272 C 1/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 88 219 Kč s příslušenstvím - nájemní smlouva

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 88.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 88.219 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.NBEDAShodu s prvopisem potvrzuje Nina Bedanová.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22.416 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 88.219 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 27. 7. 2022 uzavřel žalobce dohodu o uznání dluhu a jeho úhradě s žalovanou. Žalovaná vůči žalobci uznala pohledávku ve výši 88.219 Kč a zavázala se částku ve výši 43.500 Kč spolu s částkou ve výši 44.719 Kč splatit v pravidelných splátkách ve výši , právnická osoba, . V dohodě byla sjednána možnost žalobce zesplatnit celý dluh v případě, že žalovaná neuhradí řádně a včas byť i jedinou splátku s odkazem na článek II dohody. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou jednotlivých splátek, neboť dle dohody o uznání dluhu a jeho úhradě neuhradila žalobci žádnou splátku, žalobce využil svého oprávnění a došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalovaná byla současně s oznámením o zesplatnění dluhu ze dne 9. 12. 2022 vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná však ničeho neuhradila ani poté, co jí byla ze strany žalobce adresována předžalobní výzva.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaná uzavřela s žalobcem dne 27. 7. 2022 dohodu o uznání dluhu a jeho úhradě, čímž uznala svůj dluh co do důvodu i výše a zavázala se žalobci zaplatit dlužnou částku v celkové výši 88.291 Kč prostřednictvím jednotlivých měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč splatných vždy ke každému 28. dni v měsíci, počínaje dnem 28. 8. 2022, kdy byla splatná první splátka, která činila částku ve výši 2.219 Kč, přičemž celý dluh byl splatný do 28. 3. 2026, kdy měla být splatná poslední splátka. V dohodě byla v článku II. dohody sjednána možnost zesplatnit celý dluh v případě, že žalovaná neuhradí řádně a včas byť i jedinou splátku, když bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že jestliže nedojde ze strany dlužníka k včasné a řádné úhradě byť jediné splátky dluhu, má žalobce jako věřitel právo zesplatnit celý dluh, a to písemným oznámením o zesplatnění doručeným dlužníkovi. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení, když dle dohody o uznání dluhu a jeho úhradě neuhradila žádnou splátku, žalobce využil svého práva a z přípisu ze dne 9. 12. 2022 o zesplatnění dluhu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k okamžitému zaplacení dluhu v celkové výši 88.219 Kč. Žalovaná byla současně vyzvána také prostřednictvím předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky. Výzva byla předložena včetně poštovního podacího archu.

6. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Dle ust. § 2053 o. z. uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je pak přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., dle kterého, dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010).

8. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaná dne 27. 7. 2022 uznala svůj dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. Žalovaná však nezaplatila byť i jedinou splátku, čímž se ocitla v prodlení s úhradou jednotlivých měsíčních splátek dle dohody. V dohodě o uznání dluhu je důvod vzniku závazku žalované vymezen dostatečně určitě prostřednictvím konkrétní identifikace účastníků smlouvy, datem uzavření smlouvy ze dne 17. 1. 2020, včetně výše dlužné částky. Žalovaná byla přitom v řízení zcela pasivní, netvrdila ani nedoložila skutečnosti, pro které by nárok žalobce mohl být posouzen z hlediska hmotněprávního jako nedůvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky. Žalovaná následně uznala svůj závazek vůči žalobci v souladu s ust. § 2053 o. z., přičemž tyto prostředky se zákonným úrokem z prodlení, byla povinna uhradit žalobci. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 88.219 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88.219 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., přičemž soud přiznal ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované, a to v celkové výši 22.416 Kč. Náklady řízení spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 4.411 Kč, odměně advokáta dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 4 úkony právní služby po 4.660 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, podání ve věci samé), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobcům přiznána v celkové výši 1.200 Kč za 4 úkony právní služby, to vše spolu s DPH dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.