253 C 13/2020

Plný text

Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu titul Libuší Jerouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 289,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 289,00 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 289,00 Kč od 23.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 600,00 Kč na účet žalobce vedený u ČNB Brno-město, číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000,00 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se žalobním návrhem ze dne 10.6.2020 se domáhal po žalovaném zaplacení částky 289,00 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení nákladů na přepravu žalovaného dne datum na trase obec – obec – obec (do protialkoholní záchytné stanice). Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne datum byl žalovaný dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice obec, ulice a číslo. Dle potvrzení o přijetí do PZS byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 1,99 promile (potvrzení o přijetí na protialkoholní záchytnou stanici ze dne datum). Doprava žalovaného se uskutečnila vozidlem značka automobilu reg. zn. anonymizována dvě slova číslo ve vzdálenosti 50 km na trase obec – obec – obec. Žalobce za přepravu žalovanému vyúčtoval za 50 km jízdy se sazbou základní náhrady za 1 km ve výši 4,10 Kč, vozidlo mělo průměrnou spotřebu benzínu Natural 95 5,1 l číslo km. Při ceně benzínu 95 okt. 33,10 Kč tak žalobce vyúčtoval žalovanému celkem částku 289,00 Kč (protokol o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne datum). Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum s výzvou k uhrazení dlužné částky do datum Dlužná částka přesto uhrazena nebyla. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl soud k závěru, že dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. Protože u žalovaného byla v krvi prokázána přítomnost alkoholu, zavázal ho soud výrokem I. nahradit žalobci náklady na jeho dopravu do protialkoholní záchytné stanice, když tyto náklady byly žalobcem vypočteny v souladu s vyhláškou 385/2015 Sb., současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci příslušenství - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., o občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu ust. § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 300,00 Kč/úkon, a to za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a v návrhu ve věci samé (dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení činí částku 600,00 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a žalobě bylo vyhověno, uložil soud výrokem III. žalovanému povinnost uhradit České republice - Městskému soudu v Brně, která tyto náklady dosud nesla, soudní poplatek ve výši 1.000 Kč (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích ve spojení s Položkou 1, bod 1 písm. a) Přílohy 1, Sazebníku poplatků, zákona o soudních poplatcích). Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.