29 C 157/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zrušení rozhodčího nálezu

I. Žaloba, že rozhodčí nález rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], sídlem [adresa], [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] se zrušuje, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 29. 7. 2020 domáhala proti žalované, že rozhodčí nález specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku, se zrušuje. Uvedla, že rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], se sídlem [adresa], [obec], rozhodl rozhodčím nálezem sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ rozhodčí nález“), kterým byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 104 223,50 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodčího nálezu do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález došel žalobkyni. Dále uvedla, že má však za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, když žalovaná jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce totiž ujednaly dne [datum] smlouvu (dále jen„ nájemní smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání na dobu určitou motorové vozidlo – nákladní automobil tovární značky [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] (tzv. operativní leasing), a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a v textu smlouvy byla rozhodčí doložka, při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, však žalobkyně jednala jako spotřebitel, když její jednatel byl fyzická osoba, a bylo možno tak žalobkyni vnímat jako spotřebitele, resp. jednala jako podnikatel mimo podnikatelskou činnost, když její podnikatelskou činností není činnost související s provozem automobilu, resp. ve smlouvě uvedeného typu automobilu. V rozhodčím řízení žalobkyně také vznesla námitku nedostatku pravomoci zakládající se na neexistenci rozhodčí smlouvy z těchto důvodů při prvním úkonu v řízení ve věci samé. Dále uvedla, že má také za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, když při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, žalobkyně nebyla řádně poučena o následcích ujednané rozhodčí doložky, nesouhlasila s ní, fakticky byla donucena podepsat ji jako smlouvu adhezní, když nebyl dostatečně prostor k jednání, její jednatel neovládal český jazyk natolik, aby pochopil, co je to rozhodčí doložka, a to bylo žalovanou zneužito tak, že žalobkyně ani nevěděla, že když podepisuje nájemní smlouvu, podepisuje i rozhodčí doložku. V rozhodčím řízení žalobkyně také vznesla námitku nedostatku pravomoci zakládající se na neplatnosti rozhodčí smlouvy z těchto důvodů při prvním úkonu v řízení ve věci samé. Dále uvedla, že má také za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť žalobkyni jako straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, když po uzavření nájemní smlouvy žalobkyně dopisem ze dne 26. 3. 2020 požádala žalovanou o obnovení jednání o nájemní smlouvě, chtěla úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy. Žalovaná e-mailem ze dne 27. 3. 2020 přislíbila žalobkyni jednání. K dohodě však nedošlo. Žalobkyně proto podala žalobu u soudu proti žalované ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z. Žalovaná podala rozhodčí žalobu rozhodci proti žalobkyni ve věci o plnění z nájemní smlouvy. Přestože v průběhu rozhodčího řízení žalobkyně podala rozhodci rozhodčí žalobu ve věci o úpravu práv a povinností ve smyslu § 1765 o. z., respektive v průběhu rozhodčího řízení informovala rozhodce, že podala žalobu u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., doložila to a navrhla rozhodčí řízení přerušit do doby rozhodnutí v tom jiném řízení u soudu, tak rozhodce řízení nepřerušil a rozhodl rozhodčím nálezem. V tom jiném řízení u soudu bylo řízení zastaveno, žalobkyně podala odvolání, rozhodnutí však nabylo právní moci. Poté žalobkyně podala k témuž rozhodci rozhodčí žalobu o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. K tvrzení žalobkyně, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, když při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, žalobkyně jednala jako spotřebitel, když její jednatel byl fyzická osoba a bylo možno tak žalobkyni vnímat jako spotřebitele, resp. jednala jako podnikatel mimo podnikatelskou činnost, když její podnikatelskou činností není činnost související s provozem automobilu, resp. ve smlouvě uvedeného typu automobilu, žalovaná uvedla, že to není pravdou, v jiném již výše uvedeném řízení u soudu žalobkyně tvrdila opak a že žaloba v tomto řízení o zrušení rozhodčího nálezu je bezpředmětná, a v dalším jiném řízení u exekutora exekutor sepsal v majetku podnikání žalobkyně právě takový typ automobilu, který byl uveden v nájemní smlouvě, z toho tak lze usuzovat, že žalobkyně běžně podniká tak, že využívá tento typ automobilu. K tvrzení žalobkyně, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, když při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, žalobkyně nebyla řádně poučena o následcích ujednané rozhodčí doložky, nesouhlasila s ní, fakticky byla donucena podepsat ji jako smlouvu adhezní, když nebyl dostatečně prostor k jednání, její jednatel neovládal český jazyk natolik, aby pochopil, co je to rozhodčí doložka, a to bylo žalovanou zneužito tak, že žalobkyně ani nevěděla, že když podepisuje nájemní smlouvu, podepisuje i rozhodčí doložku, žalovaná uvedla, že to není pravdou, její jednatel komunikoval nejen s žalovanou, ale i s právním zástupcem žalované v českém jazyce, a to bez vad. Z rozhodčího nálezu soud měl za prokázáno, že rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], se sídlem [adresa], [obec] rozhodl rozhodčím nálezem sp. zn. [anonymizováno][číslo] ze dne [datum] (dále stále jen„ rozhodčí nález“), že žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 104 223,50 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodčího nálezu do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Z připojeného spisu Městského soudu v Brně [spisová značka] (tj. spisu rozhodčího řízení uloženého u soudu), z něj z doručenky datové zprávy, soud měl za prokázáno, že rozhodčí nález došel žalované dne 15. 7. 2020 a nabyl tak tohoto dne právní moci. Z nájemní smlouvy, ze které vyplynulo, že žalovaná jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce ujednaly písemně smlouvu ze dne [datum], kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalované do užívání na dobu určitou motorové vozidlo – nákladní automobil tovární značky [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [číslo] (tzv. operativní leasing), a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a v ní rozhodčí doložku (v čl. 10), že: Smluvní strany se dle zákona č. 216/1994 Sb. výslovně dohodly na tom, že veškeré majetkové spory z této smlouvy, jakož i spory, které by v budoucnu vznikly z právního vztahu založeného touto smlouvou, s výjimkou sporu vzniklých s exekucí a sporu vyvolaných insolvenčním řízením, pokud nebudou vyřešeny vzájemnou dohodou, je oprávněn rozhodovat jako rozhodce: [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], advokát evidovaný Českou advokátní komorou pod [číslo] s místem výkonu [adresa] [obec]. Rozhodce určený touto rozhodčí doložkou bude spory rozhodovat bez ústního jednání, pouze na základě písemných materiálů předložených stranami. Nebude-li však rozhodce písemné materiály považovat za dostačující, je oprávněn nařídit ústní jednání. Rozhodčí řízení se bude konat dle právního řádu České republiky a bude uplatněna zásah spravedlnosti. Rozhodčí nález nemusí být odůvodněn. To platí i v případě, je-li na návrh kterékoli ze stran vyřešen spor v průběhu rozhodčího řízení uzavřením smíru ve formě rozhodčího nálezu. Náklady rozhodčího řízení tvoří: a) poplatek za rozhodčí řízení činí 4 % z hodnoty předmětu sporu, nejméně však 5 000 Kč plus DPH dle zákonné právní úpravy. Poplatek představuje odměnu rozhodce, b) zvláštní náklady vzniklé projednáváním a rozhodováním sporu v rozhodčím řízení. Při rozhodování o náhradě nákladů rozhodčího řízení budou přiměřené použita příslušná ustanovení občanského soudního řádu. Rozhodčí nález nabývá dnem doručení právní moci a je vykonatelný. Nestanoví-li tato doložky jinak, platí zákon č. 216/1994 Sb. Otázky rozhodčího řízení touto rozhodčí doložkou nevymezené a tímto zákonem neupravené je oprávněn rozhodnout určený rozhodce sám, dále z výpisů z obchodního rejstříku ze dne [datum] a online nahlédnutí soudu do registru ekonomických subjektů, ze kterých vyplynulo, že v době uzavření výše uvedené nájemní smlouvy měla žalobkyně zapsán v obchodním rejstříku předmět svého podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona z online nahlédnutí do registru ekonomických subjektů, že šlo o zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, přípravné dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, příprava vypracování technických návrhů grafické a kresličské práce, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, návrhářská, dezignerská, aranžerská činnost a modeling, služby v oblasti administrativní správy a služby organizační a hospodářské povahy, poskytování technických služeb, výroba, obchod a služby jinde nezařazené, jejím jednatelem byl [jméno] [příjmení], bytem [anonymizováno] [země], naopak žalovaná měla zapsán předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, dále z již výše uvedené nájemní smlouvy, ze které dále vyplynulo, že v jejím úvodu žalobkyně jako nájemce výslovně deklarovala, že je právnickou osobou podnikající, která v rámci své podnikatelské činnosti využívá vozidla jako je vozidlo uvedené ve smlouvě, že bude vozidlo užívat v rámci svého předmětu podnikání zapsaného v živnostenském rejstříku, že podniká v oblasti zvuku a techniky, vozidlo bude využíváno na převoz zvukové techniky a všech náležitých věcí s tím spojených, dále z e-mailu ze dne 26. 3. 2020, ze dne 27. 3. 2020 a dopisu ze dne 27. 3. 2020, ze kterých vyplynulo, že jednatel, který jednal za žalobkyni v době uzavření smlouvy, komunikoval s žalovanou a i s právním zástupcem žalované e-mailem v českém jazyce, a to bez vad, tak z těchto neměl soud za prokázáno, když žalobkyně, ač vyzvána a poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., neunesla břemeno důkazní, že při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, žalobkyně jednala jako spotřebitel anebo jako podnikatel mimo podnikatelskou činnost. To z žádných důkazů označených žalobkyní ani z obsahu spisu nevyplynulo. Naopak z nich vyplynulo, že žalobkyně nejednala, ve smyslu že ani nemohla jednat, jako spotřebitel, když je právnická osoba a tato nemůže jednat jako spotřebitel již z definice, a spíše vyplynulo, že jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, když žalobkyně toto výslovně deklarovala ve smlouvě, a dále spíše vyplynulo, že pokud jednala žalobkyně jako podnikatel při podnikatelské činnosti, věděla nebo měla vědět, co je to rozhodčí doložka, jaké vyvolává následky, že s návrhem smlouvy se má řádně seznámit a až pokud s ním souhlasí, jej přijmout a podepsat, a také vyplynulo, že její jednatel ovládal český jazyk slovem i písmem dostatečně. Tedy soud neměl za prokázáno, když žalobkyně, ač vyzvána a poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., neunesla břemeno důkazní, že rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu anebo že rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná. Z připojeného spisu uvedeného níže soud měl za prokázáno, že v rozhodčím řízení žalobkyně vznesla námitku nedostatku pravomoci zakládající se na neexistenci anebo neplatnosti rozhodčí smlouvy z výše uvedených důvodů při prvním úkonu v řízení ve věci samé. Z dopisu ze dne 27. 3. 2020, e-mailu ze dne 27. 3. 2020 a z 30. 3. 2020, ze kterých vyplynulo, že po uzavření nájemní smlouvy žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k obnovení jednání o nájemní smlouvě, kdy žádala o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy z důvodu její tíživé ekonomické situace s ohledem na aktuální krizový stav v [země] v důsledku pandemie koronaviru, ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, o čem jednaly a že se na tom nedohodly, soud měl za prokázáno, že po uzavření nájemní smlouvy žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k obnovení jednání o nájemní smlouvě, k dohodě však nedošlo. Z podání žalobkyně u [název soudu] ze dne [datum] včetně odeslané zprávy, ze kterých vyplynul průběh jiného řízení u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., tj. že žalobkyně podala žalobu u soudu dne [datum], tj. ještě v době před zahájením rozhodčího řízení, ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., z připojeného spisu Městského soudu v Brně [spisová značka] (spis rozhodčího řízení uložený u soudu), ze kterého vyplynul průběh rozhodčího řízení, tj. že žalovaná podala rozhodčí žalobu dne [datum] u rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], se sídlem [adresa], [obec], proti žalobkyni ve věci o zaplacení částky 104 223,50 Kč s úrokem z prodlení, kdy uvedla, že uzavřely nájemní smlouvu ze dne [datum] a rozhodčí doložku v ní, žalobkyně plnila dle smlouvy, žalovaná však neplnila dle smlouvy, když nezaplatila nájemné. Žalovaná předložila rozhodci důkazy – nájemní smlouvu a další. Rozhodce písemně přijal funkci. Vyzval žalovanou k zaplacení poplatku. Následně rozhodce usnesením ze dne [datum] vyzval žalobkyni, aby se ve lhůtě písemně vyjádřila ve věci samé, aby uvedla ve vyjádření, zda nárok uznává, popřípadě pokud jej zcela neuzná, vylíčila rozhodující skutečnosti ve věci samé, označila důkazy a připojila je. Žalobkyně se vyjádřila ve věci podáním ze dne 18. 6. 2020, kde namítla nedostatek pravomoci rozhodce z důvodu, že nebylo možno uzavřít rozhodčí smlouvu anebo je neplatná, uvedla, že před zahájením rozhodčího řízení podala žalobu u soudu o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z. a navrhla z tohoto důvodu rozhodčí řízení přerušit do rozhodnutí v tomto jiném řízení u soudu. Rozhodce usnesením ze dne [datum] vyzval žalovanou, nechť se popřípadě ve lhůtě vyjádří k vyjádření žalobkyně. Žalovaná se podáním ze 7. 7. 2020 vyjádřila k vyjádření žalobkyně, kdy setrvala na svých tvrzeních ve věci samé. Rozhodce to zaslal žalobkyni. Následně rozhodce bez dalšího rozhodl rozhodčím nálezem sp. zn.[anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], tj. ještě v době, kdy trvalo výše uvedené jiné řízení u soudu, kterým uložil žalobkyni povinnost dle rozhodčí žaloby. Rozhodčí nález odůvodnil. V odůvodnění výslovně uvedl, že rozhodčí doložka byla uzavřena a je platná, že zjistil, že byla uzavřena nájemní smlouva, žalovaná splnila svou povinnost ze smlouvy, žalobkyně nikoli, že byl podán u soudu návrh na úpravu práv a povinností z výše uvedené nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., a že zjistil, že žaloba je odůvodněná. Rozhodčí nález došel žalobkyni a nabyl právní moci. Dále z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], v něm z usnesení ze dne [datum], ze kterého vyplynul další průběh již výše uvedeného jiného řízení u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., že v tomto jiném řízení u soudu soud rozhodl dne [datum], tj. v době již po skončení rozhodčího řízení, tak, že řízení zastavil, žalobkyně podala dne 13. 8. 2020 odvolání, rozhodnutí nabylo právní moci, tak z těchto soud měl za prokázáno, že až po skončení rozhodčího řízení bylo rozhodnuto v jiném řízení před soudem, že řízení o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy se zastavuje, z podání ze dne 26. 8. 2020 včetně odeslané zprávy, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně podala rozhodčí žalobu dne [datum], tj. v době již po skončení rozhodčího řízení, již výše uvedenému rozhodci ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., tj. v době již po skončení výše uvedeného jiného řízení u soudu o takovéto věci, ale také již po skončení výše uvedeného rozhodčího řízení, soud neměl za prokázáno, když žalobkyně, ač vyzvána a poučena dle § 118a o. s. ř., neunesla břemeno důkazní, že v průběhu rozhodčího řízení žalobkyně podala rozhodci rozhodčí žalobu ve věci o úpravu práv a povinností ve smyslu § 1765 o. z., respektive informovala rozhodce, že podala žalobu u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., doložila to a navrhla rozhodčí řízení přerušit do doby rozhodnutí v tom jiném řízení u soudu, rozhodce však řízení nepřerušil a rozhodl rozhodčím nálezem. To, že žalobkyně v průběhu rozhodčího řízení podala rozhodčí žalobu rozhodci ve věci o úpravu práv a povinností ze nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z. z žádných důkazů označených žalobkyní ani z obsahu spisu nevyplynulo. To, že respektive v průběhu rozhodčího řízení žalobkyně informovala rozhodce, že podala žalobu u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., doložila to a navrhla rozhodčí řízení přerušit do doby rozhodnutí v tom jiném řízení u soudu, rozhodce však řízení nepřerušil a rozhodl rozhodčím nálezem, sice vyplynulo, ale nebylo možno z toho bez dalšího dovodit, že žalobkyni tím nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat. Pokud ještě před zahájení rozhodčího řízení tento nárok ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z. žalobkyně uplatnila u soudu, po zahájení rozhodčího řízení to sdělila rozhodci a navrhla přerušení řízení do rozhodnutí soudu, rozhodce nebyl povinen řízení přerušit, mohl tuto otázku, resp. nárok posoudit sám, a rozhodnout bez dalšího ve věci o plnění z nájemní smlouvy. I z odůvodnění rozhodčího nálezu vyplývá, že tuto otázku, resp. nárok uvažoval, respektive z něho nevyplývá a ani z jiných důkazů či obsahu spisu, že by ji vůbec neuvažoval. Dle § 31 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčí nálezů (dále jen„ zákon o rozhodčím řízení“), soud na návrh, kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat. Soud právně posoudil, že rozhodce rozhodl rozhodčím nálezem, kterým byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 104 223,50 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodčího nálezu do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález došel žalobkyni. Žalobkyně podala žalobu v tomto řízení do 3 měsíců od doručení rozhodčího nálezu jí. Vzhledem k tomu že tak byla naplněna podmínka dle zákona pro to, aby soud mohl projednat a rozhodnout věc samu, nebylo třeba rozhodnout, že žaloba se již z tohoto důvodu zamítá (§ 32 odst. 1 a contrario zákona o rozhodčím řízení). Soud tak přistoupil k projednání a rozhodnutí ve věci samé. Tvrzení žalobkyně, že má však za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť rozhodčí nález byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, když žalovaná jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce ujednaly nájemní smlouvu, a rozhodčí doložku v ní, při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, však žalobkyně jednala jako spotřebitel, když její jednatel byl fyzická osoba a bylo možno tak žalobkyni vnímat jako spotřebitele, resp. jednala jako podnikatel mimo podnikatelskou činnost, když její podnikatelskou činností není činnost související s provozem automobilu, resp. ve smlouvě uvedeného typu automobilu, takto soud neměl za prokázáno. Soud tak dospěl k závěru, že tento důvod není dán. Proto z tohoto důvodu nebylo na místě rozhodnout, že rozhodčí nález se zrušuje (§ 31 odst. a) a contrario zákona o rozhodčím řízení). Tvrzení žalobkyně, že má za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, když při uzavření nájemní smlouvy, tedy i rozhodčí doložky v ní, žalobkyně nebyla řádně poučena o následcích ujednané rozhodčí doložky, nesouhlasila s ní, fakticky byla donucena podepsat ji jako smlouvu adhezní, když nebyl dostatečně prostor k jednání, její jednatel neovládal český jazyk natolik, aby pochopil, co je to rozhodčí doložka, a to bylo žalovanou zneužito tak, že žalobkyně ani nevěděla, že když podepisuje nájemní smlouvu, podepisuje i rozhodčí doložku, takto soud neměl za prokázáno. Soud tak dospěl k závěru, že ani tento důvod není dán. Proto ani z tohoto důvodu nebylo na místě rozhodnout, že rozhodčí nález se zrušuje (§ 31 odst. b) a contrario zákona o rozhodčím řízení). Soud jen doplňuje, že před zvážením těchto výše uvedených dvou důvodů zvážil před jejich posouzením, že v rozhodčím řízení žalobkyně vznesla dle zákona námitku nedostatku pravomoci zakládající se na neexistenci rozhodčí smlouvy z těchto důvodů při prvním úkonu v řízení ve věci samé (§ 15 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení). Tvrzení žalobkyně, že má za to, že je třeba rozhodčí nález zrušit, neboť žalobkyni jako straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, když v průběhu rozhodčího řízení žalobkyně podala rozhodci rozhodčí žalobu ve věci o úpravu práv a povinností ve smyslu § 1765 o. z., respektive informovala rozhodce, že podala žalobu u soudu ve věci o úpravu práv a povinností z nájemní smlouvy ve smyslu § 1765 o. z., doložila to a navrhla rozhodčí řízení přerušit do doby rozhodnutí v tom jiném řízení u soudu, rozhodce však rozhodčí řízení nepřerušil a rozhodl rozhodčím nálezem, takto soud neměl za prokázáno. Soud tak dospěl k závěru, že ani tento důvod není dán. Proto ani z tohoto důvodu nebylo na místě rozhodnout, že rozhodčí nález se zrušuje (§ 31 odst. e) a contrario zákona o rozhodčím řízení). Soud proto rozhodl, že žaloba, že rozhodčí nález se zrušuje, se zamítá tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: odměnu za zastupování advokátem ve výši 7 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 890 Kč (výrok II.).