254 C 17/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Schwarzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou: Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 64 118 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci částku ve výši 36.450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36.450 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 9.166 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47.616 Kč od 26. 10. 2023 do 19. 3. 2024 v kapitalizované výši 2.857,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45.616 Kč od 20. 3. 2024 do 18. 7. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.166 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 34.450 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, dále částky 18.502 Kč a úroku ve výši 74,03 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 26. 10. 2023 do 18. 11. 2023 v kapitalizované výši 1.836,96 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 19. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2023 dosáhne částky 146.880 Kč, s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 6. 3. 2025, doplněnou o podání ze dne 7. 7. 2025, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 45.616 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 18.502 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 28. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 39.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s ujednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 74,03 % ročně vrátit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 2.550 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, uhradila pouze jednu splátku dne 18. 8. 2023 ve výši 2.550 Kč a žalobkyně proto k 24. 10. 2023 úvěr zesplatnila. Po zesplatnění úvěru žalovaná dne 19. 3. 2024 uhradila na úvěr částku 2.000 Kč. Jelikož žalovaná ani přes výzvy ze strany žalobkyně dále ničeho neuhradila, domáhá se žalobkyně podanou žalobou zaplacení částky 45.616 Kč (jistina úvěru 36.450 Kč a úrok přirostlý k jistině 7.568 Kč smluvní pokuta 998 Kč podle bodu 6.1 smlouvy a smluvní pokuta 600 Kč podle bodu 6.2. smlouvy), dále smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy o úvěru v kapitalizované výši 18.502 Kč a dalšího příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se ke skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, žalované se podává, že za období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 byl počáteční zůstatek 11.240,19 Kč a konečný zůstatek 2.200,60 Kč a žalovaná splácela dva spotřebitelské úvěry.

5. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, žalované se podává, že za období od 1. 3. 2023 do 31. 3. 2023 byl počáteční zůstatek 2.200,60 Kč a konečný zůstatek 8.601,13 a žalovaná splácela spotřebitelský úvěr.

6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, žalované se podává, že za období od 1. 4. 2023 do 30. 4. 2023 byl počáteční zůstatek 8.601,13 Kč a konečný zůstatek 1.576,03 Kč a žalovaná splácela spotřebitelský úvěr.

7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, žalované se podává, že za období od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2023 byl počáteční zůstatek 1.576,03 a konečný zůstatek 790,26 Kč. a žalovaná splácela spotřebitelský úvěr.

8. Z předsmluvního formuláře, prohlášení klientů a návrhu na uzavření smlouvy ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 39.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 105,10 % ročně v 48 Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 2.550 Kč splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 122.400 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části ve výši 499 Kč, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dní (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada nákladů účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Dle bodu 6.3 písm. b) smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru vč. příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení.

9. Z kopie občanského průkazu se podává, že žalobkyně před uzavření smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného.

10. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovaná byla zařazena do kategorie příznaku 9, s nízkým rizikem , že nebude splácet úvěr.

11. Z výpisu ze záznamů z registru SOLUS soud zjistil, žalovaná byla v tomto registru lustrován s negativním výsledkem.

12. Z dokladu o vyplacení úvěru se podává, že žalobkyně dne , datum, převedla na účet žalované č. , č. účtu, částku 39.000 Kč pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .

13. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 9. 2023 a 23. 10. 2023 upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru pro případ, že žalovaná neuhradí dlužné splátky za srpen, září a říjen 2023.

14. Z oznámení ze dne 24. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 24. 10. 2023 celý úvěr zesplatnila, neboť žalovaná ani přes opakované výzvy nehradila předepsané splátky. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě celého zbylého dluhu ve výši 47.616 Kč do 10 dnů od data odeslání oznámení.

15. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně dne 15. 7. 2024 upozornila žalovaného na výši dluhu 45.616 Kč s příslušenství, na běžící smluvní pokutu a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 15 dnů od data odeslání výzvy.

16. Z kopie podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 7. 2024.

17. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná na dluh uhradila dne 18. 8. 2023 částku 2.550 Kč a dne 19. 3. 2024 uhradila na dluh žalované , jméno FO, částku 2.000 Kč.

18. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

19. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

25. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

27. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy, neboť tato byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

28. V rámci posouzení úvěruschopnosti zkoumala žalobkyně pouze výpisy z účtu žalované a z veřejných registrů. Žalobkyně do posouzení úvěruschopnosti nezohlednila výši příjmů a výdajů žalované, to, že žalovaná splácí další úvěry ani postupně se snižující, nízký, konečný zůstatek na účtu žalované. Žalobkyně nezkoumala, zda žalovaná má pravidelný příjem. Žalobkyně má povinnost řádně zkoumat výdajovou i příjmovou stránku spotřebitele aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Žalobkyně na ověření výdajů žalovaného zcela rezignovala a spokojila se s výpisy z účtu žalované, se kterými již dále nepracovala a nezkoumala je. Již samotný postupně klesající konečný zůstatek na účtu žalované budí nemalé pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. V posuzované věci tak žalovaná sice předložila žalobkyni přehled o svých pravidelných měsíčních výdajích, avšak z předložených listin nevyplývá, že by informace týkající se výdajů poskytnuté žalovaným byly ze strany žalobkyně dostatečně ověřovány. Žalobkyni lze přisvědčit, že výdajovou stránku úvěrované osoby nelze vždy dostatečně přesně zjistit. Povinnost žalobkyně ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného však nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby. Žalobkyně tedy nejenže dostatečně nezjistila strukturu výdajové stránky žalovaného, ale nadto i strohé informace sdělené žalovaným vůbec neověřovala (např. předložením výpisu z účtu žalovaného, předložením dokladu o úhradách energií apod.).

29. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupovala s odbornou péčí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

30. Žalobkyně nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

31. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat ani úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

32. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je tedy nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž právě spotřebitele tíží břemeno tvrzení a důkazní o tom, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh. V řízení proto byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu směrem k žalovanému ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., ke které dochází jen při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., a soud proto není oprávněn a ani povinen účastníkovi sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož se žalovaný k jednání nedostavil, vycházel soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalovaného k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by byl porušením zásady rovnosti účastníků řízení.

33. S ohledem na pasivitu žalovaného, který neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdil, že doba plnění požadovaná žalobkyní není přiměřená jeho možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobkyně k plnění dluhu bránil námitkou, že není v jeho možnostech dluh splnit, resp. neuvedl, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopen svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě k jeho vydání. V daném případě lze za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne 15. 7. 2024, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od data odeslání upomínky. Upomínka byla žalovanému odeslána 15. 7. 2024 a žalovaný je proto od 2. 8. 2024 v prodlení s úhradou dluhu. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně počínaje dnem 2. 8. 2024 právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,50 % ročně.

34. Ve světle uvedeného proto žalobkyni vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny 36.450 Kč (poskytnutá jistina 39.000 Kč ponížená o úhrady žalované ve výši 2.550 Kč). Soud nebere za prokázané, že , jméno FO, plnila s vědomím, že platí na dluh žalované a pod správným variabilním symbolem, proto soud částku 2.000 Kč na jistinu nezapočítával. Ve zbylé části nároku na zaplacení částky ve výši 9.166 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47.616 Kč od 26. 10. 2023 do 19. 3. 2024 v kapitalizované výši 2.857,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45.616 Kč od 20. 3. 2024 do 18. 7. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.166 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 34.450 Kč od 19. 7. 2024 do zaplacení, dále částky 18.502 Kč a úroku ve výši 74,03 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 26. 10. 2023 do 18. 11. 2023 v kapitalizované výši 1.836,96 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 19. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2023 dosáhne částky 146.880 Kč. Důvodem pro zamítnutí uvedeného úroku je skutečnost, že ujednání o smluvní pokutě a úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

35. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

36. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

37. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 45.616 Kč, částky ve výši 9.166 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47.616 Kč od 26. 10. 2023 do 19. 3. 2024 v kapitalizované výši 2.857,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45.616 Kč od 20. 3. 2024 do 18. 7. 2024 ve výši 2.268,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.166 Kč od 19. 7. 2024 do 25. 9. 2025 ve výši 1.634,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 34.450 Kč od 19. 7. 2024 do 25. 9. 2025 ve výši 921,65 Kč, dále částky 18.502 Kč a úroku ve výši 74,03 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 26. 10. 2023 do 18. 11. 2023 v kapitalizované výši 1.836,96 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 38.855,90 Kč od 19. 11. 2023 do 25. 9. 2025 ve výši 10.810,45 Kč. Úspěch žalobkyně je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 41.975,91 Kč (dlužná jistina 36.450 Kč + přiznaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 12,75 % ročně z částky 36.450 Kč od 19. 7. 2024 do 25. 9. 2025 ve výši 5.525,91 Kč). Neúspěch je představován výrokem II., tedy zbylou nepřiznanou částkou v celkové výši 47.997,39 Kč. Žalobkyně proto byla úspěšná 46,65 % předmětu řízení, žalovaná v 53,35 % předmětu řízení. Žalobkyně by proto byla povinna hradit náklady řízení žalovanému, tomu však žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají.