Městský soud v Brně · Rozsudek

263 C 18/2020

č. j. 263 C 18/2020-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:263.C.18.2020.1

Citované zákony (12)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobce celé jméno žalobce , narozeného datum , bytem v  obec a číslo , ulice a číslo , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , anonymizováno . se sídlem v  obec a číslo , ulice a číslo proti žalované právnická osoba , IČO se sídlem v  obec , ulice a číslo , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o 262.300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 262.300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 13.5.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 83.392 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou soudu dne 11.5.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 262.300 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 13.5.2017 do zaplacení jako úhradu dlužných plateb nájemného z nebytových prostor nacházejících se na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 8.9.2009 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem obchodního prostoru nacházejícího se na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s počátkem nájmu od 1.10.2009, nájemné bylo sjednáno ve výši 30.000 Kč (bez DPH) a žalovaná se zavázala hradit platby za služby spojené s užíváním pronajatého prostoru v měsíčních úhradách. Nájem byl ukončen výpovědí ke dni 31.8.2016. Protože žalobce evidoval splatnou pohledávku za žalovanou, uzavřeli účastníci ohledně neuhrazeného nájemného a ceně za služby ve výši 262.300 Kč dne 11.4.2017 dohodu o narovnání a prominutí dluhu, ve které se dohodli na způsobu úhrady. Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, požaduje žalobce nejen zaplacení dlužné částky, ale i úroků z prodlení.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Souhlasila s tvrzením žalobce, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, která byla ukončena výpovědí ke dni 31.8.2016, nepopírala ani následné uzavření dohody, avšak s odkládací podmínkou a tato nebyla splněna. Proto dohoda nikdy nenabyla účinnosti. Namítala, že veškeré pohledávky z nájemní smlouvy jsou promlčeny.

3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Účastníci shodně tvrdili, že uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor a že tento nájem skončil ke dni 31.8.2016. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy soud toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Z listiny označené„ Dohoda o narovnání a prominutí dluhu“ ze dne 11.4.2017 (dále též jen„ dohoda o narovnání“) bylo zjištěno, že byla sepsána mezi žalobcem a paní [příjmení] [jméno] [příjmení], na straně jedné a žalovanou, coby dlužníkem, na straně druhé, kteří shodně„ konstatovali“, že žalobce s paní [příjmení] [jméno] [příjmení] evidují za žalovanou pohledávku„ z titulu nájemní smlouvy provozovny – nebytové jednotky (obchod) [číslo] – [ulice a číslo], [číslo] [obec], uzavřené dne 8.9.2009 v celkové výši 262.300 Kč, z důvodu nájemného a ostatních služeb“ (článek I. dohody) a dohodli se tak, že a) žalovaná uhradí bezhotovostně částku 164.000 Kč nejpozději do 12.5.2017 a b) částku 98.300 Kč žalobce s paní [příjmení] [jméno] [příjmení] žalované promíjí (článek II dohody) v okamžiku podpisu dohody za předpokladu, že byla částka 164.000 Kč uhrazena (článek IV dohody) a zaplacením částky 164.000 Kč se považují veškeré vzájemné nároky účastníků za vyrovnané (článek IV). Dohoda je podepsána žalobcem, paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] za žalovanou.

5. Z e-mailové korespondence mezi účastníky za období od 7.7.2016 do 18.6.2019 a listiny označené„ Řešení závazků“ ze dne 14.11.2016 bylo zjištěno, že žalobce žalovanou upozorňoval na dluh na nájemném, příp. nabádal k úhradě alespoň části dluhu, aby byl dluh snížen a navrhoval způsob, jak může být dluh splácen (e-mail z 7.7.2016, 9.10.2016, 19.10.2016, 20.11.2016, 25.11.2016, 27.11.2016, 15.3.2017, 29.3.2017, 6.5.2017, 27.12.2017, 15.12.2018, 18.6.2019). Žalovaná ve svých odpovědích reagovala příslibem vyrovnání dluhu a spoluprací na vzájemném vyrovnání, poukazovala na nelehkou finanční situaci (e-mail z 19.10.2016, 11.11.2016, 25.11.2016, 16.12.2016, 28.2.2017, 16.3.20176.4.2017, 10.9.2018, listina„ Řešení závazků“ ze dne 14.11.2016).

6. Podle ustanovení § 1903 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.„) lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

7. Při svém rozhodování vyšel soud z toho, že žalobce (na straně věřitele) a žalovaná (na straně dlužníka) uzavřeli dne 11.4.2017 dohodu dle ustanovení § 1903 odst. 1 o.z., v níž konstatovali, že žalovaná„ z titulu nájemní smlouvy provozovny – nebytové jednotky (obchod) [číslo] – [ulice a číslo], [číslo] [obec]“, z důvodu„ nájemného a ostatních služeb“ dluží celkem 262.300 Kč a že a) žalovaná uhradí bezhotovostně částku 164.000 Kč nejpozději do 12.5.2017 a b) částka 98.300 Kč bude žalované prominuta v okamžiku podpisu dohody za předpokladu, že částka 164.000 Kč byla uhrazena. V článku IV dohody strany prohlásily, že zaplacením částky 164.000 Kč se považují veškeré vzájemné nároky účastníků za vyrovnané.

8. Narovnání je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání, přičemž narovnáním mohou být upraveny mezi účastníky jakékoliv sporné práva a povinnosti, jimiž mohou disponovat. Podmínkou platnosti dohody o narovnání není existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky této dohody, účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo a povinnost vyskytly, se zruší a nahradí závazkem novým. Dosavadní závazek, jenž zanikl, je nahrazen nově sjednaným, který je obsažen v dohodě o narovnání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.11.2019, sp. zn. 33 Cdo 1720/2019).

9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalovaná uplatnila námitku promlčení po právu či nikoliv.

10. Podle ustanovení § 609 o.z. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě (§ 619 an. o.z.) a dlužník není povinen plnit. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 619 odst. 1). Jak je uvedeno shora částka 164.000 Kč měla být uhrazena nejpozději 12.5.2017. Pokud dlužník - žalovaná nedostojí své povinnosti zaplatit uvedenou částku ve stanoveném termínu, může se věřitel – žalobce obrátit se svým nárokem na soud. Nevykoná-li však žalobce své právo v zákonem stanovené době, to znamená, že neuplatní-li u soudu své právo proti žalované na zaplacení dluhu v zákonem stanovené době, právo se promlčí (§ 609 o.z.). V daném případě mohl žalobce své právo na zaplacení částky 164.000 Kč vykonat poprvé následující den po její splatnosti, to je od 13.5.2017 a od tohoto dne mu začala běžet tříletá promlčecí doba (§ 629 odst. 1 o.z.). Uplynula-li zákonem určená promlčecí doba a žalobce nepodal žalobu u soudu do 13.5.2020, nevykonané právo se promlčelo. V důsledku toho vzniklo dlužníkovi - žalované právo vznést námitku promlčení a tím způsobit zánik možnosti žalobce domoci se úspěšně u soudu promlčeného práva. V předmětném sporu byla žaloba podána dne 11.5.2020, tedy před uplynutí promlčecí doby a vznesená námitka promlčení byla proto shledána nedůvodnou. Nadto soud vnímal snahu žalobce o smírné vyřešení sporu a opakující se přísliby žalované stran úhrady dluhu, čímž se žalobce svou dobrou vůlí vystavoval nebezpečí, že své právo nevykoná včas.

11. V řízení nebylo prokázáno – a ostatně ani tvrzeno – že by žalovaná byla uhradila ve lhůtě do 12.5.2017 částku 164.000 Kč, jak se zavázala v dohodě o narovnání. Z toho důvodu nebyla naplněna sjednaná podmínka pro prominutí dluhu ve výši 98.300 Kč a žalovaná je povinna zaplatit žalobci celou dlužnou částku, která byla dle názoru soudu dostatečně jasně a určitě specifikována v dohodě o narovnání. Proto byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobci požadovaných 262.300 Kč.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj peněžitý závazek včas, to je do 12.5.2017, ocitla se ode dne následujícího po dni splatnosti v prodlení a je podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný, má podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 13.115 Kč, úhradě 6 úkonů právní pomoci advokáta (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 11.5.2021, účast u jednání dne 10.6.2021, 30.8.2021) po 9.380 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, a v úhradě 6 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 58.080 Kč ( (6 x 9.380) + (6 x 300) = 58.080) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 12.196,80 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 70.276,80 Kč Náklady vynaložené žalobcem po zaokrouhlení činí 83.392 Kč (13.1150 + 70.276 = 83.391) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.