263 C 51/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované , zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , o 36 618 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29.270 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci dalších 7.348 Kč s úrokem z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 28.324 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. O náhradě nákladů řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou soudu dne 2.12.2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 36.618 Kč s úrokem z prodlení od 28.6.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zájezdu, ve které se žalovaná zavázala poskytnout žalobci ubytování, stravu a dopravu v rámci cyklistického zájezdu do Itálie konaném v dubnu roku 2019. Při návratu z pobytu došlo v přívěsném vozíku za autobusem, ve kterém byly uloženy krabice s jízdními koly a vybavením účastníků zájezdu, k zahoření a požáru, v důsledku čehož došlo k poškození a zničení žalobcových věcí. Za způsobenou škodu odpovídá žalovaná, kterou žalobce vyzval k vyplacení náhrady za zničené jízdní kolo ve výši 36.618 Kč, avšak marně. Proto se žalobce obrátil se svou žalobou na soud a požaduje nejen zaplacení částky 36.618 Kč, ale i úroků z prodlení z ní a to ode dne 28.6.2019, kdy uplynula lhůta stanovená v předžalobní výzvě ze dne 13.6.2019.

2. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala, že žalovaná uzavřela dne 12.3.2019 smlouvu o garančním prodeji s panem [jméno] [příjmení], který cyklistický zájezd od žalované odkoupil, zorganizoval a ostatním účastníkům zájezdu„ přeprodal“. Žalovaná odmítla odpovědnost za nárokovanou škodu, s tím, že není pasivně legitimována. Žalovaná škodnou událost řádně nahlásila pojišťovně, u které má sjednané pojištění, a tato v průběhu šetření zjistila, že příčinou požáru bylo zahoření nákladu od baterie elektrokola, neboť jeden z účastníků zájezdu uložil do přívěsného vozíku elektrokolo i s baterií, byť byli účastníci informováni o zákazu ukládání jakýchkoli elektrických zařízení do zavazadlového prostoru autobusu z důvodu zahoření. Žalovaná učinila vše, aby případné škodě předešla. Nadto ze strany žalobce nebyla prokázána skutečně vzniklá škoda ani její výše.

3. Účastníci shodně tvrdili, že mezi žalovanou a panem [jméno] [příjmení] byla sjednána smlouva o garančním prodeji, jejímž předmětem byla i doprava účastníků zájezdu žalovanou do Itálie a zpět do České republiky, že došlo k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, což bylo zjištěno dne 10.4.2019 a že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně ze dne 11.12.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla do obchodního rejstříku zapsána dne 25.6.2008, za společnost jedná a podepisuje jednatel tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Jednatelem je od 10.12.2014 doposud pan [jméno] [příjmení], a kromě dalších činností je předmětem podnikání žalované i provozování cestovní kanceláře a silniční motorová doprava.

5. Ze smlouvy o garančním prodeji č. [číslo] ze dne 12.3.2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou - zastoupenou panem [jméno] [příjmení], na straně prodejce a panem [jméno] [příjmení], na straně kupujícího, předmětem smlouvy byl prodej pobytového zájezdu v letovisku Itálie – [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení], který se měl uskutečnit v termínu 31.3.2019 až 10.4.2019 Cena byla sjednána ve výši 8.500 Kč/osoba, to je celkem 289.000 Kč s tím, že v ceně je zahrnuto ubytování na 8 nocí, polopenze, doprava autobusem s vlekem na trase [obec] – Itálie a zpět, služby zástupce cestovní kanceláře a pojištění proti úpadku.

6. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že v roce 2017 a 2018 se účastnil zájezdu organizovaného žalovanou a když jej pan [příjmení] oslovil, zda nechce zorganizovat skupinu zájemců z triatlonu, kteří by se účastnili takového zájezdu, svědek souhlasil. Na základě dohody s panem [příjmení] připravil informační leták s údaji o ceně zájezdu, místu konání, podmínek účasti na zájezdu a ubytování a oslovil kamarády z triatlonových a cyklistický klubů, z plavání, a uhradil zálohu. Před odjezdem do Itálie se informační schůzka s účastníky zájezdu nekonala, informační leták zasílal svědek účastníkům zájezdu elektronicky, na místě nástupu bylo každému účastníku zájezdu sděleno, že má povinnost zabalit kola do kartónů, ve kterých budou lépe chráněna před poškozením. Nakládka proběhla tak, že karton s kolem byl podán řidiči a ten kartony skládal do přívěsu. Kola, která se tam nevešla, skládali na zadní sedadlo a do zavazadlové části autobusu se naskládaly kufry. Před odjezdem z Itálie domů byli poslední den po večeři účastníci zájezdu informováni o tom, v kolik hodin bude nakládka, že je potřeba zabalit kola do krabic a tyto, že budou nakládány řidiči. Žádná informační schůzka, na které by bylo sděleno, že měla být odstraněna elektronika, se nekonala. Kola byla nakládána popsaným způsobem, u nakládky byli nejenom řidiči, ale i ostatní personál. Po naložení posledního kola, byla slyšet velká rána, kterou řidič autobusu vysvětlil tím, že prasklo světlo, zavřel vozík, do autobusu se naložila zavazadla a autobus odjel domů. Když se v [obec] vykládala první kola, byla z vozíku cítit„ libá vůně uzeného masa nebo olivového oleje“. Po vykládce kol v [obec] – kde vystupovalo asi 6 až 8 lidí - zjistili, že některé krabice byly flekaté nebo„ hodně navoněné“, zjevně namazané. Z [obec] jel jiný řidič, autobus se přepřahal, a protože cestou v autobusu něco zjevně smrdělo, řidič na Rohlence otevřel přívěsný vozík a po vyndání 5 krabic viděli, že„ je vše špatně“. Zavolali policii, řidič volal panu [příjmení], který mu řekl, ať pokračují v cestě, že se vše zdokumentuje na vykládce a že pan [příjmení] bude kontaktovat pojišťovnu. Dojeli do [obec], kde pan [jméno] [jméno] zavolal policii, která vše zdokumentovala, nafotila a bylo zjevné, že vlek byl zachvácen požárem. Bylo ohořelé stropní osvětlení – uvnitř i okolo, ze světla trčely dráty. Krabice s koly byly zahořelé odshora dolů. Nejvíce poškozených kol bylo těch, které byly uloženy v těsné blízkosti stropního svítidla, celkem tam bylo něco nad 30 krabic. Nejméně poškozené byly ty, co byly vepředu, po stranách a vzadu. Svědek neslyšel, že by pan [příjmení], který měl elektrokolo, byl upozorněn na to, že by měl mít při přepravě vyndánu baterku z kola, ani v podmínkách nebyly žádné instrukce týkající se elektrokola.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce jednatele a jediného společníka žalované, bylo zjištěno, že standardně pravidelně před ukončením zájezdu, večer před odjezdem, probíhá informační schůzka, na které se účastníci zájezdu dozvědí, kdy autobus odjíždí, kdy budou přestávky v jízdě, jakým způsobem bude autobus naložen. V tomto případě se jednalo o specifický zájezd, který žalovaná organizovala již čtvrtým rokem. Věděli tedy, jakým způsobem kola nakládat a jak je přepravovat, aby omezili případné poškození, protože kola mívají velkou hodnotu. Z toho důvodu také požadovali, aby kola byla naložena v kartonech a účastníkům bylo sděleno, že do kartonů mají být uložena pouze kola a vše ostatní, včetně elektroniky, má být uloženo v autobuse. Svědek byl přítomen odjezdu autobusu, pomáhal kola naložit do vozíku, ale obsah jednotlivých kartonů nekontroloval, protože„ jednak na to není čas a jednak by to bylo stejné, jako kdyby kontroloval obsah kufru“. O tom, že má pan [příjmení] elektrokolo, se svědek dozvěděl až při odjezdu účastníků z Itálie zpět do [obec]. Svědek účastníky upozorňoval na to, že veškerá elektronika musí být uložena v autobuse, aby se nepřetížil přívěsný vozík. Autobus odjel z Itálie do [obec], svědek zůstal v Itálii, a nad ránem nebo v průběhu dopoledne se z telefonického hovoru dozvěděl, že vozík shořel, a dle názoru některých„ to chytlo od elektroinstalace“. Vykládce [obec] byla přítomna policie, která pořídila jak fotodokumentaci, tak také vyhotovila protokol. Následně přijel likvidátor pojišťovny, který dospěl k závěru, že elektroinstalace vozíku není příčinou požáru.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že od roku 2017 pracuje pro žalovanou jako řidič. V souvislosti s touto činností nastoupil v 7 nebo v 8 hodin ráno v [obec] na Zvonařce do autobusu, ve kterém střídal řidiče, kteří přijeli z Itálie, on sám pak jel do [obec]. V [obec] vystoupili asi 2 nebo 3 lidi, kteří posléze volali někomu z autobusu, že kola, které vyložili z přívěsu, jsou„ zauzené“, ať se ostatní podívají do vozíku. Jeden z cestujících svědkovi během jízdy tuto informaci sdělil, svědek proto zastavil na Rohlence, otevřel vozík, kola prohlédli. Některé papírové bedny byly ohořelé –„ smrděly hnusným zauzeným pachem“ – na kraji byly bedny bez porušení, bedny uprostřed vozíku pak jevily známky ohoření. Poté bedny naskládali zpět, dojeli do [obec] a tam byl vozík po příjezdu policie vyložen. Kola byla ve vozíku naskládána v papírových bednách od televizorů, buď s odmontovanými řídítky, nebo tato byla otočena tak, aby se do bedny vešla společně s kolem. Svědek si nevšiml, zda bylo světlo ve vozíku poškozeno. Vozík byl zcela zaskládaný. U venkovních dveří vozíku byly neohořelé krabice, pak tam byly krabice bez známek ohoření –„ jen smrděly“ – a čím hlouběji vozík vykládali, tím víc byly krabice ohořelé. [ulice] řada kol byla uložena„ na svislo“, na ní pak kola„ na vodorovno“ tak, jak se to vešlo. [ulice] vrstva kol byla prohořelá až na podlahu, na„ té horní vrstvě, jakoby se to ztrácelo“.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu. Podle pokynů, které zjistil od svého syna, si zajistil karton na kolo, ve kterém mělo být kolo přepravováno. Kolo svědek zabalil tak, že ze svého elektrokola vymontoval přední kolo, odmontoval pedály, sedlo a takto vložil vše do kartonu. Baterie zůstala na kole. Karton již nikdo nekontroloval, přijel autobus s vlekem a do něj se kartony skládaly. Svědkovo elektrokolo bylo těžší, proto jej dali do přední části přívěsu, bylo v první řadě na podlaze. V přívěsu byla kola uložena ve dvou řadách ve svislé poloze, nahoře pak zbyla asi ještě asi 20 až 30 cm mezera a do té se vkládala další kola a tlačila se dovnitř, aby se do vozíku vešlo co nejvíc. Co se nevešlo do přívěsu, dávalo se do autobusu. Do vleku dávali jednotlivé kartony řidiči. Když v [obec] vystupovala část zájezdu - jejich kola byla uložena uvnitř autobusu –pohybující se lidé kolem autobusu, cítili zápach, ale měli za to, že se jedná o zápach z brzd. V [obec] pak byly vyloženy další věci, a z [obec] zastavili na Rohlence - to už„ věděli, že je zle“. Při vystupování v [obec] bylo zjevné, že něco hořelo. V [obec] bylo vidět, že jsou kartony prohořelé, vypadávaly z nich věci, zjišťovalo se, co se stalo. Kolo svědka bylo celé ohořelé, mělo shořelé pneumatiky, baterie byla ohořelá. Svědkovi nikdy nikdo neříkal nic o tom, že by při cestování s kolem měla být baterie vyňata.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že byl účastníkem předmětného zájezdu. Před začátkem zájezdu dostal instrukce stran přepravy kola v krabici od pana [příjmení]. V Itálii po večeři nebo po snídani posledního dne, dostali instrukce, týkající se balení a přípravy chatky, zda byli instruováni i ohledně přepravy elektroniky si svědek nebyl vědom. Od pana [jméno] [příjmení], který svědkovi přislíbil, že zajistní naložení krabice s kolem svědka, ví, že krabice se svědkovým kolem byla poslední, která se do vozíku nakládala, a měla se vykládat v [obec]. Do vozíku byla krabice naložena„ naležato“, jako poslední úplně pod stropem. První krabice s koly se do vozíku nakládaly svisle, další – mezi nimi i krabice s kolem svědka – se skládaly vodorovně na svisle uložené krabice. Svědkovi bylo řečeno, že při nakládání jeho krabice došlo k uražení stropního světla ve vozíku. Po krátké zastávce v [obec], kde vystoupila část zájezdu, pokračovali dále do [obec], kde vystoupila třetina až čtvrtina účastníků. V průběhu cesty z [obec] do [obec] někdo volal, že krabice jsou začerněné a začouzené. Řidič proto na žádost účastníků zájezdu zastavil u Rohlenky, krabice vytáhl a čím více byly krabice vzadu a nahoře, tím více byly prohořelé. Žádný požár ani kouř už ve vozíku nebyl. Pokračovali tedy dále v cestě do [obec], během níž uvědomili hlídku Policie ČR, která pak asistovala u vykládky kol a vše zdokumentovala.

11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu. Kola si přivezli na místo srazu k odjezdu zabalená tak, jak bylo uvedeno v letáku zpracovaném panem [příjmení]. Před cestou zpět se žádná organizační schůzka nekonala, dostali jen pokyny, kdy je odjezd a odkud. Kola zabalili do krabic, ráno krabice přivezli k vozíku, a po naložení„ mezi sebou slyšeli, že poslední kolo tam řidiči nemohli dostat a urazili stropní světlo“. V [obec] se svědek doslechl, že z přívěsu je cítit spálenina a v [obec] [část obce] při vytahování krabic a rozebírání jednotlivých kol bylo vidět, že některé krabice jsou ohořelé.„ Bylo vidět, že jsou očazené krabice pod stropním světlem a tyto byly také ohořelé“. Svědkovo kolo bylo totálně zdevastováno. Od pana [příjmení] dostali instrukce, jak si vyřídit pojistku. Při odjezdu z Itálie nebyli upozorňováni na to, co kde má být, svědek neslyšel, že by byl někdo upozorňován na potřebu vyjmutí baterie z elektrokola.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že se účastnil předmětného zájezdu, o kterém se dozvěděl přes sociální sítě. Z informačního letáku pana [příjmení] věděl, že cestou mají být kola zabalená v kartonech. Co všechno má být v kartonu zabaleno, nebylo přesně specifikováno, v pokynech nebylo, že v kartónu nemají být elektrozařízení. Den před odjezdem domů se dozvěděli čas odjezdu, kdy mají opustit chatky a že kola mají být zabalena do kartonu. Kola byla naskládána k vleku, svědek, který byl u nakládky kol, tyto podával řidičům, kteří je skládali do vozíku. Svědek věděl, že bylo uraženo světlo ve vozíku, je elektrikář a„ ne že by si myslel, že by mohlo dojít k zahoření, ale měl strach, zda budou fungovat poziční a brzdová světla“. Po odjezdu z [obec] volali ti, kteří vystoupili v [obec], že mají očouzené krabice. U Rohlenky tedy vytáhli kola a zjistili, že jsou poškozená. Po telefonické domluvě se dohodli, že dojedou do [obec] a zavolají policii. Bylo zřejmé, že kola, která byla nahoře, měla prohořelé krabice.

13. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 10.4.2019 [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne 10.4.2019 se hlídka policie na parkovišti k obchodnímu domu TESCO v [obec] – [část obce] spojila s oznamovatelem panem [jméno] [příjmení], vylustrovala přívěs [anonymizována dvě slova] [číslo], [registrační značka] a byla přítomna vykládce přívěsu. Na všech vykládaných krabicích byla jasná známka ohoření, policejní hlídka pořídila fotodokumentaci.

14. Z žádosti o náhradu škody ze dne 20.4.2019 bylo zjištěno, že žalobce požádal v souvislosti s pojistnou smlouvou [číslo] o náhradu škody, kterou utrpěl v důsledku škodní události ze dne 10.4.2019. Škodná událost byla popsána tak, že„ v přívěsném vozíku za autobusem došlo na trase mezi Itálií a ČR při návratu z pobytu v Itálii k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, ve kterém byly přepravcem uloženy krabice s jízdními koly a vybavením jednotlivých účastníků“, čímž bylo poškozeno kolo zn. 4Ever. Žalobce požádal o odškodnění ve výši 36.618 Kč zahrnující odškodnění za zničené kolo ve výši 10.000 Kč, přilbu na kolo zn. [anonymizováno] ve výši 2.299 Kč, předsazený držák zn. Garmin ve výši 990 Kč, cyklocomputer zn. Garmin Edge 130HR Premium ve výši 5.290 Kč, měřič výkonu [značka automobilu] [anonymizováno] ve výši 12.990 Kč, sedlo na kolo [značka automobilu] Expert Gel 2019 ve výši 3.999 Kč pumpu na kolo ve výši 500 Kč a nabíječku k hodinkám [značka automobilu] [anonymizováno] ve výši 550 Kč.

15. Z listiny označené„ uplatnění nároku na náhradu škody – předžalobní upomínka“ ze dne 13.6.2019 bylo zjištěno, že je adresována žalované, která byla zástupkyní žalobce vyzvána k náhradě škody vzniklé žalobci v důsledku zahoření a následného požáru v přívěsném vozíku za autobusem žalované ve výši 36.618 kč a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena dne 20.6.2019, jak bylo zjištěno z předložené dodejky.

16. Z dopisu adresovaného zástupkyni žalobce ze dne 25.6.2019 bylo zjištěno, že žalovaná„ odmítla odpovědnost za nárokovanou škodu“ s poukazem na vyjádření [právnická osoba] a skutečnosti, že ve vozíku bylo přepravováno elektrokolo bez vyjmuté elektrobaterie, byť byl přepravce ujištěn, že baterie je vyjmuta.

17. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18.1.2012 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] na straně pojistitele a žalovanou na straně pojistníka i pojištěné, předmětem smlouvy je pojištění odpovědnosti za škodu, které bylo sjednáno na dobu od 19.1.2012 do 18.1.2013, s automatickou prolongací vždy o další pojistný rok.

18. Z listiny označené„ ukončení šetření škodní události“ ze dne 25.6.2019, bylo zjištěno, že je adresovaná žalované, které bylo společností [právnická osoba] sděleno, že škodní událost z data 10.4.2019 zaregistrovaná pod [číslo] byla„ odložena bez náhrady“, protože během šetření byl zpracován znalecký posudek, jehož závěrem je, že nejpravděpodobnější příčinou požáru v přívěsném vozíku je zkrat na baterii elektrokola. Pojišťovna dospěla k závěru, že žalovaná za vzniklou škodu nenese odpovědnost a proto nevznikla pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění.

19. Z obsahu znaleckého posudku ze dne 3.5.2019 [číslo] 2019 vypracovaného znalcem z oboru požární ochrany [jméno] [příjmení] a výpovědi znalce, soud zjistil, že znalec při vypracování znaleckého posudku stran vyloučení dalších možných příčin požáru určit pravděpodobnou příčinu požáru, který vznikl dne 10.4.2019 v dvounápravovém skříňovém vleku, taženém autobusem vycházel z provedené fyzické prohlídky přívěsu [anonymizováno], [registrační značka], informací získaných z úředního záznamu Policie ČR Městského ředitelství [obec], Obvodního oddělení [část obce a číslo] ze dne 10.4.2019, [číslo jednací] z jednání s dostupnými účastníky zájezdu. Znalec dospěl k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou požáru v přívěsu byl zkrat na baterii elektrokola následkem tření a nárazů na silnici mezi Itálií a Českou republikou. K tomuto závěru dospěl i proto, že obaly kol – kartonové krabice – nebyly ohořelé nahoře, hořelo uvnitř a jiný zdroj zapálení nebyl přítomen. Světlo ve vozíku bylo poškozené, nesvítilo. Avšak i kdyby světlo ve vozíku vypadlo, okamžitá teplota tohoto zdroje se ztrácí, protože zdroj tepla byl přerušen. K tomu, aby byl papír zapálen, je třeba, aby zdroj působil nějakou dobu, a aby se vznítil papír je třeba teploty 260 – 300°C, přičemž okamžitá teplota by musela působit dlouhodobě, aby papír zapálila. Navíc u zdroje světla žádné zjevné stopy ohoření nebyly. Kdyby zdrojem zahoření bylo světlo, hořelo by to lépe, neboť v horní části vozíku byl větší přístup kyslíku a pravděpodobně by se to vzňalo celé. Ne tak, jako když hořelo uprostřed. V případě elektrokola dochází u baterie na elektrokole k tření a tento pohyb způsobuje zkraty, z toho důvodu musí být baterie při převozu kola oddělena. Při pohybu docházelo k nárazům a tření a tím mohlo dojít ke zkratu. Uvnitř vozíku znalec žádné známky ohoření nezpozoroval. Pokud by tam byl otevřený požár, musel by tento být nahoře a minimálně vrchní strana vozíku by musela být ohořena. Nic takového znalec nepozoroval.

20. Z protokolu o servisu kol vyhotoveného [jméno] [jméno], servis a montáž jízdních kol dne 18.4.2019 bylo zjištěno, že oprava silničního kola 4Ever by„ daleko přesáhla hodnotu kola“, přičemž jeho odhadní cena byla stanovena částkou 10.000 Kč, jak bylo zjištěno z listiny listina označené„ Jízdní kolo [anonymizováno] [rok]“ vyhotovené dne 14.8.2020 [jméno] [jméno]. Z daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že byl vystaven dne 17.1.2019 [právnická osoba] Cyklosport, [jméno] [příjmení] pro odběratele – žalobce a tímto byla žalobci vyúčtována cena ve výši 3.999 Kč za dodávku zboží označeného„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]“ a ve výši 389 Kč za dodávku„ [příjmení] [příjmení] [jméno]“. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne 4.3.2019 společností [právnická osoba] pro odběratele – žalobce a touto byla žalobci vyúčtována cena ve výši 990 Kč za dodávku„ předsazeného držáku na kolo“ a ve výši 5.290 Kč za dodávku„ [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“. Z faktury-daňového dokladu č. 2019 bylo zjištěno, že byl vystaven dne 7.2.2019 [jméno] [příjmení] pro odběratele – žalobce a tímto byla žalobci vyúčtována cena ve výši 12.990 Kč za dodávku„ [příjmení] [jméno] [příjmení] – pedály s levostranným měřením výkonu“. Z pokladního dokladu [číslo] vystaveného dne 7.11.2015 [právnická osoba], a.s. bylo zjištěno, že cena zboží„ [anonymizována dvě slova] 920 XT HF“ byla účtována ve výši 13.320 Kč.

21. V řízení byl dále proveden důkaz výslechem žalobce, avšak nebyly z něj zjištěny jiné než shora uvedené případně žádné pro rozhodnutí sporu relevantní skutečnosti, když skutkový stav s ohledem na právní posouzení věci byl dostatečně zjištěn z důkazů shora uvedených.

22. V řízení nebylo sporu o tom, že mezi žalovanou a panem [jméno] [příjmení] byla sjednána smlouva o garančním prodeji, jejímž předmětem byla i doprava účastníků zájezdu žalovanou do Itálie a zpět do České republiky, že došlo k zahoření a požáru v přívěsném vozíku, což bylo zjištěno dne 10.4.2019 a že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl vlastníkem jízdního kola, které bylo poškozeno v důsledku požáru během přepravy kola z Itálie do České republiky v souvislosti s účastí žalobce na pobytovém zájezdu uskutečněném v termínu od 31.3.2019 do 10.4.2019, přičemž doprava byla zajišťována žalovanou, jak je zřejmé ze smlouvy o garančním prodeji ze dne 12.3.2019.

23. Podle ustanovení § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vznikne-li cestujícímu za přepravy újma na zdraví nebo škoda na zavazadle přepravovaném společně s ním nebo vznikne-li škoda na věci, kterou měl cestující u sebe, nahradí ji dopravce podle ustanovení o náhradě škody způsobené provozem dopravních prostředků (odstavec 1). Škodu způsobenou na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího dopravce nahradí podle ustanovení o náhradě škody při přepravě věci (odstavec 2).

24. Podle ustanovení § 2566 o.z. dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. (odstavec 1). Povinnosti k náhradě škody se dopravce zprostí, prokáže-li, že škodu způsobili a) odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky nebo b) vada či přirozená povaha zásilky, včetně obvyklého úbytku. (odstavec 2) Způsobí-li škodu vadný obal zásilky, dopravce se povinnosti k náhradě škody zprostí důkazem, že odesílatele na vadu při převzetí zásilky k přepravě upozornil; byl-li vydán nákladní nebo náložný list, musí v něm být vada obalu poznamenána. Neupozorní-li dopravce na vadný obal, zprostí se povinnosti k náhradě škody důkazem, že vadu nemohl při převzetí zásilky poznat. (odstavec 3)

25. Shora citovaná ustanovení vymezují předpoklady odpovědnosti dopravce za újmu, která cestujícímu v průběhu přepravy vznikne. Jedním z možných druhů újmy je škoda na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího, jak se stalo v projednávaném sporu, neboť jízdní kolo žalobce bylo přepravováno v přívěsném vozíku za autobusem. U škody vzniklé na zavazadle, jež je v průběhu přepravy přepravováno odděleně od cestujícího, zákon odkazuje na příslušná ustanovení o náhradě škody při přepravě věci.

26. Zákon upravuje odpovědnost dopravce za škodu na zásilce v ustanovení § 2566 an. o.z. jako odpovědnost objektivní, tedy odpovědnost, při které se nepřihlíží k zavinění dopravce a odpovědnost za škodu vzniká za podmínky, že: a) dopravce zásilku převzal, b) během doby, kdy má zásilku u sebe, tedy od okamžiku převzetí zásilky do jejího vydání, došlo ke škodě na zásilce, c) tato škoda má podobu přímé majetkové újmy na zásilce spočívající ve ztrátě, zničení, poškození nebo znehodnocení zásilky.

27. V projednávaném sporu byly shora popsané podmínky vzniku odpovědnosti žalované splněny, neboť bylo prokázáno, že jízdní kolo žalobce bylo žalovanou převzato a k poškození kola došlo v průběhu přepravy, čímž vznikla žalobci majetková újma. Žalovaná se může odpovědnosti za škodu zprostit v případě, že byl naplněn některý ze zákonem stanovených liberačních důvodů, kterými je: a) skutečnost, že nemohla škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče. b) že škodu způsobil odesílatel, příjemce nebo vlastník zásilky. Pokud však škoda byla způsobena jednáním či opomenutím jiných osob než odesílatele, příjemce nebo vlastníka zásilky, nejde o liberační důvod a žalovaná za škodu odpovídá, ledaže by bylo prokázáno, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení své odborné péče. c) skutečnost, že škodu způsobila vada či přirozená povaha zásilky včetně obvyklého úbytku nebo d) vadný obal zásilky.

28. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že jízdní kola účastníků zájezdu byla přepravována v kartonových krabicích, které byly řidiči autobusu naskládány do přívěsného vozíku. Jedním z těchto kol bylo i elektrokolo svědka [jméno] [příjmení], které bylo do kartonové krabice uloženo bez předchozího odpojení od elektrobaterie. Právě tato skutečnost – neodpojení elektrobaterie od kola – byla znalcem z oboru požární ochrany [jméno] [příjmení] shledána jako příčinou zahoření v přívěsném vozíku. Soud přitom hodnotil znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] jako logicky uspořádaný, vnitřně jednotný, případné nejasnosti byly odstraněny doplňujícím výslechem znalce. Znalec podrobně popsal, z jakých poznatků k závěrům svého posudku dospěl a své závěry jasně a dostatečně zdůvodnil. Z výpovědí slyšených svědků – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nebylo zjištěno, že by byli účastníci před cestou upozorněni na nutnost odpojení baterií ze svých kol. K jejich výpovědím je třeba uvést, že všichni jmenovaní vypovídali spontánně a bez rozporů. Jejich výpovědi se shodují ve všech skutečnostech rozhodných pro posouzení věci, tedy zejména v nedostatku instrukcí stran přepravy elektrokola.

29. Z uvedených důvodů soud shledal žalovanou odpovědnou za vznik škody na přepravovaném jízdním kole žalobce a stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci škodu, jejíž výše vyla doložena shora uvedenými doklady v částce 29.270 Kč, coby náhradu silničního kola ve výši 10.000 Kč, dle odhadu [jméno] [jméno] (viz listina označená„ Jízdní kolo [anonymizováno] 2000“ vyhotovená dne 14.8.2020), měřiče výkonu„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“ ve výši 12.990 Kč (faktura-daňový doklad č. 2019), předsazeného držáku na kolo ve výši 990 Kč a computeru„ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] Premium“ ve výši 5.290 Kč (faktury [číslo]). Ve zbývajících 7.348 kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

30. Žalobce dále požadoval i úrok z prodlení z žalované částky a to od 28.6.2019 do zaplacení. Podle ustanovení § 1968 věty první o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle ustanovení § 1970 může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě vzniklé škody výzvou ze dne 13.6.2019, doručenou žalované dne 20.6.2019, v níž byla stanovena 7 denní lhůta k plněn,. Nezaplatila-li žalovaná ve stanovené lhůtě požadovanou částku, tedy do 27.6.2019, ocitla se ode dne následujícího, to je od 28.6.2019, v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobce může požadovat i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o.z.). Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 29.270 Kč od 28.6.2019, ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se domáhal zaplacení částky 36.618 Kč. Byl úspěšný ve výši 29.270 Kč, což je 80 % z požadované částky. Neúspěch žalobce je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná ve 20 %. Po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobci 60 % žalobcem vynaložených nákladů řízení (80 – 20 = 60). Náklady řízení žalobce spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.831 Kč, úhradě 10 úkonů právní pomoci advokáta po 2.580 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 13.6.2019, podání žaloby, účast u jednání dne 20.7.2020, 8.10.2020, 15.4.2021, 29.7.2021 /2 úkony/, 6.12.2021 a 14.2.2022, písemný závěrečný návrh ve věci), a v úhradě 10 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 28.800 Kč ( (10 x 2.580) + (10 x 300) = 28.800). Další náklady řízení vzniklé žalobci spočívají v úhradě cestovních výdajů jeho zástupkyně podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vynaložených v souvislosti s vykonanou cestou zástupkyně žalobce z jejího sídla k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 350 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednáním dne 20.7.2020 a 8.10.2020 byla proto stanovena ve výši 2.940 Kč (2 (350 x 4,20) = 2.940). Při cestě k jednáním použila zástupkyně žalobce osobní automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka], který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 3,96 l na 100 km paliva NM v hodnotě 31,80 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a při jízdě v délce 350 km bylo zapotřebí 13,86 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednáním dne 20.7.2020 a 8.10.2020 činí 881,49 Kč (2 (31,80 x 13,86) = 881,49). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 15.4.2021, 29.7.2021 a 6.12.2021 byla proto stanovena ve výši 4.620 Kč (3 (350 x 4,40) = 4.620). Při cestě k jednání použila zástupkyně žalobce výše uvedený osobní automobil značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], který má průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,1 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 27,20 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a při jízdě v délce 350 km bylo zapotřebí 14,35 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednáním dne 15.4.2021, 29.7.2021 a 6.12.2021 činí 1.170,96 Kč (3 (27,20 x 14,35) = 1.170). Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 14.2.2022 byla proto stanovena ve výši 1.645 Kč (350 x 4,70 = 1.645). Při cestě k jednání použila zástupkyně žalobce výše uvedený osobní automobil [anonymizována dvě slova] s průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,1 l na 100 km paliva motorové nafty v hodnotě 36,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při jízdě v délce 350 km bylo zapotřebí 14,35 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednání dne 14.2.2022 činí 518,03 Kč (36,10 x 14,35 = 518,03). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupkyni žalobce náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 8 půlhodin u každého z jednání ve dnech 20.7.2020, 8.10.2020, 15.4.2021, 29.7.2021, 6.12.2021 a 14.2.2022 a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 4.800 Kč (6 (8 x 100) = 4.800). V součtu pak náklady vynaložené žalobcem činí 47.206,48 Kč (1.831 + 28.800 + 2.940 + 881,49 + 4.620 + 1.170 + 1.645 + 518,03 + 4.800 = 47.206). 60 % z 47.206,48 Kč pak po zaokrouhlení činí 28.324 Kč a tuto částku je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobce.

33. V souvislosti s projednávanou žalobou vznikly státu náklady řízení spočívající v úhradě svědečného v řízení slyšených svědků. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení. O výši náhrady nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.