29 C 107/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 28. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 763 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalované zaplacení částky 500 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalobci vzniklo ze zákona vůči žalované právo na zaplacení nákladů na přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla tovární značky Volkswagen registrační značka ponechaného dne 19. 9. 2020 na místě, kde to není povoleno, žalovaná však nezaplatila. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). Soud dospěl k následujícímu zjištění. Dne 19. 9. 2020 na ulici ulice v obec – část obce vozidlo žalované jako provozovatele – tovární značky Volkswagen registrační značka stálo na chodníku, kde to není povoleno. Strážník Městské policie obec použil technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Na to žalobce vynaložil náklady ve výši 500 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení nákladů. Žalovaná však nezaplatila. Žalovaná následně uznala tento dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit do 8 dnů hotově. Má se tak ze zákona za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaná ani netvrdila, že nevznikl nebo netrvá. Žalovaná ani tehdy nezaplatila. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Vozidlo žalované jako provozovatele stálo na chodníku, kde to není povoleno. Strážník Městské policie obec použil technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Na to žalobce vynaložil náklady ve výši 500 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení nákladů. Žalovaná však nezaplatila (§ 17a odst. 1 písm. d) ve spojení s odst 5 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii). Žalovaná následně uznala tento dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit ve lhůtě hotově. Má se tak ze zákona za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaná ani netvrdila, že nevznikl nebo netrvá. Žalovaná ani tehdy nezaplatila. Dostala se tím do prodlení s plněním. Žalobci tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, kdy nebyl v řízení zastoupen zástupcem, tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 151 odst. 3 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, hotové výdaje 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 763 Kč (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.