29 C 110/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. , hodnota, , v , číslo, . NP, v domě č. p. , hodnota, , který je součástí pozemku p. č. , hodnota, , vše v obci , adresa, , k. ú. , katastrální území, , a vyklizený jej odevzdat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 250 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované vyklizení bytu specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku a jeho odevzdání žalobkyni. Uvedla, že nabyla vlastnické právo k bytu č. , hodnota, , o velikosti , číslo, + KK, o výměře , číslo, m2, v , číslo, . NP, v budově č. p. , hodnota, , způsob využití – rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. , hodnota, , vše v obci , adresa, , k. ú. , katastrální území, (dále jen „byt“). Žalobkyně je jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely dne , datum, písemně nájemní smlouvu, že žalobkyně přenechá žalované byt k užívání k zajištění bytových potřeb na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, , a že žalovaná zaplatí nájemné. Dále si ve smlouvě ujednaly, že si mohou v písemném dodatku ke smlouvě ujednat prodloužení nájmu. K tvrzení žalované, že realitní kancelář zprostředkovala uzavření výše uvedené smlouvy, žalobkyně uvedla, že je to pravda. Uvedla, že při uzavření výše uvedené smlouvy bylo úmyslem žalobkyně ujednat nájem na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, , a žalovaná to věděla. Z textu smlouvy to jasně vyplývá. U nových nájemců žalobkyně uzavírá smlouvu na dobu určitou na 1 rok vždy. Žalovaná věděla, že jí žalobkyně nájem neprodloužila. Žalovaná také sama slíbila žalobkyni, že byt žalobkyni odevzdá dne , datum, . K tvrzení žalované, že si po uzavření smlouvy nahlásila trvalý pobyt na adrese bytu a že zaplatila 57 000 Kč na provizi realitní kanceláři, na kauci nájemného a na pořízení lednice apod. a že byla samoživitelka, má , číslo, děti, žalobkyně uvedla, že to nic nedokazuje. Dále uvedla, že žalobkyně a žalovaná si poté neujednaly prodloužení nájmu. Nájem bytu tak skončil dne , datum, . Žalovaná však ani v den, kdy slíbila, a ani v den skončení nájmu byt žalobkyni neodevzdala, když žalobkyně se dne , datum, osobně dostavila k bytu, žalovaná ji však neotevřela. Žalobkyně ji poté několikrát upomínala o odevzdání bytu, žalovaná jí sdělila, že byt neodevzdá. K tvrzení žalované, že žalobkyně „silně zanedbala revizi kotle v bytě“, proto podala na ni trestní oznámení, tedy na za ni jednajícího pana , jméno FO, , policie nic řádně nevyšetřila, proto podala na policistku, která měla tento případ na starosti, trestní oznámení, dále že žalobkyně jí „ukradla 16 500 Kč“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že dala žalobkyni nájemné, ta jí slíbila potvrzení, které jí pak nedala, proto podala na ni trestní oznámení, policie to však nešetřila, proto podala na policistku, která měla ten případ na starosti, trestní oznámení, že žalobkyně má „známosti s policií, je tam mezi nimi korupce“, že žalobkyně jí „ukradla listinu nájemní smlouvy“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že žalobkyně vstoupila bez jejího souhlasu do bytu a vzala si tu listinu, že žalobkyně jí od , měsíc, , rok, „dělá peklo na zemi“, že k bytu po , měsíc, , rok, žalobkyně „přestřihla účelově a schválně elektřinu“, proto si žalovaná musí pronajímat apartmán v ubytovně, aby tam mohla prát prádlo, že „je v bytě ucpané umyvadlo, plynový sporák silně vypíná, žalobkyně se o byt nestará“, že se „bojí se i sousedky paní , jméno FO, , která na ni útočí, neboť jsou s žalobkyní, tedy s za ni jednajícím panem , jméno FO, , známí“, tak k tomu žalobkyně uvedla, že to není pravda a že to je nevýznamné. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná až poté, co jí žalobkyně sdělila, že jí nájem bytu neprodlouží, začala tvrdit, že byl ujednán nájem na dobu delší, začala očerňovat žalobkyni a všechny kolem sebe, začala poukazovat na to, že proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, nájem na dobu určitou neujednala, proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, byt neodevzdá, a takto jednala účelově a zneužívala situace, děti žalované v bytě přitom ani nebydlely, přestože byt i po skončení nájmu užívala, neplatila za užívání ani za služby a plnění spojené s jeho užíváním, žalovaná také rušila v domě noční klid, zvala si do bytu návštěvy, které jsou velmi hlučné, opakovaně proto byla volána policie, byla odůvodněná obava, že návštěvy v bytě jsou pod vlivem návykových a omamných látek a ostatní nájemci v domě si stěžovali, vysmívala se žalobkyni prostřednictvím zástupce, že je samoživitelka, má děti, a proto je žalobkyně vůči ní bezmocná, byt jí neodevzdá a žádné finanční prostředky z ní žalobkyně nedostane, ať s ní žalobkyně nájem prodlouží, pak doplatí dlužné nájemné a služby spojené s užíváním. Žalobkyně dále uvedla, že žalobkyně jako vlastník bytu musí hradit poplatky a daně, musí hradit za žalovanou služby spojené s užíváním bytu, tedy elektřinu, plyn a vodu, a že tato situace trvá již několik měsíců.

2. Žalovaná žalobu navrhla zamítnout. K tvrzení žalobkyně o jejím vlastnictví bytu se nevyjádřila. K tvrzení žalobkyně, že žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu a co si v ní ujednaly, žalovaná uvedla, že je to pravda, ale že „sepsaly dlouhodobý pronájem“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že „jí realitní kancelář, která zprostředkovala uzavření výše uvedené smlouvy, tedy za ni jednající paní , jméno FO, , sdělila, že nebude problém s prodloužením nájmu, že není problém ten nájem pak prodloužit“. Uvedla, že v době uzavření smlouvy v textu smlouvy bylo, že „nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, “, i to, že „si mohou v písemném dodatku ke smlouvě ujednat prodloužení nájmu“. Uvedla, že následně si nahlásila trvalý pobyt na adrese bytu. Také „investovala 57 000 Kč“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že zaplatila provizi realitní kanceláři za zprostředkování, složila kauci na nájemné a pořídila lednici a pod. do bytu. A že byla samoživitelka, měla , číslo, děti. K tvrzení žalobkyně, že následně jí žalobkyně sdělila, že jí nájem neprodlouží, žalovaná uvedla, že je to pravda. K tvrzení žalobkyně, že žalovaná jí slíbila, že byt odevzdá dne , datum, , žalovaná uvedla, že „toto slíbila pod nátlakem“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že „žalobkyně, tedy pan , jméno FO, , k ní přišel do bytu, je pravdou, že to podepsala, ale proto, že byla v bytě sama, mohlo se něco stát“, nic dalšího nevysvětlila. K tvrzení žalobkyně, že byt dosud neodevzdala žalobkyni, žalovaná uvedla, že je to pravda. Dále uvedla, že žalobkyně „silně zanedbala revizi kotle v bytě“, proto podala na ni trestní oznámení, tedy na za ni jednajícího pana , jméno FO, , policie nic řádně nevyšetřila, proto podala na policistku, která měla tento případ na starosti, trestní oznámení, dále že žalobkyně jí „ukradla 16 500 Kč“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že dala žalobkyni nájemné, ta jí slíbila potvrzení, které jí pak nedala, proto podala na ni trestní oznámení, policie to však nešetřila, proto podala na policistku, která měla ten případ na starosti, trestní oznámení, že žalobkyně má „známosti s policií, je tam mezi nimi korupce“, dále že žalobkyně jí „ukradla listinu nájemní smlouvy“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že žalobkyně vstoupila bez jejího souhlasu do bytu a vzala si tu listinu, dále, že žalobkyně jí od , měsíc, , rok, „dělá peklo na zemi“, že k bytu po , měsíc, , rok, žalobkyně „přestřihla účelově a schválně elektřinu“, proto si žalovaná musí pronajímat apartmán v ubytovně, aby tam mohla prát prádlo, dále, že „je v bytě ucpané umyvadlo, plynový sporák silně vypíná, žalobkyně se o byt nestará“, že se „bojí se i sousedky paní , jméno FO, , která na ni útočí, neboť jsou s žalobkyní, tedy s za ni jednajícím panem , jméno FO, , známí“. K tvrzení žalobkyně, že žalovaná až poté, co jí žalobkyně sdělila, že jí nájem bytu neprodlouží, začala tvrdit, že nebyl ujednán nájem na dobu určitou, ale na dobu delší nebo neurčitou, začala očerňovat žalobkyni a všechny kolem sebe, začala poukazovat na to, že proto, že je samoživitelka s dvěma dětmi, nájem na dobu určitou neujednala, proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, byt neodevzdá, a takto jednala účelově a zneužívala situace, děti žalované v bytě přitom ani nebydlely, přestože byt i po skončení nájmu užívala, neplatila za užívání ani za služby a plnění spojené s jeho užíváním, žalovaná také rušila v domě noční klid, zvala si do bytu návštěvy, které jsou velmi hlučné, opakovaně proto byla volána policie, byla odůvodněná obava, že návštěvy v bytě jsou pod vlivem návykových a omamných látek a ostatní nájemci v domě si stěžovali, vysmívala se žalobkyni prostřednictvím zástupce, že je samoživitelka, má děti, a proto je žalobkyně vůči ní bezmocná, byt jí neodevzdá a žádné finanční prostředky z ní žalobkyně nedostane, ať s ní žalobkyně nájem prodlouží, pak doplatí dlužné nájemné a služby spojené s užíváním, tak k tomu žalovaná uvedla, že to není pravda. Dále uvedla, že je samoživitelka, má , číslo, děti. V současné době je ve partnerském vztahu s mužem, s nímž očekává narození dalšího dítěte, je ve vysokém stupni těhotenství. Dosud pracovala, má příjem. Dosud musela mít a má tedy pronajat apartmán v ubytovně. , Anonymizováno, děti u ní bydlí polovinu týdne, zbytek týdne je má v péči a bydlí u svého otce. Až pokud jí bude prodloužen nájem bytu nebo poskytnut náhradní byt, doplatí dlužnou úhradu za užívání bytu a služby spojené s užíváním bytu a bude následně platit řádně.

3. Z informace o pozemku z , datum, , ze které se podávalo, co bylo zapsáno v katastru nemovitostí, soud měl za prokázáno, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytu v budově č. p. , hodnota, , způsob využití – rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. , hodnota, , vše v obci , adresa, , k. ú. , katastrální území, (dále stále jen „byt“).

4. Ze shodných tvrzení účastníků, že a kdo zprostředkoval smlouvu, a tedy že realitní kancelář, tedy osoba za ní jednající, mohla sdělit žalované, že „nebude problém s prodloužením nájmu, že není problém ten nájem pak prodloužit“, i když nebylo zjištěno, že skutečně sdělila, ze shodných tvrzení účastníků, že a kdy žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu a co si v ní ujednali, kromě ujednání o době nájmu, v tomto tvrzení se rozcházeli, ze smlouvy o nájmu ze dne , datum, , ze které vyplynulo, že text smlouvy, co se týká konkrétně ujednání o době nájmu, zněl „nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, “ a bezprostředně následovalo „Smluvní strany se mohou v písemném dodatku k této smlouvě dohodnout na prodloužení nájmu“, z e-mailu z , datum, , ze kterého vyplynulo, že žalobkyně, za ní jednající pan , jméno FO, , sdělila e-mailem žalované, že, tak jak již jí opakovaně sdělila, nájem bytu dle smlouvy jí prodloužit nechce, tento prodloužen nebude a že je třeba se dohodnout na konkrétním dni odevzdání bytu, a zopakovala, že ke skončení nájmu dojde k , datum, , z potvrzení z , datum, , ze kterého vyplynulo, že sama žalovaná ještě před , datum, písemně slíbila žalobkyni, že jí byt odevzdá dne , datum, ve , číslo, hodin a že dlužné nájemné zaplatí ve splátkách dle splátkového kalendáře, kdy žalovaná netvrdila takové skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že k tomu byla přinucena hrozbou násilí vyvolávajícího v ní důvodnou obavu, pouze tvrdila, že „to podepisovala v bytě sama, v , číslo, patře, tam by jí nepomohl nikdo“, nic dalšího, z kopie fotografie, SMS komunikace z mobilního telefonu z , datum, . až , datum, , ze kterých vyplynulo, že i po zahájení řízení žalovaná sdělovala žalobkyni prostřednictvím zástupce, že má za to, že byl ujednán nájem na dobu delší nebo neurčitou, neboť jí realitní kancelář, která zprostředkovala uzavření smlouvy, sdělila, že nebude problém s prodloužením nájmu, tento nebude problém prodloužit, a že již na realitní kancelář podala trestní oznámení, a s těmito důkazy bylo v souladu a potvrzovalo je i chování žalované po zahájení řízení při jednání soudu, kdy, když jí soud předložil k nahlédnutí text smlouvy, sama potvrdila, že v době uzavření smlouvy v jejím textu bylo, že „nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, “ a že „si mohou v písemném dodatku ke smlouvě ujednat prodloužení nájmu“, jen uvedla, že ale realitní kancelář jí sdělila, že nebude problém s prodloužením nájmu, že nebude problém ten nájem prodloužit, a tyto výše uvedené důkazy nevyvrátili, a ani nezpochybnili, kopie občanského průkazu, ze které vyplynulo, že po uzavření smlouvy si žalovaná změnila svůj trvalý pobyt v evidenci obyvatel na adresu bytu, vlastně shodná tvrzení účastníků, že v době uzavření smlouvy žalovaná byla tzv. samoživitelka, měla , číslo, nezletilé děti, a shodné tvrzení účastníků a kopie fotografií, že v době uzavření smlouvy žalovaná vynaložila nižší desítky tisíc na provizi realitní kanceláři, na kauci na nájemné a na pořízení lednice a pod. do bytu, když tyto skutečnosti jsou sice pravdivé, ale bez dalšího nic o tom, že žalobkyně a žalovaná si ve smlouvě, v rozporu s jejím textem, neujednaly nájem na dobu určitou 1 roku, ale nájem na dobu delší nebo na dobu neurčitou, nevypovídají, tak z těchto soud měl za prokázáno, že na základě zprostředkování realitní kanceláře žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce dne , datum, uzavřely písemně smlouvu, že žalobkyně přenechá žalované byt k užívání k zajištění bytových potřeb na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, , a že žalovaná zaplatí nájemné a služby a plnění související s užíváním. , právnická osoba, si ve smlouvě ujednaly, že si mohou v písemném dodatku ke smlouvě ujednat prodloužení nájmu. Dle výkladu bylo úmyslem žalobkyně ujednat nájem na dobu určitou 1 roku (a to od , datum, do , datum, ) a takový úmysl byl žalované jako druhé straně smlouvy znám, když soud přihlédl k tomu, že uzavření smlouvy sice možná předcházelo, že realitní kancelář zprostředkovávající smlouvu sdělila žalované, že „nebude problém s prodloužením nájmu, že není problém ten nájem pak prodloužit“, sdělení se ale evidentně týkalo prodloužení smlouvy, ne doby nájmu, smlouvu navíc uzavřely žalobkyně a žalovaná, sdělení realitní kanceláře tedy nelze přičítat žalobkyni, dále text uzavřené smlouvy zněl jasně, že nájem se ujednává na dobu určitou 1 roku (od , datum, do , datum, ), a že strany smlouvy se mohou v písemném dodatku k této smlouvě ujednat prodloužení nájmu, to, že v době uzavření byla žalovaná samoživitelkou se , číslo, dětmi a že následně si evidovala trvalý pobyt na adrese bytu, složila provizi na zprostředkování smlouvy, složila kauci na nájemné a pořídila si některé zařízení do bytu, bez dalšího o tom, že si neujednali nájem na dobu určitou 1 roku, ale na dobu delší nebo na dobu neurčitou, nic nevypovídalo, a když žalobkyně před uplynutím doby nájmu sdělila žalované, že nájem ze smlouvy neprodlouží a že je třeba se dohodnout na konkrétním čase odevzdání bytu, tak sama žalovaná reagovala tak, že slíbila, že byt odevzdá a v jaký přesně čas, navíc i poté v průběhu řízení žalovaná při vysvětlení svých tvrzení jednala a chovala se tak, že to nasvědčovalo tomu, že věděla, že si ujednaly ve smlouvě nájem na dobu určitou 1 roku, jen se možná spolehla na sdělení realitní kanceláře, spíše ale, když jí žalobkyně nájem neprodloužila, s cílem ponechat si byt k užívání „začala používat svou osobní situaci k tomu, že si vykládá právo po svém a bere tak právo do svých rukou“.

5. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyně „silně zanedbala revizi kotle v bytě“, proto podala na ni trestní oznámení, tedy na za ni jednajícího pana , jméno FO, , policie nic řádně nevyšetřila, proto podala na policistku, která měla tento případ na starosti, trestní oznámení, dále že žalobkyně jí „ukradla 16 500 Kč“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že dala žalobkyni nájemné, ta jí slíbila potvrzení, které jí pak nedala, proto podala na ni trestní oznámení, policie to však nešetřila, proto podala na policistku, která měla ten případ na starosti, trestní oznámení, že žalobkyně má „známosti s policií, je tam mezi nimi korupce“, že žalobkyně jí „ukradla listinu nájemní smlouvy“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že žalobkyně vstoupila bez jejího souhlasu do bytu a vzala si tu listinu, že žalobkyně jí od , měsíc, , rok, „dělá peklo na zemi“, že k bytu po , měsíc, , rok, žalobkyně „přestřihla účelově a schválně elektřinu“, proto si žalovaná musí pronajímat apartmán v ubytovně, aby tam mohla prát prádlo, že „je v bytě ucpané umyvadlo, plynový sporák silně vypíná, žalobkyně se o byt nestará“, že se „bojí se i sousedky paní , jméno FO, , která na ni útočí, neboť jsou s žalobkyní, tedy s za ni jednajícím panem , jméno FO, , známí“, tak ať již jsou tyto skutečnosti pravda, či nikoli, jsou nevýznamné. Totiž, tyto skutečnosti, ať již jsou pravdivé, či ne, nemění, ve smyslu, že nemohou nic změnit, na tom, že doba nájmu uplynula a nájemce je povinen proto byt odevzdat zpět pronajímateli. Soud se tak těmito skutečnostmi a v rámci zjištění nezabýval, bylo by to nadbytečné.

6. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná až poté, co jí žalobkyně sdělila, že jí nájem bytu neprodlouží, začala tvrdit, že nebyl ujednán nájem na dobu určitou, ale na dobu delší nebo neurčitou, začala očerňovat žalobkyni a všechny kolem sebe, začala poukazovat na to, že proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, nájem na dobu určitou neujednala, proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, byt neodevzdá, a takto jednala účelově a zneužívala situace, děti žalované v bytě přitom ani nebydlely, přestože byt i po skončení nájmu užívala, neplatila za užívání ani za služby a plnění spojené s jeho užíváním, žalovaná také rušila v domě noční klid, zvala si do bytu návštěvy, které jsou velmi hlučné, opakovaně proto byla volána policie, byla odůvodněná obava, že návštěvy v bytě jsou pod vlivem návykových a omamných látek a ostatní nájemci v domě si stěžovali, vysmívala se žalobkyni prostřednictvím zástupce, že je samoživitelka, má děti, a proto je žalobkyně vůči ní bezmocná, byt jí neodevzdá a žádné finanční prostředky z ní žalobkyně nedostane, ať s ní žalobkyně nájem prodlouží, pak doplatí dlužné nájemné a služby spojené s užíváním, že žalobkyně dále uvedla, že žalobkyně jako vlastník bytu musí hradit poplatky a daně, musí hradit za žalovanou služby spojené s užíváním bytu, tedy elektřinu, plyn a vodu, a že tato situace trvá již několik měsíců, tak tak ať již jsou tyto skutečnosti pravda, či nikoli, jsou nevýznamné. Totiž, tyto skutečnosti, ať již jsou pravdivé, či ne, nemění, ve smyslu, že nemohou nic změnit, na tom, že doba nájmu uplynula a nájemce je povinen proto byt odevzdat zpět pronajímateli. Soud se tak těmito skutečnostmi z tohoto pohledu v rámci zjištění nezabýval, bylo by to nadbytečné.

7. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že dosud nebyl byt odevzdán žalobkyni, soud měl za prokázáno, že v den skončení nájmu, to je z , datum, , až dosud žalovaná byt nevyklidila, neodevzdala žalobkyni.

8. Z vlastně shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že žalovaná byla a je takzvaně samoživitelka, má , číslo, nezletilé děti, o které pečuje, tedy s ní bydlí cca polovinu týdne, příjem z kopie fotografie z neuvedeného data, kde je vidět náhled na jednu místnost, zřejmě v bytě, která je uklizená, standardně vybavená, čistá, z těhotenské průkazky, ze které se podává, že žalovaná očekává narození dalšího dítěte, je v , hodnota, měsíci těhotenství, sama uvedl, že otec očekávaného dítěte se o ni stará, že má ještě v užívání apartmán v ubytovně, naproti tomu z kopie fotografií z neuvedeného dne, na kterých bylo vidět, že žalobkyně byla a je zaměstnána, že měla a má tedy tomu odpovídající příjem, z SMS komunikace z , datum, až , datum, a z , datum, , ze které se podávalo, že žalovaná opakovaně, až výsměšně sděluje žalobkyni prostřednictvím zástupce, že žádá, nechť je jí prodloužen nájem bytu, že z ní jako samoživitelky se , číslo, dětmi „nic nedostanou“, a i z toho, co po zahájení řízení při jednání soudu vyplynulo, že žalovaná má za to a chová se podle toho, že již jen z důvodu, že je matka samoživitelka s , číslo, dětmi, má právo na prodloužení nájmu nebo náhradní byt, a nakonec i ze shodných tvrzení účastníků, již výše uvedené SMS komunikace a poštovní poukázky, které potvrdily, že žalovaná od skončení nájmu až dosud, tj. , číslo, měsíců, žalobkyni za užívání bytu a služby spojené s užíváním neplatí, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaná je sice tzv. samoživitelka, má , číslo, děti, očekává narození , číslo, , ale na druhou stranu pracuje, má příjem, partner a otec očekávaného dítěte se o ni stará, může jí tak pomoci nalézt jiné bydlení, má nyní zajištěno ubytování v ubytovně, a nelze přehlédnout, že žalovaná neplatí dlouhodobě za užívání bytu a služby spojené s užíváním žalobkyni ničeho a žalobkyně tak nemůže mít dlouhodobě očekávaný příjem ze svého majetku, musí také nést náklady na služby spojené s užíváním bytu za žalovanou, tedy že skutečnosti tu jsou, ale nejsou takové povahy a intenzity, že by z nich vyplývalo, že žalobkyně vykonávala své právo na odevzdání bytu v rozporu s poctivostí, tedy nějak toto své právo zjevně zneužila. Naopak spíše z toho vyplývá, že žalovaná své situace tzv. samoživitelky s dětmi zneužívá, když „si vykládá právo po svém a bere tak právo do svých rukou“. Není proto na místě žalobkyni její právo dle žaloby, tedy právo na odevzdání bytu, jí nyní odepřít. A na základě stejných zjištění uvedených výše zároveň není na místě ani to, aby byla žalované povinnost dle žaloby, tedy povinnost odevzdat byt, uložena v delší lhůtě.

9. Důkazy – kopie fotografie na č. l. 33, kopie fotografie na č. l. 34, kopie fotografie na č. l. 35, kopie fotografie na č. l. 36, kopie fotografie na č. l. 37, kopie ústřižku na č. l. 38, SMS komunikace na č. l. 39, kopie fotografie na č. l. 45, celý přehled k faktuře za elektřinu na č. l. 55, faktura a přílohy na č. l. 56-57, faktura na č. l. 63, odpor na č. l. 70 a kopie fotografie elektroměru na č. l. 76 soud zamítl, neboť tyto označila žalovaná a žalobkyně ke skutečnostem, které jsou uvedeny ve zjištění výše, a které byly nevýznamné. Tedy provedení důkazů by bylo již nadbytečné.

10. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

11. Dle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Dle § 556 odst. 1 věta prvá o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

12. Dle § 603 o. z. práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

13. Dle § 2292 věta první o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí.

14. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. Soud právně posoudil, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k bytu. Na základě zprostředkování realitní kanceláře žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce dne , datum, uzavřely písemně nájemní smlouvu, že žalobkyně přenechá žalované byt k užívání k zajištění bytových potřeb na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, , a že žalovaná zaplatí nájemné a služby a plnění související s užíváním. Dále si ve smlouvě ujednaly, že si mohou v písemném dodatku ke smlouvě ujednat prodloužení nájmu (§ 2201 ve spojení s § 2235 odst. 1 o. z.). Tvrzení žalované dle obsahu, že si ujednali ve smlouvě nájem na dobu delší nebo neurčitou, soud nepřisvědčil. Dle výkladu bylo úmyslem žalobkyně ujednat nájem na dobu určitou, a to od , datum, do , datum, , a takový úmysl byl žalované jako druhé straně smlouvy znám, když soud přihlédl k tomu, že uzavření smlouvy sice možná předcházelo, že realitní kancelář zprostředkovávající smlouvu sdělila žalované, že „nebude problém s prodloužením nájmu, že není problém ten nájem pak prodloužit“, sdělení se ale evidentně týkalo prodloužení smlouvy, ne doby nájmu, smlouvu navíc uzavřely žalobkyně a žalovaná, sdělení realitní kanceláře tedy nelze přičítat žalobkyni, dále text uzavřené smlouvy zněl jasně, že nájem se ujednává na dobu určitou 1 roku (od , datum, do , datum, ), a že strany smlouvy se mohou v písemném dodatku k této smlouvě ujednat prodloužení nájmu, to, že v době uzavření byla žalovaná samoživitelkou se , číslo, dětmi a že následně si evidovala trvalý pobyt na adrese bytu, složila provizi na zprostředkování smlouvy, složila kauci na nájemné a pořídila si některé zařízení do bytu, bez dalšího o tom, že si neujednali nájem na dobu určitou 1 roku, ale na dobu delší nebo na dobu neurčitou, nic nevypovídalo, a když žalobkyně před uplynutím doby nájmu sdělila žalované, že nájem ze smlouvy neprodlouží a že je třeba se dohodnout na konkrétním čase odevzdání bytu, tak sama žalovaná reagovala tak, že slíbila, že byt odevzdá a v jaký přesně čas, navíc i poté v průběhu řízení žalovaná při vysvětlení svých tvrzení jednala a chovala se tak, že to nasvědčovalo tomu, že věděla, že si ujednali ve smlouvě nájem na dobu určitou 1 roku, jen se možná spolehla na sdělení realitní kanceláře, spíše ale, když jí žalobkyně nájem neprodloužila, s cílem ponechat si byt k užívání „začala používat svou osobní situaci k tomu, že si vykládá právo po svém a bere tak právo do svých rukou“ (§ 555 odst. 1 ve spojení s § 556 odst. 1 a 2 o. z.). Pokud žalovaná tvrdila, že žalobkyně „silně zanedbala revizi kotle v bytě“, proto podala na ni trestní oznámení, tedy na za ni jednajícího pana , jméno FO, , policie nic řádně nevyšetřila, proto podala na policistku, která měla tento případ na starosti, trestní oznámení, dále že žalobkyně jí „ukradla 16 500 Kč“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že dala žalobkyni nájemné, ta jí slíbila potvrzení, které jí pak nedala, proto podala na ni trestní oznámení, policie to však nešetřila, proto podala na policistku, která měla ten případ na starosti, trestní oznámení, že žalobkyně má „známosti s policií, je tam mezi nimi korupce“, že žalobkyně jí „ukradla listinu nájemní smlouvy“, kdy vysvětlila, že tím má na mysli, že žalobkyně vstoupila bez jejího souhlasu do bytu a vzala si tu listinu, že žalobkyně jí od , měsíc, , rok, „dělá peklo na zemi“, že k bytu po , měsíc, , rok, žalobkyně „přestřihla účelově a schválně elektřinu“, proto si žalovaná musí pronajímat apartmán v ubytovně, aby tam mohla prát prádlo, že „je v bytě ucpané umyvadlo, plynový sporák silně vypíná, žalobkyně se o byt nestará“, že se „bojí se i sousedky paní , jméno FO, , která na ni útočí, neboť jsou s žalobkyní, tedy s za ni jednajícím panem , jméno FO, , známí“, tak těmito tvrzeními se soud ani nezabýval, když ať již jsou tyto skutečnosti pravda, či nikoli, jsou nevýznamné. Totiž, tyto skutečnosti, ať již jsou pravdivé, či ne, nemění, ve smyslu, že nemohou nic změnit, na tom, že doba nájmu uplynula a nájemce je povinen proto byt odevzdat zpět pronajímateli. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná až poté, co jí žalobkyně sdělila, že jí nájem bytu neprodlouží, začala tvrdit, že nebyl ujednán nájem na dobu určitou, ale na dobu delší nebo neurčitou, začala očerňovat žalobkyni a všechny kolem sebe, začala poukazovat na to, že proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, nájem na dobu určitou neujednala, proto, že je samoživitelka s , číslo, dětmi, byt neodevzdá, a takto jednala účelově a zneužívala situace, děti žalované v bytě přitom ani nebydlely, přestože byt i po skončení nájmu užívala, neplatila za užívání ani za služby a plnění spojené s jeho užíváním, žalovaná také rušila v domě noční klid, zvala si do bytu návštěvy, které jsou velmi hlučné, opakovaně proto byla volána policie, byla odůvodněná obava, že návštěvy v bytě jsou pod vlivem návykových a omamných látek a ostatní nájemci v domě si stěžovali, vysmívala se žalobkyni prostřednictvím zástupce, že je samoživitelka, má děti, a proto je žalobkyně vůči ní bezmocná, byt jí neodevzdá a žádné finanční prostředky z ní žalobkyně nedostane, ať s ní žalobkyně nájem prodlouží, pak doplatí dlužné nájemné a služby spojené s užíváním, že žalobkyně dále uvedla, že žalobkyně jako vlastník bytu musí hradit poplatky a daně, musí hradit za žalovanou služby spojené s užíváním bytu, tedy elektřinu, plyn a vodu, a že tato situace trvá již několik měsíců, tak těmito tvrzeními se soud ani nezabýval, kdy ať již jsou tyto skutečnosti pravda, či nikoli, jsou nevýznamné. Totiž, tyto skutečnosti, ať již jsou pravdivé, či ne, nemění, ve smyslu, že nemohou nic změnit, na tom, že doba nájmu uplynula a nájemce je povinen proto byt odevzdat zpět pronajímateli. Dále soud právně posoudil, že doba nájmu uplynula. Žalobkyni tak ke dni skončení nájmu vzniklo právo na odevzdání bytu vůči žalované (§ 603 ve spojení s § 2292 věta první o. z.). V den skončení nájmu, to je z , datum, , a až dosud, žalovaná byt neodevzdala žalobkyni. Soud dále tvrzení žalované dle obsahu, že by žalobkyně vykonávala své právo na vyklizení v rozporu s poctivostí, tedy nějak toto své právo zjevně zneužila, nepřisvědčil. Žalovaná je sice tzv. samoživitelka, má , číslo, děti, očekává narození , číslo, , ale na druhou stranu pracuje, má příjem, partner a otec očekávaného dítěte se o ni stará, může jí tak pomoci nalézt jiné bydlení, má nyní zajištěno ubytování v ubytovně, a nelze přehlédnout, že žalovaná neplatí dlouhodobě za užívání bytu a služby spojené s užíváním žalobkyni ničeho a žalobkyně tak nemůže mít dlouhodobě očekávaný příjem ze svého majetku, musí nést náklady na služby spojené s užíváním bytu za žalovanou, a nejde tak o takové skutečnosti, tedy takové povahy či intenzity, že by žalobkyně vykonávala své právo na vyklizení v rozporu s poctivostí, tedy nějak toto své právo zjevně zneužila. Naopak spíše z toho vyplývá, že žalovaná své situace tzv. samoživitelky s dětmi zneužívá, když „si vykládá právo po svém a bere tak právo do svých rukou“. Není proto na místě žalobkyni právo dle žaloby, tedy právo na odevzdání bytu vůči žalované, jí nyní odepřít (§ 8 a contrario o. z.). A zároveň na základě stejného výše uvedeného závěru není třeba ani žalované povinnost dle žaloby, tedy povinnost odevzdat byt žalobkyni, uložit v delší lhůtě (§ 160 a contrario o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna vyklidit byt a vyklizený jej odevzdat žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I).

16. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni tak vzniklo právo také na náhradu nákladů řízení. Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek .5 000 Kč, odměny za zastupování advokátem 6 750 Kč za 5 úkonů právní služby, z toho 4 po 1 500 Kč, 1 po 750 Kč dle § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 1 500 Kč za 5 úkony po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 250 Kč (výrok II.).