29 C 175/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 25. 5. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 15. 5. 2024 do 24. 5. 2025, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 16 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaná sdělila, jaké jsou její výdaje, právní předchůdce žalobkyně je ověřil, sama žalobkyně výslovně uvedla, že k nim ale nic blíže tvrdit nebude a důkazy k nim nedisponuje. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek , Anonymizováno, a SMS smlouvu o úvěru, ve znění dodatku č. , hodnota, a 3 ke smlouvě, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky nakonec ve výši 16 000 Kč, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů, tj. do , datum, . Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně přenechal ve výši 16 000 Kč. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Dlužná částka tak činila celkem 16 000 Kč s příslušenstvím, sestávající z jistiny 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 15. 5. 2024 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky dle žaloby výzvou z 18. 12. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, a došla žalované.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Z obsahu spisu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když co se týká konkrétně porovnání příjmů a výdajů, žalovaná možná sdělila, jaké jsou její výdaje, právní předchůdce žalobkyně je však neověřil, sama žalobkyně výslovně uvedla, že k nim nic blíže tvrdit nebude a důkazy k nim nedisponuje.Dále z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy, obchodních podmínek , právnická osoba, pro poskytování úvěrů, dodatku č. , hodnota, , 2 a 3 smlouvy soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek , Anonymizováno, a SMS smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů, tj. do , datum, . Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Dále si strany ujednaly postupně dodatky ke smlouvě, kterými si ujednaly změnu smlouvy, že právní předchůdce žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky nakonec ve výši celkem 16 000 Kč, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v již ujednané lhůtě. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně přenechal ve výši 16 000 Kč. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci neplnila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalované vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované.Z předžalobní výzvy k úhradě, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 18. 12. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalované třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne , datum, . Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala ve výši 16 000 Kč a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 0 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 16 000 Kč.Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaná nic ke svým poměrům netvrdila, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalované byla 5 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaná mohla mít k dispozici volné peněžní prostředky cca maximálně 3 000 měsíčně). Žalovaná jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátila. Dostala se tím do prodlení se splněním. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila.Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy a oznámení o postoupení soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že tedy ani logicky nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet, když právní předchůdce žalobkyně postupoval tak, jak je popsáno ve výše uvedeném zjištění soudu (v souladu s přechodným ustanovením dle § 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované prostředky v ujednané výši, aby jich užila podle libosti, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v ujednané splatnosti (§ 2390 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci nezaplatila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, jak je uvedeno v právním posouzení výše, tak jestliže tak učinil, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalované proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalované (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla vyzvána k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne , datum, . Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tento je čerpal v plné ujednané výši a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 0 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 16 000 Kč. Doba přiměřená možnostem žalované pro vrácení tak byla 5 měsíců. Žalovaná ji však nevrátila. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že se tak žalovaná dostala do prodlení se splněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně poté uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do zbývajícího úroku z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I a II).Žalobkyně měla ve věci plný úspěch Žalobkyni tak vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto celkové náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč (výrok III).