29 C 143/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 199 378 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % ročně z této částky od17. 4. 2024 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 169 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 199 378 Kč od 27. 1. 2024 do 16. 4. 2024 a z částky 169 378 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 942 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 199 378 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně jako držitelka licence na distribuci elektřiny zajišťovala spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňovala distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídila toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Byla uzavřena s obchodníkem s elektřinou smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Objekt v odběrném místě byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , právnická osoba, jako vlastník objektu na základě smlouvy pronajala žalovanému objekt. Žalovaný jej dále se souhlasem vlastníka pronajal , právnická osoba, . na dobu od , datum, do , datum, . Od , datum, objekt využíval žalovaný jako , Anonymizováno, . Dne , datum, došlo k ukončení výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa. Ke dni ukončení byl zjištěn stav na měřícím zařízení 61 157 kWh (vysoký tarif), na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, nedošlo tak k odpojení odběrného místa a nebylo tak demontováno měřící zařízení. Žalobkyně dne , datum, provedla kontrolu odběrného místa, kdy zjistila odběr elektřiny, na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, tento sdělil, že elektřinu odebírá žalovaný, žalovaný sdělil, že jej zpřístupní v náhradním termínu, žalobkyně odpojila odběrné místo, nebylo demontováno měřící zařízení. Žalobkyně dne , datum, provedla kontrolu odběrného místa, na výzvu bylo zpřístupněno měřící zařízení žalovaným prostřednictvím jeho , Anonymizováno, , byl zjištěn stav na měřícím zařízení 88 882 kWh (vysoký tarif), žalobkyně provedla demontáž měřícího zařízení. Žalovaný proto v období od , datum, do , datum, na odběrném místě odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy, tedy neoprávněně, čímž způsobil žalobkyni škodu ve výši celkem 199 378 Kč. Škoda sestávala ze škody neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 152 200,93 Kč (včetně daně) a z tzv. oprávněných nákladů ve výši 12 574 Kč (bez daně). Škodu neoprávněným odběrem elektřiny žalobkyně zjistila na základě změření odběru elektřiny na odběrném místě na měřícím zařízení, a to z rozdílu mezi stavem měřícího zařízení na uvedeném odběrném místě ke dni ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, – stav 61 157 kWh a stavem měřícího zařízení ke dni odpojení odběrného místa dne , datum, – stav 88 882 kWh. Tzv. oprávněné náklady zjistila zjištěním vynaložení nákladů na práci pracovníka energetické kontroly podle ceníku (2 hodiny) – 2 840 Kč, administrativního paušálu dle ceníku – 600 Kč, za práci kontrolorů na místě – zbytek. Konkrétně žalobkyně provedla výpočet výše náhrady škody takto: 27,725 MWh (množství elektřiny) x 5 439,72 Kč (cena elektřiny stanovená na základě vyhlášky č. 359/2020 Sb., rozhodnutí Energetického regulačního č. 14/2022 a rozhodnutí , právnická osoba, .) + 3,43 (operátor trhu) x 3,584 (doba trvání/v měsících) + 164,00 (platba za příkon) x 3,584 (doba trvání/v měsících) + 27,725 MWh (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 12 574,00 Kč (tzv. oprávněné náklady) + 34 602,73 Kč (21 % DPH z částky 164 774,93 Kč) = 199 378,00 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení fakturou ze dne , datum, , která došla žalovanému. Žalobkyně vyzvala žalovaného i před podáním žaloby u soudu. V reakci na tuto výzvu žalovaný navrhl dohodu, že bude dluh dle žaloby splácet ve splátkách ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně souhlasila s podmínkou, že zaplatí úrok z prodlení. Žalovaný návrh nepřijal. Žalovaný poté, již po zahájení řízení, dne , datum, zaplatil na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč, zbytek nezaplatil. Žalobkyně má za to, že tím, že žalovaný na dluh částečně plnil, uznal i zbytek dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po zahájení řízení, dříve než bylo zahájeno jednání, žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 17. 4. 2024 do zaplacení s tím, že žalovaný po zahájení řízení dne 16. 7. 2024 zaplatil na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč. Soud proto byl povinen bez dalšího v tomto rozsahu řízení zastavit. Soud proto rozhodl, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje (§ 96 odst. 1–4 o. s. ř.) (výrok I.).

4. Z činnosti soudu, kdy v mnoha jiných řízeních se žalobkyně proti jiným žalovaným domáhá zaplacení náhrady škody neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy, vyplynulo, že žalobkyně je držitelem licence na distribuci elektřiny na v ní uvedeném území, soud měl za prokázáno, že žalobkyně má licenci na distribuci elektřiny na území, ve kterém se nachází i níže uvedené odběrné místo, zajišťovala spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňovala distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídila toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.

5. Z e-mailu z , datum, , , datum, a , datum, , které potvrdily, že poté, co zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu před podáním žaloby u soudu, zástupce žalovaného prostřednictvím emailu sdělil, že dluh dle žaloby neuznává, nicméně, s ohledem na předcházení soudnímu sporu z opatrnosti navrhuje, že dlužnou částku dle žaloby zaplatí, a to ve splátkách ve výši 30 000 Kč, první , datum, , když není schopen celou částku uhradit, na to zástupce žalobkyně prostřednictvím e-mailu odpověděl, že by souhlasil s dohodou, se splátkami i s termíny splátek, ale že trvá na zaplacení úroku z prodlení, na to zástupce žalovaného sdělil, že za účelem dohody se mohou setkat další týden, dále ze Stavu účtu: , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., ze kterého vyplynulo, že v interním elektronickém systému žalobkyně týkajícího se plnění jejích zákazníků bylo zaevidováno, že žalovaný pomocí své , Anonymizováno, dne , datum, zaplatil na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč, tak z těchto důkazů soud měl za prokázáno, že žalovaný splnil dluh dle žaloby zčásti a z okolností lze usoudit, že tímto plněním uznal i zbytek tohoto dluhu, když na výzvu žalobkyně před podáním žaloby žalovaný sdělil žalobkyni, že dluh dle žaloby neuznává, nicméně navrhl, že dlužnou částku dle žaloby zaplatí, a to ve splátkách, když není schopen celou částku uhradit, dohodu neuzavřel, ale poté zaplatil žalobkyni částku v době, kdy navrhl, že zaplatí první splátku, a ve výši, ve které navrhl první splátku. Musí se pak mít za to ze zákona, tedy i soud měl za to, že dluh dle žaloby v době uznání trval. Soud tak neměl důvod se dále zabývat zjištěním, zda dluh dle žaloby skutečně vznikl.

6. Pokud by někdo neměl za to, že z okolností uvedených výše šlo usoudit, že výše uvedeným plněním žalovaný uznal i zbytek dluhu, tak ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa z , datum, , který potvrdil, že v minulosti byla uzavřena s obchodníkem s elektřinou smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa , adresa, (dále stále jen „odběrné místo“), ke dni jejího ukončení byly zjištěny údaje odběru na měřícím zařízení (ve vysokém tarifu) 61 157 kWh, žalobkyně dne , datum, provedla kontrolu na odběrném místě, chtěla provést demontáž měřícího zařízení, toto však nebylo přístupné, proto vyzvala dosavadního jí evidovaného odběratele – , právnická osoba, k zpřístupnění, tato jí sdělila, že s tím již dlouho nemají nic společného, předala kontakt na žalovaného, žalovaný žalobkyni sdělil telefonicky, že jej zpřístupní, ale požádal o nový termín, odběrné místo bylo pod napětím, žalobkyně odpojila odběrné místo a kontrola byla bez dalšího ukončena, dále ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa z , datum, , který potvrdil, že žalobkyně následně dne , datum, provedla další kontrolu na odběrném místě, žalovaný se však nedostavil, sdělil telefonicky, že jej zpřístupní, ale požádal o další nový termín, tedy měřící zařízení zůstalo nepřístupné, žalobkyně kontrolu bez dalšího ukončila, a poté provedla dne , datum, opět kontrolu na odběrném místě, žalovaný se opět nedostavil, zpřístupnil jej ale pomocí své , Anonymizováno, , která odemkla objekt přineseným klíčem, žalobkyně zjistila údaje na měřicím zařízení (ve vysokém tarifu) 88 882 kWh a demontovala měřící zařízení, instalovala kontrolní měřící zařízení, žalovaný sdělil telefonicky, že škoda má být účtována jiné osobě – , právnická osoba, a že žalovaný pomocí , Anonymizováno, protokol nepodepíše, žalobkyně bez dalšího kontrolu ukončila, z kopií fotografií, na kterých bylo vidět, že v době, kdy žalobkyně provedla výše uvedené kontroly na odběrném místě, objekt, kde bylo odběrné místo, byla , Anonymizováno, , odběrné místo bylo pod napětím, tedy docházelo v něm k odběru elektřiny, z e-mailu z , datum, , ze kterého vyplynulo, že na výzvu žalobkyně vlastník objektu, kde se nacházelo odběrné místo, sdělil žalobkyni, že objekt je , Anonymizováno, , nyní je uzavřená, funguje jako , Anonymizováno, , objekt má na základě smlouvy pronajat žalovaný, platí dle faktury nájemné a předložil listiny – nájemní smlouvu a fakturu, z nájemní smlouvy z , datum, , včetně předávacího protokolu – přílohy č. , hodnota, , ze kterých vyplynulo, že vlastník objektu na základě smlouvy pronajal objekt, kde se nachází odběrné místo, žalovanému, vlastník objektu vystavuje faktury na nájemné žalovanému, např. za , měsíc, , rok, , žalovaný jej následně na základě smlouvy podnajal , Anonymizováno, na dobu do , datum, , kdy tyto důkazy podpořil důkaz – Datové prostředí na , datum, , ze kterého se podávalo, že v interním elektronickém systému žalobkyně týkajícího se uzavírání smluv k daným odběrným místům s obchodníkem s elektřinou následně po předmětné době neoprávněného odběru elektřiny tvrzeného žalobkyní došlo s obchodníkem s elektřinou k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa právě žalovaným, kdy všechny tyto důkazy zastřešily již výše uvedené důkazy – e-mail z , datum, , , datum, a z , datum, , které potvrdily, že po zaslání výzvy před podáním žaloby navrhoval dohodu, že dlužnou částku dle žaloby bude splácet právě žalovaný, a nakonec část dluhu zaplatil právě žalovaný, tak z těchto důkazů soud měl za prokázáno, že v předmětném období dle žaloby, tj. od , datum, do , datum, , na odběrném místě odebíral elektřinu žalovaný, aniž měl uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, když v minulosti s obchodníkem s elektřinou smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa byla uzavřena, na odběrném místě se nacházel objekt, vlastník tohoto objektu na základě smlouvy pronajal tento objekt žalovanému, žalovaný jej dále se souhlasem vlastníka podnajal třetí osobě, podnájem ale uplynutím ujednané doby nájmu skončil a objekt tak využíval opět žalovaný, došlo k ukončení výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa, ke dni ukončení byl zjištěn stav odběru na měřícím zařízení, na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, nedošlo tak k odpojení odběrného místa a nebylo tak demontováno měřící zařízení, žalobkyně provedla kontrolu odběrného místa, kdy zjistila odběr elektřiny, na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, tento sdělil, že elektřinu odebírá žalovaný, žalovaný sdělil, že zpřístupní v náhradním termínu, žalobkyně odpojila odběrné místo, nebylo však demontováno měřící zařízení, žalobkyně provedla kontrolu odběrného místa, na výzvu bylo zpřístupněno měřící zařízení žalovaným prostřednictvím jeho , Anonymizováno, , kdy byl zjištěn stav na měřícím zařízení vyšší než v době ukončení výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalobkyně provedla demontáž měřícího zařízení, následně po předmětné době neoprávněného odběru elektřiny tvrzeného žalobkyní došlo s obchodníkem s elektřinou k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa právě žalovaným a před podáním žaloby právě žalovaný navrhoval žalobkyni dohodu, že dlužnou částku dle žaloby bude splácet a nakonec část také zaplatil.

7. Z již výše uvedených důkazů – zápisů o provedené kontrole odběrného místa z , datum, a , datum, , ze kterých vyplynulo, že v minulosti ke dni, kdy byla ukončena smlouva a sdružených službách dodávky elektřiny do doběrného místa a byly zjištěny údaje odběru na měřícím zařízení (ve vysokém tarifu) 61 157 kWh, a ke dni , datum, , kdy žalobkyně provedla kontrolu na odběrném místě a zjistila údaje odběru na měřícím zařízení (ve vysokém tarifu) 88 882 kWh, ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN z neuvedeného data a stanovení výše oprávněných nákladů z neuvedeného data, ze kterých vyplynulo, jak bylo žalobkyní při zjištění požadované výše celkové škody postupováno, z čeho sestávala a jaký byl výpočet vedoucí k výsledku o její výši, kdy tyto důkazy byly v souladu, soud měl za prokázáno, že tím, že žalovaný ve výše uvedeném období na odběrném místě odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy, způsobil žalobkyni škodu ve výši celkem 199 378 Kč. Škoda sestávala ze škody neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 152 200,93 Kč (včetně daně) a z tzv. oprávněných nákladů ve výši 12 574 Kč (bez daně). Škoda neoprávněným odběrem elektřiny byla zjištěna na základě změření odběru elektřiny na odběrném místě na měřícím zařízení, a to z rozdílu mezi stavem měřícího zařízení na uvedeném odběrném místě ke dni ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dne , datum, – stav 61 157 kWh a stavem měřícího zařízení ke dni odpojení odběrného místa dne , datum, – stav 88 882 kWh. Tzv. oprávněné náklady zjistila zjištěním vynaložení nákladů na práci pracovníka energetické kontroly podle ceníku (2 hodiny) – 2840 Kč, administrativního paušálu dle ceníku – 600 Kč, za práci kontrolorů na místě – zbytek. Konkrétně výpočet výše náhrady škody vypadal tak, že: 27,725 MWh (množství elektřiny) x 5 439,72 Kč (cena elektřiny stanovená na základě vyhlášky č. 359/2020 Sb., rozhodnutí Energetického regulačního č. 14/2022 a rozhodnutí , právnická osoba, .) + 3,43 (operátor trhu) x 3,584 (doba trvání/v měsících) + 164,00 (platba za příkon) x 3,584 (doba trvání/v měsících) + 27,725 MWh (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 12 574,00 Kč (tzv. oprávněné náklady) + 34 602,73 Kč (21 % DPH z částky 164 774,93 Kč) = 199 378,00 Kč.

8. Z faktury ze dne , datum, , ze které se podávalo, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu znějící na náhradu škody ve výši 199 378,00 Kč, kde uvedla splatnost , datum, , a tato došla prostřednictvím , Anonymizováno, žalovanému ještě před splatností, z obsahu spisu, ze kterého vyplynulo, že žalovaný tuto náhradu ke dni zahájení řízení nezaplatil, z již výše uvedených důkazů – e-mailu a Stavu účtu: , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., ze kterých vyplynulo, že žalovaný zaplatil po zahájení řízení na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč, tak z těchto důkazů soud měl za prokázáno, že žalovaný po zahájení řízení zaplatil na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč, zbytek nezaplatil.

9. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

10. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Dle odst. 3 věta první a třetí při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

12. Soud právně posoudil, že žalobkyně jako držitel licenci na distribuci elektřiny na území, ve kterém se nachází i níže uvedené odběrné místo, zajišťovala spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňovala distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídila toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Dále soud dospěl k závěru, že žalovaný splnil dluh dle žaloby zčásti a z okolností lze usoudit, že tímto plněním uznal i zbytek dluhu, když na výzvu žalobkyně před podáním žaloby žalovaný sdělil žalobkyni, že dluh dle žaloby neuznává, nicméně navrhl, že dlužnou částku dle žaloby zaplatí, a to ve splátkách, když není schopen celou částku uhradit, dohodu neuzavřel, ale poté zaplatil žalobkyni částku v době, kdy navrhl, že zaplatí první splátku, a ve výši, ve které navrhl první splátku. Musí se pak mít za to ze zákona, tedy i soud měl za to, že dluh dle žaloby v době uznání trval. Soud tak neměl důvod se dále zabývat tím, zda dluh dle žaloby skutečně vznikl (§ 2054 odst. 2 ve spojení s § 2053 o. z.). Pokud by někdo neměl za to, že z okolností uvedených výše šlo usoudit, že tímto plněním uznal i zbytek dluhu, tak soud dospěl k závěru, že v předmětném období dle žaloby na odběrném místě odebíral elektřinu žalovaný, aniž měl uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, když v minulosti s obchodníkem s elektřinou smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa byla uzavřena, na odběrném místě se nacházel objekt, vlastník tohoto objektu na základě smlouvy pronajal tento objekt žalovanému, žalovaný jej dále se souhlasem vlastníka podnajal třetí osobě, podnájem ale uplynutím ujednané doby nájmu skončil a objekt tak využíval opět žalovaný, došlo k ukončení výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa, ke dni ukončení byl zjištěn stav odběru na měřícím zařízení, na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, nedošlo tak k odpojení odběrného místa a nebylo tak demontováno měřící zařízení, žalobkyně provedla kontrolu odběrného místa, kdy zjistila odběr elektřiny, na výzvu nebylo vlastníkem objektu zpřístupněno měřící zařízení, tento sdělil, že elektřinu odebírá žalovaný, žalovaný sdělil, že jej zpřístupní v náhradním termínu, žalobkyně odpojila odběrné místo, nebylo však demontováno měřící zařízení, žalobkyně opět provedla kontrolu odběrného místa, na výzvu bylo zpřístupněno žalovaným prostřednictvím jeho , Anonymizováno, , byl zjištěn stav na měřícím zařízení vyšší než v době ukončení výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalobkyně provedla demontáž měřícího zařízení, následně po předmětné době neoprávněného odběru elektřiny tvrzeného žalobkyní došlo s obchodníkem s elektřinou k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa právě žalovaným a před podáním žaloby právě žalovaný navrhoval žalobkyni dohodu, že dluh dle žaloby bude splácet a nakonec část také zaplatil. Tím, že žalovaný v předmětném období na odběrném místě odebral elektřinu bez uzavřené smlouvy, tj. neoprávněně, způsobil žalobkyni škodu ve výši celkem 199 378 Kč. Škoda sestávala ze škody neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 152 200,93 Kč (včetně daně) a z tzv. oprávněných nákladů ve výši 12 574 Kč (bez daně). Škoda neoprávněným odběrem elektřiny byla zjištěna na základě změření odběru elektřiny na odběrném místě na měřícím zařízení, a to z rozdílu mezi stavem měřícího zařízení na uvedeném odběrném místě ke dni ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a stavem měřícího zařízení ke dni odpojení odběrného místa. Tzv. oprávněné náklady zjistila zjištěním vynaložení nákladů na práci pracovníka energetické kontroly podle ceníku (2 hodiny) – 2840 Kč, administrativního paušálu dle ceníku – 600 Kč, za práci kontrolorů na místě – zbytek. Konkrétně výpočet výše náhrady škody vypadá tak, jak je uvedeno ve zjištění výše (§ 51 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Žalovaný po zahájení řízení zaplatil na dluh dle žaloby částku 30 000 Kč, zbytek nezaplatil. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalovanému také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto, ve zbývajícím rozsahu po zastavení řízení v částečném rozsahu, rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 169 378 Kč s úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.).

13. Žalobkyně nezavinila, že zastavení muselo být zastaveno, když po zahájení řízení žalovaný v částečném rozsahu plnil na dluh dle žaloby, a ve zbývajícím rozsahu žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni tak vzniklo také právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 7 976 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 43 100 Kč za 5 úkonů, z toho 3 po 9 100 Kč, 2 po 7 900 Kč dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 61 942 Kč (výrok III.).