262 C 22/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 200 388 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do požadavku na zaplacení 43.117,88 Kč a úroku ve výši 72,85 % ročně z částky 128.978,80 Kč kapitalizovaného za dobu od 23. 11. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 6.003,36 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 110.886 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , právnická osoba, Kč splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení, byť jediné, splátky v plné výši.

III. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 46.385 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 157.271 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 128.978,80 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 11. 2024 dosáhne částky 483.091 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2025 domáhala zaplacení 200.388 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 30. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované převodem na účet úvěr ve výši 130.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 72,85 % ročně z poskytnuté částky ve 48 měsíčních splátkách ve výši 9.557 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, žalovaná na dluh uhradila pouze 19.114 Kč, žalobkyně proto ke dni 21. 11. 2024 úvěr zesplatnila. Jelikož žalovaná ani přes výzvy ze strany žalobkyně dále ničeho neuhradila, domáhá se žalobkyně podanou žalobou zaplacení 152.363,55 Kč (původní jistina úvěru ve výši 128.978,80 Kč, úrok přirostlý k jistině ke dni zesplatnění úvěru ve výši 23.384,75 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč podle bodu 6.1 smlouvy, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč podle bodu 6.2. smlouvy, úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši 3.510 Kč, smluvní pokuty podle bodu 6.5. smlouvy o úvěru kapitalizované ve výši 43.117,88 Kč a dalšího příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí zjišťovala, ověřovala a hodnotila úvěruschopnost žalované, vycházela z informací poskytnutých žalovanou, z dostupných systémů (SOLUS, NRKI) a také z interního matematického modelu, který je založen na bodovém hodnocení klienta; žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.

3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Potvrdila, že od žalobkyně na základě úvěrové smlouvy obdržela 130.000 Kč a že splatila dvě splátky. Současná finanční situace umožňuje žalované splácet , právnická osoba, Kč měsíčně.

4. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení 43.117,88 Kč a úroku ve výši 72,85 % ročně z částky 128.978,80 Kč kapitalizovaného za dobu od 23. 11. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 6.003,36 Kč.

5. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), výrokem pod bodem I tohoto rozhodnutí řízení zčásti zastavil; souhlasu žalované nebylo třeba (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně poskytla žalované převodem na účet 130.000 Kč a že žalovaná uhradila žalobkyni dvě splátky ve výši 9.557 Kč (celkem 19.114 Kč).

7. Soud provedl dokazování listinami a účastnickou výpovědí žalované. Provedené listinné důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

8. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 5. 2024 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované převodem na účet úvěr ve výši 130.000 Kč. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku po verifikaci žalované odesláním 1 Kč na účet žalobkyně. Žalovaná byla podle smlouvy povinna vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 72,84 % ve 48 měsíčních splátkách ve výši 9.557 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce dle splátkového kalendáře. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 402.576 Kč. V bodu 6.1 smlouvy o úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení o délce 30 dní s úhradou kterékoliv splátky či její části (max. činil souhrn smluvních pokut 2 999 Kč za kalendářní rok). V bodu 6.2 smlouvy o úvěru byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného delším než 15 dní u jednotlivé splátky ve výši 200 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy o úvěru mělo dojít k zesplatnění celého úvěru včetně příslušenství úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dní. Dle bodu 6.4 smlouvy o úvěru ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodu 6.5 smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení. Současně bylo mezi účastníky sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet dluh s pojistným ve výši 1.170 Kč měsíčně.

9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o úvěru byla 30. 5. 2024 vyplněna karta hodnocení klienta. Žalovaná uvedla, že nežije ve společné domácnosti s další osobou, nemá žádné výdaje na děti, je zaměstnaná, pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 27.073 Kč. Životní minimum bylo stanoveno ve výši 4.880 Kč, výdaje na bydlení měly činit 6.008 Kč. Žalovaná byla lustrována v registru SOLUS s negativním výsledkem.

10. K ověření měsíčního příjmu žalovaná předložila žalobkyni výplatní pásky za březen a duben 2024 a potvrzení o příchozí úhradě ze strany zaměstnavatele na bankovní účet; ke dni 19. 4. 2024 bylo na účet připsáno 27.067 Kč a ke dni 20. 5. 2024 bylo připsáno 27.358 Kč. Bankovní účet byl veden na jméno , jméno FO, a žalovaná u jednání uvedla, že se jednalo o účet jejího tehdejšího přítele, kam jí byla v rozhodném období poukazována mzda.

11. Dne 30. 5. 2024 převedla žalobkyně na účet č. , Anonymizováno, částku 130.000 Kč; žalovaná potvrdila, že tuto částku obdržela.

12. Přípisem ze dne 31. 5. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že po prověření schopnosti žalované splácet úvěr akceptovala její návrh na uzavření úvěrové smlouvy ze dne 30. 5. 2024; doručením oznámení o schválení úvěru je uzavřena úvěrová smlouva.

13. Výzvou ze dne 18. 10. 2024 a ze dne 18. 11. 2024 žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění úvěru pro případ, že žalovaná neuhradí dlužné splátky za září a říjen 2024, resp. září, říjen a listopad 2024.

14. Dopisem ze dne 21. 11. 2024 žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná ani přes opakované výzvy nehradila předepsané splátky. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě celého zbylého dluhu do 10 dnů od data odeslání oznámení.

15. Předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2023 žalobkyně upozornila žalovanou na výši dluhu a vyzvala ji k okamžité úhradě.

16. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.

17. Z výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem cca 23.000 Kč, její výdaje na bydlení činí 13.000 Kč měsíčně, další pravidelné výdaje činí mezi 5.000 a 7.000 Kč měsíčně. Žalovaná nevlastní žádné nemovité věci ani movité věci vyšší hodnoty, má dluhy ze starších úvěrových smluv v celkové výši cca 500.000 Kč. Dluhy nesplácí. Její současná finanční situace jí umožňuje měsíční splátku ve výši , právnická osoba, Kč.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

23. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 130.000 Kč. Žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytovala spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

25. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.

26. V posuzované věci žalovaná sdělila žalobkyni informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích na bydlení, avšak z karty hodnocení klienta a listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou žalobkyně dostatečně zjišťovala, ověřovala a následně hodnotila. Žalobkyně zjistila a ověřila příjem žalované z výplatních pásek za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru a z potvrzení o přijetí plateb. Byl-li příjem žalované tvořen toliko mzdou a prohlásila-li žalovaná, že mzda byla v rozhodném období poukazována na účet jejího tehdejšího přítele, lze uzavřít, že v tomto směru žalobkyně výši příjmu řádně zkoumala a ověřila.

27. Žalobkyně však řádně nezkoumala výdaje žalované, tedy jaké jsou náklady na bydlení, osobní potřeby žalované, potřeby domácnosti, výdaje související se zdravotním stavem apod., a spokojila se pouze prohlášením žalované stran jejích výdajů. Právě výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Již samotná struktura výdajové stránky žalované budí nemalé pochybnosti. Žalovaná stran svých výdajů uvedla pouze náklady na bydlení ve výši 6.008 Kč; lze jen těžko uvěřit, že neměla téměř žádné výdaje na stravu, osobní potřeby, léky, pojištění, volnočasové aktivity apod. Uvedená částka životního minima je zcela irelevantní, neboť neodráží žádné konkrétní výdaje žalované. Žalobkyně tedy nejenže dostatečně nezjistila strukturu výdajové stránky žalované, ale nadto i strohé informace sdělené žalovanou vůbec neověřovala (např. předložením výpisu z účtu žalovaného, nájemní smlouvy, dokladu o úhradách energií apod.).

28. Navíc, jestliže žalobkyně neuzavírá s fyzickými osobami smlouvy o úvěru „na místě“, ale nechává úvěry dodatečně schvalovat a následně adresáty informuje o schválení úvěru, postrádá zcela logiku poskytnutí peněz před doručením oznámení o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (úvěr byl poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalované dne 30. 5. 2024, schválen však byl až 31. 5. 2024). Lehkomyslné počínání žalobkyně rovněž svědčí o nedostatečném posouzení a ověření schopnosti žalované splácet úvěr, resp. o nezájmu žalobkyně úvěruschopnost žalované vůbec ověřovat.

29. Žalobkyně tedy postupovala formálně a do formuláře hodnocení klienta uvedla údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřila její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

30. Pokud se žalobkyně dostatečně nezabývala majetkovými poměry žalované, když neověřovala její pravidelné výdaje, nedostála své zákonem stanovené povinnosti. Poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru je proto od počátku absolutně neplatná.

31. Účelem úpravy obsažené v ustanovení § 87 z. s. ú. je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy podle § 87 z. s. ú. projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny proto nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

32. Z důvodů shora vyložených má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené jistiny ve výši 110.886 Kč (poskytnutá jistina ve výši 130.000 Kč ponížená o úhradu ve výši 19.114 Kč). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 110.886 Kč, ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně své nároky odvozovala z absolutně neplatné smlouvy.

33. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké jsou možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. Žalovaná vypověděla, že je schopná hradit měsíční splátky ve výši 2.000 Kč. Soud vyhodnotil možnosti žalované s přihlédnutím k tomu, co zjistil z její výpovědi o jejích aktuálních majetkových poměrech, a dospěl k závěru, že měsíční splátka ve výši 2.000 Kč je přiměřená.

34. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované plnění ve splátkách s tím, že žalovaná ztratí výhodu splátek nebude-li splácet řádně a včas.

35. Ve zbytku byla žaloba výrokem pod bodem II zamítnuta.

36. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 2 věty první ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná, která byla z procesního hlediska úspěšnější, náhradu nákladů neuplatnila.