253 C 19/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 184 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 184 190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 184 190 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 184 190 Kč od 10. 2. 2021 do 18. 3. 2021, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 73 998 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa , adresa, , bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne , datum, zjištěno neoprávněné připojení odběrného místa. V rozvaděči nebyl elektroměr a přívody i odvody byly propojeny svorkami. Žalovaný se sám připojil a elektřinu neoprávněně odebíral. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zák. č. 458/2000 Sb.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal v plném rozsahu. Uvedl, že mu byl již v roce 2015 odmontován elektroměr, přičemž následně dával stížnost na jeho vrácení. Elektroměr mu vrácen nebyl s tím, že v dalším období platil žalobkyni částky, které byly fakturovány a kdy se to poměrně navyšovalo o 5 %. Odpojen byl , datum, a následně až 4 měsíce po odpojení byla ukončena smlouva s žalobkyní. Dále žalovaný popsal situaci na odběrném místě, kdy byly tzv. zfušované inženýrské sítě po provedené generální rekonstrukci po roce 2000, kdy rovněž i v této souvislosti vedl s žalobkyní korespondenci za odstranění závadného stavu. Žalovaný dále upřesnil, že elektroměr mu byl demontován v květnu 2016 a byl přesvědčen, že , právnická osoba, souhlasil s dohodou, že bude fakturovat na odběrném místě , adresa, výpočtem provedeným na základě historie vyúčtovaných odběrů, a to nejvýše se zahrnutím tří bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích ročních období s použitím metody jejich lineární aproximace. Žalovaný byl přesvědčen, že se jedná o kamufláž ze strany žalobkyně, protože kontrolu jeho elektroměru mu prováděla cizí společnost a jemu nebyly předloženy ty pověřovací smlouvy. Dále žalovaný zpochybňoval trasu vedení z rozvodné skříně do jeho nemovitosti s tím, že to má jít přes nemovitost souseda a následně proraženo do rozvodné skříně u něj v nemovitosti. Takovým způsobem se může na to napojit kdokoliv jiný a daný odběr nebo měření není vypovídající.

3. Žalobkyně ve replice na argumenty žalovaného uvedla, že žalovaný byl smluvním odběratelem elektřiny v odběrném místě , adresa, . V místě byl osazen elektroměr uvnitř nemovitosti a žalovaný dlouhodobě neumožnil přístup k němu. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného, který nicméně přístup montérů odmítal. Žalobkyně měla podezření na neoprávněný odběr, proto na přívodní kabel do nemovitosti instaloval kontrolní měřidlo PMC (dne , datum, ), které spotřebu elektřiny měřilo bez vědomí žalovaného. V důsledku nepřístupnosti elektroměru bylo množství odebírané elektřiny určováno odhadem. Žalovaný sám nikdy vystavené faktury nerozporoval a hradil je porovnáním hodnot dle fakturované ceny elektřiny a měření PMC, kdy takto odebraná elektřina byla nepopíratelně vyšší, což dle žalobkyně prokazovalo neoprávněný odběr.

4. V podrobnostech na argumentaci účastníků odkazuje soud jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie (č. l. 8) soud zjistil, že neoprávněný odběr byl zjištěn dne , datum, v , hodnota, hodin a byl odstraněn dne , datum, v , hodnota, hodin. V protokolu je uvedeno, že se jednalo o odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán. V rámci popisu je uvedeno, že proběhla kontrola odběrného místa, v rozvaděči nebyly elektroměr, přívody a odvody do elektroměru připojeny svorkami v PRIS bylo instalováno kontrolní měření PMC, které registrovalo spotřebu. Majitel tvrdí, že byl elektroměr demontován pracovníkem , právnická osoba, . Žalovaný tento protokol o zajištění neoprávněného odběru odmítl podepsat.

7. Ze zápisu o provedené kontrole (č. l. 8v) soud zjistil, že byl sepsán , datum, a žalovaný jej odmítl podepsat. V zápisu se uvádí, že proběhla kontrola odběrného místa, elektroměr v rozvaděči není, přívody a odvody do elektroměru propojeny svorkami po vložení pojistek do PRIS odběrné místo bez odběru, dle žalovaného elektroměr demontován pracovníkem , právnická osoba, asi v roce 2016. Na zápisu o provedené kontrole je podpis dvou kontrolorů, přičemž tento zápis odmítl žalovaný podepsat. Z podkladů pro výpočet škody (č. l. 9) soud zjistil, že se jedná o dokument z , datum, a jsou zde popsány technické údaje odběrného místa, přičemž je zde popis dvou kontrolorů, kdy žalovaný tyto podklady opět odmítl podepsat.

8. Z podkladů pro stanovení výše škody (č. l. 9v-10) soud zjistil, že doba trvání neoprávněného odběru na odběrném místě byla stanovena od , datum, do , datum, . Vypočtená spotřeba dle denního průměru byla 40,740 MWh, spotřeba změřena elektroměrem – smluvní odběr 10,040 MWh, tj. neoprávněně odebraná elektřina činila 30,700 MWh. Náklady na neoprávněný odběr činily 146 788,06 Kč bez DPH. Celkové oprávněné náklady na zajištění neoprávněného odběru činily 5 435 Kč bez DPH. Žalobkyně následně žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 7) vyúčtovala neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese , adresa, , ze období od , datum, do , datum, celkem částku 184 190 Kč, kdy splatnost dané faktury byla , datum, . Následně měl být ze strany žalobkyně žalovaný upozorněn na nepřijatou platbu dne , datum, , kdy datum splatnosti žalované částky byl , datum, (č. l. 6). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného před podání žaloby k úhradě žalované částky přípisem ze dne 8. 3. 2021, kdy splatnost žalované částky byla stanovena , datum, (předžalobní upomínka č. l. 5 vč. dokladu o odeslání č. l. 3-4 + č.l. 99 - 100).

9. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 48-49) soud zjistil, že je od společnosti , právnická osoba, ., která účtovala žalovanému spotřebu elektřiny ve výši 5,04500 MWh, a to za období od , datum, do , datum, , přičemž z uvedené faktury je patrné, že měření mělo proběhnout dle elektroměru, způsob odečtu odhadem, přičemž tímto způsobem byla stanovena spotřeba. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 50-51) soud zjistil, že se jedná o fakturu za elektřinu od společnosti , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, , kdy je zde uvedena celková spotřeba 0 MWh, údaje o měření, opětovně dle elektroměru, způsob odečtu odhadem. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 52-54) soud zjistil, že se jedná o fakturu od společnosti , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, , kdy celková spotřeba byla 0 MWh, rovněž způsob odečtu elektroměrem a odhadem. Výzvou ze dne 22. 2. 2021 (č.l. 126) byl žalovaný ze strany , právnická osoba, . vyzván k úhradě částky 7 090 Kč za zálohy a ostatní platby (opětovně vyzýván , datum, ) Výzvou k úhradě ze dne 9. 8. 2021 (č.l. 120-122) byl žalovaný ze strany , právnická osoba, . vyzván k úhradě nedoplatku za dodanou elektřinu ve výši 695 Kč. Opět je zde vedeno číslo elektroměru žalovaného a způsob odečtu odhadem.

10. Dne , datum, a , datum, byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k nahlášení samoodečtu pro pravidelné roční zúčtování (výzva č.l. 124 – 125).

11. Dne , datum, byl žalovaný ze strany , právnická osoba, . vyzván k úhradě dlužné částky za dodávku elektřiny ve výši 14 380 Kč. Žalovaný byl upozorněn v případě nezaplacení na přerušení dodávky elektřiny (výzva č.l. 131-132). Společnost , právnická osoba, . odstoupila ke dni , datum, od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (odstoupení č.l. 133). Za období od. , datum, do , datum, byl žalovanému ze strany , právnická osoba, vyúčtován přeplatek ve výši 12 058 Kč (faktura č.l. 135-136).

12. Z protokolu o instalaci kontrolního měření za období od , datum, do , datum, (č. l. 55) soud zjistil, že je patrné, jaká byla měřena a odběrném místě , adresa, spotřeba elektrické energie, přičemž jsou zde jednotlivé hodnoty a rozpis měření za vybrané období. Z přípisu , tituly před jménem, . , jméno FO, ze dne , datum, (č. l. 56) soud zjistil, že se jedná o přípis právního zástupce , tituly před jménem, . , jméno FO, , která sdělila, že , tituly před jménem, . , jméno FO, v domě nebydlí, v domě bydlí žalovaný. S žalovaným vedou letitý spor o navrácení vlastnického práva, jelikož ten koupil zděděný podíl, ale nezaplatil ho. Jediným uživatelem domu a odběratelem energií je žalovaný. Proto , tituly před jménem, . , jméno FO, nemohla poskytnout žalobkyni větší součinnost.

13. Ze stavu účtu (č. l. 57) soud zjistil, že žalovaný vyúčtování za elektřinu všechna uhradil. Z fotografie rozvaděče a detailu spojení rozvaděče (č. l. 82-83) soud zjistil, že se jedná o rozvaděč žalovaného, přičemž v rozvodné skříni není elektroměr a jednotlivé spoje jsou zasvorkovány. Z přípisu ze dne , datum, (č. l. 81) soud zjistil, že byl ze strany žalovaného adresován společnosti , právnická osoba, s tím, že žalovaný poukazoval na demontáž elektroměru v květnu 2016, přičemž dále poukazoval i na to, že přípojka do vlastní nemovitosti je vedena z uličního rozvaděče přes cizí nemovitost, přičemž celé uvedené provizorium nebylo dosud odstraněno (na uvedené žalovaný poukazoval i v přípisu ze dne , datum, , č.l. 84-85, opětovně v přípisu ze dne , datum, , č.l. 88). V přípisu ze dne , datum, (č.l. 116) adresovaný ze strany žalovaného , právnická osoba, žalovaný uvedl, že souhlasí s telefonicky sjednanou dohodou, že souhlasí s jejich výpočtem provedeným na základě historie vyúčtovaných odběrů s použitím jejich lineární aproximace nejdéle do okamžiku náhrady odmontovaného elektroměru. K výzvě shora uvedené společnosti ke zpřístupnění měřícího zařízení žalovaný dne , datum, sdělil, že výzva neobsahuje podpis ani kontaktní osobu, rovněž žalovaný opětovně poukazoval na nedostatky vedení přes cizí nemovitost (č.l. 128).14. , právnická osoba, mu k jeho reklamaci sdělila dne , datum, , že , datum, provedli výměnu pojistkové skříně , Anonymizováno, , kdy touto pojistkovou skříní , Anonymizováno, končí zařízení provozovatele distribuční soustavy. Zařízení odběratele začíná připojením hlavního domovního vedení ve zmíněné pojistkové skříni. Hlavní domovní kabel vedený z pojistkové skříně není v majetku provozovatele distribuční soustavy. Tato vedení je v majetku odběratele a veškerou údržbu zajišťuje odběratel (přípis č.l. 86-87, obdobně se tato společnost vyjádřila k odpovědnosti provozovatele distribuční soustavy a odběratele dne , datum, , č.l. 90-91).

15. Z oznámení o výměně elektroměru od , právnická osoba, ze dne , datum, (č.l. 93) soud zjistil, že tato společnost informovala žalovaného, že dne , datum, bude nutné provést výměnu elektroměru č. , hodnota, za nový přístroj. Byla zde výzva na zpřístupnění elektroměru, aby byla možná jeho výměna.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . (č.l. 117-118) soud zjistil, že mezi předmět podnikání uvedené společnosti patří i montáž, opravy revize a zkoušky elektrických zařízení.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, soud zjistil, že svědek pracuje jako technik měření pro společnost , právnická osoba, , což je obchodní partner , právnická osoba, . Společnost , právnická osoba, provádí různé činnosti pro , právnická osoba, ., které spočívají především v kontrole měření na odběrných místech. Svědek uvedl, že na odběrném místě žalovaného byli několikrát. Žalovaný znemožňoval přístup k elektroměru. Pokud si uvědomoval správně, tak až je žalovaný k odběrnému místu pustil, tak tam nebyl snad elektroměr. Dále svědek uvedl, že u žalovaného prováděli kontrolní měření na přípojný bod. V případě, že není zpřístupněn elektroměr, tam je přípustné, aby odběratel provedl dva samoodečty. V případě, že poté není možná kontrola, tak je kontaktován technik , právnická osoba, . za účelem dalšího postupu. U tohoto odběratele zřejmě ten elektroměr nebyl dlouho viděn, a proto jim technik sdělil, abychom provedli kontrolní měření. To kontrolní měření je takový přístroj, který dává na tu přípojnou síť toho odběrného místa, nechává se to tam a zaznamenává to tu spotřebu. Uvedené kontrolní měření se vykonává na příkaz práce od , právnická osoba, . Není možné, aby něco kontrolovali bez příkazu , právnická osoba, . Měřicí přístroj je v přípojkové skříni, odkud vede hlavní domovní skříň a hlavní domovní vedení do nemovitosti. Jejich úkolem bylo napojení připojené skříňky a hlavního domovního vedení. Dále bylo jejich úkolem dostat se k elektroměru, což měl hlásit odběratel. K tomu nedošlo, takže proto došlo k tomu kontrolnímu měření.

18. Z přípisu žalovaného ze dne , datum, (č.l. 92) a z výpisu z živnostenského rejstříku společnosti , právnická osoba, (č.l. 113-114) soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

19. Další dokazování soud neprováděl, protože dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn pro jeho právní posouzení dostatečným způsobem. Další dokazování by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Dle soudu bylo pro právní posouzení důležité objasnit, zda žalovaný odebíral elektřinu bez měřícího zařízení a pokud ano, tak zda existovala o tomto odběru určitá dohoda. Dle soudu pro právní posouzení věci nebylo rozhodné, zda jaká byla trasa domovního vedení žalovaného, za které nesl odpovědnost sám žalovaný, příp. na jaký příkaz probíhalo kontrolní měření v odběrném místě žalovaného. Proto dle soudu zajišťování odborného měření ohledně domovního vedení, příp. dále zjišťovat pověřovací smlouvy od žalobkyně pro společnost , právnická osoba, . bylo nadbytečné.

20. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný odebíral elektřinu bez měřícího zařízení (elektroměru), což soudu potvrdil sám žalovaný. Přes výzvy od společnosti , právnická osoba, žalovaný neumožnil výměnu elektroměru za nový měřící přístroj. Kontrolním měřením u žalovaného bylo zjištěn odběr elektrické energie v rozhodném období.

21. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

22. Podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.

23. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

24. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

25. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

26. Podle § 21 vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny, náhrada za elektřinu, jejíž neoprávněný odběr, neoprávněná distribuce nebo neoprávněná dodávka byly zjištěny před nabytím účinnosti této vyhlášky, se posuzuje podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

27. Vzhledem ke skutečnosti, že doba trvání neoprávněného odběru na odběrném místě byla stanovena od , datum, do , datum, , posuzoval podle shora uvedeného přechodného ustanovení § 21 dle jeho smyslu náhradu škody dle vyhlášky 82/2011 Sb.

28. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná v zásadě v celém rozsahu. Soud se pouze se žalobkyní neztotožnil ohledně počátku prodlení žalovaného.

29. Neoprávněný odběr elektřiny můžeme vymezit jako objektivně existující stav v určitém odběrném nebo předávacím místě, který splňuje definiční znaky vymezené v § 51 odst.

1. Zákon zde taxativním způsobem vymezuje určité situace, kdy odběr elektřiny ze soustavy objektivně přináší určité negativní právní či faktické a ekonomické důsledky (může vést ke vzniku škody na straně jiného účastníka trhu s elektřinou).

30. Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy (§ 49 odst. 1). Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení, jakož i k jeho instalaci (§ 49 odst. 6). Instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem musí zajistit provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, typicky na základě smlouvy o zajištění služby přenosové nebo distribuční soustavy. Jestliže měřicí zařízení nebylo instalováno, nesmí být odběr realizován, ledaže si to provozovatel přenosové soustavy či provozovatel distribuční soustavy na straně jedné a zákazník, výrobce elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy výslovně ujednali.

31. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný odebíral elektřinu bez měřícího zařízení (elektroměru), což soudu potvrdil sám žalovaný. Žalovanému bylo dle jeho sdělení měřící zařízení odmontováno (elektroměr) v první polovině roku 2016. Přes výzvy od společnosti , právnická osoba, žalovaný neumožnil výměnu elektroměru za nový měřící přístroj. Dle soudu bylo rovněž ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, prokázáno, že žalovaný neumožnil provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení, jakož i k jeho instalaci (§ 49 odst. 6 energetického zákona). Jestliže bylo v řízení prokázáno, že měřicí zařízení u žalovaného nebylo instalováno, nesměl být na jeho straně odběr elektřiny realizován, ledaže si to provozovatel přenosové soustavy či provozovatel distribuční soustavy na straně jedné a zákazník, výrobce elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy výslovně ujednali.

32. V projednávané věci však dohoda mezi žalovaným a žalobkyní prokázána nebyla, přestože žalovaný byl v této souvislosti poučen k doplnění rozhodujících skutečností a důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Dle soudu tak v této souvislosti žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a především břemeno důkazní. Žalovaný pouze uvedl, že , právnická osoba, souhlasil s dohodou, že bude fakturovat na odběrném místě , adresa, výpočtem provedeným na základě historie vyúčtovaných odběrů, a to nejvýše se zahrnutím tří bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích ročních období s použitím metody jejich lineární aproximace. K tomu předložil jím psaný přípis této společnosti, že s takovou dohodou souhlasí. Dle soudu předložený přípis neprokazuje, že k jakékoliv dohodě došlo, navíc dle soudu žalovaný svou vůli uzavřít dohodu nesměřoval relevantnímu subjektu, což byla žalobkyně. Navíc z dalších listinných důkazů (faktur za vyúčtování spotřeby elektrické energie) bylo prokázáno, že shora uvedená společnosti počítala spotřebu žalovaného dle odhadu jeho spotřeby dle elektroměru, přičemž v rozhodné době žalovaný již žádný elektroměr neměl.

33. Z protokolu o instalaci kontrolního měření za období od , datum, do , datum, bylo zcela nepochybně prokázáno, že v uvedeném období byla měřena a odběrném místě , adresa, u žalovaného spotřeba elektrické energie, přičemž jsou zde jednotlivé hodnoty a rozpis měření za vybrané období.

34. Dle soudu byla tedy zcela nepochybně prokázáno naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektrické energie dle § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona.

35. Dle soudu byla následně vypočtena v souladu s § 9 odst. 1 vyhlášky 82/2011 Sb. vzniklá škoda žalobkyně, a to dle výsledků kontrolní měření byla určena spotřeba v odběrném místě žalovaného dle denního průměru. Rovněž byly v souladu s § 9 odst. 12 shora uvedené vyhlášky účtovány i nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Právně významné pro rozhodnutí není množství elektrické energie, jež ve skutečnosti mohl neoprávněný odběratel odebrat, neboť toto zjištění není pro výpočet náhrady škody podle vyhlášky č. 82/2011 Sb. relevantní. Výše náhrady za neoprávněný odběr se určuje podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Vzniklá škoda se vyčísluje na základě změřených nebo jinak prokazatelně zjištěných údajů o neoprávněném odběru, a v případech, kdy nelze zjistit celkovou spotřebu elektřiny postupuje se při určení náhrady škody podle odst. 3-8 vyhlášky č. 82/2011 Sb.

36. S ohledem na výše uvedení soud vyhodnotil podanou žalobu ve svém základu jako důvodnou a do žalované částky jí výrokem I. vyhověl a žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil žalovanou částku 184 190 Kč s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

37. Výrokem II. soud zamítl žalobu v části požadovaných úroků z prodlení, jelikož se se žalobkyní neztotožnil s okamžikem prodlení žalovaného. Dle soudu žalobkyně ani přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala odeslání faktury žalovanému splatné dne , datum, . Žalobkyně naopak prokázala odeslání výzvy k úhradě žalované částky ze dne 8. 3. 2021, kde splatnost žalované částky byla stanovena na 18. 3. 2021. Dle soudu se tak žalovaný dostal do prodlení až ode dne následujícího, tj. od 19. 3. 2021.

38. Co se týče námitek žalovaného (kamufláž vůči němu ze strany žalobkyně, hlavní domovní vedení vede přes cizí nemovitost a lze se tedy na něj napojit), tak soud uvádí, že z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, vyplývá, že odpovědnost za neoprávněný odběr elektrické energie je odpovědností absolutní (bez možnosti liberace). Jakékoliv vyvinující argumentace žalovaného dle soudu pro věc není relevantní za situace, kdy v řízení bylo prokázáno zcela nepochybně naplnění skutkového podstaty neoprávněného odběru elektrické energie dle § 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona, tj. odběru bez měřícího zařízení. Sám žalovaný ani nezpochybňoval, že neměl elektroměr. Rovněž nezpochybňoval odběr elektrické energie, nicméně, jak již soud uvedl výše, žalovaný neprokázal dohodu o odběru bez měřícího zařízení. Aniž by soudu byly předloženy pověřovací smlouvy od žalobkyně pro společnosti , právnická osoba, ., tak ze všech ostatních provedených důkazů byly prokázány rozhodné skutečnosti pro posouzení věci, tj. že žalovaný neměl elektroměr a odebíral elektrickou energii. Je nepochybné, že kontrolní měření u žalovaného proběhlo, přičemž všechny skutečnosti plynoucí z listin ohledně průběhu kontrolního měření soudu následně potvrdil i svědek , jméno FO, , jehož výslech soud hodnotil jako věrohodný a osvětlující i chování žalovaného, který nechtěl nikoho pustit k elektroměru (který neměl) a následně odmítl podepsat veškerou listinnou evidenci dokumentace neoprávněného odběru. Dle soudu nebyla důvodná ani argumentace žalovaného ohledně vedení hlavního domovního vedení, kdy pojistkovou skříní , Anonymizováno, končí zařízení provozovatele distribuční soustavy. Zařízení odběratele (žalovaného) začíná připojením hlavního domovního vedení ve zmíněné pojistkové skříni. Hlavní domovní kabel vedený z pojistkové skříně není v majetku provozovatele distribuční soustavy. Tato vedení je v majetku odběratele a veškerou údržbu zajišťuje odběratel. Je navíc s podivem, že možné napojení na jeho vedení začalo žalovanému vadit až v průběhu soudního řízení ohledně neoprávněného odběru. Bylo jeho odpovědností, aby si zajistil řádné vedení od pojistkové skříně do místa, kde měl umístěn elektroměr. Závěrem je dle soudu nutné dodat, že to jsou právě námitky žalovaného, které nemají žádný skutkový základ, jsou různými domněnkami bez vztahu k posuzované problematice neoprávněného odběru elektrické energie bez měřícího zařízení.

39. Výrok III. je odůvodněn skutečností, že žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části, a proto jí náleží právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 3 o. s. ř.

40. Náklady žalobkyně tvoří odměna za právní zastoupení ve výši 8 500 Kč/úkon – 6 úkonů, tj. 51 000 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 11. 11. 2022, účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodin), účast na jednání před soudem dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč. Dále má zástupce žalobkyně nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, ve výši 11 088 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Rovněž má žalobkyně právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 210 Kč. Před zastoupením advokátem má žalobkyně právo na paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč. Dle § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony spočívající ve výzvě k plnění, žalobě a vyjádření ve věci samé ze dne 25. 2. 2022. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 73 998 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).