272 C 15/2020

Plný text

Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 2 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.800 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 11. 5. 2018 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 15. 5. 2018 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 3. 7. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 11. 6. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 31. 8. 2019 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 400 Kč od 24. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.800 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o náklady na přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, který byl na automobil žalovaného namontován z důvodu, že vozidlo bylo ve dnech 26. 4. 2018, 28. 4. 2018, 17. 6. 2018, 25. 5. 2019, 21. 6. 2019, 16. 8. 2019 a 8. 9. 2019 ponecháno v místech, kde to není dovoleno. Svůj dluh žalovaný ve všech případech uznal co důvodu a výše, dlužnou částku však žalobci ani k výzvě neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 8. 9. 2019 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 8. 9. 2019. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 8. 9. 2019.

5. Dne 16. 8. 2019 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 16. 8. 2019. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 16. 8. 2019.

6. Dne 21. 6. 2019 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 21. 6. 2019. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 21. 6. 2019.

7. Dne 25. 5. 2019 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 25. 5. 2019. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 25. 5. 2019.

8. Dne 17. 6. 2018 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 17. 6. 2018. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 17. 6. 2018.

10. Dne 28. 4. 2018 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 28. 4. 2018. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 28. 4. 2018.

11. Dne 26. 4. 2018 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 400 Kč, který představuje cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla dne 26. 4. 2018. Žalovaný se zavázal, že dlužnou částku uhradí do 14 dnů od převzetí. Tyto skutečnosti byly zjištěny z potvrzení číslo ze dne 26. 4. 2018.

12. Žalovaný však dlužnou částku žalobci nezaplatil ani poté, co byl vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020, která byla předložena včetně dodejky.

13. Výše ceny za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla byla určena nařízením územní celek číslo o maximálních cenách za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla platných na území města Brna, které nabylo účinnosti dne 10. 10. 2009, které bylo předloženo k důkazu. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván, což je zřejmé z předžalobní upomínky ze dne 26. 2. 2020 předložené včetně dodejky. Skutečnost, že dlužná částka nebyla žalobci zaplacena, žalovaný nerozporoval.

14. Dle § 17a odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění účinném ke dni zajištění motorového vozidla prostřednictvím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla (písm. a) cit. ustanovení), které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích (písm. b) cit. ustanovení), které stojí na chodníku, kde to není povoleno (písm. c) cit. ustanovení), nebo je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství (písm. d) cit. ustanovení) a jeho řidič není na místě přítomen.

15. Dle § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění účinném ke dni zajištění motorového vozidla prostřednictvím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.

16. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, který stanoví, že náklady na přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, nese osoba, která vozidlo na místě ponechala, případně provozovatel vozidla, nelze-li takovou osobu zjistit. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal, má se za to, že v době uznání dluh trval, když v řízení nedošlo k prokázání opaku.

18. Dluh však přes výzvu zaplacen nebyl. Žalovaný ani nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu, ani v rámci projednávaného řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, na základě kterých by prokázal, že nárok proti němu žalobou uplatněný není důvodný. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2.800 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník povinen zaplatit i úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena na základě nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 600 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalovanému byla proto přiznána náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 2 úkony (písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.