261 C 12/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 7 798 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 798 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně od 1.7.2018 do zaplacení a náklady řízení ve výši 1 600 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 7 798 s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za září 2016 až srpen 2017, a to za užívání bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], který je ve vlastnictví žalobce (dále jen„ byt“).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav, když vycházel z výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy a evidenčního listu vyúčtování služeb, uznání dluhu a výzvy k úhradě dlužné částky. Žalobce s žalovanou dne 29.8.2016 uzavřeli nájemní smlouvu na byt na dobu určitou, a to na jeden rok. po skončení nájmu žalobce provedl vyúčtování, ze kterého vyplynul nedoplatek ve výši 7 798 splatný 30.6.2018. Žalovaná tuto částku neuhradila ani na základě výzvy z 15.8.2018 i přesto, že jej později co do důvodu i výše písemně uznala dne 24.6.2019 4. Po právní stránce je nárok žalobce zcela důvodný. Mezi stranami existuje závazkový právní vztah ve smyslu ustanovení § 2235 o.z. (§ 3074 odst. 1 o.z.), v němž žalobce vystupuje jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně. Žalobce plnil řádně svou povinnost přenechat žalované do užívání byt, žalovaná ovšem svou povinnost platit dohodnuté nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve smyslu ustanovení § 2246 odst. 1 a ustanovení § 2247 o.z. řádně nesplnila. Navíc později nárok žalobce co do důvodu i výše uznala s účinky plynoucími z ust. § 2053 o.z.. S ohledem na uvedené soud neprováděl další dokazování, vycházel ze zákonné domněnky existence dluhu, žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 7 798 Kč, která zahrnuje veškeré nároky žalobce spojené s užíváním bytu za výše uvedené období. Příslušenství je představováno zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování ve výši odpovídajícímu nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a náhrady za podání žaloby a za předžalobní upomínku v paušální výši dvakrát 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož žalobce nebyl zastoupen a nedoložil soudu výši svých hotových výdajů.