29 C 10/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 5 884,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 15. 7. 2008 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 554,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z této částky od 15. 7. 2008 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky 5 884,15 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku, neboť právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne 1. 10. 2007 uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovaná však peněžní prostředky nevrátila, souhrnný poplatek nezaplatila a právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, dne 1. 10. 2007 uzavřeli písemně smlouvu, jejích nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 8 320 Kč, a to v 40 týdenních splátkách po 533 Kč, přičemž první 7. dne od data uzavření smlouvy v hotovosti do rukou ujednané osoby. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalované bude použito (započteno) na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Zaplatila celkem 11 670 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně plnění žalované nepoužil (nezapočetl) řádně. Soud proto započetl toto plnění žalované znovu a řádně. Žalovaná pak ve skutečnosti nezaplatila pouze 1 330 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne 18. 12. 2020 smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky v určité částce, a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 2 písm. b) zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelském úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb.). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalované zaplatit souhrnný poplatek je však neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a obchází zákon (§ v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.). Souhrnný poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem) činí 8 320 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 13 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy souhrnný poplatek dosahoval 64 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána téměř 1 rok, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Zaplatila celkem 11 670 Kč. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení souhrnného poplatku nevzniklo, plnění žalované právní předchůdce žalobkyně nezapočetl řádně. Soud proto započetl plnění žalované znovu a řádně. Žalovaná pak nezaplatila pouze 1 330 Kč. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 330 Kč s úrokem z prodlení, a ve zbytku, tj. co do částky 4 554,15 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I., II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 23 % nároku, žalovaná pak tedy v rozsahu 77 % nároku. Soud by proto náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaná by tak měla právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.