263 C 15/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobce celé jméno žalobce , narozeného datum , bytem v  obec , ulice a číslo , zastoupeného advokátkou JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , obec a číslo proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozenému datum , bytem v  obec , ulice a číslo , zastoupenému advokátem Mgr. jméno jméno , se sídlem v  obec , ulice a číslo , o 22.603 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 22.603 Kč s úrokem z prodlení od 2.4.2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 19.650 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou soudu dne 28.4.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 22.603 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 2.4.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 31.5.2018 uzavřena nájemní smlouva na nájem části domu [adresa], nacházejícího se v [obec], [ulice a číslo] (dále jen„ pronajatý prostor“), přičemž nájemné bylo sjednáno ve výši 5.000 Kč měsíčně a na úhradu záloh na služby spojené s užíváním bytu hradil žalovaný 1.000 Kč měsíčně. Nájemní vztah skončil ke dni 31.3.2019 a žalovanému byl za dobu trvání nájmu vykazován nedoplatek za platby na služby za měsíce červen 2018 až leden 2019 ve výši 3.729 Kč, za měsíce únor až březen 2019 ve výši 3.874 Kč a dluh na nájemném za měsíce leden, únor a březen roku 2019 v celkové výši 15.000 Kč. Proto žalobce požaduje nejen zaplacení dlužné částky v celkové výši 22.603 Kč, ale i úroky z prodlení z této částky.

2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. Za nesporné označil tvrzení žalobce, že mezi účastníky byla uzavřena dne 31.5.2018 nájemní smlouva na dobu od 1.6.2018 do 30.6.2019, výše nájmu byla stanovena částkou 5.000 Kč a měsíční platby za služby činily 1.000 Kč, jejichž splatnost byla stanovena na 5. den měsíci předcházejícímu měsíci, za nějž byly platby hrazeny. Namítal však, že dne 10.12.2018„ odeslal odstoupení od nájemní smlouvy s žalobcem“, listina byla nadepsána„ Ukončení nájmu bytu“, byla doručena žalobci dne 20.12.2018 a z jejího obsahu je zřejmé, že nejde o podání výpovědi, ale ukončení nájmu ke dni 31.12.2018, tedy ukončení nájmu bez výpovědní doby pro podstatné porušení smlouvy žalobcem. Důvodem odstoupení od nájemní smlouvy byla nezpůsobilost předmětu nájmu k bydlení, neboť pronajatý prostor byl od listopadu 2018 neuživatelný. Již v říjnu 2018 se začaly projevovat problémy s vytápěním a dodávkou teplé vody, v nemovitosti došlo k nárůstu počtu osob užívajících 1. i 2. nadzemní podlaží domu, v důsledku čehož docházelo k opakovaným výpadkům topení i dodávek teplé vody, což žalovaného donutilo se z pronajatého prostoru odstěhovat. Žalovaný byt opustil v prosinci 2018, kdy byl nucen si najít jiné ubytování, a až do konce nájmu, tedy 31.12.2021 nájemné i platby za služby řádně hradil.

3. Účastníci shodně tvrdili, že nájemní smlouva byla účastníky uzavřena dne 31.5.2018, nájem byl sjednán na dobu od 1.6.2018 do 30.6.2019, výše nájmu byla stanovena částkou 5.000 Kč měsíčně a platby za služby spojené s nájmem činily 1.000 Kč měsíčně. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 31.5.2018 mezi žalobcem na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce ohledně nájmu„ velkého pokoje ve 2. NP, včetně sociálního zařízení na stejném poschodí a kuchyňky v [anonymizováno] domu“ [adresa] v [obec], na ulici [ulice] na dobu od 1.6.2018 do 30.6.2019 s tím, že osobou spolubydlící je [jméno] [příjmení]. Nájem ve výši 5.000 Kč a„ služby“ ve výši 1.000 Kč měsíčně se žalovaný zavázal hradit na účet č. [bankovní účet] vedený [právnická osoba] anebo v hotovosti k rukám pronajímatele, nejpozději do 5.dne kalendářního měsíce, který předchází měsíci, za který je nájemné hrazeno. Při podpisu smlouvy složil nájemce v hotovosti„ částku ve výši 5.000 Kč jako jistotu“. (článek IV. smlouvy).

5. Z potvrzení o provedení platby ze dne 4.6.2018, 4.7.2018, 6.8.2018, 6.9.2018, 8.10.2018, 4.11.2018 a 3.12.2018 bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] pod názvem„ [příjmení] [jméno]“ byla na účet č. [bankovní účet] zaslána dne 4.6.2018, 4.7.2018, 6.8.2018 a 6.9.2018 platba vždy ve výši 6.000 Kč coby„ placení nájmu“ a z účtu č. [bankovní účet] vedeného [právnická osoba] vedeném na majitele„ [celé jméno žalovaného]“ byla na účet č. [bankovní účet] zaslána dne 8.10.2018, 4.11.2018 a 3.12.2018 platba vždy ve výši 6.000 Kč coby„ nájem [ulice a číslo]“.

6. Z listiny označené„ ukončení nájmu bytu“ ze dne 4.12.2018, bylo zjištěno, že je adresována žalobci, podepsána žalovaným a slečnou [jméno] [příjmení], kteří tímto„ podali ukončení nájmu ke dni 31.12.2018“ zdůvodněný tím, že„ byt není k bydlení, protože pravidelně neteče teplá voda, topení netopí“, dále poukazovali na nečistotu koupelny i toalety a těžkosti při užívání kuchyně. Současně požádali i o vrácení složené„ jistoty – kauce – 5.000 Kč“ nejpozději ke dni skončení nájemního vztahu. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne 10.12.2018, jak bylo zjištěno z podacího lístku RR [číslo] CZ ze dne 10.12.2018.

7. Z listiny„ vyúčtování služeb 2019“ vyhotovené společností [právnická osoba] za období od 1.6.2018 do 31.1.2019 dne 9.7.2019 a„ vyúčtování služeb za rok 2019 únor + březen“ bylo zjištěno, že žalovanému je vykazován nedoplatek za cenu dodaných služeb pro jednotku„ [číslo], [ulice a číslo], [obec]“ za období od 1.6.2018 do 31.1.2019 ve výši 3.729 Kč (když za uvedené období byly spotřebovány služby v hodnotě 10.729,04 Kč, z čehož bylo uhrazeno 7.000 Kč) a za období měsíců únor a březen roku 2019 ve výši 3.874 Kč.

8. Z listiny označené„ vyjádření k tvrzenému nedoplatku“ ze dne 29.7.2019, bylo zjištěno, že je adresována společnosti [právnická osoba], podepsána žalovaným a slečnou [jméno] [příjmení], kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s výší vypočteného nedoplatku„ na ulici [anonymizováno] [číslo]“, požadovali vysvětlení, jak byla k výsledná částka vypočtena a poukazovali jednak na to, že koupelna a kuchyně je užívána i ostatními nájemníky v domě, nelze tedy použít k výpočtu celý její rozměr a jednak na to, že od nájemní smlouvy k 31.12.2018 odstoupili. Na uvedené námitky reagovala společnost [právnická osoba] ve„ vyjádření k tvrzenému nedoplatku“ ze dne 14.8.2019, ve kterém uvedla, že nájemní smlouva byla ukončena k 31.3.2019, a vysvětlila způsob výpočtu vyúčtování.

9. Z listiny označené„ snaha o předání klíčů“ ze dne 2.1.2019 bylo zjištěno, že je adresována žalobci, podepsána slečnou [jméno] [příjmení] a touto byl žalobce informován o vyklizení prostor pronajatých žalovanému a marné snaze předat žalobci klíče. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne 2.1.2019, jak bylo zjištěno z podacího lístku RR [číslo] CZ ze dne 2.1.2019.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], blízké přítelkyně žalovaného, bylo zjištěno, že svědkyně v předmětném pronajatém prostoru bydlela v období od března nebo dubna roku 2015 do prosince roku 2018, kdy s žalovaným„ odstoupili od smlouvy“, protože neměli teplou vodu a topení, majitel nedodával to, co měl. Pronajatý prostor byl v tříposchoďovém domě. V I. poschodí domu byly dva pokoje, v II. poschodí byly rovněž dva pokoje, jeden z nich byl pronajatý žalovanému a svědkyni, tento užívali spolu s kuchyní v přízemí domu, koupelnou a toaletou, III. poschodí pak bylo pronajato paní [příjmení]. V průběhu času dům patřil různým majitelům. V době, kdy měli byt pronajatý od prvního majitele, užívali kuchyni společně s majitelem a jeho manželkou, v období, kdy měli byt pronajatý od druhého majitele, užívali kuchyni s dvěma až třemi dalšími lidmi a v době třetího majitele, kdy bylo v domě asi 15 lidí, si svědkyně své věci z kuchyně vzala do pokoje, kde vařila na dvou plotýnkách, protože se jí věci začaly ztrácet a byly užívány jinými osobami. Nastaly problémy nejen s vodou a topením – když tekla teplá voda, nešlo topení, když se topilo, netekla teplá voda – ale i s užíváním koupelny, kde byl„ nepořádek od vousů, na toaletě od moči“. Proto chtěli okamžitě odejít a napsali„ ukončení smlouvy“. Slevu z nájemného nikdy neřešili a složená kauce jim vrácena nebyla.

11. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že„ každý den přicházelo do domu více a více [anonymizováno], byla tam špína na toaletě, v koupelně, nemohli užívat ani kuchyň“. Majitel s žalovaným ani slečnou [jméno] [příjmení] nekomunikoval, a když začaly problémy s topením a teplou vodou, rozhodli se, že odejdou. Klíče chtěli odevzdat správci nemovitosti - společnosti [právnická osoba], ale protože ani ten s žalovaným nekomunikoval, v listopadu se odstěhovali a klíče poslali v prosinci poštou na uvedenou společnost. Žalovaný měl uzavřenu nájemní smlouvu i s předcházejícími majiteli domu, po tu dobu bylo v domě vše v pořádku, žili tam bez problémů. Nejdříve v domě žila pouze rodina pana [příjmení], v době, kdy měl smlouvu s panem [jméno], byly„ dole dvě holky a jedna nahoře s přítelem“. S posledním pronajímatelem se podmínky změnily. Přišlo více lidí, i v přízemí, kde je prostor pro kotel, bydleli tři lidi. Celkem jich tam bylo asi 15. Nájem ukončili buď koncem října, nebo začátkem listopadu proto, že v domě nebyla čistota a bez topení a teplé vody se tam nedalo bydlet. Nájemné uhradili i za listopad a prosinec, kauci žalobce nevrátil.

12. V řízení byl dále proveden i další účastníky navržený důkaz listinami - nájemní smlouvou ze dne 28.3.2015 a 1.9.2016, avšak nebyly z nich zjištěny jiné než shora uvedené případně žádné pro rozhodnutí sporu relevantní skutečnosti, když skutkový stav s ohledem na právní posouzení věci byl dostatečně zjištěn z důkazů shora uvedených.

13. Podle ustanovení § 2286 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

14. Podle ustanovení § 2287 o.z. může nájemce vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval 15. Podle ustanovení § 2266 o.z. neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu ani v dodatečné lhůtě a poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce neodpovídá, má nájemce právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, představuje-li prodlení pronajímatele při odstranění poškození nebo vady nebo samo poškození nebo vada hrubé porušení povinností pronajímatele.

16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 31.5.2018 nájemní smlouvu dle ustanovení § 2235an. o.z., na základě které byl žalovanému s účinností od 1.6.2018 pronajat byt (§ 2236 odst. 1 o.z.) nacházející se v domě v [obec], [ulice] ulice or. [číslo] (dále jen„ předmětný byt“). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.6.2018 do 30.6.2019.

17. Nájem bytu na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby a jen ze zvláštních důvodů může byt i vypovězen, a to formou písemné výpovědi dle ustanovení § 2286 odst. 1 a § 2287 o.z.. V určitých zvláštních případech (zvlášť závažné případy porušení povinností ze strany pronajímatele) může nájemce nájem vypovědět bez výpovědní doby, v tom případě je výpověď je účinná doručením výpovědi pronajímateli. V projednávaném sporu vzal soud za prokázáno, že v pronajímaném bytě, resp. domě, v němž se byt nachází, došlo k takovým změnám, že po nájemci nebylo dále možno rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Z výpovědi žalovaného i svědkyně [jméno] [příjmení] je zřejmé, že v domě se výrazným způsobem navýšil počet nájemníků, docházelo k opakujícím se výpadkům dodávky teplé vody a topení, což bylo důvodem k ukončení nájemního vztahu, jak jmenovaní uvedli i v listině označené„ ukončení nájmu bytu“ ze dne 4.12.2018. Soud má za to, že tímto byly naplněny podmínky stanovené v § 2266 o.z. a žalovanému vzniklo právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, jak učinil /dle obsahu/ písemnou formou v podání„ ukončení nájmu bytu“ ze dne 4.12.2018 zaslaném žalobci dne 10.12.2018. Nájem bytu tedy skončil ke dni 31.12.2018.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný od 1.1.2019 nebyl nájemcem předmětného bytu a tento ani neužíval, jak bylo zjištěno z výpovědi žalovaného, svědkyně [jméno] [příjmení] i obsahu listiny označené„ snaha o předání klíčů“ ze dne 2.1.2019, nevznikla mu povinnost uhradit žalobci požadovanou částku 15.000 Kč na nájemném ani částku připadající na platby za služby spojené s užíváním předmětného bytu za měsíce leden až březen roku 2019. Oproti tomu byl povinen uhradit platby za spotřebované služby spojené s užíváním předmětného bytu za dobu trvání nájmu, tedy do 31.12.2018. Z„ vyúčtování služeb 2019“ vyhotoveného společností [právnická osoba] za období od 1.6.2018 do 31.1.2019 však nelze určit, jaká část z provedeného vyúčtování připadá na dobu do 31.12.2018 a z toho důvodu nelze ani specifikovat případný dluh žalovaného, vznikl-li nějaký. Nadto v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl žalovanému vyúčtoval složenou jistotu ve výši 5.000 Kč, z níž by bylo možno případný dluh žalovaného pokrýt (§ 2254 odst. 2 o.z.). Z těchto důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

19. Protože žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, má podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v úhradě 7 úkonů právní pomoci advokáta po 2.020 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), c), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ve dnech 23.7.2021, 26.7.2021 a 29.7.2021, účast u jednání dne 13.1.2022 a 3.3.2022), a v úhradě 7 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Celkem tedy odměna advokáta činí 16.240 Kč ( (7 x 2.020) + (7 x 300) = 16.240) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 3.410,40 Kč. V součtu pak odměna advokáta po zaokrouhlení činí 19.650 Kč (16.240 + 3.410 = 19.650) a tyto je žalobce povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalovaného.