253 C 49/2014

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: Název zainteresované společnosti , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/2 zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO tituly za jménem . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Název zainteresované společnosti ., IČO: IČO zainteresované společnosti sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 2 387 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 612 047,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 612 047,69 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacení znalečného částku 19 834,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacení znalečného částku 11 390,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě neuhrazeného soudního poplatku za žalobu částku 51 324 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, se původní žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, , domáhala po žalované zaplacení částky 2 387 130 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2014 do zaplacení jako tvrzeného nároku vycházejícího ze smlouvy o dílo uzavřené mezi ní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem dne , datum, , jejímž předmětem byla výstavba bytového domu v , adresa, . Smlouva o dílo byla předčasně ukončena a vzhledem k tomu, že žalovaná rozporovala výši částek, které žalované za provedené práce fakturovala, došlo mezi nimi k dohodě o určení ceny díla ke dni ukončení smlouvy posudkem znaleckého ústavu společnosti , právnická osoba, . Jím stanovenou cenu prostavěnosti 4 183 184,35 Kč bez DPH žalobkyně snížila o ze strany žalované uhrazenou částku 2 423 532 Kč.

2. Usnesením ze dne 22. 9. 2016, č.j. 253 C 49/2014-93, soud prvního stupně rozhodl podle § 107a o. s. ř. o procesním nástupnictvím na straně žalobkyně tak, že na její místo vstupuje společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, .

3. Žalovaná se k žalobě podrobně vyjádřila již podáním ze dne 14. 11. 2014 s návrhem na její zamítnutí. Vznesla námitku stran toho, že žalobkyně učinila součástí svého žalobního požadavku daň z přidané hodnoty, což však dle žalované není po právu. V rámci své obrany proti žalobě uplatnila k započtení své tvrzené vzájemné pohledávky vůči pohledávce žalobkyně vzniklé jí dle jejího tvrzení v důsledku vadného a prodleného provádění díla ze strany žalobkyně, a to v částce 612 047, 69 Kč.

4. Žalobkyně vzala za řízení před soudem prvního stupně svou žalobu částečně zpět co do částky 627 477,65 Kč, jde-li o daň z přidané hodnoty, včetně zákonného úroku z prodlení od 1. 1. 2014 do zaplacení, po žalované dále žádala zaplacení částky 1 759 652,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2014 do zaplacení. O tomto dispozičním úkonu žalobkyně učiněném úvodem jednání dne , datum, , které bylo druhým ve věci konaným jednáním, soud prvního stupně rozhodl výrokem č. I svého rozsudku zastavením řízení ve zpětvzatém rozsahu (§ 96 odst. 2 o. s. ř.). Uvedený výrok I. nabyl právní moci dne 17. 6. 2021.

5. Ve věci bylo již jednou Městským soudem v Brně meritorně rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne 6. 5. 2021, č. j. 253 C 49/2014-561. Výrokem I. soud zastavil řízení do částky 627 477,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 627 477,65 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení. Výrokem II. uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 1 024 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 024 840 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. zamítl žalobní návrh, kterým se žalobkyně domáhala po žalované uhrazení částky 734 812,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 734 812,35 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení. Výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem V. uložil žalobkyni a žalované povinnost uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady zálohované státem, které budou ustanoveny v samostatném usnesení. O nákladech státu soud I. stupně rozhodl následně usnesením ze dne 15. září 2022, č. j. 253 C 49/2014-646.

6. Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání žalobkyně a žalované ve věci rozsudkem ze dne 14. 12. 2022, č.j. 28 Co 16/2022-669, a to tak, že dle výroku I. se rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. května 2021, č. j. 253 C 49/2014-561, ve výroku č. III potvrzuje. Výrokem II. rozhodl krajský soud, že rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. května 2021, č. j. 253 C 49/2014-561, se ve výroku č. II co do částky 612 047,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 612 047,69 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení a ve výrocích č. IV a č. V, jakož i usnesení Městského soudu v Brně ze dne 15. září 2022, č. j. 253 C 49/2014-646, zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

7. Krajský soud v Brně uvedl, že sdílí závěr soudu prvního stupně o uzavření předmětné smlouvy o dílo ze dne , datum, mezi společností tehdejší obchodní firmy , právnická osoba, (později , právnická osoba, .), IČO , IČO, , jako zhotovitelem (dále případně jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou jako objednatelem, oběma jako podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, naplňující pojmové znaky tohoto smluvního typu podle § 536 odst. 1 a 3 obch. zák., jimiž jsou vymezení díla (předmětu díla) a dohoda o ceně. Odvolací soud potvrdil rovněž závěr soudu prvního stupně o ukončení trvání smlouvy účastníků dohodou (o zrušení smlouvy účastníků dohodou) ke dni 26. 4. 2013, jak to plyne ze záznamu na poslední straně této smlouvy podepsaném oběma stranami. Odvolací soud rovněž uvedl, že soud I. stupně správně vycházel z posudku ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne , datum, . Soud I. stupně správně znalecky stanovenou cenu provedených dodávek výší 3 558 372 Kč snížil o částku 2 423 532 Kč, kterou žalovaná uhradila již před podáním žaloby, a snížil ji o další částku 110 000 Kč vyplývající jako závazek k úhradě zhotovitele za projektovou dokumentaci z prohlášení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , k níž žádná ze stran ani výhrady za odvolacího řízení neměla, na konečnou částku 1 024 840 Kč ze strany žalované k úhradě. Krajský soud v Brně hodnotil věcně správný závěr soudu I. stupně znamenající, že žalobkyně svým žalobním požadavkem převyšujícím částku 1 024 840 Kč o částku 734 812,35 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2014 do zaplacení, v tomto rozsahu podala svou žalobu vůči žalované nedůvodně.

8. Dle krajského soudu se však soud I. stupně s obranou žalované proti žalobkyni přisouzené pohledávce postavené na započtení tvrzených vzájemných pohledávek žalované ve výši 612 047, 69 Kč, řádně nevypořádal, právní problematiku s charakterem této obrany spojenou (§ 98 o. s. ř.) v odůvodnění svého rozsudku vůbec nezmínil. Tvrzené vzájemné pohledávky žalované započtené proti předmětné žalobcově pohledávce tak mají charakter tzv. následné škody.

9. Soud se proto v dalším řízení řádně zabýval obranou žalované ve vztahu ke zbylému předmětu řízení.

10. Ve vztahu ke zbývajícímu předmětu řízení soud provedeným dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

11. Smlouva o dílo byla uzavřena mezi objednatelem společností , právnická osoba, . a zhotovitelem společností , právnická osoba, Předmětem smlouvy bylo provedení díla v souladu s odsouhlasenou a podepsanou projektovou dokumentací a předaný výkazem výměr, které byly přílohou dle smlouvy o dílo a s vydaným stavebním povolením. Předmětem smlouvy o dílo bylo provedení a obstarání prací nutných k provedení rekonstrukce bytového domu , adresa, na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , katastrální území, (bod 1.1. smlouvy , Anonymizováno, ). V čl. II. si smluvní strany sjednaly celkovou částku za provedené dílo ve výši 5 409 060 Kč (částka 6 369 086 Kč mínus sleva 960 000 Kč) a v čl. III. platební podmínky bylo dohodnuto, že objednatel zaplatí zhotoviteli dohodnutou cenu za provedení díla 1 200 000 Kč dle zjišťovacího protokolu do 31. 12. 2012, každou další vystavenou fakturu do 90 dnů od vydání a vzájemného odsouhlasení dle zjišťovacího protokolu maximálně 1x měsíčně. V čl. IV. byl sjednán termín provedení díla, zahájení a předání staveniště , datum, , termín a ukončení realizace , datum, . Smlouva byla ze dne , datum, a pod danou smlouvu bylo dopsáno, že dohodnutá smlouva byla z obou stran zcela vypovězena dne , datum, náhradou novou smlouvou uzavřenou tohoto dne a podpisy účastníků řízení (č.l. 9-13).

12. Přípisem ze dne 18. 6. 2013 žalovaná uvedla, že smlouva o dílo zanikla dohodou smluvních stran ze dne , datum, , což bylo potvrzeno vlastnoručními podpisy a souhlasným písemným projevem vůli zástupci smluvních stran na poslední straně smlouvy. Dále uvedla, že sporné faktury jsou vystaveny neoprávněně a byly odstraněny z účetnictví žalované.

13. Slyšení svědci , jméno FO, , svědek , jméno FO, a svědek , jméno FO, potvrzovali to, že stavba nebyla dokončena, v jakém rozsahu tato stavba byla rozestavěna a že tato stavba byla ke dni , datum, předána.

14. Z rámcové smlouvy o poskytování finančních služeb ze dne , datum, soud zjistil, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi záložnou , Anonymizováno, a žalovanou s tím, že účelem této smlouvy je vytvořit podmínky pro poskytování finančních služeb prostřednictvím všech dostupných komunikačních kanálů. Dále uvedenou smlouvou byl zřízen a veden žalované běžný účet u společnosti , Anonymizováno, a dále, že volné peněžní prostředky na účtu může žalovaná přenechat záložně k využití prostřednictvím terminovaných vkladů.

15. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a , jméno FO, soud zjistil, že jejím předmětem bylo, že žalovaná jako budoucí prodávající paní , jméno FO, nejpozději do , datum, předá budoucí bytovou jednotku č. , číslo, paní , jméno FO, a do 10 pracovních dnů uzavřou kupní smlouvu, kterou by tato bytová jednotka byla převedena do jejího vlastnictví, přičemž v bodu 6 odst. 2 smlouvy bylo sjednáno, pokud budoucí prodávající nepředá budoucí bytovou jednotku do 60 dnů od , datum, , je povinen zaplatit paní , jméno FO, smluvní pokutu ve výši 150 Kč za každý den, po který nebude jednotka předána k užívání.

16. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , datum, uzavřené mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, a žalovanou soud zjistil, že žalovaná jakožto budoucí prodávající a manželé , jméno FO, se dohodli, že nejpozději do , datum, žalovaná předá budoucím kupujícím bytovou jednotku č. , číslo, k užívání a do 10 pracovních dnů uzavřenou kupní smlouvu o převodu vlastnictví. V čl. 6 odst. 2 této smlouvy bylo ujednáno, pokud nedojde k předání do 60 dnů od zmíněného data k užívání tuto bytovou jednotku, je žalovaná povinna zaplatit budoucím kupujícím smluvní pokutu ve výši 150 Kč za každý den, po který nebude jednotka předána k užívání.

17. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a , jméno FO, soud zjistil, že paní , jméno FO, bude předán nebytový prostor – , Anonymizováno, č. , číslo, bez zbytečného odkladu poté, co rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch budoucí kupující nabude právní moci, ne však později než 28. 2. 2014. V čl. 6 odst. 2 této smlouvy bylo sjednáno, že nepředá-li žalovaná paní , jméno FO, k užívání budoucí nebytový prostor – , Anonymizováno, v termínu určeném ve výše uvedené výzvě a smluvními stranami vzájemně odsouhlaseném je žalovaná povinna zaplatit paní , jméno FO, smluvní pokutu ve výši 250 Kč za každý den, po který bude budoucí prodávající v prodlení s předáním předmětu kupní smlouvy.

18. Z žádosti o vyplacení smluvní pokuty od , jméno FO, ze dne 30. 4. 2014 soud zjistil, že paní , jméno FO, měla být bytová jednotka předána k užívání do , datum, , přičemž jí byla bytová jednotka předána k užívání až , datum, , proto paní , jméno FO, požadovala uhrazení smluvní pokuty 20 400 Kč. Z žádosti o vyplacení smluvní pokuty , jméno FO, ze dne 1. 10. 2014 soud zjistil, že ta žádala o vyplacení smluvní pokuty v dohodnuté výši 15 000 Kč. Z žádosti o kompenzaci od manželů , jméno FO, ze dne 7. 5. 2014 soud zjistil, že termín předání bytové jednotky pro manžele , jméno FO, byl sjednán na , datum, (ve smlouvě je překlep rok 2012), nicméně bytová jednotka jim byla předána až , datum, , proto ti žádali žalovanou o uhrazení smluvní pokuty ve výši 24 750 Kč.

19. Z přípisu od společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, adresovaného žalované soud zjistil, že dne , datum, došlo na běžném účtu žalované k úhradě hlavní části záporného debetního zůstatku, který vznikl z titulu nevráceného úvěru vyplývajícího ze smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené dne , datum, , přičemž tato smlouva o úvěru byla následně dodatkována dne , datum, , , datum, a , datum, . K , datum, měla být žalované zaúčtována smluvní pokuta vzniklá z důvodu prodlení se splácením dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Výše smluvní pokuty ke dni , datum, činila 197 627,74 Kč. Žalované bylo nabídnuto snížení smluvní pokuty na 125 400 Kč, jestliže k , datum, bude na jejím běžném účtu dostatek prostředků pro úhradu částky 125 400 Kč. V opačném případě by byla účtována smluvní pokuta 197 627,74 Kč.

20. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že dne , datum, byla Věře , jméno FO, uhrazena smluvní pokuta ve výši 20 400 Kč. Tentýž den byla uhrazena smluvní pokuta 15 000 Kč i , jméno FO, . Dále z tohoto výpisu je patrná úhrada společnosti , právnická osoba, . ve výši 6 050 Kč a částka 24 200 Kč.

21. Z výpisu ve vztahu k záložně , právnická osoba, soud zjistil, že od měsíce , datum, do měsíce , datum, byl každý měsíc účtován ze strany záložny , právnická osoba, úrok ze záporného zůstatku, který se pohyboval v rozmezí cca od 24 000 Kč do 43 000 Kč měsíčně.

22. Z faktury č. , číslo, soud zjistil, že jí bylo žalované účtována částka 24 200 Kč od společnosti , právnická osoba, . za vypracování odborného posudku č. , číslo, , který se týkal posouzení vad a nedodělků objektu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Z faktury č. , číslo, soud zjistil, že žalované byla účtována částka 6 050 Kč ze strany společnosti , právnická osoba, . za doplnění uvedeného posudku.

23. Z harmonogramu stavby (č. l. 141v-142) soud zjistil, že průběh prací v , adresa, měl probíhat od , datum, do , datum, . Tento harmonogram stavby byl zaslán žalované od právní předchůdkyně žalobkyně e-mailem od , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, (č. l. 141). Z e-mailu pana , jméno FO, ze dne , datum, od žalované (č. l. 147) soud zjistil, že v něm měly být řešeny určité nedostatky v podobě např. zaslepeného odpadu v , Anonymizováno, a že dne , datum, měla být kontrola na stavbě. Z e-mailu pana , jméno FO, (č. l. 147v) soud zjistil, že tento e-mail je ze strany žalované, tento e-mail je z , datum, a je v něm sdělováno, že pokud se pro stavební úřad nedokáže sestavit vše v pořádku, tak nedosáhnou na žádné peníze, je učiněn dotaz, zda je možno dát termín, kdy bude vše v pořádku v projektové dokumentaci.

24. Obrana žalované spočívala v započtení své tvrzené vzájemné pohledávky vůči pohledávce žalobkyně vzniklé jí dle jejího tvrzení v důsledku vadného a prodleného provádění díla ze strany žalobkyně, a to v částce 612 047, 69 Kč. Uvedené bylo konkretizováno a) nárokem na náhradu škody v podobě úroku z úvěru, který žalovaná čerpala na budovaní výstavby , Anonymizováno, , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, (kdy nastala splatnost úvěru) ve výši 435 897, 69 Kč, b) nárokem na náhradu škody z titulu smluvním pokuty ve výši 100 000 Kč za pozdní úhradu úvěru na výstavbu, c) nárokem na náhradu škody z titulu smluvní pokuty ve výši 51 150 Kč uplatněnou jednotlivými kupujícími vystavěných jednotek náležejícím jednotlivým kupujícím v důsledku prodlení s uzavřením kupních smluv a předání jednotek, d) nárokem na náhradu škody z titulu nákladů, které žalovaná vynaložila za zpracování znaleckých posudků ve výši 25 000 Kč.

25. Žalobkyně v průběhu řízení uvedenou obranu žalované zpochybňovala s poukazem na ustanovení § 379 věty druhé zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinné pro projednávanou věc (dále jen „obch. zák.“), dle které se nenahrazuje škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči. Žalobkyně nevěděla o existenci a podmínkách smluvních vztahů žalované se třetími osobami, je škoda uplatňovaná žalovanou zcela nepředvídatelná.

26. Právním posouzením věci soud dospěl k následujícím závěrům.

27. Podle § 379 obchodního obch. zák. nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

28. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2843/2008, vyplývá, že ustanovení § 379 obch. zák. je založeno na objektivním měřítku pravděpodobnosti určitého důsledku a předvídatelnost škody ve smyslu tohoto ustanovení není možno posoudit jen na subjektivním základu. Ustanovení § 379 obch. zák. posuzuje předvídatelnost škody s přihlédnutím ke skutečnostem, které povinná strana měla znát v době vzniku závazkového vztahu.

29. V projednávané věci vzal soud ve vztahu k uplatněné obraně žalované za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem by výstavba bytového domu v , adresa, . K ukončení trvání smlouvy účastníků došlo dohodou (o zrušení smlouvy účastníků dohodou) ke dni , datum, . Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , vzal soud za prokázané, že při stanovení ceny právní předchůdkyní žalobkyně provedených prací zohlednil jejich vadné provedení a náklady, které by si vyžádalo jejich odstranění. V průběhu měsíce , datum, do měsíce , datum, byl každý měsíc účtován žalované ze strany záložny , Anonymizováno, úrok ze záporného zůstatku, který se pohyboval v rozmezí cca od 24 000 Kč do 43 000 Kč měsíčně. Dále z provedeného dokazování vyplývá uzavření smlouvy o úvěru č. , číslo, dne , datum, , přičemž tato smlouva o úvěru byla následně dodatkována dne , datum, , , datum, a , datum, . K , datum, měla být žalované zaúčtována smluvní pokuta vzniklá z důvodu prodlení se splácením dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Výše smluvní pokuty ke dni , datum, činila 197 627,74 Kč. Žalované bylo nabídnuto snížení smluvní pokuty na 125 400 Kč, jestliže k , datum, bude na jejím běžném účtu dostatek prostředků pro úhradu částky 125 400 Kč. V opačném případě by byla účtována smluvní pokuta 197 627,74 Kč.

30. Co se týče nároků žalované pod bodem a) náhrada škody v podobě úroku z úvěru, který žalovaná čerpala na budovaní výstavby , Anonymizováno, , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, (kdy nastala splatnost úvěru) ve výši 435 897, 69 Kč, a pod bodem b) nárok na náhradu škody z titulu smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za pozdní úhradu úvěru na výstavbu, tak soud uvádí, že ze strany žalované absentovala rozhodná skutková tvrzení a důkazy, jaký byl účel tohoto úvěru, podmínky jeho splácení, jaká je konkrétní příčinná souvislost mezi ukončením smluvního vztahu ke dni , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně a vznikem úroků hrazených žalovanou za celé požadované období, a především zda žalobkyně o financování výstavby úvěrovým způsobem věděla nebo měla vědět.

31. Rovněž dle soudu absentují skutkové tvrzení ze strany žalované, jaké byly podmínky vzniku nároku společnosti , právnická osoba, na smluvní pokutu, na jaké porušení smluvní povinnosti byla tato smluvní pokuta vázána, jaká je příčinná souvislost mezi hrazením smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč a ukončením smluvního vztahu ke dni , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně. Soudu ani není zřejmé, proč byla žalovanou požadována na úhradu smluvní pokuty částka 100 000 Kč, když ze strany společnosti , právnická osoba, bylo dle provedeného dokazování žalované bylo nabídnuto snížení smluvní pokuty na 125 400 Kč, jestliže k , datum, bude na jejím běžném účtu dostatek prostředků pro úhradu částky 125 400 Kč. V opačném případě by byla účtována smluvní pokuta 197 627,74 Kč.

32. Rovněž důkazní prostředky předložené žalovanou byly v této souvislosti dle soudu nedostatečné, jelikož nebyla předložena samotná smlouva o úvěru, ani její následné dodatky. Rovněž nebylo předloženo vyúčtování smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč ani doklad o úhradě této částky.

33. O potřebě doplnit shora popsané absentující skutečnosti a důkazy stran možnosti přezkoumání splnění všech předpokladů pro vznik odpovědnosti za škodu (porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, vznik škody), resp. uvedení skutečností a důkazů ohledně posouzení předvídatelnosti vzniku škody pro žalobkyni by byla žalovaná poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne , datum, , čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ).

34. Soud v této souvislosti uzavírá, že žalovaná ve vztahu k uplatnění následné škody za úroky z úvěru za období od , datum, do , datum, ve výši 435 897, 69 Kč, a smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za pozdní úhradu úvěru na výstavbu neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně možného vzniku odpovědnosti za škodu na straně žalobkyně, a proto se svým nárokem nemohla být úspěšná.

35. Ohledně vyplacených smluvních pokut lze z hlediska právního posouzení uvést, že pro úspěšnost obrany žalované v podobě následné škody musí být dle soudu splněny jednotlivé pojmové znaky pro uplatnění odpovědnosti za škodu podobě porušení právní povinnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, vznik škody a příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Rovněž bylo nutné hodnotit shora uvedené ustanovení obchodního zákoníku vylučující odpovědnost žalobkyně, pokud vznik škody nebyl v době jejího vzniku pro žalobkyni předvídatelný.

36. Co se týče požadavku žalobkyně ohledně vzniku škody spočívající ve vyplacené smluvní pokutě , jméno FO, ve výši 15 000 Kč, tak soud uvádí, že z provedené dokazování bylo prokázáno, že smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem týkající se nebytového prostoru – , Anonymizováno, č. , číslo, byla uzavřena až dne , datum, , a tento nebytový prostor měl být na základě této smlouvy předán , jméno FO, nejpozději do , datum, . Z uvedené je zřejmé, že výše zmíněná smlouva byla uzavřena až více než 6 měsíců po ukončení smluvního vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně, v době když už byl objekt dokončen či dokončován, a bylo tak na žalované, aby termín plnění vyplývající z uzavřené smlouvy splnila. Lze tedy uzavřít, že u uhrazené smluvní pokuty , jméno FO, ve výši 15 000 Kč nelze shledat naplnění pojmových znaků odpovědnosti za škodu u žalobkyně (porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně, příčinná souvislost mezi jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a vznikem škody). Proto ani s tímto nárokem nemohla být žalovaná úspěšná.

37. Shodnou argumentací jako ve shora uvedeném odstavci soud shledal nedůvodným požadavek žalované o vzniku následné škody v podobě vyplacení smluvní pokuty ve výši 20 400 Kč Věře , jméno FO, . V řízení bylo prokázáno, že smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem týkající se bytové jednotky č. , číslo, byla uzavřena dne , datum, , přičemž předání budoucí bytovou jednotku č. , číslo, paní , jméno FO, bylo sjednáno do , datum, . Rovněž shora uvedená smlouva byla uzavřena až po ukončení smluvního vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně (smluvní vztah ukončen , datum, ). Žalované v této souvislosti musel být znám stav rozestavěnosti bytového domu a v době uzavírání smlouvy měla postupovat obezřetně ohledně termínu předání bytové jednotky. Lze tedy uzavřít, že u uhrazené smluvní pokuty Věře Tylspretové ve výši 20 400 Kč nelze shledat naplnění pojmových znaků odpovědnosti za škodu u žalobkyně (porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně, příčinná souvislost mezi jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a vznikem škody). Proto ani s tímto nárokem nemohla být žalovaná úspěšná.

38. Ohledně smluvní pokuty údajně vyplacené manželům , jméno FO, vzal soud za prokázané, že smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví k nemovitostem týkající se bytové jednotky č. , číslo, byla uzavřena dne , datum, , přičemž k předání bytové jednotky mělo dojít nejpozději do , datum, , což plyne i ze žádosti o kompenzaci od manželů , jméno FO, ze dne , datum, . Manželé , jméno FO, žádali žalovanou o uhrazení smluvní pokuty ve výši 24 750 Kč. Dle soudu však nebyl ze strany žalované prokázán vznik škody, jelikož absentoval doklad o úhradě smluvní pokuty a v jaké částce, jelikož v souhrnu požadovaných pokut na manželé , jméno FO, zbýval nárok ve výši 15 750 Kč.

39. Nad rámec výše uvedeného lze uvést s přihlédnutím k argumentaci žalobkyně o předvídatelnosti škody, že v řízení rovněž nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně o uzavřené smlouvě měla povědomí. Přestože ujednání o smluvní pokutě je běžným způsobem zajištění plnění závazku ve stavebnictví i u převodu nemovitostí, které lze předvídat. Nemůže být ale považováno za předvídatelné, pokud jedna smluvní strana závazkového vztahu, jako zhotovitel, má v době vzniku závazkového vztahu najisto postaveno, že druhá smluvní strana (objednatel) není zavázána, jako v jiném smluvním vztahu ke svému smluvnímu partnerovi (objednateli), povinností zaplatit smluvní pokutu. Dle soudu bylo v době vzniku smlouvy o dílo uzavírané mezi účastníky bylo najisto postaveno, tedy objektivně dáno, že smluvní pokuta mezi žalovaným a jeho smluvním partnerem není sjednána. Za této situace by muselo být prokázána vědomost právní předchůdkyně o uzavření shora uvedené smlouvy mezi žalovanou a manžely , jméno FO, s ohledem na termín dokončení smlouvy o dílo. Ohledně povědomosti o možném vzniku škody vázaném na termín plnění žalovaná neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uhrazení smluvní pokuty manželům , jméno FO, ze strany žalovaného a povědomosti právní předchůdkyně žalobkyně o uzavření smlouvy s manžely , jméno FO, vázanou na termín dokončení dle smlouvy o dílo by byla žalovaná poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ). S ohledem na výše uvedené i tento nárok žalované v podobě následné škody soud shledal nedůvodným.

40. Co se týče žalovanou uplatněné následné škody z titulu nákladů, které žalovaná vynaložila za zpracování znaleckých posudků ve výši 25 000 Kč, tak soud má za to, že v daném případě není splněn předpoklad porušení povinnosti žalobkyně pro dovození její odpovědnosti za škodu. Důvodem proto tuto úvahu je skutečnost, že k ukončení trvání smlouvy účastníků došlo dohodou (o zrušení smlouvy účastníků dohodou) ke dni , datum, . Následně se strany dohodly na určení prostavěnosti dle znaleckého posudku vypracovaného společností , právnická osoba, . Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že společnost , právnická osoba, zpracovala odhad prostavěnosti i pro právní předchůdkyni žalobkyně, tj. obě společnosti účastnící se smluvního vztahu na základě smlouvy o dílo si nechaly zpracovat znalecké ocenění prostavěnosti za účelem vypořádání vzájemných nároků. Soud proto uzavírá, že za vzniklé náklady na zpracování znaleckých posudků ve výši 25 000 Kč nelze učinit odpovědnou žalobkyni pro absenci pojmových znaků odpovědnosti za škodu. Proto ani s tímto nárokem nemohla být žalovaná úspěšná.

41. Soud proto uzavřel, že žalovaná nemá právo na náhradu škody vůči žalobkyni, a proto nelze v rámci její obrany proti zaplacení žalobkyní požadované částky započíst její pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 612 047, 69 Kč vůči pohledávce žalobkyně. Proto soud výrokem I. podané žalobě ve zbývajícím rozsahu plně vyhověl.

42. Výrokem č. II. soud rozhodl o nákladech řízení, a to podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Soud má za to, že předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 387 130 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2014 do zaplacení. Žalobkyně však vzala za řízení před soudem prvního stupně svou žalobu částečně zpět co do částky 627 477,65 Kč, jde-li o daň z přidané hodnoty, včetně zákonného úroku z prodlení od 1. 1. 2014 do zaplacení, a to na jednání soudu dne , datum, . Po žalované dále žádala zaplacení částky 1 759 652,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2014 do zaplacení. Soud má za to, že žalobkyně zavinila v této části zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., proto na uvedenou částku je nutné nahlížet jako na neúspěch žalobkyně. Žalobkyně tak při hodnocení procesní úspěchu byla úspěšná co do částky 1 024 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 024 840 Kč od 1. 1. 2014 do zaplacení. Ve zbytku uplatněného nároku byla žalobkyně neúspěšná. S přihlédnutím ke skutečnosti, že procesní úspěch obou účastníků řízení byl rámcově shodný, rozhodl soud z hlediska dle § 142 odst. 2 o. s. ř, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to i nákladů odvolacího řízení.

43. Ve výroku III. a IV. rozhodl soud, že žalobkyně a žalovaná jsou povinny uhradit České republice náklady zálohované státem spojené s vyplacením znalečného. Na základě usnesení ze dne 29. 10. 2018, č.j. 253 C 49/2014 – 355, Městský soud v Brně vyplatil znalečné ve výši 9 825 Kč. Na základě usnesení ze dne 23. 1. 2020, č.j. 253 C 49/2014 – 508, Městský soud v Brně vyplatil znalečné ve výši 35 350 Kč. Na základě usnesení ze dne 26. 5. 2021, č.j. 253 C 49/2014 – 568, Městský soud v Brně vyplatil znalečné ve výši 2 050 Kč. Celkem tak Městský soud vyplatil na znalečném částku 47 225 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

44. V projednávané věci žalobkyně byla neúspěšná do částky 734 812,35 Kč, což představuje neúspěch z předmětu řízení v době vzniku nákladů (1 759 652,35 Kč) ve výši 42 %. Žalovaná byl tedy neúspěšná ve zbytku, což činí 58 %. V tomto poměru jsou tedy účastníci řízení povinni nést náklady státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

45. Proto žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacení znalečného částku 19 834,50 Kč.

46. Žalovaná by byla povinna k úhradě částky 27 390,50 Kč. Žalovaná však zaplatila na zálohách částku 16 000 Kč, proto je povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacení znalečného částku 11 390,50 Kč.

47. Shora uvedené částky jsou povinni účastníci řízení zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

48. Výrok V. ohledně poplatkové povinnosti žalované vychází z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Původní žalobkyně byla od hrazení soudního poplatku osvobozena, a to usnesením Městského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2014, č.j 253 C 49/2014-55. Poplatková povinnost v projednávané věci činila částku 119 357 Kč. Dle výsledků řízení byla žalovaná neúspěšná z celkového předmětu řízení (2 387 130 Kč) do částky 1 024 840 Kč, což činí 43 %. Proto žalovaná musí nést dle shora uvedeného ustanovení část poplatkové povinnosti. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě neuhrazeného soudního poplatku za žalobu částku 51 324 Kč. Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).