l. 30).

40. Z dalších provedených důkazů soud skutková zjištění nečerpal, neboť byla již bez vztahu k meritu věci. <i>41. Soud hodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, věrohodnosti, jednotlivě i ve vzájemných souvislostech.</i> 42. Dospěl k závěru, že předložené listiny jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. Netrpí vzájemnými ani vnitřními rozpory, navazují na sebe, vzájemně se podporují. Interpretace důkazů účastníky, popř. skutečnost, že různé výpisy pokrývají pouze část období nemá na výše uvedené vliv. <i>43. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:</i> 44. S ohledem na datum uzavření smlouvy aplikoval soud občanský zákoník (o.z) ve znění účinném do 30.6.2020.

45. Podle ust. § 2274, 2275 odst. 1 o.z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně. (1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

46. Podle ust. § 2215 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

47. Podle ust. § 2235 o.z.zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. (2) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu.

48. Podle ust. § 2239 o.z. nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

49. Podle ust. § 2254 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. <i>50. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.</i> 51. Mezi účastníky vzniknul podnájemní vztah (§ 2215, § 2235 o.z.) na základě smlouvy z 19.12.2019. Žalovaný přenechal žalobkyni k dočasnému užívání byt (§ 2236 o.z.), který měl sám v nájmu, žalobkyně se zavázala platit za to nájemné. Žalobkyně podnájemní smlouvu uzavírala jako spotřebitel, neboť tak činila mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo výkonu svého povolání, a to s podnikatelem, jehož předmětem činnosti je právě podnajímání bytů (§ 419 o.z.), navíc se zjevně jedná o tzv. adhezní smlouvu. Ujednání o povinnosti platit služby a nájem do příchodu nového podnájemníka považuje soud za nepřípustné. Nelze jej posoudit jako ujednání o smluvní pokutě, neboť tu vůbec v případě podnájmu v předmětné době nebylo možné sjednat (§ 2239 o.z.). Vzhledem k okolnostem považuje soud toto ujednání za zjevně nepřiměřené. Žalobkyni zatěžuje závazkem v rozsahu, který nelze předem vyčíslit, a to jako sankcí za porušení vedlejší povinnosti (umožnit prohlídku), kterou z hlediska předmětu smlouvy (kterým je přenechání bytu za úplatu) nelze posoudit než jako nevýznamnou. Z dokazování navíc vyplynulo, že podnajímatel již v době podpisu smlouvy disponoval dokumentací bytu, která byla využita již při uzavírání smlouvy s žalobkyní. To platilo již v době uzavření smlouvy, bez ohledu na epidemii Covid-19, která vypuknula krátce poté. Soud proto k tomuto ujednání nepřihlížel, jinak smlouvu posoudil jako platnou, když je sjednána srozumitelně, určitě, jasně, v písemné formě a zjevně vyjadřuje vůli účastníků.

52. Oba účastníci svoje závazky ze smlouvy plnili – žalovaný odevzdal žalobkyni předmětný byt, žalobkyně řádně hradila nájem, služby a zaplatila jistotu. Podnájemní vztah zaniknul na základě písemné výpovědi žalobkyni z 29.3.2020 ke dni 30.6.2020 (§ 2231 o.z.), kdy jej žalovaný protokolárně převzal. Kromě vrácení jistoty a náhrady škody za poškození lamely neměli účastníci po tomto datu vůči sobě jiných závazků, neboť nájem byl i zálohy na služby byly žalobkyní řádně uhrazeny. K ujednání o povinnosti činit platby do okamžiku podnájmu dalšímu podnajímateli soud, jak je uvedeno výše, nepřihlížel. Soud proto přisvědčil úvaze žalobkyně o tom, že jí vznikl přeplatek na službách o 805,06 Kč vyšší, než jak je vyčíslen žalovaným.

53. Pokud žalovaný uváděl, že žalobkyně provedla jen 6 plateb nájemného, nikoliv 7, je třeba poukázat na skutečnost, že předložil výpis z účtu, kde jich je 6 (č.l. 62), avšak ten je pouze za rok 2020. Žalobkyně ale provedla platbu nájemného za leden 2020 už v prosinci 2019, a to dle pokynu žalovaného spolu s poměrnou částí nájemného za prosinec ještě před podpisem smlouvy, jak se podává z jí předloženého výpisu zahrnujícího i rok 2019.

54. Epidemie Covid-19 je zjevně mimořádnou situací, která navíc dosáhla největšího rozsahu právě v době, kdy měly proběhnout prohlídky předmětu podnájmu. Je notorietou, že se jednalo o dobu, kdy bylo všude zdůrazňováno, že je třeba se vyvarovat jakéhokoli nikoli nezbytného kontaktu se třetími osobami. V kontextu těhotenství žalované to svědčí v její prospěch, a to i kdyby soud k ujednání o náhradě nákladů služeb přihlížel. Nelze pominout ani skutečnost, že zástupce žalovaného obavy žalobkyně reflektoval a navrhoval (č.l. 21) pořízení videonahrávky místo prohlídky, tj. sám žalovaný učinil tuto povinnost předmětem jednání.

55. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného, že by se podnájem neměl řídit úpravou nájmu. Je v přímém rozporu s logikou a systematickým uspořádáním občanského zákoníku i závěry komentářové literatury (např. Bajura, J, Zřízení užívacího práva k věci třetí osobě nájemcem, § 2215 o.z., ASPI). Ustanovení o.z. o jistotě ve vztahu k nájmu tak soud aplikoval i ve vztahu k podnájmu.

56. Soud nepřisvědčil ani námitce žalovaného ohledně absence aktivní legitimace žalobkyně. Nejedná o bezdůvodné obohacení. Platba byla placena z účtu třetí osoby, ale jménem žalobkyně za účelem splnění jejího závazku, přičemž právním důvodem pro vrácení této platby není ustanovení o bezdůvodném obohacení, ale ve smlouvě o podnájmu sjednaná povinnost opírající se o zákonné ustanovení upravující jistotu v nájemních a podnájemních vztazích, přičemž subjekty podnájemní smlouvy, stejně jako podnájmu, byla žalobkyně a žalovaný. Platby směřovaly na účty určené žalovaným, pod jím určenými variabilními symboly a zpráva pro příjemce rovněž platby zcela přesně identifikovala.

57. Vzhledem k neexistenci povinnosti žalobkyně hradit nájemné a služby za dobu, po kterou nájemní vztah neexistoval a vzhledem k tomu, že nájemné i služby za dobu existence nájmu v plném rozsahu uhradila, je třeba považovat vyúčtování jistoty z 23.9.2020 za nesprávné. Žalobkyni náleží celá jistota, ponížená toliko o náhradu za drobné poškození lamel v částce 869 Kč.

58. Soud tak shledal žalobu důvodnou jak co do nároku na zaplacení nevrácené jistoty v částce 25.334 Kč splatné dne 30.6.2020, tak na nevrácený přeplatek na nájmu v částce 17.446 Kč splatný dne 18.9.2020 tak na přeplatku v částce 805,06 Kč Celkem se jedná o částku 43.585 Kč. Žalovaný se vždy den následující po splatnosti dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1698, § 1970 o.z.). Žalobkyni tak vznikl nárok i na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tyto nároky žalobkyni výrokem I. přiznal. <i>59. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení.</i> 60. Žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. jako procesně zcela úspěšný účastník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.180 Kč a v nákladech právního zastoupení. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení následující úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) - příprava a převzetí zastoupení 26.8.2020 - kvalifikovaná předžalobní výzva 2.9.2020 - písemné podání ve věci 21.4.2022 - studium spisu 12.9.2022 - účast na jednání 6.10.2022 61. Za každý z těchto úkonů jí náleží dle § 7 AT odměna ve výši 2.860 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč. Dále má nárok na náhradu DPH v částce 3.318 Kč Celkem se jedná o částku 19.118 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit přímo k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).