254 C 17/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno původního účastníka , narozený dne datum bytem adresa původního účastníka zastoupený advokátem: celé jméno žalobce sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o 30.000,00 Kč s přísl. - bezdůvodné obohacení <b>I. </b> Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 30.000 Kč s 8,05 % ročním úrokem z této částky od 23. 10. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>II. </b> Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 32.700 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [celé jméno žalobce], advokáta, se sídlem [adresa žalobce], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 15. 3. 2017 domáhal zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla v dubnu 2016 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování, na základě které žalobce jako prodávající a žalovaný jako zprostředkovatel uzavřeli smlouvu o zprostředkování prodeje pozemku parc. č. st. 7, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek] (dále jen "nemovitosti"). Žalobce uvedl, že je osobou v důchodovém věku, téměř nevidomou, vlastnící průkaz ZTP/P prokazující osobu zvlášť těžce postiženou. V rámci ústně uzavřené smlouvy o zprostředkování nebyla mezi účastníky ujednána provize, dle dohody pak měla být provize za zprostředkování prodeje nemovitostí hrazena ze strany kupujících, kterými se stali manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], a kteří provizi uhradili dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena mimo prostor obvyklý pro podnikání žalovaného. V rámci smlouvy o zprostředkování bylo rovněž ujednáno, že žalovaný je povinen započít s plněním své povinnosti dle smlouvy ve lhůtě pro odstoupení pouze na základě výslovné žádosti žalobce učiněné v textové podobě. Jelikož pak žalovaný žádný pokyn v textové podobě žalovanému neudělil, odstoupil dne [datum] od smlouvy o zprostředkování. Mezi žalobcem a manželi [příjmení] byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva o prodeji předmětných nemovitostí, téhož dne byla rovněž mezi žalobcem, kupujícími a schovatelkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o úschově, na základě které byla do advokátní úschovy složena peněžní hotovost a listiny. S návrhem kupní smlouvy i smlouvy o úschově měl žalobce, jako osoba nevidomá, možnost seznámit se. Po podpisu uvedených smluv však došlo z jeho strany ke zjištění, že návrhy smlouvy kupní a smlouvy o úschově se v podstatných náležitostech zcela odlišují od smluv podepsaných dne [datum]. Co se týká smlouvy kupní, zde žalobce uvedl, že v návrhu kupní smlouvy byla cena nemovitostí vyčíslena částkou 530.000 Kč, v kupní smlouvě, která byla podepsána dne [datum], je však kupní cena stanovena na 515.000 Kč. Stejně tak i mezi návrhem smlouvy o úschově a následně podepsané smlouvy o úschově existují podstatné odlišnosti, kdy v návrhu je uvedeno, že žalobce obdrží jako výplatu kupní ceny částku 508.800 Kč, přičemž zbylá částka 21.200 Kč bude užita na úhradu daně z nabytí nemovitosti, v podepsané smlouvě o úschově je však stanoveno, že žalobce obdrží částku 468.000 Kč jako výplatu kupní ceny, částka 20.600 Kč bude užita na úhradu daně z nabytí nemovitosti a nově zde bylo stanoveno, že částku 30.000 Kč obdrží žalovaný jako provizi za zprostředkování prodeje nemovitostí. Žalobce závěrem opět uvedl, že v návrhy jemu předložených smluv neobsahovaly žádnou dohodu o provizi ve výši 30.000 Kč ve prospěch žalovaného, mezi účastníky nedošlo k ústní ani písemné dohodě o povinnosti žalobce uhradit žalovanému částku 30.000 Kč jako provizi za zprostředkování prodeje, když provize měla být hrazena ze strany manželů [příjmení] jako kupujících. Dle tvrzení žalobce tak žalovaný využil skutečnost, že žalobce je osobou nevidomou, stejně tak jako využil faktu, že délka jednání čítala několik hodin a měla vliv na schopnost žalobce vnímat dané jednání s ohledem na jeho zdravotní stav, a žalovaný tak za přičinění [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zanesl do smlouvy o úschově ustanovení týkající se povinnosti hradit provizi ve výši 30.000 Kč. Žalobce v žalobě rovněž uvedl, že jednatel žalovaného, [jméno] [příjmení], měl uhrazenou provizi ze strany žalobce zaslat [anonymizována dvě slova], tedy osobě, která není osobou činnou v rámci společnosti žalovaného. Mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení] však nikdy nedošlo k uzavření jakékoliv ústní či písemné smlouvy. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky ve výši 30.000 Kč, jelikož však žalovaný požadovanou částku nevrátil, domáhá se žalobce vydání bezdůvodného obohacení touto žalobou.

2. Podáním doručeným soudu dne [datum] se žalovaný vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že tuto neuznává ani z části. Uvedl, že o prodeji nemovitostí se dozvěděl od [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení], se kterou příležitostně spolupracuje, a která byla ohledně prodeje nemovitosti kontaktována samotným žalobcem. Žalobce měl souhlasit s tím, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení] bude participovat na prodeji nemovitosti, čímž [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] vznikne nárok na provizi z realizovaného obchodu. Žalobce dále uvedl, že mezi účastníky byla v dubnu 2016 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování, v rámci které se účastníci dohodli, že žalobce jako prodejce uhradí žalovanému jako zprostředkovateli provizi ve výši 30.000 Kč. Skutečnosti týkající se výplaty provize nebyly v návrhu smlouvy o úschově uvedeny, neboť návrh smlouvy o úschově byl toliko standardním vzorem, k jejich doplnění došlo až v rámci předsmluvních jednání, což žalovaný považuje za běžnou praxi v rámci předsmluvní kontraktace. V průběhu podpisu smlouvy o úschově a smlouvy kupní dne [datum] pak došlo mezi žalobcem a manželi [příjmení] k dohodě o snížení kupní ceny z původních 530.000 Kč na 515.000 Kč z důvodu uzavření dohody o vyklizení nemovitosti. Snížení kupní ceny 15.000 Kč reflektovalo skutečnost, že žalobce, ač byl povinen vyklidit nemovitost, toto neučinil, nemovitost byla vyklizena manželi [příjmení], což se projevilo na snížení kupní ceny. Žalovaný uvedl, že si byl vědom zrakové indispozice žalobce, s ohledem na tuto skutečnost také k žalobci přistupoval. Dle názoru žalovaného žalobce po celou dobu jednání dne [datum] dobře vnímal a uvědomoval si všechny projednávané věci. I přes skutečnost, že jednatel žalovaného pan [jméno] [příjmení] musel odejít z jednání o několik minut dříve, je nepochybné, že smlouva kupní a smlouva o úschově byla žalovanému v rámci kontraktačního jednání dne [datum] přečtena a žalovaný si musel být vědom své povinnosti hradit provizi ve výši 30.000 Kč. Žalovaný pak závěrem zopakoval, že s návrhem žalobce nesouhlasí, když mezi stranami došlo k dohodě o zaplacení částky 30.000 Kč, přičemž v souladu s dohodou mezi žalobcem, žalovaným a [právnická osoba] V. [příjmení] nebyla částka 30.000 Kč užita ve prospěch žalovaného, ale ve prospěch [právnická osoba] V. [příjmení] za její služby, a na straně žalovaného tedy k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.

3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl zrušen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], kterým byla uložena povinnost žalovanému zaplatit žalobci částku 30.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uhradit náklady řízení (výrok II.), a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z provedených listinných důkazů a z výpovědí svědků zjistil soud níže uvedené skutečnosti.

4. Z návrhu kupní smlouvy soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a manželi [příjmení] jako kupujícími měla být uzavřena smlouva o prodeji pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek]. Kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila dle návrhu kupní smlouvy 530.000 Kč.

5. Z kupní smlouvy soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem jako prodávajícím a manželi [příjmení] jako kupujícími uzavřena smlouva o prodeji pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek]. Kupní cena za prodej předmětných nemovitostí činila dle návrhu kupní smlouvy 515.000 Kč a měla být uhrazena ze strany kupujících vlastních zdrojů nejpozději do [datum] do svěřenecké správy advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

6. Z návrhu smlouvy o úschově soud zjistil, že mezi žalobcem, manželi [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měla být uzavřena smlouva o úschově, dle které v případě povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch manželů [příjmení] byla advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] povinna vyplatit ze svěřené částky částku 508.800 Kč žalobci. Zbylá částka 21.200 Kč měla být advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uhrazena Finančnímu úřadu jako daň z nabytí nemovitých věcí, kterou dle dohody účastníků smlouvy hradí žalobce jako prodávající. Návrh smlouvy o úschově neobsahuje ujednání o provizi ve výši 30.000 Kč 7. Ze smlouvy o úschově soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobcem, manželi [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřena smlouva o úschově, dle které v případě povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch manželů [příjmení] byla advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] povinna vyplatit ze svěřené částky částku 464.000 Kč žalobci. Dle smlouvy o úschově byla Finančnímu úřadu uhrazena částka 20.600 Kč jako daň z nabytí nemovitých věcí, přičemž tuto částku hradil žalobce jako prodávající. Dle čl. III. bod 4 smlouvy o úschově ze dne [datum] pak bylo ujednáno, že advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je oprávněna a povinna vyplatit částku 30.000 Kč [příjmení] [příjmení] jako provizi za zprostředkování prodeje nemovitostí.

8. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalobce dne [datum] odstoupil od smlouvy o prostředkování prodeje nemovitostí uzavřené mezi účastníky ústní formou v květnu 2016 z důvodu, že žalovaný započal s plněním dle smlouvy o zprostředkování ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy bez souhlasu žalobce učiněné v textové podobě. Žalobce v rámci odstoupení od smlouvy vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30.000 Kč.

9. Z dopisu (bez uvedení data), kterým žalovaný reagoval na odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, soud zjistil, že žalovaný opětovně poukázal na skutečnost, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena v kanceláři společnosti [právnická osoba], tedy v prostorech podnikání žalovaného. Žalovaný v tomto dopisu uvedl, že byla mezi účastníky uzavřena ústní smlouva o zprostředkování prodeje předmětných nemovitostí, v rámci které byla mezi účastníky dohodnuta zprostředkovatelská provize, přičemž tomuto jednání byly přítomny další 2 osoby. Jelikož došlo k prodeji nemovitosti a vyplacení zprostředkovatelské provize na účet žalovaného, není již možné od smlouvy o zprostředkování odstoupit.

10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dne [datum] žalovaného vyzval k vrácení částky ve výši 30.000 Kč, neboť dle jeho názoru došlo ze strany žalovaného za součinnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke zneužití zdravotní situace žalovaného a do smlouvy o úschově bylo bez souhlasu žalobce včleněno ujednání o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému provizi ve výši 30.000 Kč, přičemž mezi účastníky nikdy nedošlo k žádné ústní či písemné dohodě o sjednání provize.

11. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalovaného připravovala návrh smlouvy o úschově a smlouvy kupní, stejně tak jako činila veškeré změny těchto návrhů, které vyplynuly z jednání mezi žalobcem, manželi [příjmení] a žalovaným. Smlouva o úschově a smlouva kupní se podepisovaly současně v její kanceláři. Svědkyně sdělila, že nebyla přítomna jednání mezi žalobcem a žalovaným, při kterém měla být dohodnuta zprostředkovatelská provize ve prospěch žalovaného, domnívala se však, že se jedná o písemné utvrzení ústní dohody. Ujednání o provizi nebylo součástí návrhu smlouvy o úschově, neboť ujednání o provizi nebývá její běžnou součástí, naopak bývá běžnou součástí smlouvy o zprostředkování, kdy nadto svědkyně neměla informaci o tom, že by mezi účastníky k ujednání o provizi již došlo. Na základě pokynu ze strany jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] pak svědkyně včlenila do čl. III. pod bod 4 ustanovení o provizi ve výši 30.000 Kč, přičemž svědkyni nebylo známo, zda je tato finanční částka určena žalovanému či jiné realitní kanceláři, zaslali ji však dle smluvního ujednání žalovanému. Na povinnost žalobce zaplatit ujednanou provizi pak jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] upozornil při svém předčasném odchodu z jednání (asi půl hodinu až hodinu před koncem jednání). K průběhu jednání dne [datum], kdy byla podepisována smlouva o úschově a smlouva kupní, pak svědkyně uvedla, toto trvalo několik hodin, odhadem 3 až 4. Smlouvy četla postupně odstavec po odstavci svědkyně a později pak spíše [jméno] [příjmení], o každém odstavci svědkyně ještě hovořila a v případě potřeby jednotlivá ustanovení smlouvy měnila. Zda se však smlouvy četly jako celek, již svědkyně nevěděla. Svědkyně rovněž uvedla, že dle jejího názoru byl žalobce i přes svůj zdravotní stav a zrakový handicap v pořádku, dobře reagoval, vznášel připomínky a neměla tedy pochybnost o tom, že neví, co podepisuje.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s manželkou [jméno] [příjmení] obdrželi návrh smlouvy o úschově a smlouvy kupní k případným připomínkám, následně pak na schůzce u [anonymizováno] [příjmení] došlo k podpisu smluv. Svědek uvedl, že jednání dne [datum] probíhala dlouho, odhadem asi 2,5 až 3 hodiny, neboť zejména ze strany žalobce byly vznášeny připomínky k návrhům smluv, o čemž se diskutovalo a případně došlo k úpravě jednotlivých ustanovení. Dle svědka se jednalo o povinnosti žalobce vyklidit nemovitosti a následky nesplnění této povinnosti. V případě změny smlouvy došlo ze strany [anonymizováno] [příjmení] k úpravě dotčeného ustanovení smlouvy, smlouva se znovu vytiskla, projednala a [anonymizováno] [příjmení] ji znovu přečetla. Ohledně sjednané provize ve výši 30.000 Kč svědek nedokázal podat bližší informace, ujednání o provizi si nepamatuje. Z výpovědi svědka rovněž vyplynulo, že kupní cena byla sjednána ve výši 565.000 Kč, částka 50.000 Kč byla z jeho strany uhrazena oproti vystavení dokladu. Z výpovědi svědka vyplynulo, že jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] se jednání dne [datum] účastnil asi 95% času, odešel asi 10 minut před ukončením jednání.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jednání dne [datum] trvalo velice dlouho, odhadem nejméně 2 hodiny s tím, že jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] odešel asi 10 minut před koncem tohoto jednání. Skutečnosti týkající se sjednání provize si svědkyně nepamatovala vůbec, toto se jí již netýkalo. Svědkyně uvedla, že se četla smlouva kupní, nemůže však s jistotou říci, že by se četla i smlouva o úschově. Smlouvy byly čteny jednatelem žalovaného [jméno] [příjmení], svědkyně sdělila, že ona osobně smlouvy s jistotou nečetla, o smlouvách či jejich jednotlivých ustanoveních však všichni účastnící jednání diskutovali.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato je již bývalou zaměstnankyní žalovaného. Pro žalovaného pracovala jako asistentka, náplní její práce bylo účastnit se prohlídek nemovitostí, pořizovat fotografie nemovitostí, připravovat inzerci apod. Na přípravě návrhů smluv o úschově a smluv kupních se žádným způsobem nepodílela, jako asistentka občas vyhotovovala smlouvy zprostředkovatelské, ne vždy však byly smlouvy o zprostředkování uzavírány v písemné podobě. Svědkyně vypověděla, že žalobce navštívil kancelář žalovaného za účasti jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] a pana [příjmení], který již nejspíš není naživu. Svědkyně se v rámci své pracovní pozice účastnila prohlídky předmětných nemovitostí za účasti žalobce, [jméno] [příjmení] a pana [příjmení]. Nemovitost se nacházela ve velice špatném stavu, pozemek byl zanesen předměty různého druhu a náletovými křovinami, dům byl v katastrofálním stavu, neobyvatelný. Svědkyně však sdělila, že nebyla přítomna žádnému jednání, na kterém by došlo k ústnímu či písemnému ujednání o provizi v rámci smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitostí, a to jak v kanceláři žalovaného, tak ani při prohlídce nemovitostí. Svědkyně dále uvedla, že obvyklou praxí byl výběr provize od kupujícího, v případě nižších částek mohla být úhrada provize rozdělena mezi prodávajícího a kupujícího, připustila však, že provize mohla být vybírána od prodávajícího.

15. Z lékařské zprávy podané lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalobce je zraková vada taková, že se jedná o úplnou poúrazovou ztrátu zrakových funkcí levého oka, na pravém oku má pouze zbytkovou zrakovou ostrost, a poúrazové změny v kombinaci s atrofií zrakového nervu v rámci zeleného zákalu. Tímto okem je pacient – žalobce schopen hrubé orientace v prostoru. S lupovou korekcí je schopen velmi hrubě a orientačně číst velikost textu 0,1 – 0,2, a to tak, že lupu přikládá k jednotlivým písmenům. Velikost textu použitého v listině dle lékařky není schopen žalobce sám přečíst bez ani s optickou pomůckou. (lékařce poskytnuta k posouzení část textu smlouvy, která jí byla zaslána do dispozice).

16. V průběhu jednání pak bylo rovněž zjištěno, a žalovaný takto upřesnil svou výpověď, že [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] ve vztahu k žalobci nevyvíjela žádnou činnost, sjednaná provize měla být ze strany žalobce hrazena žalovanému. Následné zaslání částky 30.000 Kč [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] ze strany žalovaného bylo pouze projevem dobrých obchodních vztahu mezi žalovaným, potažmo jeho jednatelem [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení], přičemž tato skutečnost neměla žádný vliv na vztah mezi žalobcem a žalovaným.

17. Ze zbylých listinných důkazů již nebyly zjištěny žádné další významné skutečnosti. Soud poté zamítl návrh na provedení důkazu pokladním dokladem potvrzujícím složení částky 50.000 Kč jako provize ze strany manželů [příjmení], úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum], potvrzením o odeslání částky 30.000 Kč na účet [právnická osoba] V. [příjmení] a provedení důkazu spisem Policie ČR, čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], a to z důvodu jejich nadbytečnosti. Ze skutečností zjištěných v průběhu jednání, provedených listinných důkazů a výslechů svědků má soud za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav, na základě kterého je možné ve věci rozhodnout. Důkazy, které byly ze strany soudu zamítnuty, již pak žádným způsobem nejsou schopny přivodit jiný závěr ohledně předmětu sporu, tedy zda mezi účastníky byla či nebyla sjednána provize za zprostředkování prodeje nemovitostí.

18. Z výše uvedených skutečností, provedených důkazů a výslechu svědků soud zjistil následující skutkový stav:

19. Mezi žalobcem, který je osobou nevidomou, jako prodávajícím a žalovaným jako zprostředkovatelem byla v dubnu 2016 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování, dle které se žalovaný zavázal zprostředkovat pro žalobce prodej nemovitostí - pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 535 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1030 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek] O koupi předmětných nemovitostí projevili zájem manželé [příjmení], ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, která vyhotovovala smlouvy pro žalovaného, byl proto žalobci jako prodávajícímu a manželům [příjmení] jako kupujícím zaslán návrh smlouvy kupní o prodeji nemovitosti a návrh smlouvy o úschově. Návrh smlouvy kupní obsahoval ujednání o kupní ceně ve výši 530.000 Kč, dle návrhu smlouvy o úschově pak měla být částka 508.800 Kč vyplacena žalovanému, částka 21.200 Kč měla být použita na úhradu daně z nabytí nemovitosti. Smlouva o úschově neobsahovala ujednání o povinnosti žalobce uhradit žalovanému provizi ve výši 30.000 Kč za zprostředkování prodeje nemovitostí. Dne [datum] proběhlo v kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jednání, kterého se účastnil žalobce, jednatel žalovaného [jméno] [příjmení] (tento odešel krátce před koncem jednání), manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Během jednání, které trvalo nejméně 2 hodiny, byly návrhy smluv upravovány v reakci na požadavky smluvních stran, kupní smlouva a smlouva o úschově byly kusovitě čteny. Na základě uzavřené smlouvy kupní došlo k prodeji předmětných nemovitostí, přičemž kupní cena činila 515.000 Kč. Ke snížení kupní ceny mělo dojít s ohledem na separátní ujednání o vyklizení nemovitosti, dle kterého byl žalobce povinen nemovitost vyklidit. Jelikož tak neučinil a nemovitost musela být vyklizena manželi [příjmení] na jejich náklady, došlo k ponížení kupní ceny. Z uzavřené smlouvy o úschově plyne, že žalobci byla vyplacena částka 464.000 Kč, částka 20.600 Kč byla vyplacena Finančnímu úřadu jako úhrada daně z nabytí nemovitostí. V čl. III. bod 4 smlouvy o úschově je nově ujednáno, že žalobce je povinen uhradit žalovanému provizi ve výši 30.000 Kč za zprostředkování prodeje nemovitostí. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k vrácení částky ve výši 30.000 Kč, neboť má zato, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když mezi účastníky nebyla platně sjednaná povinnost žalobce hradit provizi žalovanému.

20. Podle § 563 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.

21. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a podřazení výše popsaného skutkového stavu pod zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami panoval spor o tom, zda v rámci ústně sjednané smlouvy o zprostředkování v dubnu 2016 byla ujednána povinnost žalobce uhradit žalovanému provizi za zprostředkování prodeje ve výši 30.000 Kč. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, kdy (a zda vůbec) došlo ke sjednání provize ve prospěch žalovaného. Z výpovědi svědkyně [příjmení] vzal soud za prokázané tvrzení žalovaného toliko v části, že žalobce v doprovodu jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] navštívil provozovnu žalovaného, stejně ta jako že žalobce společně s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] absolvovali nejméně 2 prohlídky předmětných nemovitostí. Soud však z výpovědí svědků (zejména pak svědkyně [příjmení]) a ani z jiných provedených listinných důkazů nevzal za prokázané, že ke sjednání provize ústní formou v rámci smlouvy o zprostředkování při těchto setkáních skutečně došlo. Svědkyně [příjmení] uvedla, že si nepamatuje, že by mezi účastníky k ujednání o provizi došlo, takovému jednání nebyla přítomna. Závěr o ústním sjednání provize v rámci smlouvy o zprostředkování nemůže plynout ani ze skutečnosti, že částka 30.000 Kč měla být ze strany žalovaného zaslána [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení], neboť jak bylo v průběhu řízení samotným žalovaným uvedeno, [právnická osoba] [anonymizováno]. [příjmení] žádnou činnost ve vztahu k žalovanému nevyvíjela, smlouva o zprostředkování byla uzavřena pouze a jen mezi účastníky tohoto řízení, kdy nadto samotná skutečnost že částka 30.000 Kč byla ze strany žalovaného zaslána třetí osobě, nesvědčí o sjednání provize mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný v tomto směru neunesl břemeno důkazní ohledně jeho tvrzení o sjednání provize ve výši 30.000 Kč mezi účastníky, když z výpovědi svědků a ani z dalších důkazů taková skutečnost neplyne, přičemž žalovaný žádné další důkazy (listiny, výslech svědků) nenavrhnul.

22. Soud se dále zabýval otázkou, zda ke sjednání provize mohlo dojít alespoň při podpisu smlouvy o úschově a smlouvy kupní dne [datum]. V tomto směru pak soud opětovně dospěl k závěru, že nikoliv. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že neví, jakým konkrétním způsobem byla provize mezi účastníky ujednána, předpokládala však, že jde o potvrzení dřívějšího ujednání žalobce a žalovaného, její domněnka se však v průběhu řízení nepotvrdila. Z výpovědi svědkyně [příjmení] vzal soud za prokázané, že jak smlouva o úschově, tak i smlouva kupní, byly čteny odstavec po odstavci, tomuto nasvědčuje i výpověď svědka [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] jednotlivých odstavcích a ujednáních ve smlouvě se diskutovalo, probíhala jednání o změnách smlouvy, o čemž svědčí i délka jednání, kterou sice nebylo možné s jistotou určit, z výpovědí svědků je však nepochybné, že trvala nejméně 1,5 až 2 hodiny. Z výpovědi svědkyně [příjmení] však není možné s jistotou dovodit závěr, že by smlouva o úschově a smlouva kupní byla žalobci coby osobě s těžkým zrakovým postižením přečtena celá, nikoli pouze kusovitě, kdy se o dílčích částech vedla jednání a diskuze. Skutečnost, že smlouva o úschově a smlouva kupní nebyla žalobci přečtena celá tak, aby si nade vší pochybnost byl vědom, co je jejich obsahem, když z kusovitého čtení, které je proloženo diskuzemi o jejich znění, toto není možné, pak svědčí i značné rozpory o tom, kdo vůbec měl smlouvu o úschově a smlouvu kupní hlasitě číst. Svědkyně [příjmení] uvedla, že smlouvy četla částečně ona, ale spíše svědkyně [příjmení], svědkyně [příjmení] uvedla, že smlouvy vůbec nečetla, avšak četl je jednatel žalovaného [jméno] [příjmení], svědek [příjmení] pak vypověděl, že smlouvy četla toliko svědkyně [příjmení].

23. S ohledem na vše výše uvedené soud konstatoval, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zprostředkování prodeje předmětných nemovitostí, avšak nedošlo mezi nimi k ústnímu sjednání dohody o provizi ve výši 30.000 Kč, kterou by byl povinen hradit žalobce ve prospěch žalovaného. Stejně tak nebyl žalobce dostatečným způsobem seznámen s obsahem ujednání o provizi v rámci písemně uzavřené smlouvy o úschově, a tedy mu nevznikla povinnost uhradit žalovanému provizi ve výši 30.000 Kč, když nebyly splněny podmínky stanovené § 563 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobci proto vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30.000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 30.000 Kč od [datum] do zaplacení v souladu s § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení řádně vyzván ze strany žalobce dne [datum].

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, dle § 7, § 11 a §13 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ([datum] převzetí věci včetně porady s klientem, [datum] před žalobní výzva, [datum] podání žaloby, [datum] písemné podání ve věci samé, [datum] písemné podání ve věci samé, [datum] soudní jednání, [datum] soudní jednání, [datum] vyjádření k odvolání, [datum] soudní jednání, [datum] soudní jednání, podání závěrečného návrhu žalobce dne [datum] - písemné podání ve věci samé, [datum] soudní jednání), uhrazený soudní poplatek ve výši 1.500 Kč, odměna za 12 úkonů právní služby ve výši 12 x 2.300 Kč, režijní paušál 12 x 300 Kč, celkem tedy 32.700 Kč.

25. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen uhradit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [celé jméno žalobce], advokáta, se sídlem [adresa žalobce], do tří dnů od právní moci rozsudku.