262 C 3/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobce: ; údaje o žalobci sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 400 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 400 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že hlídka Městské policie obec dne 3. 8. 2021 namontovala na vozidlo žalovaného technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV“), neboť žalovaný ponechal své vozidlo r. z. anonymizováno číslo na místě, kde parkování není dovoleno (ulice a číslo, obec). Žalovaný byl ze strany žalobce (bezvýsledně) vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 4. 10. 2021. Žalobce požaduje rovněž uhrazení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Podle uznání dluhu série A číslo žalovaný uznal co do důvodu a výše (400 Kč) svůj dluh vůči žalobci za přiložení TPZOV na vozidlo r.z. anonymizováno číslo dne 3. 8. 2021 v 14:20 h v souvislosti s přestupkem – neoprávněné stání v pěší zóně; žalovaný se zavázal dluh zaplatit ve lhůtě 14 dnů, což stvrdil svým podpisem.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 10. 2021 s dokladem o odeslání vyplývá, že žalovaný byl ze strany žalobce vyrozuměn o existenci dluhu, vyzván k jeho zaplacení a upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky.

6. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění, strážník obecní policie může použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla a jeho řidič není na místě přítomen.

8. Žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč vzniklý v souvislosti s přiložením TPZOV a zavázal se jej uhradit ve lhůtě 14 dnů. Jelikož své povinnosti nedostál, přestože k tomu byl ze strany žalobce písemně vyzván, shledal soud žalobu zcela důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení.

9. Právo žalobce na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím čtrnáctidenní lhůty splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

11. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř. (tzn., bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 o. s. ř.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 200 Kč Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., kdy ve smyslu ustanovení § 1 a § 2 cit. vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 200 Kč, a to za dva úkony po 100 Kč (návrh ve věci samé a výzva k plnění) podle § 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky.

13. Výrokem III rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, neboť žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích od placení soudního poplatku osvobozen a byl ve sporu zcela úspěšný. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.