29 C 188/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o tom, že výpověď nájmu bytu je neoprávněná

I. Určuje se, že výpověď nájemní smlouvy, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem byl nájem bytu v k. ú. , katastrální území, , obci , obec, , daná žalovaným žalobkyni, ze dne , datum, , není oprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 848 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobu podanou u podepsaného soudu domáhala proti žalovanému, že výpověď nájmu jednotky č. , hodnota, , způsob využití byt, vymezené v pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je budova č. p. , hodnota, , způsob využití rodinný dům, vše v obci , adresa, a k. ú. , adresa, (dále jen „byt“), specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku, je neoprávněná. Uvedla, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne , datum, písemně nájemní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal dát žalobkyni do užívání byt za účelem bytových potřeb na dobu určitou, a to do , datum, , a žalobkyně se zavázala platit nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně a plnění spojené s užíváním bytu a služby (dále jen „služby“) zálohou ve výši 5 000 Kč měsíčně, popřípadě nedoplatkem dle vyúčtování záloh, obě splatné měsíčně dopředu, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce. Následně ujednali dne , datum, dodatek ke smlouvě, kterým si ujednali, že žalovaný se zavazuje dát do užívání byt na dobu delší, a to do , datum, , že žalobkyně se zavazuje platit služby zálohou ve výši 7 000 Kč měsíčně. Dále si ujednali dne , datum, další dodatek ke smlouvě, kterým si ujednali, že žalobkyně se zavazuje platit nájemné a služby 1 x za 3 měsíce. A dále si ujednali dne , datum, další dodatek ke smlouvě, kterým si ujednali, že žalovaný se zavazuje dát do užívání byt na dobu delší, a to do , datum, , a že žalobkyně se zavazuje platit to nájemné a služby 1 x za 3 měsíce se splatností nejpozději poslední den v měsíci uplynulého kalendářního období. Žalovaný dal žalobkyni výpověď nájmu bytu ze dne , datum, , která došla žalobkyni prostřednictvím e-mailu téhož dne. Ve výpovědi uvedl, že vypovídá nájem bytu, že důvod je: „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“, že výpovědní doba je 3 měsíce, a poučil žalobkyni, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla. Skutečnosti, které žalovaný uvedl ve výpovědi jako důvod výpovědi, ale nejsou pravdivé, žádný důvod výpovědi žalovanému nesvědčil. Žalobkyně se dostala pouze do prodlení se zaplacením nájemného a služeb za období 3 měsíců, tj. 2. kvartál, roku 2025 ve výši celkem 111 000 Kč, které byly splatné do 30. 6. 2025. Zaplatila je ale 3. 7. 2025, tj. dostala se do prodlení trvajícím 3 dny. Žalobkyně má za to, že toto v žádném případě nepředstavovalo hrubé porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce vyplývající z nájmu. Žalovaný prostřednictvím zástupce dne , datum, vyzval žalobkyni k předání bytu. Na to žalobkyně sdělila žalovanému, že s výpovědí nájmu bytu nesouhlasí a že z bytu se vystěhovat nehodlá. Žalobkyně následně prostřednictvím zástupce dne , datum, e-mailem sdělila žalovanému návrh na dohodu. Na to žalovaný však dne 27. 8. 2025 sdělil, že dohodnout se nehodlá. Žalobkyně tak má za to, že výpověď je neoprávněná. Žalobkyni tak nezbylo, než se domáhat toho ve lhůtě žalobou u soudu.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. K tvrzení žalobkyně ohledně uzavření nájemní smlouvy, jejího obsahu, uzavření dodatků ke smlouvě, jejich obsahu, uvedl to stejné. K tvrzení žalobkyně ohledně výpovědi, jejího obsahu a že a kdy došla žalobkyni se nevyjádřil, kromě toho, že pokud ve výpovědi uvedl, že důvod je: „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“, měl tím na mysli nejen opakovaná prodlení, ale i nutnost opakovaných urgencí a nejistotu žalovaného jako pronajímatele ohledně řádného plnění žalobkyní. K tvrzení žalobkyně ohledně skutečností uvedených ve výpovědi, ze kterých měl vyplynout důvod výpovědi, uvedl, že má za to, že tyto byly pravdivé, k opakovanému prodlení žalobkyně se zaplacením nájemného a služeb došlo, a také byl žalovaný nucen opakovaně urgovat a řešit nejistotu ohledně řádného zaplacení nájemného a služeb, když žalobkyně se dostala do prodlení s úhradou nájemného a služeb za období 3 měsíců, tj. 2. kvartál, roku 2025, neboť byly splatné do 30. 6. 2025. Zaplatila je 3. 7. 2025. Tedy prodlení trvalo 3 dny. Ale šlo o prodlení s významnou částkou nájemného a služeb, tedy za celý kvartál roku, a prodlení tak zvyšovalo dopad na pronajímatele a tím intenzitu porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce, blíže neuvedl. Dále upozornil, že i po zahájení tohoto řízení se žalobkyně ocitla v prodlení se zaplacením nájemného a služeb, a to za 4. kvartál roku 2025, které byly splatné do 31. 12. 2025. Tyto až po urgenci zaplatila více než po měsíci. A dále se ocitla v prodlení se zaplacením částky 60 000 Kč, ke které se zavázala v dodatku ke smlouvě. V případě žalobkyně tak jde o dlouhodobou nedisciplinovanost při plnění základních povinností nájemce, nikoliv o jednorázový exces. Žalovaný tak má za to, že výpověď je oprávněná.

3. Z nájemní smlouvy, ze které vyplynulo, kdo uzavřel smlouvu a jakého obsahu, soud měl za prokázáno, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou se žalovaný zavázal dát žalobkyni do užívání byt za účelem bytových potřeb na dobu určitou 18 měsíců, a to do , datum, , a žalobkyně se zavázala platit nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně a služby zálohou ve výši 5 000 Kč měsíčně, popřípadě nedoplatkem dle vyúčtování, splatné měsíčně dopředu, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce.

4. Z dodatku ke smlouvě z , datum, , z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě z , datum, a z dodatku ke smlouvě z , datum, , ze kterých vyplynulo, jaké si následně strany smlouvy ujednaly změny smlouvy, soud měl za prokázáno, že následně po zavření smlouvy si strany smlouvy ujednaly dne , datum, písemně dodatek ke smlouvě, kterým si ujednaly změnu smlouvy, mimo jiné, že žalovaný se zavazuje dát do užívání byt na dobu delší, a to do , datum, , že žalobkyně se zavazuje platit služby zálohou ve výši 7 000 Kč měsíčně, poté si ujednaly dne , datum, další dodatek ke smlouvě, kterým si ujednaly změnu smlouvy, že žalobkyně se zavazuje platit nájemné a služby 1 x za 3 měsíce, a poté si ujednaly dne , datum, další dodatek ke smlouvě, kterým si ujednaly změnu smlouvy, mimo jiné, že žalovaný se zavazuje dát do užívání byt na dobu delší, a to do , datum, , a že žalobkyně se zavazuje platit nájemné a služby 1 x za 3 měsíce se splatností nejpozději poslední den v měsíci uplynulého kalendářního období, dále, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalovanému v případě prodlení smluvní pokutu, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalovanému 180 000 Kč v ujednaných splátkách po 60 000 Kč ročně a že žalovaný se zavazuje provést na své náklad práce na bytě atd.

5. Z výpovědi nájemní smlouvy ze , datum, , ze které vyplynulo, že a kdy žalovaný vyhotovil výpověď nájmu bytu žalobkyni a jaký měla obsah, z e-mailů z , datum, , které potvrdily, že výpověď žalobkyni došla e-mailem, nejspíše již téhož dne, kdy byla vyhotovena, z již výše uvedených důkazů, ze kterých vyplynulo, že v době před vyhotovením výpovědi žalobkyně a žalovaný, cca 6 měsíců předtím, jednali a ujednali si placení nájemného a služeb 1x za 3 měsíce, tj. lidově řečeno za kvartál, a následně splatnost v poslední den uplynulého kvartálu, o ničem jiném nejednali ani z jejich chování nevyplynulo, z níže uvedených e-mailů, ze kterých vyplynulo, že v době po vyhotovení výpovědi, krátce poté, žalobkyně vznesla námitky proti výpovědi, kdy uvedla, že je neplatná, nic blíže, žalovaný na ní trval, chtěl začít s prohlídkami bytu novými zájemci o nájem, žalobkyně uvedla, že k výpovědi nebyl dán důvod, blíže neuvedla, následně navrhovala dohodu o skončení nájmu, ale za předpokladu, že se vypořádají, žalovaný to odmítl, o ničem jiném nejednali ani z jejich chování nevyplynulo, tak z těchto, když žalovaný, ač byl, tedy byl by, kdyby se dostavil k jednání, vyzván a poučen dle § 118a o. s. ř., k tvrzení, že důvod výpovědi byl uveden ve výpovědi dostatečně určitě, neoznačil důkazy, soud měl sice za prokázáno, že žalovaný vyhotovil výpověď ze dne , datum, žalobkyni, a že z ní je seznatelné, že vypovídá nájem bytu, a že poučil žalobkyni, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, ale ne, že je z ní dostatečně určitě seznatelné, z jakého tak činí důvodu, a nelze to zjistit ani výkladem, když v textu je: „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“, úmysl žalovaného nelze zjistit, a ani po přihlédnutí k tomu, co jednání předcházelo, a k tomu, jak dali následně najevo, jaký význam nebo obsah jednání přikládají, nelze nic bližšího zjistit, tedy o jaké jedno a další prodlení šlo, když měla být, jak je uvedeno ve výpovědi, „opakovaná“, a s jakým nájemným a službami, tedy za jaké měsíce či jiné ujednané období jakého roku.

6. Z již výše uvedených e-mailů, které potvrdily, že, kdy a jak výpověď žalobkyni došla, soud měl za prokázáno, že výpověď žalobkyni došla e-mailem, a to nejspíše již téhož dne, kdy byla vyhotovena.

7. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že a co žalobkyně ke dni vyhotovení výpovědi nezaplatila za nájemné a služby a kdy je pak zaplatila, kdy s těmito nebyly v rozporu vybrané pohyby na účtu, ze kterých vyplynulo to stejné, tak z těchto, když žalovaný, ač byl, tedy byl by, kdyby se dostavil k jednání, vyzván a poučen dle § 118a o. s. ř., nedoplnil tvrzení a neoznačil důkazy, že ten důvod výpovědi uvedený ve výpovědi byl pravdivý, soud neměl za prokázáno, že ten důvod výpovědi uvedený ve výpovědi, i v situaci, že není z ní dostatečně určitě seznatelný, byl pravdivý, tedy, že žalovaný dal výpověď žalobkyni „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“. Dostala se sice do prodlení s úhradou nájemného a služeb za období 3 měsíců, tj. lidově řečeno za 2. kvartál, roku 2025, který byl splatný do 30. 6. 2025, jak tvrdila sama žalobkyně, z ničeho však nevyplynulo, a žalovaný to dostatečně určitě ani netvrdil, že se dostala do dalšího prodlení, když měla být, jak je uvedeno ve výpovědi, „opakovaná“.

8. Z již výše uvedených shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, jak je uvedeno již výše, že a co žalobkyně ke dni vyhotovení výpovědi nezaplatila za nájemné a služby a kdy je pak zaplatila, kdy s těmito nebyly v rozporu již výše uvedené vybrané pohyby na účtu, ze kterých vyplynulo, jak je uvedeno již výše, to stejné, tak z těchto soud neměl za prokázáno, že ani to, že ke dni vyhotovení výpovědi žalobkyně nezaplatila nájemné a služby za 3 měsíce, tj. 2 kvartál, roku 2025, zaplatila je krátce nato a byla tak v prodlení tři dny, jak sama žalobkyně tvrdila, jsou skutečnosti takové intenzity, že by je bylo na místě považovat za důvod výpovědi upravený v zákoně, tj. hrubé porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu. Jestliže totiž žalovaný jako pronajímatel při uzavření nájemní smlouvy, respektive dodatků k ní, souhlasil s tím, že žalobkyně jako nájemce bude platit nájemné a služby ne za období 1 měsíce, ale za období 3 měsíců, tj. lidově řečeno za kvartál, daného roku, a splatné budou poslední den uplynulého kvartálu, tak to při výpovědi nemůže být kladeno k tíži žalobkyně tak, že při nezaplacení nájemného a služeb to zvyšuje dopad na pronajímatele, a proto to zvyšuje intenzitu porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce, jak tvrdil žalovaný. Je věcí pronajímatele, že a proč si to takto ujednal, a musí to být tak kladeno k tíži jen jemu.

9. Z e-mailů z , datum, , z , datum, , z , datum, , z , datum, a z , datum, , ze kterých se podávalo, že poté, co žalovaný vyhotovil výpověď a tato žalobkyni došla, právní zástupce žalovaného sdělil žalobkyni, že vzhledem k tomu, že na výpověď nereagovala, tak žádá o odevzdání bytu, žalobkyně mu na to sdělila, že o výpovědi ví, nepovažuje ji ale za platnou, z bytu se proto neodstěhuje dříve, než nájem skončí, že žalovaného zkontaktuje její právní zástupce, a následně právní zástupce žalobkyně sdělil žalovanému, že k výpovědi nebyl dán důvod a že podá žalobu na její přezkoumání soudem, ale že je ochotna jednat o dohodě o skončení nájmu za předpokladu, že se vypořádají, a na to žalovaný prostřednictvím zástupce sdělil, že o dohodu nemá zájem, že chce provádět prohlídky bytu novými zájemci a nechť to umožní, z výzvy k nápravě z 2. 10. 2025, včetně podacího archu, ze kterých vyplynulo, že v době po vyhotovení výpovědi, již v průběhu tohoto řízení, žalovaný vyzval žalobkyni, že nezaplatila nájemné a služby za 3. kvartál roku 2025, které byly splatné do 30. 9. 2025, nechť zjedná nápravu, nebo žalovaný dá výpověď nájmu bytu z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce, a proto bez výpovědní lhůty, a že a kdy to došlo žalobkyni, z oznámení ze 7. 1. 2026, ze kterého vyplynulo, že žalovaný vyhotovil oznámení, kterým oznámil žalobkyni, že nezaplatila částku 60 000 Kč, jak se zavázala zaplatit v dodatku ke smlouvě, není však zřejmé, zda to došlo žalobkyni, z bankovních účtů, kdy není zřejmý autor ani datum, je to jen nějaký seznam, jaké má účty firma , právnická osoba, . a , jméno FO, , tak z těchto soud neměl za prokázáno, že by tu šlo o zneužití práva, když nejen že, jak bylo uvedeno již výše, skutečnosti uvedené ve výpovědi, ze kterých měl vyplývat důvod výpovědi, nebyly pravdivé, ale ani, že by v době poté žalobkyně dále porušovala své povinnosti nájemce dle smlouvy, tedy, že by nezaplatila nájemné a služby za další kvartál roku, nebo že by nezaplatila částku 60 000 Kč jako povinnost ujednanou v jednom dodatku ke smlouvě, nebylo pravdivé, resp. alespoň to z ničeho nevyplynulo. To, že žalovaný sdělil žalobkyni, že nějakou povinnost porušuje, ještě neznamená, že ji skutečně porušila nebo porušovala. Pokud poté žalovaný a žalobkyně spolu komunikovali, tak pouze o tom, že žalovaný poukazoval na to, že byla podána výpověď a nechť žalobkyně tedy odevzdá byt a umožní prohlídky bytu novým zájemcům o nájem, žalobkyně na to ale vznesla námitky, že s výpovědí nesouhlasí a proč, navrhla žalovanému dohodu o skončení nájmu, ale za předpokladu, že se vypořádají, a žalovaný na žádnou dohodu nechtěl přistoupit.

10. Z níže uvedených důkazů, a to výpovědi a e-mailové komunikace, ze kterých vyplynulo, že a kdy výpověď došla žalobkyni, z obsahu spisu, ze kterého vyplynulo, že a kdy žalobkyně podala žalobu a jakou, soud měl za prokázáno, že žalobkyně podala žalobu u soudu, že výpověď je neoprávněná, včas, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla.

11. Dle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

12. Dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Dle odst. 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

13. Dle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Dle § 555 odst. 1 právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Dle § 556 odst. 1 co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 554 k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

14. Dle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

15. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Soud právně posoudil, že žalobkyně jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel uzavřeli nájemní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal dát žalobkyni do užívání byt za účelem bytových potřeb na dobu určitou, a žalovaná se zavázala platit nájemné a služby v ujednané výši, s ujednanou splatností (§ 2021 ve spojení s § 2235 a násl. o. z.). Následně ujednali dodatky ke smlouvě, kterými si mimo jiné ujednali změnu smlouvy, že se nájem prodlužuje na další dobu a že žalobkyně se zavazuje platit služby vyšší, platit nájemné a služby za kvartál roku a že splatnost je k poslednímu dni uplynulého kvartálu (§ 1902 o. z.). Žalovaný dal žalobkyni výpověď nájmu bytu ze dne , datum, , která došla žalobkyni prostřednictvím e-mailu téhož dne. Dle výkladu zákonných ustanovení institutu právního jednání a § 2286 odst. 2, § 2288 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a § 2290 o. z. takovéto právní jednání, tj. výpověď nájmu bytu, musí obsahovat náležitosti: kdo ji činí, vůči komu ji adresuje, jakého nájmu bytu se týká, že jde o výpověď, z jakého důvodu ji činí (výpovědní důvod), a že ten, vůči komu ji činí, má právo jako nájemce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Pokud toto neobsahuje, o právní jednání – výpověď nájmu bytu nejde, a proto se k ní nepřihlíží, tedy jednoduše řečeno, žádná tu nebyla a není. V daném případě výpovědi nebylo z ní dostatečně určitě seznatelné, z jakého důvodu (výpovědního důvodu) jí žalovaný učinil, a nelze to zjistit ani výkladem, když v textu je: „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“, úmysl žalovaného nelze zjistit, a ani po přihlédnutí k tomu, co jednání předcházelo, a k tomu, jak dali následně najevo, jaký význam nebo obsah jednání přikládají, nelze nic bližšího zjistit, tedy o jaké jedno a další prodlení šlo, když měla být, jak je uvedeno ve výpovědi, „opakovaná“, a s jakým nájemným a službami, tedy za jaké měsíce či jiné ujednané období jakého roku (§ 2288 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a § 2290 ve spojení s § 553 odst. 1, § 555 odst. 1, § 556 odst. 1 a 2 a § 554 o. z.). Soud tak měl za to, že již jen z tohoto důvodu je výpověď neoprávněná (§ 2290 o. z.).

17. Nad výše uvedené dále soud měl za to, že v daném případě výpovědi navíc ten důvod výpovědi uvedený ve výpovědi, i v situaci, že není z ní dostatečně určitě seznatelný, nebyl pravdivý, tedy, že žalovaný dal výpověď žalobkyni „vzhledem k opakovaným prodlením s úhradou nájemného a souvisejících služeb, které představují hrubé porušení povinností nájemce vyplývajících z nájmu“. Dostala se sice do prodlení s úhradou nájemného a služeb za období 3 měsíců, tj. lidově řečeno za 2. kvartál, roku 2025, který byl splatný do 30. 6. 2025, jak tvrdila sama žalobkyně, z ničeho však nevyplynulo, a žalovaný to dostatečně určitě ani netvrdil, že se dostala do dalšího prodlení, když měla být, jak je uvedeno ve výpovědi, „opakovaná“. Soud tak měl za to, že i z tohoto důvodu je výpověď neoprávněná (§ 2290 o. z.).

18. Nad výše uvedené dále soud měl za to, že v daném případě výpovědi navíc to, že ke dni vyhotovení výpovědi žalobkyně nezaplatila nájemné a služby za 3 měsíce, tj. 2 kvartál, roku 2025, zaplatila je krátce nato a byla tak v prodlení tři dny, jak tvrdila sama žalobkyně, nejsou skutečnosti takové intenzity, že by je bylo na místě považovat za důvod výpovědi upravený v zákoně, tj. hrubé porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu. Soud tak měl za to, že i z tohoto důvodu je výpověď neoprávněná (§ 2290 o. z.).

19. A zároveň soud uvážil a měl za to, že tu nešlo o zneužití práva, když nejen že skutečnosti uvedené ve výpovědi, ze kterých měl vyplývat důvod výpovědi (výpovědní důvod), i v situaci, že není z ní dostatečně určitě seznatelný, nebyly pravdivé, ale ani, že by v době poté žalobkyně dále porušovala své povinnosti nájemce dle smlouvy, tedy, že by nezaplatila nájemné a služby za další kvartál roku, nebo že by nezaplatila částku 60 000 Kč jako povinnost ujednanou v jednom dodatku ke smlouvě, nebylo pravdivé, resp. alespoň to z ničeho nevyplynulo. To, že žalovaný sdělil žalobkyni, že nějakou povinnost porušuje, ještě neznamená, že ji skutečně porušila nebo porušovala. Pokud poté žalovaný a žalobkyně spolu komunikovali, tak pouze o tom, že žalovaný poukazoval na to, že byla podána výpověď a nechť žalobkyně tedy odevzdá byt a umožní prohlídky bytu novým zájemcům o nájem, žalobkyně na to ale vznesla námitky, že s výpovědí nesouhlasí a proč, navrhla žalovanému dohodu o skončení nájmu, ale za předpokladu, že se vypořádají, a žalovaný na žádnou dohodu nechtěl přistoupit. Soud tak neměl za to, že je třeba nárok dle žaloby žalobkyni nepřiznat (§ 8 a contrario o. z.).

20. A konečně soud měl za to, že žalobkyně podala žalobu, že výpověď je neoprávněná, včas, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy jí výpověď došla. Vzniklo jí tak právo, aby soud tuto žalobu projednal a rozhodl o ní (§ 2290 o. z.).

21. Soud proto rozhodl, že výpověď nájmu bytu je neoprávněná tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).

22. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 12 950 Kč za 4 úkony právní služby, z toho 3 po 3 700 Kč, 1 po 1 850 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 1 800 Kč za 4 úkony právní služby po 450 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 848 Kč (výrok II.).