255 C 8/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Stočkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 100.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na základě které se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 100.000 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, s e z a m í t á.

II. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 69.333 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, na základě něhož by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 100.000 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne , datum, v ústní formě uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, jejímž předmětem bylo zastupování žalobce ve věci náhrady škody z titulu neúspěšného sporu žalobce vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce pro účely právního zastoupení udělil žalovanému téhož dne písemně plnou moc a žalovaný převzal od žalobce zálohu na úhradu odměny za poskytování právního zastoupení, a to v celkové výši 100.000 Kč. Žalovaný při převzetí právního zastoupení žalobci sdělil, že věc je právně i časově náročná, pročež lze očekávat skončení věci do 5 let ode dne převzetí právního zastoupení. V následujících letech žalobce žalovaného pravidelně kontaktoval, přičemž byl ze strany žalovaného vždy ubezpečen, že věc je stále aktivní. Po uplynutí předmětných 5 let však bylo žalobci sděleno, že žalovaným nebyly učiněny vůbec žádné právní kroky. Žalovaný dále žalobci sdělil, že mu složenou zálohu vrátí, avšak že ji toho času nemá k dispozici, neboť ji použil na úhradu jiné věci. Žalobce tak má za to, že jím složená záloha ve výši 100.000 Kč na právní zastoupení, v rámci něhož nebyly ze strany žalovaného učiněny žádné právní kroky, tedy kdy se právní zastoupení vůbec neuskutečnilo, představuje v celé výši bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, na jehož vrácení má žalobce právní nárok. Žalovaný (ačkoli k tomu byl písemně vyzván) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne , datum, , kde uvedl, že není pravdou, že by dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování právních služeb v ústní formě, jelikož žalovaný poskytoval žalobci právní služby již nejméně od , datum, . Udělení plné moci ze dne , datum, bylo tedy pouze úkonem, který měl žalovanému zajistit možnost nahlédnout do spisu sp. zn. , spisová značka, u Městského soudu v Brně a nezakládalo uzavření jakékoliv smlouvy. Nejpozději dne , datum, uzavřená smlouva o poskytování právních služeb se týkala posouzení právních vztahů žalobce s několika subjekty a jedním z těchto právních vztahů byl i žalobcem uvedený neúspěšný spor, kdy tehdejšímu právnímu zástupci žalobce zasílal žalovaný prostřednictvím svého koncipienta koncept dovolání, který pro žalobce vytvořil. Žalovaný dále uvedl, že není pravdou, že by žalovaný od žalobce převzal současně s převzetím právního zastoupení zálohu na úhradu odměny za poskytování právního zastoupení v celkové výši 100.000 Kč. Žalovaný od žalobce v této souvislosti a uvedeným způsobem žádné finanční prostředky nepřevzal. Není též pravdou, že by žalovaný kdykoliv žalobci tvrdil cokoli o tom, že lze očekávat skončení jakékoliv věci do 5 let od převzetí. Žalovaný též popřel a za účelové označil tvrzení, že by žalobce ubezpečoval, že věc je stále aktivní. Tvrzení, že žalovaný žalobci sdělil, že mu tvrzenou zálohu vrátí, avšak že ji toho času nemá k dispozici, neboť ji použil na úhradu jiné věci, označil žalovaný za zcela nepravdivé. Závěrem žalovaný vznesl námitku promlčení žalovaného nároku4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a výslechy svědků, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Na základě rozsudku Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byla žaloba žalobce , Jméno žalobce, (zastoupeného advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, na základě plné moci ze dne , datum, ) proti žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, o zrušení rozhodčího nálezu sp. zn. , spisová značka, , který vydal dne , datum, rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci žalobce (v rozhodčím řízení v postavení žalovaného) proti žalovanému (v rozhodčím řízení v postavení žalobce) zamítnuta. O odvolání žalobce , Jméno žalobce, (zastoupeného advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, ) bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu I. stupně byl ve výroku I. potvrzen, a to na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Dovolání žalobce , Jméno žalobce, (zastoupeného advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, na základě plné moci ze dne , datum, ) proti rozsudku odvolacího soudu bylo na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, odmítnuto [Plná moc ze dne , datum, , Rozsudek Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Odvolání žalobce ze dne , datum, , Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , Usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ]. Na základě plné moci ze dne , datum, zmocnil žalobce žalovaného, aby jej zastupoval ve všech právních věcech, vykonával veškeré úkony, podával žaloby, návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky a nároků se vzdával, podával opravné prostředky či námitky, vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění z nároků přijímal, přebíral doručované písemnosti, to vše i tehdy, je-li k tomu podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Žalobce tuto plnou moc současně udělil jako zvláštní plnou moc k: „Nahlédnutí do spisu vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , k pořízení z něj kopií a výpisů“. V této plné moci je dále uvedeno, že žalobci je známo, že podle smlouvy o poskytování právních služeb náleží advokátovi ze zastoupení odměna, včetně hotových výloh a náhrady za ztrátu času. Tuto odměnu se žalobce zavázal po vyúčtování zaplatit, stejně tak se zavázal předem složit zálohu přiměřenou rozsahu práce, a tuto na požádání doplňovat. Na základě substituční plné moci ze dne , datum, zmocnil žalovaný advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, k jeho substitučnímu zastoupení ve všech právních věcech jeho klientů v rozsahu, ke kterému byl zmocněn. Tuto substituční plnou moc současně žalovaný udělil jako zvláštní plnou moc k: „Nahlédnutí do spisu vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , k pořízení z něj kopií a provedení všech souvisejících úkonů“. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, nahlížel do spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , a to v době od , hodnota, do , hodnota, hodin a vlastním přístrojem byly pořízeny kopie celého spisu [Plná moc ze dne , datum, , Substituční plná moc ze dne , datum, , Úřední záznam ze dne , datum, ]. Žalovaný byl dopisem zástupce žalobce ze dne 31. 1. 2022 vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 100.000 Kč, a to nejpozději do 7 dnů od dne doručení této výzvy. Poštovní zásilka obsahující tuto výzvu byla dne , datum, uložena, v úložní době nebyla žalovaným vyzvednuta [Výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 31. 1. 2022]. Ke dni , datum, byl žalovaný z České advokátní komory vyškrtnut [Výpis z vyhledávání advokátů a koncipientů ze dne , datum, ]. Dne , datum, prohlásil , tituly před jménem, , jméno FO, , že byl pověřen žalobcem, aby komunikoval s žalovaným ohledně vyúčtování zálohy na právní služby ve výši 100.000 Kč. S žalovaným se jedenkrát osobně setkal a při tomto setkání mu žalovaný ústně výslovně potvrdil, že mu žalobce poskytl v hotovosti finanční zálohu na právní služby ve výši 100.000 Kč [Čestné prohlášení ze dne 13. 10. 2022].

6. Dne , datum, byly z mailové adresy , e-mail, zaslány na mailovou adresu , e-mail, dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a dále 6 dokumentů k dovolání včetně předmětného rozsudku Krajského soudu v Brně a dřívějšího odvolání. Dne , datum, byly z mailové adresy , e-mail, přeposlány na mailovou adresu , e-mail, s předmětem „, jméno FO, “ dokumenty týkající se sporu mezi , jméno FO, a , jméno FO, a společností , právnická osoba, ., které byly dne , datum, zaslány žalobcem svědkovi , jméno FO, a tímto svědkem dne , datum, zaslány žalovanému [E-maily ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ].

7. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil relevantní skutečnosti pro zjištění skutkového stavu.

8. Z výslechu svědka , jméno FO, v rámci jednání soudu dne , datum, bylo zjištěno, že tento zná dobře žalobce i žalovaného. Vztah s žalobcem označil za kamarádský, znají se více než deset let. Žalovaný mu po schůzce účastníků poskytoval právní služby. Svědek domlouval schůzku účastníků, bylo to cca před deseti lety. Účastníci se potkali v kavárně v , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , adresa, . Svědek byl přítomen po celou dobu této schůzky. Na této schůzce se účastníci domlouvali na dalším postupu a předali si zálohu 100.000 Kč. Na částce 100.000 Kč se žalobce domluvil se svědkem a s žalovaným, výše částky vzešla od žalovaného, žalobce s ní neměl problém, byla to záloha a v případě úspěšného vyřešení sporu měl být doplatek. Schůzka a výše zálohy se domlouvala po telefonu. K předání peněz došlo v kavárně, žalobce i žalovaný si peníze přepočítali. Svěděl věděl pouze rámcově, co má žalobce za problém, žalobce to konzultoval s , tituly před jménem, , jméno FO, , následně s , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek domlouval žalovaného. Svědek pouze věděl, že se žalobce nechtěl smířit s prohraným sporem. Žalobce po žalovaném na schůzce požadoval vyřešení nebo další řešení prohraného případu, žalovaný s tím souhlasil; řekl, že si prostuduje věci, a že si účastníci dají vědět a domluví se na dalším postupu. Žalovaný řekl, že to nebude jednoduché, že se tam musí postoupit ještě v dalších úkonech, které bude dělat v součinnosti, že něco udělá , tituly před jménem, , jméno FO, a pak to převezme žalovaný, že je to běh na dlouhou trať, jestli to bude trvat 5 let, že to nebude ze dne na den, ať s tím žalobce počítá. Žalobce mu poté několikrát volal, že se s žalovaným nemůže domluvit na schůzce, že žalovaný nepostupuje dál. Svědek se o tuto věc dále již nezajímal, netýkalo se ho to.

9. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci jednání soudu dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce je od roku , rok, jeho klientem, svědek jej zastupuje i v současné době. Žalovaného viděl jednou při osobním setkání. Žalobce svědka požádal, aby jej zastupoval při vymáhání zálohy na právní služby vůči žalovanému. Žalobce mu k tomu nedal skoro žádné podklady, proto mu svědek doporučil řešit věc smírnou cestou. Plná moc udělena nebyla a na základě toho, co mu žalobce řekl, svědek pochopil, že žalovaný dluží žalobci částku ve výši 100.000 Kč, kterou mu žalobce předal v roce , rok, jako zálohu na právní služby. Co mělo být předmětem právní služby, svědek nedokázal specifikovat. Svědek se touto věcí více nezabýval, jen se snažil, aby se účastníci domluvili mezi sebou. Svědek žalovaného několikrát telefonicky kontaktoval, osobní setkání z iniciativy žalovaného proběhlo v roce , rok, nebo na jaře roku , rok, v kanceláři žalovaného. V rámci tohoto setkání žalovaný jednoznačně přiznal, že 100.000 Kč od žalobce v hotovosti převzal, žalovaný to vůbec nezapíral, nerozporoval. Svědek se s žalovaným bavili o tom, co za částku ve výši 100.000 Kč žalovaný provedl, co měl v plánu provést a žalovaný řekl, že nepovažuje za spravedlivé, aby vracel celou částku. Částku ve výši 50.000 Kč žalovaný odmítl, ale potom sám spontánně navrhl částku ve výši 20.000 Kč. Svědek poskytoval žalobci formálně právní služby v rámci dovolacího řízení ve věci , spisová značka, . O formální zastoupení ho požádal svědek , jméno FO, s tím, že samotné dovolání zpracuje někdo z kanceláře žalovaného. Svědkovi byla udělena plná moc, ale do předmětného spisu svědek nenahlížel, koncept dovolání svědek netvořil, byl mu zaslán e-mailem z kanceláře žalovaného, svědek dal na dovolání svou hlavičku a podal jej na Nejvyšší soud. Svědek za zastupování v dovolacím řízení dostal odměnu ve výši 3.000 Kč, kterou mu předal svědek , jméno FO, . Dovolání bylo vyřízeno negativně a svědek tuto záležitost již dále neřešil.

10. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci jednání soudu dne , datum, bylo zjištěno, že tento zná žalobce i žalovaného. Žalobce, kromě toho, že byl klientem žalovaného, byl , Anonymizováno, svědka v , Anonymizováno, . Žalovaný byl zaměstnavatelem svědka od roku , rok, do roku , rok, . Žalobce byl klientem žalovaného přibližně v době od roku , rok, do , rok, /, rok, . Svědek sám pro žalovaného vykonal dva úkony, jeden v roce , rok, , ten se týkal uplatnění škody vůči společnosti žalobce, kde svědek nachystal odpověď, a druhý se týkal jednoduché dohody mezi žalobcem a jiným klientem. Svědek prakticky žádnou práci nedělal bez pokynu žalovaného Svědek se domníval, že ze strany žalovaného byly žalobci poskytnuty i jiné právní služby. Žalovaný si však většinou soudní agendu primárně dělal sám a jeho zaměstnanci mu dělali servis. Poslední kontakt svědka s žalobcem proběhl někdy v roce , rok, /, rok, , žalobce telefonoval a stěžoval si, ale na co si žalobce stěžoval, si už svědek nepamatoval. Svědek o tom informoval žalovaného.

11. Žalobce slyšen jako účastník řízení v rámci jednání soudu dne , datum, uvedl, že s žalovaným ho seznámil svědek , jméno FO, , který věděl o tom, že žalobce prohrál spor kvůli špatnému zastupování advokáta , jméno FO, s , jméno FO, a který označil žalovaného za právníka, který by dokázal žalobci peníze přes žalobu nebo přes pojišťovnu vymoct. Žalovaný svědka , jméno FO, v minulosti zastupoval a znali se. Osobní schůzka účastníků proběhla , datum, v kavárně na , adresa, za účasti svědka , jméno FO, , který schůzku domlouval. Před , datum, žalobce žalovaného neviděl, nebyl s ním ani v jiném kontaktu. Žalobce po žalovaném chtěl, aby zažaloval , jméno FO, nebo , jméno FO, za to, že dali žalobci špatnou právní radu. Žalobce tuto záležitost konzultoval se čtyřmi jinými advokáty a ti žalobci řekli, že dostal špatnou právní radu, že se případ neměl takto stavět. Byli to advokáti jeho kamarádů a známých, setkání byla neformální, většinou po žalobci nechtěli peníze, šlo o jejich právní názor. Žalovaného si vybral, protože žalovaný tvrdil svědkovi , jméno FO, , že má zkušenosti, že to pro něj není nová věc. Na osobní schůzce předal žalobce žalovanému 100.000 Kč ve 100 ks tisícových bankovek. Výši částky jakožto zálohy na budoucí výdaje mu předem sdělil svědek , jméno FO, po domluvě s žalovaným. Žalobce i žalovaný si peníze přepočítali. V tu dobu byla částka ve výši 100.000 Kč pro žalobce, který podnikal, běžná částka; tuto částku vzal žalobce z pokladny nebo ji vybral z bankomatu. Velká částka pro něj byla ta, o kterou přišel kvůli špatné radě , jméno FO, a , jméno FO, , to byla částka přes 1 mil. Kč a byla mu již exekučně sražena z účtu. Příjmový pokladní doklad na částku 100.000 Kč od žalovaného požadoval a žalovaný mu řekl, že mu jej určitě pošle. Žalobce uvedl, že na schůzce žalovaný žalobci vysvětloval princip, jak to bude probíhat, žalovaný se díval na spis a řekl mu, že je to v pohodě, že to vidí tak, že peníze rozhodně dostane, ale že je to poměrně složitý případ, ať se připraví na to, že to bude trvat minimálně 5 let. Žalovaný mu řekl, že bude podána žaloba o náhradu škody; žalobce nevěděl, v jaké lhůtě je třeba tuto žalobu podat. Dále žalobce uvedl, že , datum, se účastníci jenom potkali, aby se poznali, aby žalobce dal žalovanému peníze, a aby svědek , jméno FO, dal žalovanému spis a dovolání k Nejvyššímu soudu. Žalovaný měl informace o tom, co je právní problém žalobce, od svědka , jméno FO, , žalobce mu informace na schůzce nijak nedoplňoval, žalovaný se na nic neptal. Vyjma plné moci ze dne , datum, žalovanému jinou plnou moc neudělil. Věděl, že plnou mocí zmocňuje žalovaného k tomu, aby mohl nahlédnout do spisu, vést jednání a zastupovat žalobce před tím , jméno FO, , bylo to asi pět nebo šest věcí. Ohledně odměny se účastníci dohodli tak, že žalobce dá žalovanému 20 % částky, kterou žalovaný vymůže. S tím, že by právníci pracovali zdarma, se žalobce nesetkal. Žalobce nevěděl, že se dělá nějaká smlouva o právním zastoupení. Na schůzce žalovanému žádné listiny nepředával, spis měl svědek , jméno FO, , který dělal dovolání, takže mu žalobce po schůzce účastníků řekl, aby spis předal žalovanému, který ho potřeboval. Dále žalobce uvedl, že žalovaný se jej na schůzce , datum, ptal, jestli bylo podáno dovolání, žalobce mu řekl, že proběhly dva soudy a žalovaný o dovolání mluvil, že je potřeba jej udělat, že věc musí proběhnout všemi stupni soudů a že dovolání je důležité k tomu, aby se žalobce dostal k penězům. Po schůzce žalobce žalovaného telefonicky kontaktoval, dovolat se žalovanému nebylo vůbec snadné, občas volal žalobce i z jiného čísla, žalobce neměl z žalovaného vůbec dobrý pocit. Prostřednictvím e-mailu žalovaného nekontaktoval. Asi po 2 letech, když už žalobce byl docela nervózní, neboť nebyl zvyklý na to, aby právníci měli takovéto prodlevy a neměl žádný hmatatelný výsledek, se účastníci potkali na , Anonymizováno, u , Anonymizováno, v , adresa, a žalovaný žalobci řekl, že by potřeboval ještě čas, že má problémy s manželkou. Potom začal být žalovaný nemocný, říkal, že se žalobci ozve, žalobce čekal dva měsíce a pak se dozvěděl, že žalovaný chodí k soudu, takže věděl, že se mu žalovaný vyhýbal; věděl už, že mu žalovaný lže, že to není v pořádku. Asi 4 roky po schůzce, kdy žalovaný na telefonáty žalobce vůbec nereagoval, volal žalobce žalovanému i do kanceláře, telefon vzal , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobce mu vysvětlil svůj problém a druhý den volal žalobci žalovaný a byl na něj hrubý a sprostý. Poslední setkání účastníků proběhlo u , Anonymizováno, v , obec, asi 4 a ½ roku po schůzce; žalovaný žalobci sdělil, že má vše hotové a že mu to pošle. Poslední telefonát mezi účastníky proběhl v létě , rok, , žalovaný žalobci řekl, že pro něj nic nemá, že pro něj nic neudělal a že je dál zastupovat nebude. Žalobce požadoval vrácení zálohy a žalovaný mu řekl, že peníze dávno nemá, že by byl schopen dát mu jenom půlku. Žalobce ví o dalších minimálně dvou lidech, od kterých si vzal žalovaný peníze, nic pro ně neudělal a peníze jim odmítl dát, toto mu sdělil svědek , jméno FO, .

12. Žalovaný slyšen jako účastník řízení v rámci jednání soudu dne , datum, uvedl, že žalobci právní služby poskytoval, žalobce mu doporučil tehdejší klient žalovaného svědek , jméno FO, , kterého žalovaný v předešlém období v jiných právních věcech zastupoval. V říjnu , rok, poskytoval právní služby společnosti , právnická osoba, . a následně mu svědek , jméno FO, zaslal drobnou dokumentaci v kauze žalobce vůči , jméno FO, a žalovaný byl požádán o vypracování konceptu dovolání. Že by pro žalobce byla vykonávána drobná činnost i v předešlých letech, si žalovaný nepamatoval. V roce , rok, bylo poté nahlíženo do spisu, protože se pravděpodobně mělo ještě posoudit, co s kauzou žalobce vůči , jméno FO, dělat dál. Nic jiného žalovaný pro žalobce nedělal, žádná další činnost se nevykonávala, jednalo se o konzultace. S žalobcem se na poskytování služeb dohodli, ale nedohodli se na ceně, řádná smlouva o poskytování právních služeb nebyla. Některé věci přišly žalovanému přes svědka , jméno FO, , pokud se něco vyrovnávalo, tak se to vyrovnávalo mezi žalovaným a svědkem , jméno FO, , mezi žalovaným a žalobcem žádná plnění neproběhla. Plnou moc si žalovaný nechal udělit tehdy, pokud to bylo potřeba pro nahlédnutí do spisu nebo když posoudil, že ho kauza zajímá, v tom okamžiku uzavřel s klientem smlouvu a nechal si vystavit řádnou plnou moc většinou na celou kauzu. Pokud ve svém podání žalovaný uvedl, že mezi účastníky byla smlouva uzavřena nejpozději dne , datum, , tak tehdy pro žalobce vyhotovil nebo nechal vyhotovit a zaslat koncept dovolání a svou povinnost splnil právě tím. Žalovaný žalobci za tuto věc nic neúčtoval. Žalovaný často poskytoval právní poradenství bezúplatně. Žalobce po něm chtěl, aby s tímto dovoláním pomohl svědkovi , jméno FO, a potom po něm chtěl, aby se podíval, kdo v této kauze udělal chybu. Žalovaný poslal kolegu , jméno FO, nahlédnout do spisu a žalobci sdělil, co si o této věci myslí, nic jiného zadáním nebylo. Jiná plná moc než ta z , datum, žalovanému žalobcem udělena nebyla a tato byla určena pouze pro nahlédnutí do spisu, nebyla určena k zastupování. Výstup z posouzení byl pouze v ústní rovině, s odstupem maximálně týdnů, určitě v roce , rok, . Je možné, že žalobci řekl, že si myslí, že tam některý z právníků pochybil a pokud pochybil, tak bude potřeba se na něj obrátit a zkusit, jestli by nebylo možno uplatnit náhradu škody, že tato věc je velmi obtížná a nebude to určitě jednoduché. To bylo vše, co k tomu žalovaný žalobci řekl, na dalším řešení věci se nedohodli. Naposledy viděl žalobce někdy v roce , rok, /, rok, . Svědka , jméno FO, viděl v roce , rok, /, rok, , svědek za ním přišel s tím, že žalovaný dluží žalobci 100.000 Kč, což žalovaný odmítl. To, že od žalobce obdržel zálohu ve výši 100.000 Kč, žalovaný popřel. Tvrzení obsažené v čestném prohlášení svědka , jméno FO, označil za lež. Tvrzení svědka , jméno FO, , že byl přítomen osobní schůzce, na které žalobce žalovanému předal zálohu ve výši 100.000 Kč, označil za nepravdivé.

13. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátem.

14. Podle ustanovení § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Podle ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

16. Podle ustanovení § 619 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

17. Podle ustanovení § 621 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

18. Podle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

19. Podle ustanovení § 638 občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (odst. 1). Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (odst. 2).

20. Na základě zjištěných skutečností a po jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobě tak, jak byla podána, nemůže být vyhověno.

21. Žalobce se žalobou domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 100.000 Kč, přičemž skutkové okolnosti vymezil tak, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena v ústní formě smlouva o poskytování právních služeb, jejímž předmětem bylo zastupování žalobce ve věci náhrady škody z titulu neúspěšného sporu žalobce vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, ; že dne , datum, byla žalobcem žalovanému předána v hotovosti záloha na úhradu odměny za poskytování právních služeb ve výši 100.000 Kč; a že se žalobce po uplynutí žalovaným avizované doby pěti let pro skončení právní věci dozvěděl, že ze strany žalovaného nebyly pro žalobce učiněny žádné právní služby, pročež (jak uvedl v podání ze dne , datum, ) od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupil. Jiný důvod pro vznik práva na zaplacení částky ve výši 100.000 Kč žalobce neuvedl a netvrdil a soud na tomto místě považuje za vhodné upozornit, že vzhledem k tomu, že sporné řízení je ovládáno dispoziční zásadou (soud je vázán žalobou, tedy tím, jak žalobce vymezil předmět řízení) je nárok uplatněný žalobou vymezen vylíčením rozhodujících skutkových okolností a žalobním návrhem (petitem). Soud byl při rozhodování vázán nikoli tím, jak účastníci řízení skutkový stav právně posuzují, nýbrž tzv. skutkem, jak byl vymezen v žalobě. Žalobce byl tedy v řízení povinen prokázat, že dne , datum, byla žalovanému poskytnuta záloha na odměnu za právní služby – zastupování žalobce ve věci náhrady škody; že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování těchto právních služeb; a že následně právní důvod pro poskytnutí plnění žalobce odpadl. V řízení bylo prokázáno, že žalobce podal u Městského soudu v Brně žalobu proti žalovanému , tituly před jménem, , adresa, o zrušení rozhodčího nálezu vydaného dne , datum, rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, ; že řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, ; že v řízení byl žalobce zastoupen , tituly před jménem, , jméno FO, a že jeho žaloba byla dne , datum, pravomocně zamítnuta, a to na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . V řízení bylo dále prokázáno, že dovolání žalobce, které sepsal žalovaný a dne , datum, zaslal na mailovou adresu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , a které bylo pod hlavičkou svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bez jakýchkoliv obsahových úprav zasláno téhož dne Nejvyššímu soudu ČR, bylo na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, odmítnuto. V řízení bylo dále prokázáno již jen to, že dne , datum, zmocnil žalobce žalovaného k nahlédnutí do spisu ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , a že do tohoto spisu bylo dne , datum, nahlédnuto advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , a to na základě substituční plné moci udělené žalovaným dne , datum, . Nebyly však prokázány základní skutkové okolnosti žalobou uplatněného nároku, tedy že dne , datum, byla žalovaným převzata záloha na odměnu ve výši 100.000 Kč, a to dle dne , datum, ústně uzavřené smlouvy o poskytování právních služeb – zastupování žalobce ve věci náhrady škody, a proto se soud již nezabýval dalšími okolnostmi, tedy zda, kdy a jakým způsobem došlo k zániku tvrzené smlouvy o poskytování právních služeb.

22. K závěru o neprokázání základních skutkových okolností poté soud uvádí následující. Žalobce, který v době schůzky účastníků podnikal a lze tedy předpokládat jeho zdatnost a zachování patřičné míry opatrnosti, si tvrzené převzetí částky ve výši 100.000 Kč žalovaným jakýmkoliv způsobem potvrdit nenechal, ač (jak sám uvedl) žalovaného před schůzkou účastníků neznal. Žalobce nevěděl, jakým způsobem si tvrzenou částku ve výši 100.000 Kč opatřil, to však v kontrastu s tím, že si naprosto přesně pamatoval, v jakých bankovkách tato částka byla a kde kdo na schůzce seděl (viz č.l. 89 spisu). Dlužno podoktnout, že největší pochybnost do žalobcem předložené skutkové verze vznesl samotný žalobce. Jeho výpověď je nekonzistentní, trpí řadou rozporů a skutečnosti jím uváděné nemají oporu v ostatních důkazech, ať již jde o okolnosti dřívějšího poskytování právních služeb či okolnosti týkající se schůzky účastníků dne , datum, . Žalobce uvedl, že před datem , datum, nebyl s žalovaným v žádném kontaktu, ačkoliv podle svědka , tituly před jménem, , jméno FO, byl žalobce klientem žalovaného přibližně od roku , rok, a sám svědek , tituly před jménem, , jméno FO, jako zaměstnanec žalovaného pro žalobce jeden z úkonů vykonal již v roce , rok, a samostatnou kapitolou je poté dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, . Žalobce dále uvedl, že na schůzce účastníků se žalovaný díval na spis, ten však opět podle žalobce měl mít svědek , tituly před jménem, , jméno FO, a měl jej poskytnout žalovanému, ačkoliv je to žalovaný, který již dne , datum, zasílá svědkovi , tituly před jménem, , jméno FO, spolu s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, i relevantní části spisu. Žalobce dále ve své výpovědi nedokázal přesně určit, jaký konkrétní předmět a obsah smlouvy o poskytování právních služeb byl mezi účastníky v červnu , rok, dohodnut, zejména jakou konkrétní právní pomoc se žalovaný zavázal žalobci poskytnout, kdy žalovaný tvrdí, že se jednalo pouze o konzultaci, nikoli o příkaz k zastoupení. Žalobce uvedl, že na schůzce účastníků se jej žalovaný na nic neptal, žalobce mu žádné informace nedoplňoval; že se potkali, aby se poznali, a že šlo hlavně o peníze. Pokud jde o předloženou plnou moc ze dne , datum, , tak v této je namísto specifikace konkrétního řízení, pro které je udělována, či alespoň specifikace nároku žalobce, uvedeno, že je udělována pro nahlédnutí do spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , což bylo splněno dne , datum, . Existence této plné moci tedy není dostatečnou oporou pro to, aby mohla být konstatována žalobcem tvrzená a platná smlouva o poskytování právních služeb s konkrétním a zjistitelným obsahem mezi žalobcem a žalovaným. Ani slyšení svědci , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, pochybnosti soudu o existenci smlouvy nijak nerozptýlili, kdy svědek , jméno FO, uvedl, že věděl pouze rámcově, že se žalobce nechtěl smířit s prohraným sporem (ačkoliv podle žalobce to byl právě tento svědek, který žalovanému poskytl informace o tom, jaký problém žalobce potřebuje řešit) a že se na schůzce dne , datum, účastníci dohodli, že si dají vědět a domluví se na dalším postupu; a kdy svědek , tituly před jménem, , jméno FO, nedokázal specifikovat, co mělo být předmětem právní služby žalovaného pro žalobce. Ale především – žalobce uvedl, že na schůzce účastníků byla k iniciativě žalovaného řešena otázka dovolání a potřeba jeho realizace tak, aby věc proběhla všemi třemi stupni soudů, což bylo (jak žalobce uvedl k výslovnému dotazu samosoudkyně) žalobci žalovaným řečeno na schůzce účastníků v červnu roku , rok, , ačkoliv (jak vyplývá z listinných důkazů), dovolání ve věci bylo žalovaným sepsáno a svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, podáno již v březnu , rok, a v listopadu , rok, Nejvyšším soudem ČR odmítnuto. Pokud se tedy podle samotného žalobce na schůzce účastníků v červnu roku , rok, řešila teprve otázka dovolání, má soud pochybnost o tom, že v rámci této schůzky došlo k předání zálohy na poskytování právních služeb – zastupování ve věci náhrady škody z titulu „neúspěšného sporu žalobce“. A to zejména s přihlédnutím k tomu, že v červnu , rok, bylo předmětné dovolání již žalovaným sepsáno a dovolacím soudem odmítnuto. Pokud tedy potřeba podat dovolání byla podle žalobce řešena na schůzce účastníků v červnu , rok, , tedy v době, kdy již dovolání bylo žalovaným koncipováno a dovolacím soudem dokonce již odmítnuto, tak soud jen stěží může uvěřit tvrzení žalobce o tom, že na této schůzce účastníků byla uzavřena žalobcem tvrzená smlouva a žalovanému předána tvrzená záloha. Věrohodnost svědků , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, je poté v tomto směru oslabována zejména jejich vztahem k žalobci, kdy první uvedený poskytuje žalobci dosud právní služby a druhý uvedený popsal svůj vztah k žalobci jako kamarádský, nad to (jak vyplývá z listinných důkazů) byl to právě tento svědek, přes něhož se dřívější poskytování právních služeb žalovaného žalobci realizovalo a mezi nímž a žalovaným (jak uvedl žalovaný) probíhala i finanční vyrovnání.

23. Co je však v projednávané věci ještě podstatnější – i kdyby shora uvedený názor soudu nebyl správný, a bylo prokázáno, že dne , datum, byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 100.000 Kč, žalobě by i tak nemohlo být vyhověno, a to pro promlčení žalobou uplatněného nároku. Vzhledem k neexistenci platné smlouvy, by tvrzená platba ve výši 100.000 Kč poskytnutá žalobcem žalovanému byla již od počátku bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. U nároku na vydání bezdůvodného obohacení je přitom stanovena dvojí (kombinovaná) promlčecí lhůta, tj. subjektivní tříletá a objektivní desetiletá a k jejich vzájemnému vztahu lze dodat, že se právo promlčí uplynutím té lhůty, která skončí dříve. Subjektivní promlčecí lhůta přitom dle ustanovení § 619 občanského zákoníku počne běžet tehdy, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět o všech okolnostech relevantních z pohledu promlčení. Běh subjektivní lhůty není proto nezbytně spojen s vědomostí o rozhodných skutečnostech, ale i se stavem, kdy se o nich oprávněný subjekt dozvědět mohl a měl (zaviněná nevědomost), což vyjadřuje zásadu, že práva patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt). Jde o ustanovení obecné, jež se uplatní při výkladu ustanovení, jež upravují počátek běhu promlčecí lhůty ve zvláštních případech, a to jak u nároků podle občanského zákoníku (ustanovení § 620 až § 628), tak i u nároků podle zvláštních předpisů (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Určení, kdy se oprávněný o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty objektivně dozvědět měl a mohl, závisí na okolnostech případu, přičemž je u něj přepokládáno vynaložení obvyklé míry pozornosti, pečlivosti i opatrnosti. Žalobce se přitom v rámci své výpovědi prezentoval jako osoba, která hojně využívala služeb advokátů svých kamarádů a známých, a která nebyla zvyklá na „prodlevy právníků“. Byl to opět sám žalobce, který uvedl, že po pár měsících od schůzky účastníků v , adresa, (konané cca 2 roky po schůzce účastníků dne , datum, ) už věděl, že to není v pořádku, že mu žalovaný lže. Tedy již nejpozději v roce , rok, mohlo být žalobci zřejmé, že ze strany žalovaného nebyly a nebudou právní služby poskytovány, nad to když (jak sám uvedl) očekával v tvrzené lhůtě skončení věci. Již v roce , rok, by se žalobce při vynaložení obvyklé míry opatrnosti mohl a měl dozvědět o okolnostech relevantních pro promlčení. I pokud by tedy soud vzal pro určení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v tomto směru pro žalobce i nepříznivější variantu, nezměnilo by to nic na skutečnosti, že žalobce podal žalobu až po marném uplynutí subjektivní promlčecí lhůty a jeho právo na vydání bezdůvodného obohacení je promlčeno. S ohledem na vznesenou námitku promlčení (a tvrzené důvody, pro které žalobce své právo včas neuplatnil) by soud nemohl ani takto nárok žalobci přiznat.

24. S ohledem na vše shora uvedené tedy žalobě žalobce nemohlo být vyhověno, a soudu nezbylo, než ji ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnout.

25. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení sestávající z odměny za zastoupení za deset úkonů právní služby po 5.100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – vyjádření ze dne 2. 9. 2022, písemné podání – vyjádření ze dne 15. 2. 2023, účast při jednání soudu dne , datum, , písemné podání – vyjádření ze dne 4. 12. 2023, účast při jednání soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, , účast při jednání soudu dne , datum, ) a za jeden úkon právní služby po 2.550 Kč (účast při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) v souladu s ustanoveními § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen jako „advokátní tarif“); z osmi náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024; ze tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025; a z částky ve výši 12.033 Kč představující 21 % DPH ze shora uvedených částek.

26. Žalovaný tak v souvislosti s projednávanou žalobou vynaložil náklady řízení v celkové výši 69.333 Kč, které je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalovaného (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).