272 C 3/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Novákovou Hermanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 64 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 760 Kč od 22. 8. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 50 907 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 677 Kč od 28. 1. 2025 do 27. 2. 2025, celkem 577,53 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 55 677 Kč od 28. 2. 2025 do 26. 3. 2025, celkem 494,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 677 Kč od 27. 3. 2025 do 11. 4. 2025, celkem 287,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 53 677 Kč od 12. 4. 2025 do 21. 8. 2025 a s části zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 53 677 Kč od 22. 8. 2025 do zaplacení, částky ve výši 10 847,80 Kč a úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 45 823,76 Kč od 28.1.2025 do 20.2.2025, celkem 2 081,52 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 45 823,76 Kč od 21.2.2025 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28.1.2025 dosáhne částky 182 016 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 450 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 14. 8. 2023 poté, co posoudila úvěruschopnost žalované, uzavřela prostředky komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 71,04 %. Dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 3 160 Kč. Žalovaná uhradila pouze 44 240 Kč a po zesplatnění ještě 3 000 Kč. Žalobkyně požaduje jistinu 50 881,52 Kč, smluvní pokutu 4 x 499 Kč za každou dlužnou splátku, smluvní pokutu 0,1% denně v kapitalizované výši 10 847,80 Kč, úrok z úvěru (od 21. 2. 2025 ve výši repo sazby stanovené ČNB) a zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v tom smyslu, že se nevyhýbá zaplacení dlužné částky, do prodlení se dostala v důsledku tíživé životní situace. Žalobkyně posléze žádala zaplatit celou dlužnou částku, což nebylo v možnostech žalované, která je schopna splácet 1 000 Kč měsíčně. Při jednání žalovaná sdělila, že je schopna částku 2 760 Kč uhradit okamžitě.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , základních informací o klientovi, předsmluvního formuláře, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, důkazu o odeslání 1 Kč a o zaslání SMS, dodatku č. , hodnota, , dodejky a kopie občanského průkazu soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 50 000 Kč s úrokovou sazbou 71,04 % a RPSN 99,41 %. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit při řádném splácení činila 151 680 Kč. Dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 3 160 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku a ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení.

6. Z hodnocení klienta, výpisu NRKI, oznámení ČSSZ ze dne 26. 5. 2023 a potvrzení o provedených platbách se podává, že, že příjmy žalované plynuly z invalidního důchodu a činily 14 600 Kč měsíčně. Ohledně výdajů byly zohledněny náklady na bydlení ve výši 5 100 Kč a životní minimum 4 860 Kč.

7. Z dokladu o vyplacení úvěru a karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 14. 8. 2023 žalované částku 50 000 Kč, což žalovaná potvrdila při jednání, a žalovaná splatila celkem 44 240 Kč.

8. Z oznámení ze dne 26. 1. 2025 bez dokladu o odeslání se podává, že žalobkyně úvěr zesplatnila pro prodlení žalované.

9. Z výzev k zaplacení se podává, že žalobkyně měla zaslat žalované čtyři výzvy k zaplacení.

10. Z výzvy ze dne 6. 8. 2025 a podacího archu bylo zjištěno, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k zaplacení částky 53 677 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od data odeslání, tedy od 6. 8. 2025.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je jen z části důvodná.

12. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry.

13. Soud při posouzení parametrů smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná dle § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem. Soud považuje smluvní ujednání, kterými se žalovaná zavázala vrátit celkem 151 680 Kč, z toho úrok odpovídající sazbě 71,04 %, při celkovém RPSN 99,41 % při řádném splácení spolu s ujednáními o smluvní pokutě za každou dlužnou splátku a o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně za nepřiměřené ve smyslu § 1813 o. z. a ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ustanovení § 1813 o. z. přitom poskytuje spotřebitelům ještě vyšší ochranu než Směrnice Rady 93/13/EHS, neboť dopadá na všechna nepřiměřená ujednání, nikoli pouze na nepřiměřená ujednání nesjednaná individuálně. Z porovnání částky, která byla žalované poskytnuta (50 000 Kč) s částkou, kterou měla žalovaná uhradit (151 680 Kč) při řádném splácení, je třeba dovodit, že takto navýšená úhrada je v rozporu s požadavkem přiměřenosti a ochrany slabší strany a ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalované.

14. Žalobkyně tak žalované poskytla plnění ve výši 50 000 Kč bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná je proto podle § 2991 o. z. povinna vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná již na splátkách uhradila celkem částku 47 240 Kč, uložil jí soud zaplatit 2 760 Kč s příslušenstvím představovaným zákonnými úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. s tím, že je soud přiznal ode dne následujícího po dni uvedeném v předžalobní výzvě, tedy od 22. 8.2025. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého má převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z náhrady za účast při jednání v paušální výši 450 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025, jelikož žalovaná nebyla zastoupen a nedoložila soudu výši svých hotových výdajů.