261 C 51/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Anonymizováno , zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , proti žalované: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupená advokátem Anonymizováno , sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , o 107 748 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 97 748 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 28. 6. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 28. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 25 917,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem podaným dne 2.12.2019 se žalobce domáhal vydání zaplacení částky 107 748 Kč s úroky z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zájezdu, ve které se žalovaná zavázala poskytnout žalobci ubytování, stravu a dopravu v rámci cyklistického zájezdu do Itálie konaném v dubnu roku 2019. Při návratu z pobytu došlo v přívěsném vozíku za autobusem, ve kterém byly uloženy krabice s jízdními koly a vybavením účastníků zájezdu, k zahoření a požáru, v důsledku čehož došlo k poškození a zničení žalobcových věcí. Za způsobenou škodu odpovídá žalovaná, kterou žalobce vyzval k vyplacení náhrady za zničené jízdní kolo, avšak marně. Proto se žalobce obrátil se svou žalobou na soud a požaduje nejen zaplacení uvedené částky, ale i úroků z prodlení z ní a to ode dne 28.6.2019, kdy uplynula lhůta stanovená v předžalobní výzvě ze dne 13.6.2019.

2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala, že žalovaná uzavřela dne 12.3.2019 smlouvu o garančním prodeji s panem , jméno FO, , který cyklistický zájezd od žalované odkoupil, zorganizoval a ostatním účastníkům zájezdu „přeprodal“. Žalovaná odmítla odpovědnost za nárokovanou škodu, s tím, že není pasivně legitimována. Žalovaná škodnou událost řádně nahlásila pojišťovně, u které má sjednané pojištění, a tato v průběhu šetření zjistila, že příčinou požáru bylo zahoření nákladu od baterie elektrokola, neboť jeden z účastníků zájezdu uložil do přívěsného vozíku elektrokolo i s baterií, byť byli účastníci informováni o zákazu ukládání jakýchkoli elektrických zařízení do zavazadlového prostoru autobusu z důvodu zahoření. Žalovaná učinila vše, aby případné škodě předešla. Bránila se i tím, že ze strany žalobce nebyla prokázána skutečně vzniklá škoda ani její výše.

3. Účastníci shodně tvrdili, že mezi žalovanou a panem , jméno FO, byla sjednána smlouva o garančním prodeji, jejímž předmětem byla i doprava účastníků zájezdu žalovanou do Itálie a zpět do České republiky, že došlo k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, což bylo zjištěno dne 10.4.2019 a že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Usnesením ze dne 15.10.2020 bylo řízení přerušeno do pravomocné skončení věci 263 C 51/2019, ve které městský soud v Brně rozhodoval o nároku dalšího z účastníků zájezdu a dokazování bylo k tomuto dni ve fázi pokročilého rozhodování. Rozsudkem ze dne 31.3.2022 ve spojení s potvrzovacím rozhodnutím krajského soudu v Brně bylo ve věci 263 C 51/2019 rozhodnuto tak, že soud ve věci nároku žalobce z větší části vyhověl. Shledal žalovanou odpovědnou za vznik škody na přepravovaném jízdním kole žalobce a stanovil jí povinnost zaplatit žalobci škodu, jejíž výše vyla doložena shora předloženými doklady v částce 29 270 Kč, coby náhradu silničního kola ve výši 10 000 Kč, dle odhadu , jméno FO, . Ve zbývajících 7 348 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

5. Žalobci byly přiznány i požadované úroky z prodlení z žalované částky a to od 28.6.2019 do zaplacení.

6. U jednání dne 12.2.2024 oba právní zástupci prohlásili, že nezpochybňují rozhodnutí ve věci 263 C 51/2019 a soud tedy s jejich souhlasem a na jejich návrh vycházel z jeho výsledků.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne 11.12.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla do obchodního rejstříku zapsána dne 25.6.2008, za společnost jedná a podepisuje jednatel tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Jednatelem je od 10.12.2014 doposud pan , jméno FO, , a kromě dalších činností je předmětem podnikání žalované i provozování cestovní kanceláře a silniční motorová doprava.

8. Ze smlouvy o garančním prodeji č. , Anonymizováno, ze dne 12.3.2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou zastoupenou panem , jméno FO, , na straně prodejce a panem , jméno FO, , na straně kupujícího. Předmětem smlouvy byl prodej pobytového zájezdu v letovisku Itálie – , Anonymizováno, , který se měl uskutečnit v termínu , datum, . Cena byla sjednána ve výši 8 500 Kč/osoba, to je celkem 289 000 Kč s tím, že v ceně je zahrnuto ubytování na 8 nocí, polopenze, doprava autobusem s vlekem na trase , adresa, a zpět, služby zástupce cestovní kanceláře a pojištění proti úpadku.

9. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že v roce 2017 a 2018 se účastnil zájezdu organizovaného žalovanou a když jej pan , jméno FO, oslovil, zda nechce zorganizovat skupinu zájemců z , Anonymizováno, , kteří by se účastnili takového zájezdu, svědek souhlasil. Na základě dohody s panem , jméno FO, připravil informační leták s údaji o ceně zájezdu, místu konání, podmínek účasti na zájezdu a ubytování a oslovil kamarády z , Anonymizováno, a , Anonymizováno, klubů, z , Anonymizováno, , a uhradil zálohu. Před odjezdem do Itálie se informační schůzka s účastníky zájezdu nekonala, informační leták zasílal svědek účastníkům zájezdu elektronicky, na místě nástupu bylo každému účastníku zájezdu sděleno, že má povinnost zabalit kola do kartónů, ve kterých budou lépe chráněna před poškozením. Nakládka proběhla tak, že karton s kolem byl podán řidiči a ten kartony skládal do přívěsu. Kola, která se tam nevešla, skládali na zadní sedadlo a do zavazadlové části autobusu se naskládaly kufry. Před odjezdem z Itálie domů byli poslední den po večeři účastníci zájezdu informováni o tom, v kolik hodin bude nakládka, že je potřeba zabalit kola do krabic a tyto, že budou nakládány řidiči. Žádná informační schůzka, na které by bylo sděleno, že měla být odstraněna elektronika, se nekonala. Kola byla nakládána popsaným způsobem, u nakládky byli nejenom řidiči, ale i ostatní personál. Po naložení posledního kola, byla slyšet velká rána, kterou řidič autobusu vysvětlil tím, že prasklo světlo, zavřel vozík, do autobusu se naložila zavazadla a autobus odjel domů. Když se v , Anonymizováno, vykládala první kola, byla z vozíku cítit „libá vůně uzeného masa nebo olivového oleje“. Po vykládce kol v , Anonymizováno, , kde vystupovalo asi šest až osm lidí, zjistili, že některé krabice byly flekaté nebo „hodně navoněné“, zjevně namazané. Z , Anonymizováno, jel jiný řidič, autobus se přepřahal, a protože cestou v autobusu něco zjevně smrdělo, řidič na , Anonymizováno, otevřel přívěsný vozík a po vyndání pěti krabic viděli, že „je vše špatně“. Zavolali policii, řidič volal panu , jméno FO, , který mu řekl, ať pokračují v cestě, že se vše zdokumentuje na vykládce a že bude kontaktovat pojišťovnu. Dojeli do , adresa, , kde pan , jméno FO, zavolal policii, která vše zdokumentovala, nafotila a bylo zjevné, že vlek byl zachvácen požárem. Bylo ohořelé stropní osvětlení – uvnitř i okolo, ze světla trčely dráty. Krabice s koly byly zahořelé odshora dolů. Nejvíce poškozených kol bylo těch, které byly uloženy v těsné blízkosti stropního svítidla, celkem tam bylo něco nad 30 krabic. Nejméně poškozené byly ty, co byly vepředu, po stranách a vzadu. Svědek neslyšel, že by pan , jméno FO, , který měl elektrokolo, byl upozorněn na to, že by měl mít při přepravě vyndánu baterku z kola, ani v podmínkách nebyly žádné instrukce týkající se elektrokola.

10. Z výpovědi svědka , jméno FO, , otce jednatele a jediného společníka žalované, bylo zjištěno, že standardně pravidelně před ukončením zájezdu, večer před odjezdem, probíhá informační schůzka, na které se účastníci zájezdu dozvědí, kdy autobus odjíždí, kdy budou přestávky v jízdě, jakým způsobem bude autobus naložen. V tomto případě se jednalo o specifický zájezd, který žalovaná organizovala již čtvrtým rokem. Věděli tedy, jakým způsobem kola nakládat a jak je přepravovat, aby omezili případné poškození, protože kola mívají velkou hodnotu. Z toho důvodu také požadovali, aby kola byla naložena v kartonech a účastníkům bylo sděleno, že do kartonů mají být uložena pouze kola a vše ostatní, včetně elektroniky, má být uloženo v autobuse. Svědek byl přítomen odjezdu autobusu, pomáhal kola naložit do vozíku, ale obsah jednotlivých kartonů nekontroloval, protože „jednak na to není čas a jednak by to bylo stejné, jako kdyby kontroloval obsah kufru“. O tom, že má pan , jméno FO, elektrokolo, se svědek dozvěděl až při odjezdu účastníků z Itálie zpět do Čech. Svědek účastníky upozorňoval na to, že veškerá elektronika musí být uložena v autobuse, aby se nepřetížil přívěsný vozík. Autobus odjel z Itálie do Čech, svědek zůstal v Itálii, a nad ránem nebo v průběhu dopoledne se z telefonického hovoru dozvěděl, že vozík shořel, a dle názoru některých „to chytlo od elektroinstalace“. Vykládce , adresa, byla přítomna policie, která pořídila jak fotodokumentaci, tak také vyhotovila protokol. Následně přijel likvidátor pojišťovny, který dospěl k závěru, že elektroinstalace vozíku není příčinou požáru.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že od roku 2017 pracuje pro žalovanou jako řidič. V souvislosti s touto činností nastoupil v 7 nebo v 8 hodin ráno v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, do autobusu, ve kterém střídal řidiče, kteří přijeli z Itálie, on sám pak jel do , adresa, . V , Anonymizováno, vystoupili asi 2 nebo 3 lidi, kteří posléze volali někomu z autobusu, že kola, které vyložili z přívěsu, jsou „zauzené“, ať se ostatní podívají do vozíku. Jeden z cestujících svědkovi během jízdy tuto informaci sdělil, svědek proto zastavil na , Anonymizováno, , otevřel vozík, kola prohlédli. Některé papírové bedny byly ohořelé – „smrděly hnusným zauzeným pachem“ – na kraji byly bedny bez porušení, bedny uprostřed vozíku pak jevily známky ohoření. Poté bedny naskládali zpět, dojeli do , adresa, a tam byl vozík po příjezdu policie vyložen. Kola byla ve vozíku naskládána v papírových bednách od televizorů, buď s odmontovanými řídítky, nebo tato byla otočena tak, aby se do bedny vešla společně s kolem. Svědek si nevšiml, zda bylo světlo ve vozíku poškozeno. Vozík byl zcela zaskládaný. U venkovních dveří vozíku byly neohořelé krabice, pak tam byly krabice bez známek ohoření, „jen smrděly“, a čím hlouběji vozík vykládali, tím víc byly krabice ohořelé. Spodní řada kol byla uložena „na svislo“, na ní pak kola „na vodorovno“ tak, jak se to vešlo. Spodní vrstva kol byla prohořelá až na podlahu, na „té horní vrstvě, jakoby se to ztrácelo“.

12. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu. Podle pokynů, které zjistil od svého syna, si zajistil karton na kolo, ve kterém mělo být kolo přepravováno. Kolo svědek zabalil tak, že ze svého elektrokola vymontoval přední kolo, odmontoval pedály, sedlo a takto vložil vše do kartonu. Baterie zůstala na kole. Karton již nikdo nekontroloval, přijel autobus s vlekem a do něj se kartony skládaly. Svědkovo elektrokolo bylo těžší, proto jej dali do přední části přívěsu, bylo v první řadě na podlaze. V přívěsu byla kola uložena ve dvou řadách ve svislé poloze, nahoře pak zbyla asi ještě asi 20 až 30 cm mezera a do té se vkládala další kola a tlačila se dovnitř, aby se do vozíku vešlo co nejvíc. Co se nevešlo do přívěsu, dávalo se do autobusu. Do vleku dávali jednotlivé kartony řidiči. Když v , Anonymizováno, vystupovala část zájezdu, jejich kola byla uložena uvnitř autobusu, pohybující se lidé kolem autobusu, cítili zápach, ale měli za to, že se jedná o zápach z brzd. V , Anonymizováno, pak byly vyloženy další věci, a z , Anonymizováno, zastavili na , Anonymizováno, , to už „věděli, že je zle“. Při vystupování v , Anonymizováno, bylo zjevné, že něco hořelo. V , adresa, bylo vidět, že jsou kartony prohořelé, vypadávaly z nich věci, zjišťovalo se, co se stalo. Kolo svědka bylo celé ohořelé, mělo shořelé pneumatiky, baterie byla ohořelá. Svědkovi nikdy nikdo neříkal nic o tom, že by při cestování s kolem měla být baterie vyňata.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že byl účastníkem předmětného zájezdu. Před začátkem zájezdu dostal instrukce stran přepravy kola v krabici od pana , jméno FO, . V Itálii po večeři nebo po snídani posledního dne, dostali instrukce, týkající se balení a přípravy chatky, zda byli instruováni i ohledně přepravy elektroniky si svědek nebyl vědom. Od pana , jméno FO, , který svědkovi přislíbil, že zajistní naložení krabice s kolem svědka, ví, že krabice se svědkovým kolem byla poslední, která se do vozíku nakládala, a měla se vykládat v , adresa, . Do vozíku byla krabice naložena „naležato“, jako poslední úplně pod stropem. První krabice s koly se do vozíku nakládaly svisle, další, mezi nimi i krabice s kolem svědka, se skládaly vodorovně na svisle uložené krabice. Svědkovi bylo řečeno, že při nakládání jeho krabice došlo k uražení stropního světla ve vozíku. Po krátké zastávce v , Anonymizováno, , kde vystoupila část zájezdu, pokračovali dále do , Anonymizováno, , kde vystoupila třetina až čtvrtina účastníků. V průběhu cesty z , adresa, někdo volal, že krabice jsou začerněné a začouzené. Řidič proto na žádost účastníků zájezdu zastavil u , Anonymizováno, , krabice vytáhl a čím více byly krabice vzadu a nahoře, tím více byly prohořelé. Žádný požár ani kouř už ve vozíku nebyl. Pokračovali tedy dále v cestě do , adresa, , během níž uvědomili hlídku Policie ČR, která pak asistovala u vykládky kol a vše zdokumentovala.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu. Kola si přivezli na místo srazu k odjezdu zabalená tak, jak bylo uvedeno v letáku zpracovaném panem , jméno FO, . Před cestou zpět se žádná organizační schůzka nekonala, dostali jen pokyny, kdy je odjezd a odkud. Kola zabalili do krabic, ráno krabice přivezli k vozíku, a po naložení „mezi sebou slyšeli, že poslední kolo tam řidiči nemohli dostat a urazili stropní světlo“. V , Anonymizováno, se svědek doslechl, že z přívěsu je cítit spálenina a v , adresa, při vytahování krabic a rozebírání jednotlivých kol bylo vidět, že některé krabice jsou ohořelé. „Bylo vidět, že jsou očazené krabice pod stropním světlem a tyto byly také ohořelé“. Svědkovo kolo bylo totálně zdevastováno. Od pana , jméno FO, dostali instrukce, jak si vyřídit pojistku. Při odjezdu z Itálie nebyli upozorňováni na to, co kde má být, svědek neslyšel, že by byl někdo upozorňován na potřebu vyjmutí baterie z elektrokola.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu, o kterém se dozvěděl přes sociální sítě. Z informačního letáku pana , jméno FO, věděl, že cestou mají být kola zabalená v kartonech. Co všechno má být v kartonu zabaleno, nebylo přesně specifikováno, v pokynech nebylo, že v kartónu nemají být elektrozařízení. Den před odjezdem domů se dozvěděli čas odjezdu, kdy mají opustit chatky a že kola mají být zabalena do kartonu. Kola byla naskládána k vleku, svědek, který byl u nakládky kol, tyto podával řidičům, kteří je skládali do vozíku. Svědek věděl, že bylo uraženo světlo ve vozíku, je elektrikář a „ne že by si myslel, že by mohlo dojít k zahoření, ale měl strach, zda budou fungovat poziční a brzdová světla“. Po odjezdu z , Anonymizováno, volali ti, kteří vystoupili v , Anonymizováno, , že mají očouzené krabice. U , Anonymizováno, tedy vytáhli kola a zjistili, že jsou poškozená. Po telefonické domluvě se dohodli, že dojedou do , adresa, a zavolají policii. Bylo zřejmé, že kola, která byla nahoře, měla prohořelé krabice.

16. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 10.4.2019 , adresa, bylo zjištěno, že dne 10.4.2019 se hlídka policie na parkovišti k obchodnímu domu , Anonymizováno, v , adresa, spojila s oznamovatelem panem , jméno FO, , vylustrovala přívěs AGADOS VZ 3362, RZ: , SPZ, a byla přítomna vykládce přívěsu. Na všech vykládaných krabicích byla jasná známka ohoření, policejní hlídka pořídila fotodokumentaci.

17. Z žádosti o náhradu škody bylo zjištěno, že žalobce požádal v souvislosti s pojistnou smlouvou č. , Anonymizováno, o náhradu škody, kterou utrpěl v důsledku škodní události ze dne 10.4.2019. Škodná událost byla popsána tak, že „v přívěsném vozíku za autobusem došlo na trase mezi Itálií a ČR při návratu z pobytu v Itálii k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, ve kterém byly přepravcem uloženy krabice s jízdními koly a vybavením jednotlivých účastníků“, čímž bylo poškozeno kolo zn. FOCUS MARES. Žalobce požádal o odškodnění ve výši 107 748 Kč zahrnující odškodnění za zničené kolo ve výši 80 000 Kč, vak na kolo EVOCBIKE TRAVEL BAG PRO ve výši 15 490 Kč, počítač GARMIN ve výši 10 790 Kč, zadní světlo USB ve výši 899 Kč, přední světlo USB ve výši 569 Kč, tedy celkem částku uplatněnou žalobou.

30. Žalobce dále požadoval i úrok z prodlení z žalované částky a to od 28.6.2019 do zaplacení.

18. Z listiny označené „uplatnění nároku na náhradu škody – předžalobní upomínka“ ze dne 13.6.2019 bylo zjištěno, že je adresována žalované, která byla zástupkyní žalobce vyzvána k náhradě škody vzniklé žalobci v důsledku zahoření a následného požáru v přívěsném vozíku za autobusem žalované ve výši 107 790 Kč a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 20.6.2019, jak bylo zjištěno z předložené dodejky.

19. Z dopisu adresovaného zástupkyni žalobce ze dne 25.6.2019 bylo zjištěno, že žalovaná „odmítla odpovědnost za nárokovanou škodu“ s poukazem na vyjádření , právnická osoba, . a skutečnosti, že ve vozíku bylo přepravováno elektrokolo bez vyjmuté elektrobaterie, byť byl přepravce ujištěn, že baterie je vyjmuta.

20. Z pojistné smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 18.1.2012 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . na straně pojistitele a žalovanou na straně pojistníka i pojištěné, předmětem smlouvy je pojištění odpovědnosti za škodu, které bylo sjednáno na dobu od 19.1.2012 do 18.1.2013, s automatickou prolongací vždy o další pojistný rok.

21. Z listiny označené „Ukončení šetření škodní události“ ze dne 25.6.2019, bylo zjištěno, že je adresovaná žalované, které bylo společností , právnická osoba, . sděleno, že škodní událost z data 10.4.2019 zaregistrovaná pod č. , Anonymizováno, byla „odložena bez náhrady“, protože během šetření byl zpracován znalecký posudek, jehož závěrem je, že nejpravděpodobnější příčinou požáru v přívěsném vozíku je zkrat na baterii elektrokola. Pojišťovna dospěla k závěru, že žalovaná za vzniklou škodu nenese odpovědnost, a proto nevznikla pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění.

22. Z obsahu znaleckého posudku ze dne 3.5.2019 č. , Anonymizováno, vypracovaného znalcem z oboru požární ochrany , jméno FO, a výpovědi znalce, soud zjistil, že znalec při vypracování znaleckého posudku stran vyloučení dalších možných příčin požáru určit pravděpodobnou příčinu požáru, který vznikl dne 10.4.2019 v dvounápravovém skříňovém vleku, taženém autobusem vycházel z provedené fyzické prohlídky přívěsu AGADOS, RZ: , SPZ, , informací získaných z úředního záznamu Policie ČR Městského ředitelství , adresa, , Obvodního oddělení , adresa, ze dne 10.4.2019, č.j. , adresa, z jednání s dostupnými účastníky zájezdu. Znalec dospěl k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou požáru v přívěsu byl zkrat na baterii elektrokola následkem tření a nárazů na silnici mezi Itálií a Českou republikou. K tomuto závěru dospěl i proto, že obaly kol – kartonové krabice – nebyly ohořelé nahoře, hořelo uvnitř a jiný zdroj zapálení nebyl přítomen. Světlo ve vozíku bylo poškozené, nesvítilo. Avšak i kdyby světlo ve vozíku vypadlo, okamžitá teplota tohoto zdroje se ztrácí, protože zdroj tepla byl přerušen. K tomu, aby byl papír zapálen, je třeba, aby zdroj působil nějakou dobu, a aby se vznítil papír je třeba teploty 260–300 °C, přičemž okamžitá teplota by musela působit dlouhodobě, aby papír zapálila. Navíc u zdroje světla žádné zjevné stopy ohoření nebyly. Kdyby zdrojem zahoření bylo světlo, hořelo by to lépe, neboť v horní části vozíku byl větší přístup kyslíku a pravděpodobně by se to vzňalo celé. Ne tak, jako když hořelo uprostřed. V případě elektrokola dochází u baterie na elektrokole k tření a tento pohyb způsobuje zkraty, z toho důvodu musí být baterie při převozu kola oddělena. Při pohybu docházelo k nárazům a tření a tím mohlo dojít ke zkratu. Uvnitř vozíku znalec žádné známky ohoření nezpozoroval. Pokud by tam byl otevřený požár, musel by tento být nahoře a minimálně vrchní strana vozíku by musela být ohořena. Nic takového znalec nepozoroval.

23. V řízení nebyl prováděn důkaz výslechem žalobce, všechny relevantní skutečnosti pro rozhodnutí sporu relevantní skutečnosti byly dostatečně zjištěny v řízení 263 C 51/2019 a účastníci výslovně prohlásili, že se s jejich hodnocením v tomto řízení ztotožňují.

24. V řízení tedy nebylo sporu o tom, že mezi žalovanou a panem , jméno FO, byla sjednána smlouva o garančním prodeji, jejímž předmětem byla i doprava účastníků zájezdu žalovanou do Itálie a zpět do České republiky, že došlo k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, což bylo zjištěno dne 10.4.2019 a že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody. Dále bylo prokázáno, že žalobce byl vlastníkem jízdního kola, které bylo poškozeno v důsledku požáru během přepravy kola z Itálie do České republiky v souvislosti s účastí žalobce na pobytovém zájezdu uskutečněném v termínu od , datum, přičemž doprava byla zajišťována žalovanou, jak je zřejmé ze smlouvy o garančním prodeji ze dne 12.3.2019.

25. Podle ustanovení § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vznikne-li cestujícímu za přepravy újma na zdraví nebo škoda na zavazadle přepravovaném společně s ním nebo vznikne-li škoda na věci, kterou měl cestující u sebe, nahradí ji dopravce podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravních prostředků (odstavec 1). Škodu způsobenou na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího dopravce nahradí podle ustanovení o náhradě škody při přepravě věci (odstavec 2).

26. Podle ustanovení § 2566 o.z. dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče (odstavec 1). Povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a) odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky nebo b) vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku. (odstavec 2) Způsobí-li škodu vadný obal zásilky, dopravce se povinnosti k náhradě škody zprostí důkazem, že odesílatele na vadu při převzetí zásilky k přepravě upozornil; byl-li vydán nákladní nebo náložný list, musí v něm být vada obalu poznamenána. Neupozorní-li dopravce na vadný obal, zprostí se povinnosti k náhradě škody důkazem, že vadu nemohl při převzetí zásilky poznat (odstavec 3).

27. Shora citovaná ustanovení vymezují předpoklady odpovědnosti dopravce za újmu, která cestujícímu v průběhu přepravy vznikne. Jedním z možných druhů újmy je škoda na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího, jak se stalo v projednávaném sporu, neboť jízdní kolo žalobce bylo přepravováno v přívěsném vozíku za autobusem. U škody vzniklé na zavazadle, jež je v průběhu přepravy přepravováno odděleně od cestujícího, zákon odkazuje na příslušná ustanovení o náhradě škody při přepravě věci.

28. Zákon upravuje odpovědnost dopravce za škodu na zásilce v ustanovení § 2566 an. o.z. jako odpovědnost objektivní, tedy odpovědnost, při které se nepřihlíží k zavinění dopravce a odpovědnost za škodu vzniká za podmínky, že :a) dopravce zásilku převzal,b) během doby, kdy má zásilku u sebe, tedy od okamžiku převzetí zásilky do jejího vydání, došlo ke škodě na zásilce,c) tato škoda má podobu přímé majetkové újmy na zásilce spočívající ve ztrátě, zničení, poškození nebo znehodnocení zásilky.

29. V projednávaném sporu byly shora popsané podmínky vzniku odpovědnosti žalované splněny, neboť bylo prokázáno, že jízdní kolo žalobce bylo žalovanou převzato a k poškození kola došlo v průběhu přepravy, čímž vznikla žalobci majetková újma. Žalovaná se může odpovědnosti za škodu zprostit v případě, že byl naplněn některý ze zákonem stanovených liberačních důvodů, kterými je:a) skutečnost, že nemohla škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče.b) že škodu způsobil odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky. Pokud však škoda byla způsobena jednáním či opomenutím jiných osob než odesílatele, příjemce nebo vlastníka zásilky, nejde o liberační důvod a žalovaná za škodu odpovídá, ledaže by bylo prokázáno, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení své odborné péče.c) skutečnost, že škodu způsobila vada či přirozená povaha zásilky včetně obvyklého úbytku nebod) vadný obal zásilky.

30. Z provedených důkazů proto vzal soud za prokázané, že jízdní kola účastníků zájezdu byla přepravována v kartonových krabicích, které byly řidiči autobusu naskládány do přívěsného vozíku. Jedním z těchto kol bylo i elektrokolo svědka , jméno FO, , které bylo do kartonové krabice uloženo bez předchozího odpojení od elektrobaterie. Právě tato skutečnost, neodpojení elektrobaterie od kola, byla znalcem z oboru požární ochrany , jméno FO, shledána jako příčinou zahoření v přívěsném vozíku. Soud přitom hodnotil znalecký posudek znalce , jméno FO, jako logicky uspořádaný, vnitřně jednotný, případné nejasnosti byly odstraněny doplňujícím výslechem znalce. Znalec podrobně popsal, z jakých poznatků k závěrům svého posudku dospěl a své závěry jasně a dostatečně zdůvodnil. Z výpovědí slyšených svědků – , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ani , jméno FO, nebylo zjištěno, že by byli účastníci před cestou upozorněni na nutnost odpojení baterií ze svých kol. K jejich výpovědím je třeba uvést, že všichni jmenovaní vypovídali spontánně a bez rozporů. Jejich výpovědi se shodují ve všech skutečnostech rozhodných pro posouzení věci, tedy zejména v nedostatku instrukcí stran přepravy elektrokola.Na základě uvedených důvodů soud shledal žalovanou odpovědnou za vznik škody na přepravovaném jízdním kole žalobce a stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci škodu, jejíž výše byla doložena žalobcem předloženými a žalovanou nakonec nezpochybňovanými doklady v částce 97 748 Kč. Pro zbývajících 10 000 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Právní zástupci účastníků výslovně prohlásili, že výši amortizace ponechávají na rozhodnutí soudu a ten ji stanovil ve výši uvedené částky s ohledem na výsledky dokazování. Nárok jako takový shledal po skutkové stránce důvodným, nicméně bylo třeba zohlednit amortizaci poškozeného jízdního kola žalobce.

31. Žalobce dále požadoval i příslušenství - úroky z prodlení z žalované částky a to od 28.6.2019 do zaplacení. Podle ustanovení § 1968 věty první o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle ustanovení § 1970 může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením s tím, že neujednají-li strany jeho výši, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě vzniklé škody výzvou ze dne 13.6.2019, doručenou žalované dne 20.6.2019, v níž byla stanovena sedmidenní lhůta k plnění. Nezaplatila-li žalovaná ve stanovené lhůtě požadovanou částku, tedy do 27.6.2019, ocitla se ode dne následujícího, to je od 28.6.2019, v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobce může požadovat i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 97 748 Kč od 28.6.2019, ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se domáhal zaplacení částky 107 748 Kč. Byl úspěšný ve výši 97 748 Kč, což je 90,7 % z požadované částky. Neúspěch žalobce je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná ve 9,3 %. Po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobci 81,4 % žalobcem vynaložených nákladů řízení (90,7 – 9,3 = 81,4). Náklady řízení žalobce spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 388 Kč, úhradě čtyř úkonů právní pomoci advokáta po 5 420 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 13.6.2019, podání žaloby, účast u jednání dne , právnická osoba, ), a v úhradě náhrad hotových výloh po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 31 840,70 Kč. Další náklady řízení vzniklé žalobci spočívají v úhradě cestovních výdajů jeho zástupkyně podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vynaložených v souvislosti s vykonanou cestou zástupkyně žalobce z jejího sídla k procesnímu soudu, tzn. z , adresa, a zpět v celkové délce 350 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila 2 772,70 Kč a 8x100 Kč. Při cestě k jednáním použila zástupkyně žalobce osobní automobil ŠKODA KODIAQ, RZ: , SPZ, . Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednáním dne , právnická osoba, činila 2 772,70 Kč. Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupkyni žalobce náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 8 půlhodin, tedy celkem 800 Kč. V součtu pak náklady vynaložené 31 840,70 Kč Kč, z toho 81,40 % úspěchu odpovídá přiznaná částky 25 917,76 Kč, kterou je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobce.