262 C 31/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 115 643,35 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 1.115.643,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [číslo], 35 Kč od 8. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náklady řízení ve výši 182.190 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2019 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 1.115.643,35 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu škody a nároku na slevu z ceny díla. Uvedla, že dne 4. 5. 2017 uzavřela jako objednatel se žalovanou jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo navržení a zpracování projektové dokumentace novostavby polyfunkčního domu v ulici [obec] v [obec] na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce] obci [obec] (dále jen„ stavba“). Žalovaná se smlouvou zavázala vypracovat architektonickou studii, projektovou dokumentaci k vydání rozhodnutí o umístění stavby (dále jen„ DÚR“), projektovou dokumentaci k vydání stavebního povolení (dále jen„ DSP“), projektovou dokumentaci pro provedení stavby (dále jen„ DPP“) a dále provádět inženýrskou činnost vedoucí k vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení a autorský dozor. Cena díla byla sjednána ve výši 2.823.000 Kč s tím, že v článku III. smlouvy byla vyčíslena cena za každou jednotlivou ujednanou činnost. Bezprostředně po uzavření smlouvy o dílo vypracovala žalovaná podle požadavku žalobkyně studii reflektující navýšení objemu a užitné plochy stavby oproti objemu sjednanému smlouvou o dílo. Objem stavby byl takto navýšen na [číslo] m3 a užitná plocha byla zvětšena o cca 500 m2; tím strany uzavřely ústní dodatek ke smlouvě, aniž by současně sjednaly navýšení ceny díla. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o dílo nebyly zahrnuty podzemní části stavby, došlo dodatkem ve skutečnosti o navýšení o 10 % až 14 % objemu stavby. Podle žalobkyně byl předmět díla vymezen ve studii ze dne 19. 6. 2017. Žalovaná podle smlouvy vypracovala DÚR a DSP, avšak před tím, než přistoupila ke zpracování DPP, oznámila žalobkyni, že není v jejích silách dodržet sjednanou cenu za tuto fázi díla, tj. 980.000 Kč, a požadovala za zpracování DPP cenu 2.680.000 Kč. Žalobkyně proto dne 12. 11. 2018 odstoupila od smlouvy o dílo v části týkající se zhotovení DPP, a to s odkazem na ustanovení § 2002 odst. 2 o. z. Žalobkyně následně vypracování DPP sjednala se společností [právnická osoba], IČO, [číslo], za cenu 2.110.000 Kč. Žalovaná se dopustila protiprávního jednání, pokud bezprostředně po odsouhlasení nové studie, tj. po definitivním vymezení předmětu díla, neoznámila žalobkyni, že není schopna dílo zhotovit za ujednanou cenu. Žalovaná svým jednáním jednak porušila prevenční povinnost a jednak povinnost zpracovat DPP za cenu 980.000 Kč, k níž se smluvně zavázala. Žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalované vznikla škoda ve výši rozdílu mezi cenou, za kterou měla být DPP zpracována, tj. 980.000 Kč, a cenou, kterou žalobkyně v důsledku jednání žalované zaplatila [příjmení] [příjmení], tj. 2.110.000 Kč. Žalobkyně se totiž dostala do časové tísně. Kdyby žalovaná své cenové požadavky žalobkyni oznámila včas, mohla žalobkyně zajistit vypracování DPP za cenu odpovídající tomu, co bylo mezi stranami původně ujednáno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody ve výši 1.130.000 Kč přípisem ze dne 30. 5. 2019.

2. Uvedeným přípisem současně žalobkyně žalované vytkla vady DSP, kterou žalovaná pro žalobkyni zpracovala. Tyto vady musely být odstraněny [příjmení] [příjmení] při následném zpracování DPP, přičemž odstranění vad si vyžádalo podle vyjádření pracovníka [příjmení] [příjmení] cca 250 hodin práce. Žalobkyně proto požadovala po žalované slevu z díla ve výši 165.933,35 Kč. Nárok na slevu z ceny díla žalobkyně uplatnila předmětným přípisem ze dne 30. 5. 2019. Žalovaná částka reflektuje zápočet, který žalobkyně provedla tímtéž přípisem.

3. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Vady díla nebyly vytčeny zákonem stanoveným způsobem, proto žalobkyni nevzniklo právo na slevu z ceny díla. Co se týče požadavku na náhradu škody, žalovaná uvedla, že neporušila žádnou smluvní ani prevenční povinnost, když cena díla byla smlouvou sjednána pro ve smlouvě uvedené rozměry stavby. Žalobkyně následně požadovala navýšení objemu a užitné plochy stavby, proto se mělo podle článku X. odst. 3 smlouvy o dílo přistoupit k renegociaci ceny. K jednání o navýšení ceny mezi stranami fakticky došlo, avšak žalobkyně v průběhu vyjednávání od smlouvy o dílo odstoupila a následně uzavřela novou smlouvu o dílo se [právnická osoba] [příjmení]. Žalovaná nikdy nedala najevo, že svému závazku ze smlouvy o dílo nehodlá dostát. V této souvislosti žalovaná upozornila na to, že cena, kterou žalovaná požadovala za zpracování DPP, byla cenou obvyklou, a že žalobkyně [příjmení] [příjmení] ve skutečnosti zaplatila za zpracování DPP 2.777.375 Kč, což je cena, která reflektuje navýšené rozměry stavby. Žalovaná současně popřela uzavření dodatku ke smlouvě o dílo s odkazem na to, že smlouvou o dílo byla výslovně ujednána písemná forma dodatku.

4. Soud provedl dokazování listinami, účastnickými výpověďmi a výslechy svědků.

5. Smlouvou o dílo č. S [číslo] ze dne 4. 5. 2017 (dále jen„ smlouva o dílo“) se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobkyni jako objednatele zpracovat projektovou dokumentaci pro novostavbu polyfunkčního domu v ulici [obec] v [obec] v [část obce] na pozemku p. [číslo] (dále opět jen„ stavba“) s tím, že celkový objem obestavěného prostoru činí 11.800 m3, hrubá podlažní plocha 3.680 m2 a čistá užitná plocha 2.580 m2, přičemž celkové kapacity jsou stanoveny jako maximální podle platného územního plánu města Brna Cena díla byla sjednána ve výši 2.823.000 Kč, přičemž na zpracování DPP připadá 980.000 Kč. Podle článku VI. odst. 4 je objednatel povinen u zhotovitele písemně uplatnit vady dokumentace bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil či měl zjistit. Podle odstavce 6 citovaného článku má objednatel právo požadovat odstranění vady opravou, je-li to možné a účelné, což je objednatel povinen zhotoviteli sdělit ihned při uplatnění těchto vad (odstavec 7). V článku IX. odst. 2 si smluvní strany sjednaly možnost odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení povinností, přičemž za podstatné porušení povinností se (mimo jiné) považuje prodlení zhotovitele s předáním jakékoli části dokumentace po dobu delší než 14 dní. Podle článku II. odst. 1.4 měla být DPP zpracována do 60 dnů ode dne vydání stavebního povolení. V článku X. odst. 3 si strany sjednaly nutnost uzavření dodatku ke smlouvě o dílo v případě, že dojde o navýšení objemu stavby na základě požadavku objednatele o více než 500.000 Kč; pro jakékoliv změny či dodatky byla v článku XI. odst. 4 sjednána písemná forma.

6. Přípisem ze dne 9. 3. 2017 předložila žalovaná žalobkyni nabídku na vypracování projektové dokumentace předmětné stavby. V nabídce je uvedena i cena a to 2.650.000 Kč (bez DPH), z toho cena za zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby měla činit 980.000 Kč.

7. Rozhodnutím ze dne 6. 2. 2019, č. j. [spisová značka], Úřad městské části města Brna, [obec], jako stavební úřad povolil předmětnou stavbu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 3. 2019. Z rozhodnutí vyplývá, že stavební úřad vycházel z projektové dokumentace pro stavební řízení zpracované žalovanou v září 2018.

8. Dne 20. 6. 2018 vydal Úřad městské části [územní celek], [obec], jako stavební úřad rozhodnutí o umístění předmětné stavby pod číslem jednacím [spisová značka]; rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 7. 2018. Z rozhodnutí vyplývá, že celkový objem obestavěného prostoru činí [číslo] m3, přičemž na podzemní parkování označené SO 01 připadá 6.234 m3, na dům A označený SO 02 připadá 7.645 m3 a na dům B označený SO 03 připadá 5.430 m3, hrubá podlažní plocha objektu SO 01 (podzemní parkování) činí 1.686,70 m2, objektu SO 02 (dům A) 2.404,91 m2 a objektu SO 03 (dům B) 1.686,94 m2.

9. E-mailem ze dne 18. 10. 2018 sdělil jednatel žalované žalobkyni svůj požadavek na navýšení ceny za DPP s tím, že za podmínek vymezených ve smlouvě o dílo„ nejsme schopni prováděčku udělat“. S odkazem na 40% nárůst objemu stavby vznesla žalovaná požadavek na zaplacení 2.680.000 Kč.

10. Účastnice si v dalších e-mailech ze dne 18. 10. 2018 a 19. 10. 2018 vyjasňovaly svá stanoviska a následně připravovaly změnu smlouvy, respektive uzavření nové smlouvy o dílo, za upravených platebních podmínek.

11. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, respektive mezi jednatelem žalované a Ing. [jméno] [příjmení] jednajícím za žalobkyni, vyplývá, že ve dnech 30. až 31. 10. 2018 účastnice jednaly o uzavření nové smlouvy o dílo s tím, že ke dni 31. 10. 2018 již byla smlouva připravena k podpisu. K podpisu nové (změněné smlouvy o dílo) však nedošlo a žalobkyně dne 2. 11. 2018 žalované oznámila, že trvá na ceně za dílo, jak byla ujednána smlouvou o dílo ze dne 4. 5. 2017.

12. Přípisem ze dne 12. 11. 2018 žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené se žalovanou v části týkající se zhotovení DPP s odůvodněním, že žalovaná„ výslovně a jasně deklarovala, že nehodlá splnit závazek vyplývající ze Smlouvy, spočívající ve zhotovení prováděcí projektové dokumentace pro provedení stavby za Smlouvě dohodnutou cenu“.

13. Dne 12. 12. 2018 uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“) smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové přípravy předmětné stavby za cenu ve výši 2.110.000 Kč (bez DPH).

14. Dodatkem [číslo] ze dne 16. 4. 2019 ke smlouvě o dílo mezi [příjmení] [příjmení] a žalobkyní ze dne 12. 12. 2018 byla změněna cena za zhotovení projektové dokumentace na 2.307.375 Kč.

15. Žalobkyně uhradila [právnická osoba] [příjmení] celkem 3.360.624 Kč, jak vyplývá z daňových dokladů k přijaté platbě, a to 399.300 Kč dne 3. 12. 2019 (č. l. 201), 169.400 Kč dne 3. 2. 2019 (č. l. 202), 837.774 Kč dne 15. 5. 2019 (č. l. 204), 302.500 Kč dne 10. 4. 2019 (č. l. 205), 1.028.500 Kč dne 7. 2. 2019 (č. l. 207), 24.200 Kč dne 14. 12. 2018 (č. l. 209) a 598.950 Kč dne 15. 11. 2018 (č. l. 211). Úhrada ve výši 837.774 Kč odpovídá faktuře [číslo] vystavené [příjmení] [příjmení] dne 23. 4. 2019, úhrada ve výši 302.500 Kč odpovídá faktuře č. Z920190015 vystavené [příjmení] [příjmení] dne 20. 3. 2019, úhrada ve výši 1.028.500 Kč odpovídá faktuře č. Z920190005 vystavené [příjmení] [příjmení] dne 15. 1. 2019, úhrada ve výši 24.200 Kč odpovídá faktuře č. Z9 2018 vystavené [příjmení] [příjmení] dne 13. 12. 2018 a úhrada ve výši 598.950 Kč odpovídá faktuře č. Z9 2018 vystavené [příjmení] [příjmení] dne 5. 11. 2018; podle těchto faktur jakož i dokladů k přijaté platbě zahrnují uvedené úhrady DPH.

16. E-mailem ze dne 8. 2. 2019 sdělil Ing. [jméno] [příjmení], projektant u [právnická osoba] [příjmení], žalobkyni, respektive Ing. [anonymizováno], že při zpracování projektové dokumentace byla [právnická osoba] [příjmení] nucena řešit koncepční chyby a nedostatky vyplývající z předchozího stupně projektové dokumentace tedy DSP, v důsledku čehož vznikly [právnická osoba] [příjmení] vícepráce v objemu cca 250 hodin, které bude nutno uhradit.

17. Fakturou [číslo] ze dne 14. 3. 2019 žalovaná vyúčtovala žalobkyni 88.330 Kč za projektovou dokumentaci k vydání stavebního povolení (DSP); faktura se stala splatnou dne 28. 3. 2019.

18. Fakturou [číslo] ze dne 14. 3. 2019 vyúčtovala žalovaná žalobkyni 91.960 Kč za inženýrskou činnost pro vydání stavebního povolení; faktura se stala splatnou dne 28. 3. 2019.

19. Fakturou [číslo] ze dne 1. 4. 2019 vyúčtovala žalovaná žalobkyni 14.550,25 Kč za úpravy (koordinaci a řešení detailů) prováděcí dokumentace předmětné stavby; faktura se stala splatnou dne 15. 4. 2019.

20. Přípisem ze dne 30. 5. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k náhradě škody ve výši 1.130.000 Kč s tím, že škoda odpovídá rozdílu mezi cenou ve výši 980.000 Kč, která byla ujednána mezi žalobkyní a žalovanou za zpracování DPP a cenou ve výši 2.110.000 Kč, za kterou DPP fakticky pro žalobkyni zpracovala [právnická osoba] [příjmení] podle smlouvy o dílo ze dne 12. 12. 2018. Dále žalobkyně žalované sdělila, že projektová dokumentace pro stavební povolení, kterou žalovaná žalobkyni předala, vykazovala značný počet vad, které musely být odstraňovány [právnická osoba] [příjmení] a současně uplatnila„ nárok na slevu z kupní ceny“ ve výši 165.933,35 Kč. Žalobkyně žalovanou tímto přípisem vyzvala k zaplacení 1.115.643,35 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení přípisu, a to po zohlednění současně provedeného zápočtu. Přípis byl žalované doručen dne 31. 5. 2019 (dodejka č. l. 9).

21. Přípisem ze dne 21. 11. 2019 vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení 216.294,25 Kč, a to za inženýrskou činnost směřující k vyřízení stavebního povolení a za práce spočívající v koordinaci a řešení detailů dokumentace pro provedení předmětné stavby.

22. Jednatel žalobkyně vypověděl, že rozměry stavby, jejíž projektování bylo předmětem smlouvy o dílo, odpovídaly maximálním možným hodnotám podle indexu podlahové plochy vyplývající z příslušného územního plánu [územní celek]. Jednatel žalobkyně si byl vědom toho, že v rámci projektové dokumentace došlo k navýšení objemu i podlahové plochy stavby oproti tomu, co bylo číselně definováno ve smlouvě o dílo, avšak nepovažoval toto navýšení za významné. Poté, co žalovaná vznesla požadavek na novou vyšší cenu za zpracování DPP, se žalovanou jednal. Připravovali uzavření nové smlouvy, přestože jednatel žalobkyně s postupem žalované nesouhlasil, považoval jej za„ vydírání“, neboť v době kdy žalovaná vznesla svůj požadavek na navýšení ceny za zpracování DPP, byla již žalobkyně v souvislosti se stavbou vázána budoucími smlouvami s klienty a uvěrovou smlouvou s bankou. Žalobkyně se žalovanou jednala o uzavření nové smlouvy, která by reflektovala požadavek žalované na navýšení ceny, a současně oslovila jiné projektanty s nabídkou na zpracování DPP.

23. K uzavření nové smlouvy o dílo se žalovanou žalobkyně nepřistoupila právě proto, že se jí podařilo uzavřít smlouvu s totožným předmětem s jiným dodavatelem za nižší cenu. K tvrzeným vadám projektové dokumentace jednatel žalobkyně vypověděl, že jej architekt [příjmení] ústně informoval o vadách dokumentace pro stavební povolení. Nejednalo se však o vady, které by bránily vydání stavebního povolení; stavební povolení bylo podle DSP zpracované žalovanou vydáno. Jednalo se o vady, v jejichž důsledku nemohla být DSP bez dalšího použita jako podklad pro zpracování DPP. [příjmení] [příjmení] tyto vady odstranil právě proto, aby mohl vypracovat DPP.

24. Z výpovědi svědka [příjmení], který jako externista spolupracuje se žalobkyní na přípravě projektů a který koordinoval spolupráci se žalovanou a po celou dobu s ní komunikoval, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy o dílo bylo zpracování kompletní projektové dokumentace, počínaje studií a záměrem až po zpracování prováděcí projektové dokumentace, a to včetně autorského dozoru. Co se týče objemu a plochy stavby, bylo požadavkem žalobkyně využít veškeré kapacity v maximálním možném rozsahu podle platného indexu podlahové plochy. Ve studii, kterou žalovaná dodala až po podpisu předmětné smlouvy o dílo, byla podlahová plocha stavby již navýšena oproti rozměrům uvedeným ve smlouvě o dílo. Spolupráce se žalovanou podle svědka probíhala bezproblémově až do okamžiku, kdy měly být zahájeny práce na DPP. Žalovaná vznesla požadavek na navýšení ceny za zpracování této dokumentace, který odůvodňovala růstem cen za práci jednotlivých odborných profesí zainteresovaných na tvorbě projektové dokumentace, např. práce statika.

25. Podle svědka jednatel žalované žalobkyni sdělil, že není schopen zpracovat projektovou dokumentaci za cenu uvedenou ve smlouvě o dílo, tedy za cenu 980.000 Kč. Žalobkyně se žalovanou tedy začala jednat o změně smlouvy o dílo, respektive o uzavření nové smlouvy o dílo, neboť v té době již byla vázána navazujícími smlouvami s klienty a úvěrovou smlouvou s bankou. Současně však žalobkyně oslovila jiné projektanty s nabídkou na zpracování DPP. Svědek uvedl:„ hned, když jsme tu informaci dostali, tak jsme samozřejmě rozhodili sítě, jestli je nějaký projektant, který nám to zvládne udělat“. V době, kdy byla nová smlouva o dílo připravena k podpisu (31. 10. 2018), sdělila [právnická osoba] [příjmení] žalobkyni, že je v jejích silách projektovou dokumentaci zpracovat a že je připravena uzavřít se žalobkyní smlouvu o dílo. Žalobkyně proto 2. 11. 2018 informovala žalovanou, že trvá na dodržení původní ceny, tj. 980.000 Kč, v opačném případě ukončuje spolupráci. Podle svědka jednatel žalované tento postup akceptoval a dále se žalobkyní jednal o způsobu ukončení spolupráce, neboť i nadále vykonával autorský dozor.

26. Z výpovědi jednatele žalované bylo zjištěno, že se při zpracování studie řídil požadavkem žalobkyně na dosažení maximálního možného objemu a maximální možné podlahové plochy stavby. Již v době zpracovávání studie žalovaná zjistila, že platný IPP (index podlahové plochy) umožňuje navrhnout stavbu o větších rozměrech, než bylo původně ujednáno. V té době jednatel žalované neměl žádné indicie, že by navýšení stavby mělo mít vliv na výši sjednané ceny, byl přesvědčen o tom, že sjednaná cena za všechny stupně zpracování projektové dokumentace pokryje i navýšení rozměrů stavby. Před zahájením prací na DPP žalovaná zjistila, že není schopna tuto dokumentaci zpracovat za sjednanou cenu jednak proto, že stavba, která v průběhu zpracování DSP získala definitivní tvar, je navržena složitě, tudíž vyžaduje komplikované technické řešení, a jednak proto, že se změnily ceny za specializované činnosti např. za práci statika.

27. Žalovaná se žalobkyní se snažily najít řešení, přičemž jednatel žalobkyně nakonec na cenový požadavek žalované přistoupil s tím, že dokumentace musí být zpracována asi za 3 měsíce. Bezprostředně před podpisem nové smlouvy o dílo sdělila žalobkyně žalované, že dále ve spolupráci pokračovat nebude a strany následně jednaly o způsobu ukončení původní smlouvy o dílo, předání podkladů a o dalším postupu, když žalovaná měla i nadále vykonávat autorský dozor nad projektovou dokumentací, kterou v té době již zpracovával [příjmení] [příjmení].

28. Jednatel žalované vypověděl, že nikdy žalobkyni nesdělil, že projektovou dokumentaci nezpracuje, snažil se najít nějaké řešení, protože si byl vědom toho, že za cenu sjednanou ve smlouvě o dílo„ není schopen“ projektovou dokumentaci zpracovat. Co se týče tvrzených vad DSP, uvedl jednatel žalované, že stavební povolení bylo na základě žalovanou zpracované DSP vydáno, tedy splňovalo veškeré náležitosti podle příslušných právních předpisů. Akcentoval, že DSP není určena pro to, aby se podle ní dalo stavět, je tedy logické, že v rámci zpracovávání DPP je potřeba některé dílčí věci upravit či řešit jinak.

29. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.

30. S ohledem na (níže uvedený) závěr o nenaplnění předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované za škodu neprováděl soud žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem za účelem stanovení obvyklé ceny projektové dokumentace pro provedení předmětné stavby.

31. Stejně tak soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz svědeckou výpovědí Ing. [příjmení] k prokázání existence vad dokumentace pro stavební povolení, jakož i znaleckým posudkem pro stanovení oprávněnosti reklamace vad žalobkyně včetně stanovení časové náročnosti oprav zjištěných vad s vyčíslením nároku na slevu z ceny díla, neboť soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neuplatnila práva z odpovědnosti za vady, jak bude blíže osvětleno níže.

32. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

33. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 4. 5. 2017 smlouvu o dílo, podle které žalovaná vypracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) a dokumentaci pro stavební povolení (DSP). Příslušný stavební úřad vydal na základě těchto dokumentací odpovídající rozhodnutí tedy rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o povolení stavby.

34. Dále bylo v řízení prokázáno, že stavba oproti rozměrům uvedeným ve smlouvě o dílo doznala změn, a to jak co do objemu, tak co do podlahové plochy. Navýšení objemu a podlahové plochy stavby odpovídalo dohodě využít v maximální možné míře limity stanovené indexem podlažní plochy pro dané území uzavřené mezi stranami. V průběhu smluvního vztahu neuzavřely strany žádnou dohodu či dodatek ke smlouvě o dílo týkající se ceny díla. Žalovaná před zahájením prací na projektové dokumentaci pro provedení stavby vznesla u žalobkyně požadavek na změnu (navýšení) ceny díla za tuto část díla. Byť žalovaná uvedla, že sjednaná cena není dosažitelná, nebylo v řízení prokázáno, že žalovaná výslovně odmítla pokračovat v provádění díla, popřípadě že nedostála své povinnosti odevzdat projektovou dokumentaci pro provedení stavby v termínu stanoveném smlouvou, když tato lhůta byla sjednána v délce 60 dnů od vydání stavebního povolení. Reakcí žalobkyně na cenový požadavek žalované bylo vstoupení do jednání se žalovanou stran změny, popřípadě uzavření nové, smlouvy o dílo v části týkající se ceny. Žalobkyně přitom současně oslovila konkurenční subjekty s nabídkou na zpracování dokumentace pro provedení stavby. K ukončení smluvního vztahu se žalovanou přistoupila až v okamžiku, kdy se dohodla na zpracování DPP s jiným subjektem, nikoliv tedy protože žalovaná odmítla pokračovat v provádění díla.

35. Vady dokumentace pro stavební povolení (DSP) žalobkyně žalované oznámila přípisem ze dne 30. 5. 2019, kterým rovněž uplatnila právo na slevu z ceny díla s tím, že vady již byly odstraněny. Konkrétní vady nebyly v rámci přípisu specifikovány.

36. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

37. Podle ustanovení § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

38. Pro závěr o odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobkyni je stěžejní zjištění, zda žalovaná svým jednáním porušila právní povinnost, a zda porušení povinnosti bylo v příčinné souvislosti se škodou žalobkyně, tj. zda žalobkyni vznikla škoda právě v důsledku protiprávního jednání žalované.

39. Žalobkyně odpovědnost žalované dovozovala z toho, že žalovaná nedostála svému závazku vypracovat pro žalobkyni projektovou dokumentaci pro provedení stavby (DPP), tj. že porušením smluvní povinnosti způsobila žalobkyni škodu, za kterou ve smyslu citovaného ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. odpovídá.

40. Z provedených důkazů však nevyplývá porušení povinnosti z předmětné smlouvy o dílo způsobilé založit odpovědnost žalované za škodu vzniklou žalobkyni.

41. Zhotovitel je obecně povinen provést pro objednatele dílo (viz § 2586 odst. 1 o. z.), přičemž konkrétní podmínky provádění díla vyplývají ze smluvních ujednání mezi stranami. V daném případě byla žalovaná povinna předat žalobkyni jako objednateli dokumentaci pro provedení stavby ve lhůtě 60 dnů od ode dne vydání stavebního povolení. [ulice] povolení bylo vydáno dne 6. 2. 2019 a právní moci nabylo dne 12. 3. 2019, tj. v době, kdy již povinnost žalované předat žalobkyni dokumentaci k provedení stavby (v důsledku ukončení smluvního vztahu) zanikla.

42. Pokud žalovaná v říjnu roku 2018 oznámila žalobkyni, že požaduje vyšší cenu za vypracování DPP s odůvodněním, že„ to není schopna za tuto cenu udělat“, a žalobkyně s ní následně začala intenzivně jednat o způsobu řešení situace s tím, že strany nakonec připravily změnu či nové znění smlouvy o dílo, na kterém se shodly, nelze dospět k závěru, že žalovaná nesplnila svou povinnost provést pro žalobkyni dílo, tj. včas jej dokončit a předat. Z e-mailové komunikace, jakož i výpovědí obou jednatelů a svědka [příjmení], vyplynulo, že žalobkyně a žalovaná se snažily dojít ke konsenzu a v podstatě se dohodly i na změně (navýšení) ceny díla. Byť žalobkyně byla k dohodě se žalovanou vedena dalšími okolnostmi souvisejícími s požadavkem na rychlé zahájení stavby, podstatné je, že nesetrvala na svém požadavku na dokončení díla za podmínek ujednaných smlouvou o dílo.

43. Žalovaná sice informovala žalobkyni o nemožnosti provést dílo za ujednanou cenu, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by svévolně v provádění díla nepokračovala, resp. odmítla dodržet smlouvu. Naopak účastnice směřovaly k dohodě o změně podmínek, za kterých má být dílo provedeno, resp. se předběžně se o nich dohodly, a byla to žalobkyně, kdo jednání ukončil s požadavkem na ukončení smluvní vztahu se žalovanou a s tím, že uzavře novou smlouvu o dílo s jiným zhotovitelem. Odstoupení od smlouvy jako jednostranné právní jednání žalobkyně následovalo poté, co obě strany akceptovaly ukončení smluvního vztahu a jednaly o způsobu další spolupráce (autorský dozor) a o předání dosavadních výsledků práce žalované, jak vyplývá z výpovědi jednatele žalované i výpovědi svědka [příjmení].

44. Porušení smluvní povinnosti je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 2913 o. z. Pokud však v řízení takové porušení nebylo prokázáno, nelze dospět k závěru o odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobkyni.

45. Žalobkyní tvrzená protiprávnost jednání žalované spočívající v porušení prevenční povinnosti, když žalovaná po dobu 15 měsíců podle smlouvy o dílo projektovala a nesdělila žalobkyni, že sjednaná cena je pro ni nedostatečná, resp. že jí tuto skutečnost neoznámila bezprostředně po odsouhlasení nové studie (zahrnující objemové a prostorové změny stavby), rovněž není způsobilá založit odpovědnost žalované za škodu.

46. Odhlédnuto od toho, že z žádného z provedených důkazů neplyne, že žalovaná již po zpracování studie věděla o nutnosti navýšit cenu, ani že projektovala s vědomím toho, že sjednaná cena je nedostatečná, odpovědnost žalované za škodu by v daném případě mohla být založena pouze nesplněním smluvní povinnosti. Jinými slovy i v případě, že by bylo prokázáno, že žalovaná po celou dobu prováděla dílo s vědomím že, sjednaná cena je nedostatečná, mohla by se protiprávního jednání způsobilého založit její odpovědnost za případně vzniklou škodu dopustit jen tehdy, ukládala-li by jí smlouva povinnost žalobkyni v tomto smyslu zpravit. Porušení základní právní zásady, že smlouvy se musí dodržovat, nezakládá protiprávnost pro porušení zásady generální prevence, jak se domnívá žalobkyně, nýbrž právě pro porušení (nedodržení) konkrétního smluvního ujednání, tj. porušení smluvní povinnosti ve smyslu ustanovení § 2913 o. z.

47. Ostatně soudní praxe je ustálena v tom, že prevenční povinnost podle § 2900 má subsidiární povahu a soud by měl vždy primárně zjišťovat, zda došlo k porušení některé konkrétně vymezené právní povinnosti. Aplikace ustanovení upravujícího povinnost generální prevence, tj. obecnou povinnost počínat si tak, aby se předešlo vzniku škody, přichází v úvahu jen v případě absence konkrétní právní úpravy vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1427/2001, dostupného na [webová adresa], jehož závěry jsou bez dalšího použitelné i za současné právní úpravy).

48. V daném případě byl vztah mezi žalobkyní a žalovanou, jak je předmětem tohoto řízení, založen, definován a upraven smlouvou o dílo. Protiprávnost jednání žalované je proto třeba posuzovat z hlediska dodržení povinností, k nimž se touto smlouvou zavázala.

49. Žalobou uplatněný nárok na náhradu škody byl ze shora uvedených důvodů shledán neopodstatněným, aniž by se soud pro závěr o nenaplnění jednoho z předpokladů pro vznik odpovědnosti za škodu zabýval její výší.

50. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na slevu z ceny díla.

51. Podle § 1914 odst. 1 o. z. kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle odstavce 2 je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

52. Podle ustanovení § 1921 odst. 1 o. z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.

53. Podle odstavce vadu krytou zárukou musí nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost předmět plnění prohlédnout a vadu zjistit, nejpozději však v reklamační lhůtě určené délkou záruční doby. Tím není dotčen odstavec 1.

54. Nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět (odstavec 3).

55. Podle ustanovení § 1922 odst. 1 o. z., jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

56. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

57. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

58. Podle odstavce 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

59. Ustanovení § 1921 o. z. ukládá nabyvateli (zde objednateli díla – žalobkyni), aby bez zbytečného odkladu vytknul vadu, tzn. buď konkrétní vadu označil, pojmenoval, popsal, nebo popsal, jak se projevuje. Pouhé sdělení, že věc má vadu nepostačuje.

60. Z ustanovení § 1922 o. z. pak vyplývají nabyvateli dvě povinnosti: (i) bez zbytečného odkladu notifikovat zciziteli, že zjistil vadu, a (ii) předmět plnění předat zciziteli, nebo jej podle jeho pokynů uschovat nebo s ním jinak naložit tak, aby vada mohla být přezkoumána.

61. V posuzované věci žalobkyně nedodržela zákonem stanovený způsob pro uplatnění práv z odpovědnosti za vady, když jednak v přípisu, kterým uplatnila právo na slevu z ceny díla, vady nijak nekonkretizovala, toliko obecně uvedla, že dokumentace pro stavební povolení„ vykazovala značný počet vad“, a jednak znemožnila jejich přezkoumání žalovanou jako zhotovitelem, když vady byly odstraněny dříve, než byly žalované vůbec oznámeny.

62. Možnost žalobkyně jako objednatele odstranit vady díla sama nebo nechat je odstranit jiným subjektem a domáhat se následně náhrady nákladů vynaložených na jejich odstranění nebyla mezi účastnicemi sjednána a ze zákonné úpravy práv z odpovědnosti za vady nevyplývá.

63. Jelikož žalobkyně řádně neuplatnila práva z odpovědnosti žalované za vady, neprováděl soud důkazy navržené k prokázání existence jednotlivých vad, tj. výslech svědka [příjmení] a znalecký posudek.

64. Aniž se soud ze shora uvedených důvodů zabýval existencí konkrétních vad, je třeba v této souvislosti nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí připomenout, že dotčená projektová dokumentace byla určena a zpracována pro stavební řízení, tj. za účelem vydání stavebního povolení. Pokud bylo stavební povolení na základě této dokumentace vydáno, lze dovodit, že dílo bylo zjevně použito podle smlouvy i účelu, ke kterému bylo určeno.

65. Z důvodů shora vyložených soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

66. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř. tak, že žalobkyni uložil povinnost k jejich náhradě procesně zcela úspěšné žalované. Náklady řízení činí 182.190 Kč a sestávají z těchto částek: - 146.970 Kč odměna advokáta určená podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 (převzetí zastoupení, sepis odůvodnění odporu, vyjádření ve věci samé ze dne 19. 8. 2020, ze dne 25. 2. 2021 a ze dne 22. 6. 2021, účast na jednání soudu dne 7. 2. 2020, dne 2. 9. 2020, dne 7. 5. 2021 – jednání přesahující dvě hodiny, dne 30. 6. 2021 a dne 1. 10. 2021) ve výši 12.780 Kč za úkon a 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast u jednání, na kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) ve výši 6.390 Kč za úkon, - 3.600 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu za 12 režijních paušálů po 300 Kč, - 31.620 Kč odpovídající 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalovaného doložil, že je plátcem DPH.

67. Náklady řízení je žalobkyně povinna uhradit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.