262 C 15/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 131 009 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 131.009 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 74.028 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 38.831 Kč od 22. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 18.150 Kč od 22. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 60.785 Kč do tří od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 5. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 131.009 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 11. 12. 2019 smlouvu o vedení účetnictví [číslo] (dále jen„ smlouva o vedení účetnictví“), kterou se zavázala (mimo jiné) vést pro žalovanou účetní, mzdovou a daňovou agendu. Cena poskytovaných služeb byla stanovena ceníkem. Účastnice se dohodly, že žalobkyně bude cenu za poskytnuté služby žalované postupně fakturovat, přičemž lhůta splatnosti faktur byla sjednána na 21 dnů. Pro případ prodlení s úhradou faktur si strany sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,03 % denně z dlužné částky. Žalovaná neuhradila žalobkyni služby vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 5. 1. 2021 znějící na částku 74.028 Kč, [číslo] ze dne 1. 3. 2021 znějící na částku 38.831 Kč a [číslo] ze dne 1. 3. 2021 znějící na částku 18.150 Kč. Žalobkyně žalovanou k úhradě opakovaně vyzývala a rovněž upozornila na možnost podání žaloby.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť pohledávka žalobkyně zanikla na základě jednostranného započtení pohledávek ze dne 15. 7. 2021. Žalovaná proti pohledávce žalobkyně započetla svou pohledávku vzniklou z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 385.500 Kč, kterou žalovaná vyčíslila podáním ze dne 29. 6. 2021, jímž současně žalovanou vyzvala k její úhradě ve lhůtě do 14. 7. 2021 Smluvní pokutu žalobkyni vyúčtovala podle předmětné smlouvy o vedení účetnictví, neboť žalobkyně byla v prodlení s plněním svých povinností. Žalovaná žalobkyni vytýká opožděné předkládání seznamů nedokončené výroby, vyhodnocování ukončených zakázek, zasílání podkladů pro banku, opožděné vyvěšení (zveřejnění) účetní závěrky a prodlení s předložením výkazu Energetickému regulačnímu úřadu. Žalobkyně řádně neplnila povinnosti, k nimž se smlouvou o poskytování účetnictví zavázala, což jí žalovaná opakovaně ústně vytýkala. K vyčíslení smluvní pokuty žalovaná přistoupila až poté, co ústní ani písemné výtky nevedly k nápravě.

3. Žalobkyně namítala neúčinnost započtení s odůvodněním, že pohledávka žalované z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty je nejistá a neurčitá, tudíž k započtení nezpůsobilá, a že žalovaná svou pohledávku účelově„ vyrobila“ v reakci na podání žaloby. Poukázala na to, že většina povinností, jejichž nesplnění, resp. opožděné splnění, je jí vytýkáno, nevyplývala ze smlouvy o vedení účetnictví. Případné prodlení žalobkyně s předkládáním seznamů nedokončené výroby bylo způsobeno prodlením žalované, která žalobkyni včas neposkytla potřebné podklady. Vytýkané vyhodnocení ukončených zakázek za měsíce září 2019 až prosinec 2019 žalobkyně zpracovala na základě individuální dohody se žalovanou ještě před podpisem předmětné smlouvy o vedení účetnictví; nadto i v tomto případě byla žalobkyně závislá na součinnosti žalované, která jí však nebyla poskytnuta. Potřebnou součinnost žalobkyně žalované neposkytla ani pro zpracování podkladů pro banku a výkazu pro Energetický regulační úřad. Daňové přiznání za rok 2019 žalobkyně zpracovala a předala příslušnému finančnímu úřadu do 30. 6. 2020, tj. včas. Vyvěšení účetní závěrky bylo zcela v gesci žalované, resp. jejího jednatele.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně poskytla žalované služby a odměnu za ně vyúčtovala fakturami, jejichž úhrady se domáhá předmětnou žalobou.

5. Soud provedl dokazování listinami.

6. Žalobkyně dne 30. 8. 2019 učinila žalované nabídku účetních služeb. V návaznosti na to uzavřely účastnice dne 11. 12. 2019 smlouvu označenou [číslo] (dále opět jen„ smlouva o vedení účetnictví“), jejímž předmětem bylo vedení účetnictví a mzdové agendy související s podnikatelskou činností žalované. Žalovaná v souvislosti s uzavřením smlouvy o vedení účetnictví zmocnila dne 11. 12. 2019 žalobkyni k zastupování v daňových řízení a ve věcech daňového poradenství.

7. Rozsah služeb byl podrobně popsán v čl. II smlouvy. Stran úhrady služeb se strany v čl. V smlouvy dohodly, že žalobkyně jako poskytovatel služeb bude cenu poskytnutých služeb fakturovat vždy k poslednímu dni v měsíci se splatností 21 dnů od vystavení faktury; pro případ prodlení s úhradou faktur si strany ujednaly úrok z prodlení ve výši 0,03% z dlužné částky za každý den prodlení.

8. V čl. VIII odst. 7 smlouvy si strany pro případ prodlení žalobkyně s poskytováním služeb sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. V příloze ke smlouvě podepsané oběma stranami dne 24. 1. 2020 byly stanoveny termíny pro předávání podkladů a výstupů.

9. Smluvní vztah zanikl ke dni 31. 12. 2020 na základě dodatku č. 1 ke smlouvě o vedení účetnictví ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně žalované dne 1. 3. 2021 protokolárně předala daňové podklady a účetní závěrku za rok 2020.

10. Fakturou [číslo] ze dne 1. 3. 2021 žalobkyně žalované vyúčtovala cenu služby – příprava podkladů pro auditora – ve výši 18.150 Kč. Faktura byla splatná dne 15. 3. 2021. Jednatel žalované svým podpisem na faktuře schválil její obsah.

11. Fakturou [číslo] ze dne 1. 3. 2021 žalobkyně žalované vyúčtovala cenu služeb – inventarizace účtu 2020, přiznání k DPPO, Rozvaha, Výsledovka, Příloha, Přeúčtování poštovné – ve výši 38.831 Kč. Faktura byla splatná dne 15. 3. 2021. Jednatel žalované svým podpisem na faktuře schválil její obsah.

12. Fakturou [číslo] ze dne 5. 1. 2021 žalobkyně žalované vyúčtovala cenu služeb – zpracování účetnictví, zpracování DPH, účetní servis, daňové poradenství, IT servis za 12/ 2020, Přeúčtování poštovné – ve výši 74.028 Kč. Faktura byla splatná dne 19. 1. 2021. Jednatel žalované svým podpisem na faktuře schválil její obsah.

13. Přípisem ze dne 17. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celkem 131.009 Kč, tj. k úhradě shora uvedených faktur a současně ji upozornila na možnost podání žaloby; výzva byla žalované doručena dne 22. 3. 2021 (viz datová zpráva č. l. 16).

14. Žalovaná dne 29. 6. 2021 vyzvala žalobkyni k zaplacení smluvních pokut v celkové výši 385.500 Kč ve lhůtě do 14. 7. 2021. Výzvu k zaplacení smluvních pokut odůvodnila prodlením žalobkyně s plněním dílčích povinností a odkázala na čl. VIII smlouvy o vedení účetnictví. Výzva obsahuje popis jednotlivých případů, kdy se žalobkyně dostala do prodlení s plněním svých povinností, a vyčíslení smluvní pokuty za každý tento jednotlivý případ.

15. Přípisem ze dne 15. 7. 2021 provedla žalovaná jednostranný zápočet své pohledávky ve výši 385.000 Kč vzniklé z titulu neuhrazení smluvní pokuty proti pohledávkám žalobkyně vyčísleným fakturami [číslo] [číslo] [číslo] s tím, že zůstatek pohledávky žalované po tomto zápočtu činí 254.491 Kč.

16. Žalobkyně přípisem ze dne 12. 7. 2021 sdělila žalované, že její výzvu k zaplacení smluvní pokuty ze dne 29. 6. 2021 považuje za neoprávněnou a bezpředmětnou. Přípisem ze dne 16. 7. 2021 pak za bezpředmětné a nicotné označila rovněž prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek učiněné žalovanou s tím, že žalovaná neměla žádnou pohledávku způsobilou k započtení.

17. E-mailem ze dne 2. 3. 2020 žalobkyně žalované zaslala přehled nedokončené výroby k 31. 12. 2019.

18. E-mailem ze dne 6. 5. 2020 žalobkyně žalované zaslala přehled nedokončené výroby za 1. 1. 2020 až 31. 3. 2020.

19. E-mailem ze dne 29. 4. 2020 žalobkyně žalované zaslala vyhodnocení zakázek za období 9-12 2019.

20. E-mailem ze dne 30. 4. 2020 žalobkyně žalované zaslala vyhodnocení zakázek za období 1-3/ 2020.

21. E-mailem ze dne 27. 5. 2020 žalobkyně žalované zaslala výkazy pro banku k 31. 3. 2020.

22. E-mailem ze dne 11. 8. 2020 žalobkyně žalované zaslala výkazy pro banku k 30. 6. 2020.

23. E-mailem ze dne 30. 4. 2020 žalobkyně žalované zaslala výkaz ERÚ za rok 2019.

24. Z výpisu sbírky listin obchodního rejstříku vyplývá, že ke sp. zn. B [číslo] vedené u Krajského soudu v Brně byla dne 24. 8. 2020 založena výroční zpráva za rok 2019, která soudu došla dne 14. 8. 2020.

25. Z přípisu žalované adresovaného žalobkyni dne 24. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná již v březnu roku 2020 s odvoláním na nedodržování smluvních povinností ze strany žalobkyně odmítla platit vyúčtovanou cenu služeb poskytovaných žalobkyní. Žalobkyně reagovala přípisem ze dne 5. 4. 2020. Setrvala na požadavku na uhrazení vyúčtované ceny s tím, že v opačném případě bude spolupráce přerušena. Žalovaná pak reagovala přípisy ze dne 6. 4. 2020 a 9. 4. 2020, kterými nadále odmítala úhradu a vytýkala žalobkyni neplnění jejích povinností.

26. Z faktury [číslo] [číslo] [číslo] vyplývá, že žalobkyně poskytovala žalované konkrétní účetní služby ještě před uzavřením smlouvy o vedení účetnictví v měsících září, říjen a listopad 2019.

27. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost jednotlivých listinných důkazů nebyla účastníky zpochybňována.

28. Soud na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 11. 12. 2019 smlouvu o vedení účetnictví, na jejímž základě poskytovala žalované služby. Fakturami ze dne 1. 3. 2021 a ze dne 5. 1. 2021 vyúčtovala žalované odměnu za poskytnuté služby v celkové výši 131.009 Kč. Žalovaná tuto odměnu neuhradila. Následně žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení smluvních pokut za dílčí prodlení s poskytováním služeb v celkové výši 385.500 Kč ve lhůtě do 14. 7. 2021 a dne 15. 7. 2021 provedla jednostranný zápočet své pohledávky proti pohledávce žalobkyně.

29. Soud pro nadbytečnost neprováděl žalobkyní navržené důkazy e-mailovou korespondencí, svědeckou výpovědí JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ani účastnickou výpovědí jednatelky žalobkyně. Tyto důkazy byly totiž navrženy k prokázání tvrzení, že žalobkyně v dubnu roku 2020 přerušila spolupráci se žalovanou, neboť žalovaná neuhradila žalobkyni cenu poskytnutých služeb. Jak sama žalobkyně uvedla, přerušení spolupráce v dubnu 2020 nemělo žádnou souvislost s předmětnými fakturami, jejichž úhrada je žádána v tomto řízení. Z hlediska posouzení dané věci je proto bez významu objasnění okolností, za kterých byla přerušena a opět obnovena spolupráce mezi účastnicemi, když v této souvislosti nemělo dojít k žádné změně smluvního vztahu, resp. smluvních ujednání, o která žalobkyně opírá svou žalobu. Ostatně žalovaná u jednání výslovně potvrdila, že jí služby, za jejichž poskytnutí nezaplatila sjednanou cenu, byly ze strany žalobkyně poskytnuty.

30. Jako nadbytečné bylo posouzeno rovněž dokazování výpisy z účtu k prokázání dřívějšího prodlení žalované s úhradou ceny poskytnutých služeb, neboť z hlediska posouzení dané věci je dřívější platební morálka žalované zcela bez významu.

31. S ohledem níže rozvedený závěr o neúčinnosti započtení soud neprováděl ani důkaz svědeckou výpovědí Ing. [příjmení] navržený žalovanou k prokázání prodlení žalobkyně s poskytováním služeb. Z téhož důvodu soud nevyhověl žádosti žalované o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že žalovaná svou žádost o poskytnutí lhůty odůvodnila potřebou reagovat na vyjádření žalobkyně. Dotčené vyjádření jí však bylo doručeno dne 21. 12. 2021 a jednání ve věci se konalo 19. 1. 2022. Podle názoru soudu měla žalovaná dostatečný prostor pro vyjádření, o čemž svědčí i skutečnost, že v reakci na zamítnutí žádosti o poskytnutí lhůty pro vyjádření žalovaná předložila soudu (předem připravené) písemné podání, kterým na dotčené vyjádření žalobkyně reagovala.

32. Žalobkyně žalované podle smlouvy o vedení účetnictví uzavřené podle ustanovení § 2340 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) poskytla služby, o čemž mezi účastníky nebylo sporu. Odměnu za poskytnuté služby vyúčtovala v souladu s ustanovením čl. V smlouvy o vedení účetnictví žalované fakturou [číslo] ze dne 1. 3. 2021 ve výši 18.150 Kč, fakturou [číslo] ze dne 1. 3. 2021 ve výši 38.831 Kč a fakturou [číslo] ze dne 5. 1. 2021 ve výši 74.028 Kč. Žalovaná, resp. její jednatel, svým podpisem obsah faktury odsouhlasil.

33. Jelikož žalovaná žalobkyni vyfakturovanou odměnu neuhradila, byl nárok žalobkyně na zaplacení celkem 131.009 Kč shledán opodstatněným.

34. Žalobkyně má podle § 1970 o. z. rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti každé jednotlivé faktury; splatnost každé faktury nastala podle ustanovení čl. V odst. 2 smlouvy o vedení účetnictví 21. den od jejího vystavení. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá ujednání čl. V odst. 2 věty druhé smlouvy o vedení účetnictví (srov. § 1970 část věty druhé za středníkem o. z.).

35. Žalovaná se žalobě bránila tvrzením, že pohledávka žalobkyně zanikla započtením.

36. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

37. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

38. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

39. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

40. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

41. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích dříve opakovaně dospěl k závěru, že úkon započtení (§ 580 obč. zák.), kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek započtením zanikla a která nikoli, je podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. neplatný pro neurčitost (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4 2008, sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, usnesení ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009 nebo usnesení ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4735/2010, všechny dostupné na www.nsoud.cz). V rozsudku ze dne 26. 4. 2021, sp zn. 23 Cdo 3407/2020, pak Nejvyšší soud dovodil, že uvedené závěry přijaté podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, jsou aplikovatelné i na započtení řídící se právní úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

42. Žalovaná v posuzovaném případě proti třem pohledávkám žalobkyně v celkové výši 131.009 Kč započetla své pohledávky, které měly vzniknout z titulu práva na zaplacení smluvních pokut, v celkové výši 383.500 Kč. Pohledávky žalované ve svém součtu převyšovaly součet pohledávek žalobkyně. Ze zápočtu však není zřejmé, které ze smluvních pokut měly započtením zaniknout, když žalovaná uvedla pouze jejich celkovou výši, avšak z výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze dne 29. 6. 2021 se podává, že žalovaná žalobkyni vyčíslila celkem 13 smluvních pokut za 13 případů porušení povinnosti, resp. nedodržení termínu, v němž mělo být každé jednotlivé plnění poskytnuto.

43. Jelikož se žalovaná k započtení nepoužila jednu pohledávku z titulu práva na zaplacení smluvní pokuty, nýbrž o 13 samostatných pohledávek se samostatným skutkovým základem, když v každém jednotlivém případě byla smluvní pokuta uložena za nesplnění jiné povinnosti, resp. nedodržení jiného termínu, aniž by ze započtení vyplývalo, která ze smluvních pokut započtením zanikla, je započtení zdánlivým právním jednání, ke kterému nelze přihlížet.

44. Z důvodů shora uvedených dospěl soud k závěru, že pohledávky uplatněné žalobou započtením nezanikly. Žalovaná se svou obranou tedy nebyla úspěšná, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku.

45. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

46. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil procesně zcela neúspěšné žalované povinnost k jejich náhradě žalobkyni. Náklady řízení činí 60.785 Kč a sestávají z těchto částek: -) 6.551 Kč zaplacený soudní poplatek, -) 38.280 Kč odměna advokáta za šest úkonů právní služby stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za šest úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání ze dne 27. 8. 2021 a ze dne 14. 12. 2021, účast při jednání soudu přesahujícího dvě hodiny dne 19. 1. 2022) ve výši 6.380 Kč za úkon, -) 1.800 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 dst. 1 a 3 advokátního tarifu za šest režijních paušálů po 300 Kč, -) 900 Kč náhrada za promeškaný čas za 9 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu, -) 2.930 Kč náklady vynaložené na cestu osobním automobilem tov. zn. Volkswagen, typ Touran, r.z. [anonymizováno], ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět (celkem 430 km), když podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí náhrada za používání silničního motorového vozidla při sazbě 4,70 Kč/km 2.021 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně pohonných hmot 37,10 Kč a průměrné spotřebě podle technického průkazu 5,7 l /100 km 909 Kč, -) 1.103 Kč hotové výdaje žalobkyně vynaložené na cestu jednatelky žalobkyně osobním automobilem tov. zn. BMW, typ X1, r.z. [anonymizováno], ze sídla v Uherském Hradišti do Brna a zpět (celkem 150 km), když podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí náhrada za používání silničního motorového vozidla při sazbě 4,70 Kč/km 705 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ceně pohonných hmot 36,10 Kč a průměrné spotřebě podle technického průkazu 6,4 l /100 km 348 Kč, a na parkovné ve výši 50 Kč, -) 9.221 Kč odpovídající 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.

47. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.