272 C 9/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , dříve příjmení , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně o zaplacení 19 407 Kč s příslušenstvím - nájemné

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 19.407 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 12.938 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky ve výši 6.469 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou vůči žalované domáhal zaplacení částky ve výši 19.407 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], o celkové výměře 5.588 m2, který byl svěřen do správy městské části [obec] [část obce] a [část obce]. Žalovaná se na základě smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 18. 3. 2015 stala ke dni 1. 4. 2015 nájemkyní části tohoto pozemku o výměře 510 m2. Nájemní vztah zanikl ke dni 1. 9. 2019 na základě pronajímatelem podané výpovědi. Žalobce zaslal písemné vyhotovení výpovědi na adresu pobytu žalované i na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě o nájmu, zásilka se dostala do sféry dispozice adresáta, žalovaná však zásilku nepřevzala a k doručení tak došlo fikcí. Na základě uvedených skutečností vznikla žalované jako nájemkyni předmětné části pozemku povinnost zaplatit žalobci za užívání nájemné splatné vždy do 31. března kalendářního roku, a to s odkazem na čl. III. odst. 3.2 nájemní smlouvy, kdy výše nájemného byla ve smlouvě sjednána částkou ve výši 6.120 Kč za kalendářní rok. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že nájemné se bude každoročně pravidelně zvyšovat o míru inflace, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen v České republice za předcházející rok, a to s odkazem na čl. III odst. 3.3 nájemní smlouvy, kdy pro rok 2019 činilo nájemné částku ve výši 6.469 Kč. Přestože došlo ke skončení nájemního vztahu a uplynutí lhůty pro vyklizení a předání pozemku, žalovaná tak včas neučinila, takže jí vznikla povinnost hradit žalobci za užívání platbu ve výši odpovídající obvyklému nájemnému, kdy v opačném případě by se žalovaná v dané výši bezdůvodně obohatila. Žalovaná v době trvání nájemního vztahu neuhradila předpis nájemného za rok 2019 ve výši 6.469 Kč se splatností ke dni 31. 3. 2019. Žalovaná dále dluží žalobci náhradu ve výši obvyklého nájemného za užívání pozemku za období v letech 2020 až 2021 ve shodné výši. Příslušenstvím dlužného nájemného za dobu trvání nájemního vztahu je představováno smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to s odkazem na čl. III odst. 3.4 nájemní smlouvy. Příslušenství dlužné náhrady ve výši obvyklého nájemného pak dále představuje zákonný úrok z prodlení s odkazem na § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne 8. 3. 2022, který však žalovaná nepřevzala, přestože žalované byla výzva adresována na žalovanou uvedené adresy včetně korespondenční adresy uvedené ve smlouvě o nájmu nemovité věci, žalovaná na výzvu žalobce nijak nereagovala, ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

5. Žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] o celkové výměře 5.588 m2, jak vyplývá z částečného výpisu z katastru nemovitostí ke dni 31. 3. 2022 pro obec Brno, okres [okres], jde-li o nemovité věci zapsané na [list vlastnictví]. Žalobce rovněž předložil přílohu v podobě přehledu nemovitostí ve vlastnictví [stát. instituce] v [katastrální uzemí], pokud jde o nemovitosti svěřené do správy městské části [obec] [část obce] a [část obce], z něhož se podává rovněž takto evidovaný pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Řečkovice o celkové výměře 5.588 m2.

6. Dne 18. 3. 2015 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o nájmu nemovité věci, jejímž předmětem byl nájem části pozemku parc. [číslo] o výměře 510 m2 v katastrálním území [obec], část obce Brno. Dle článku I bodu 1.2 žalobce jako pronajímatel přenechal nemovitou věc žalované jako nájemci do nájmu, a to včetně veškerého příslušenství, kdy žalovaná jako nájemce se zavázala užívat předmět nájmu v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou a platit za užívání sjednané nájemné. Z článku II. bodu 2.1 se podává, že nájem byl uzavřen na dobu neurčitou ode dne 1. 4. 2015. Z článku II. bodu 2.3 vyplývá, že mezi stranami bylo dále ujednáno, že každá ze smluvních stran je oprávněna nájem vypovědět i bez uvedení důvodu, kdy výpovědní doba činí 3 měsíce. Dle článku II bodu 2.5 bodu b) pronajímatel byl oprávněn vypovědět nájem dle smlouvy také z důvodu, kdy se nájemce ocitne v prodlení s placením nájemného o více než 1 měsíc, a toto nájemné neuhradí ani do splatností příštího nájemného. Dle bodu 2.5 v případě výpovědi z daného důvodu má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. Dle článku III. bodu 3.1 bylo mezi smluvními stranami ujednáno nájemné za užívání předmětu nájmu ve výši 12 Kč za m2 za rok, tedy částka ve výši 6.120 Kč ročně, kdy roční nájemné bylo splatné jednorázově se splatností do 31. března kalendářního roku. Dále dle článku III. bodu 3.3 bylo mezi stranami ujednáno, že nájemné sjednané tímto článkem smlouvy se každoročně pravidelně zvyšuje o míru inflace, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen v České republice, za předcházející rok, a to počínaje prvním lednem roku následujícího po roce, za který je inflace vyhlášena. Nájemce vzal na vědomí a souhlasil s tím, že nedojde-li k jiné dohodě, je pronajímatel oprávněn jednou ročně, a to zpravidla k 1. 1. nebo 1. 7. běžného roku, sjednané nájemné jednostranně upravit dle obecně závazných předpisů. Dle článku III. bodu 3.4 pro případ prodlení s úhradou nájemného se žalovaná jako nájemce zavázala uhradit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý dne prodlení. Součástí smlouvy byla rovněž příloha č. 1 v podobě označení části pozemku p. [číslo] který byl předmětem smlouvy o nájmu nemovité věci uzavřené mezi smluvním stranami a příloha [číslo] v podobě protokolu o předání předmětu nájmu ze dne 18. 3. 2015. Dle článku V. bodu 5.9 smlouvy o nájmu nemovité věci se žalovaná dále v pozici nájemce zavázala nejpozději ke dni ukončení nájmu předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli. Dále bylo mezi smluvními stranami v této souvislosti ujednáno, že pokud nájemce předmět nájmu ke dni skončení nájmu nevyklidí, jsou pronajímatel nebo jím určená osoba oprávněni do předmětu nájmu vstoupit a vyklidit a uskladnit věci nájemce na jeho náklady a nebezpečí. Nájemce se zavázal uhradit vzniklé náklady spojené s přepravou a uložením majetku do náhradních prostor, jakožto i náklady spojené s jejich uskladněním.

7. Z výpovědi nájmu pozemku ze dne 23. 5. 2019 vyplývá, že žalobce vypověděl nájem části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tak jak byl nájem sjednán na základě smlouvy o nájmu nemovité věci ze dne 18. 3. 2015, kdy dále se z výpovědi podává, že tříměsíční výpovědní doba začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení této výpovědi. Žalovaná byla dále ve výpovědi upozorněna, že v souladu s článkem V. odst. 5.9 smlouvy je povinna předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli ke dni ukončení nájmu. Výpověď nájmu pozemku byla žalobcem předložena včetně dodejky, z níž vyplývá, že písemnost se dostala do sféry dispozice žalované, která si však písemnost včas nevyzvedla.

8. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 8. 3. 2022 vyplývá, že žalovaná byla dále ze strany žalobce upozorněna, že přestože došlo ke skončení nájemního vztahu a uplynutí lhůty pro vyklizení a předání pozemku, to ničeho nemění na její povinnosti platit za užívání platby ve výši obvyklého nájemného, kdy v opačném případě by na straně žalované docházelo k bezdůvodnému obohacení ve výši obvyklého nájemného. Dle evidence žalobce žalovaná v době trvání nájemního vztahu neuhradila předpis nájemného za rok 2019 ve výši 6.469 Kč se splatností ke dni do 31. 3. 2019, kdy dále vlastníkovi pozemku dluží náhradu ve výši obvyklého nájemného za užívání pozemku v letech 2020 a 2021 ve shodné výši, tedy ve výši 6.469 Kč ročně. Žalovaná tak byla ze strany žalobce vyzvána, aby do 28. 3. 2022 uhradila dlužnou částku v celkové výši 19.407 Kč, jinak bude po marném uplynutí lhůty pohledávka vymáhána soudní cestou. Předmětná písemnost byla žalobcem předložena včetně příslušné dodejky, z níž vyplývá, že písemnost se dostala do sféry dispozice žalované, která si však písemnost včas nevyzvedla.

9. Žalobce dále předložil k písemnostem zasílaným žalované spolu s kopiemi dodejek prokazujících doručení uvedených písemností výpis z aplikace pošta online v podobě Detailní informace k zásilkám.

10. Po provedeném dokazování na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

11. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2202 odst. 1 občanského zákoníku pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

13. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

14. Podle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

15. Podle § 2232 občanského zákoníku porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o nájmu nemovité věci ve smyslu ust. § 2201 a násl. občanského zákoníku, kdy v tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť žalobci nezaplatila sjednané nájemné za rok 2019 splatné vždy do 31. března kalendářního roku. Výše nájemného za užívání části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres], tak jak je nemovitá věc zapsána na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město, činila částku ve výši 6.469 Kč ročně. Žalované vznikl dluh za užívání pozemku v podobě nájemného za rok 2019 ve výši 6.469 Kč se splatností do 31. 3. 2019, neboť žalovaná se zavázala za užívání části pozemku platit nájemné sjednané v roční výši vždy do 31. března kalendářního roku (s odkazem na čl. III. bod 3.2 nájemní smlouvy ve spojení s čl. III bod 3.3 nájemní smlouvy týkající se ujednání, na základě kterého bylo mezi stranami sjednáno, že nájemné se bude každoročně pravidelně zvyšovat o míru inflace, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen v České republice za předcházející rok, kdy pro rok 2019 činilo nájemné částku ve výši 6.469 Kč). Vzhledem ke skutečnosti, že nájemní vztah na základě výpovědi pronajímatele s ohledem na porušení povinností žalované, která se ocitla v prodlení s úhradou nájemného, zanikl ke dni 1. 9. 2019, užívala následně žalovaná pozemek bez právního důvodu, tudíž dluží žalobci rovněž náhradu ve výši obvyklého nájemného za užívání pozemku v období let 2020 a 2021 ve shodné částce, tedy ve výši 6.469 Kč ročně.

18. Žalovaná dlužné nájemné ani částku odpovídající náhradě za užívání ve výši obvyklého nájemného v podobě bezdůvodného obohacení žalobci včas nezaplatila, byla proto následně vyzvána prostřednictvím výzvy před podáním žaloby ze dne 8. 3. 2022, ani poté však dluh zaplacen nebyl. Jelikož žalovaná ve shora specifikovaném období roku 2019 nezaplatila žalobci sjednané nájemné ve výši 6.469 Kč, a to s odkazem na článek III. bod 3.3 nájemní smlouvy, kdy mezi stranami bylo rovněž ujednáno, že nájemné se každoročně pravidelně zvyšovalo o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelským cen v České republice za předcházející rok, tedy ve výši 6.469 Kč, vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci částku z titulu neuhrazeného nájemného v celkové výši 6.469 Kč. Žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6.469 Kč v podobě náhrady ve výši obvyklého nájemného za užívání předmětné části pozemku v letech 2020 a 2021, neboť přestože došlo k ukončení nájmu, žalované vznikla povinnost předmět nájmu vyklidit a vyklizený jej předat pronajímateli ke dni ukončení nájmu. Žalovaná tak neučinila, tudíž po skončení nájmu užívala část předmětného pozemku bez právního důvodu a byla jí tedy uložena rovněž povinnost zaplatit částku v celkové výši 12.938 Kč za období let 2020 a 2021. Dle článku III. bodu 3.4 bylo dále mezi žalobcem jako pronajímatelem žalovanou jako nájemkyní ujednána povinnost pro případ prodlení s úhradou nájemného v podobě úroku z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, který se nájemce zavázal uhradit pronajímateli. Žalované tak byla dále uložena povinnost zaplatit žalobci příslušenství představované smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, a to s odkazem na ujednání smlouvy o nájmu v článku III. odst. 3.4 nájemní smlouvy.

19. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobci tudíž vzniklo ve smyslu § 1970 občanského zákoníku právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, když k prodlení s úhradou nájemného došlo vždy po 1. 1. 2014. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány.

20. Žalovaná ani na výzvu soudu k vyjádření nijak nereagovala, nezpochybnila správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu nájemného na základě shora uvedené smlouvy o nájmu, ani nerozporovala skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. Žalovaná v řízení ani netvrdila a nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok žalobou vůči ní uplatněný je z hmotněprávního hlediska nedůvodný. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.300 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak byla přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby).