29 C 209/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovité věci – pozemku p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m², v k. ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , se zrušuje.

II. Nemovitá věc – pozemek p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m², v k. ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu na výše uvedené nemovité věci částku 536 812 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice náhradu nákladů řízení ve výši, žalobce, po započtení složené zálohy, 2 492 Kč, žalovaný 7 493 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně.

1. Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu, v rozsahu po připuštění její změny soudem, domáhal po žalovaném, že podílové spoluvlastnictví účastníků pozemku specifikovaného ve výroku tohoto rozsudku se zrušuje, že tento pozemek se přikazuje do vlastnictví žalobce a že žalobce je proto povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu na pozemku náhradu ve výši, která bude určena soudem. Uvedl, že žalobci a žalovanému svědčí spoluvlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m², v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „pozemek“) společně, když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne , datum, a na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne , datum, , a žalovaný id. , Anonymizováno, na základě rozhodnutí soudu o dědictví ze dne , datum, s právní mocí dne , datum, . Žalobce a žalovaný se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že žalobce, a pravděpodobně ani žalovaný, nemá nadále zájem ve spoluvlastnictví setrvat, když v době, kdy žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, byl pozemek zásadním způsobem zanedbaný, žalovaný jej dlouhodobě neužívá, nestará se o něj, nevykonává žádné z práv a povinností vlastníka, je nekontaktní, naopak žalobce v době, kdy nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, na něm odstranil rozpadlý zahradní domek, náletové rostliny a znečištění stavební sutí, vynaložil tedy investice na jeho údržbu, užívá jej, a to k určenému způsobu využití, stará se o něj, plní svá práva a povinnosti vlastníka, vynakládá značný čas a finanční prostředky na něj, konstantně činí kroky ke sjednocení vlastnictví pozemku v jeho osobě a snažil se žalovaného zkontaktovat za účelem dohody před podáním žaloby u soudu opakovaně písemně i osobně, neúspěšně. Dále žalobce uvedl, že vypořádání pozemku jeho rozdělením není možné, neboť by se tím snížila podstatně jeho hodnota, když jedinou možnou variantou rozdělení, aby byl umožněn stálý přístup, tj. podélně, by se z dosud zastavitelného pozemku, i když s omezeními, staly pozemky nezastavitelné. Vzhledem k tomu, že žalobce má za to, že vypořádání spoluvlastnictví k pozemku rozdělením tedy není možné, žádá, nechť je pozemek přikázán do vlastnictví jemu, když žalobce je většinovým spoluvlastníkem, žalovaný menšinovým, žalobce pozemek chce, dle názoru žalobce, žalovaný o něj nemá zájem, a, jak již uvedl výše, v době, kdy žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, byl pozemek zásadním způsobem zanedbaný, žalovaný jej dlouhodobě neužívá, nestará se o něj, nevykonává žádné z práv a povinností vlastníka, neprojevuje o něj žádný zájem, je nekontaktní, naopak žalobce v době, kdy nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, na něm odstranil rozpadlý zahradní domek, provedl rekultivaci zeminy, vysel nový trávník, vysadil nové dřeviny a provedl úpravu povrchu pozemku, to vše svépomocí průběžně, zřídil také novou přípojku elektrické energie, instaloval obytný přívěs na pozemku a zastřešenou terasu, a uvedl tak znovu pozemek do stavu, aby mohl sloužit k určenému způsobu využití, vynaložil na něj tedy investice, užívá jej, a to k určenému způsobu využití, stará se o něj, plní svá práva a povinnosti vlastníka, vynakládá na něj značný čas a finanční prostředky, konstantně činí kroky ke sjednocení vlastnictví v jeho osobě a pokoušel se opakovaně zkontaktovat žalovaného za účelem dohody nebo jednání o spoluvlastnictví, bezúspěšně. Žalobce je schopen poskytnout kdykoli náhradu žalovanému za ztrátu spoluvlastnického podílu na pozemku ve výši, která bude stanovena v tomto řízení dle znaleckého posudku. Žalobce má za to, že dle znaleckého posudku, který si nechal vypracovat 2 roky před podáním této žaloby u soudu, činila ke výše náhrady žalovanému 75 000 Kč.

2. Žalovaný navrhl žalobě vyhovět, jen nesouhlasil s výší náhrady. Uvedl, že žalobci a žalovanému svědčí spoluvlastnické právo k pozemku, když nabyli spoluvlastnické podíly na něm na základě skutečností, které uvedl žalobce. Žalobce a žalovaný se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Nebrání se zrušení spoluvlastnictví, ani on nemusí ve spoluvlastnictví setrvat, nic bližšího neuvedl. Má za to, že vypořádání spoluvlastnictví pozemku rozdělením není možné, neboť by se tím snížila podstatně jeho hodnota, když uvedl stejné nebo obdobné skutečnosti jako žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaný má za to, že vypořádání spoluvlastnictví pozemku rozdělením tedy není možné, souhlasí nebo má za to, že je na místě, nechť je celý pozemek přikázán do vlastnictví žalobce, když uvedl stejné nebo obdobné skutečnosti jako žalobce. Nevyjádřil se k tomu, zda žalobce je připraven zaplatit náhradu žalovanému za ztrátu jeho spoluvlastnického podílu na pozemku, jen uvedl, že výše náhrady má být stanovena dle znaleckého posudku vyžádaného soudem.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí z , datum, , ze kterého vyplynulo, že v katastru nemovitostí je zapsáno, že spoluvlastnické právo k pozemku svědčí žalobci a žalovanému, kdy, jaké a na základě čeho žalobce a žalovaný nabyli spoluvlastnické podíly na něm, že pozemek je zapsán pod p. č. , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m², druh pozemku , Anonymizováno, , způsob ochrany , Anonymizováno, , nemovitá , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zemědělský půdní fond a že není zapsáno žádné omezení vlastnického práva, tento důkaz jen doplnilo sdělení Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, , ze kterého vyplynulo, že na začátku řízení ještě byly zapsány v katastru nemovitostí dva pozemky, ke dni rozhodnutí v řízení již po revizi údajů katastru byly tyto pozemky sloučeny do jednoho pozemku a zapsán tak jeden výše uvedený pozemek, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalobci a žalovanému svědčí spoluvlastnické právo k pozemku p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o výměře , Anonymizováno, m², v k. ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, (dále stále jen „pozemek“) společně, když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne , datum, a na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne , datum, , a žalovaný id. , Anonymizováno, na základě rozhodnutí soudu o dědictví ze dne , datum, s právní mocí dne , datum, . Ještě na začátku řízení šlo o dva pozemky, následně však do dne rozhodnutí soudu v tomto řízení po revizi údajů v katastru byly tyto katastrem nemovitostí sloučeny v jeden.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že se nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemku, soud měl za prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným k dohodě o zrušení spoluvlastnictví pozemku, a tedy i k jeho vypořádání, dosud nedošlo.

5. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že žalobce chce podílové spoluvlastnictví pozemku zrušit, tedy nechce v něm setrvat a proč, a že žalovaný s tím souhlasí, nebrání se tomu, soud měl za prokázáno, že žalobce žádá o zrušení podílového spoluvlastnictví pozemku, žalovaný s tím souhlasí, nebrání se tomu, nejsou tu tak žádné skutečnosti, a účastníci je ani netvrdili, ze kterých by vyplynulo, že tak žalobce žádá v nevhodnou dobu nebo jen k újmě žalovaného jako dalšího spoluvlastníka.

6. Z již výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého vyplynulo, že je u pozemku zapsán v katastru nemovitostí druh pozemku , Anonymizováno, , způsob využití zapsán není, způsob ochrany je zapsán , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , nemovitá , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zemědělský půdní fond, nejsou zapsány v katastru nemovitostí žádná omezení vlastnického práva, s tímto důkazem nebyla v rozporu fotodokumentace pozemku pořízená žalobcem, která zachycovala stav pozemku i v době rozhodnutí soudu, a ani kopie katastrální mapy z , datum, se zápisem a zákresem některých skutečností na pozemku soudem na základě tvrzení žalobce při jednání, ze které vyplynulo, že pozemek má tvar úzkého dlouhého obdélníku, je využíván jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nejsou zjevná žádná omezení vlastnického práva, pozemek je oplocen ze dvou stran, z třetí strany je osazena branka, ze čtvrté strany je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na pozemku je téměř v celé jeho výměře tráva, místy ovocné stromy, místy vinná réva, zhruba v polovině pozemku je umístěn , Anonymizováno, , Anonymizováno, , před ním je zbudována terasa, na pozemku se nenachází žádná stavba spojená se zemí pevným základem, s pozemkem sousedí další , Anonymizováno, v rámci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přístup a příjezd na pozemek je z obslužné komunikace na , adresa, , k pozemku je zřízena přípojka elektřiny, přípojka vody, ale jen pro zahrádkářské účely několik měsíců v roce, s těmito důkazy nebyl v rozporu, naopak je zaštítil znalecký posudek vyžádaný soudem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , podaný písemně a poté ústně při výslechu znalce, ze kterého vyplynulo, že znalec nalezl a posoudil, že pozemek má tvar úzkého obdélníku s uliční šířkou cca , Anonymizováno, m, je situovaný v mírném svahu při , adresa, , nachází se v ploše , Anonymizováno, , Anonymizováno, , součást pozemku tvoří trvalé porosty, na pozemku se nenachází žádná stavba, je zde umístěn pouze , Anonymizováno, , Anonymizováno, s představěným zastřešením s pilířky na zpevněné ploše, venkovní dřevěný stůl s lavicemi a venkovní sprcha, příslušenství pozemku tvoří oplocení v přední a levé části pozemku (plot různého provedení) a vjezdová brána, pozemek je přístupný po zpevněné místní komunikaci v , adresa, s omezeným vjezdem dle dopravního značení, část pozemku přiléhající ke komunikaci je neoplocená, užívaná k parkování, v místě je výrazně omezená možnost připojení na veřejné inženýrské sítě – je zde pouze rozvod el. energie a sezónní nízkokapacitní zahradní vodovod (bez možnosti jeho využití pro obslužnost případné budoucí stavby), v bezprostřední blízkosti pozemku není dostupná žádná občanská vybavenost, dostupnost kompletní sítě obchodů a služeb je pak ve vzdálenosti cca 500 m až 1,5 km, dle platného územního plánu města je pozemek v převažující výměře součástí stavební návrhové plochy pro bydlení, funkční typ plocha čistého bydlení, přípustné jsou stavby pro bydlení a jako jejich součást také obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území a jednotlivá zařízení administrativy, podmíněně mohou být přípustné i jako monofunkční objekty (tj. bez ohledu na procentuální skladbu funkcí umístěných v objektu – za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě), malá ubytovací zařízení do , Anonymizováno, lůžek, nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz (dopravní napojení, odstavování vozidel, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, malá část pozemku o odhadované výměře cca , Anonymizováno, m² při , adresa, se nachází ve stabilizované ploše komunikací a prostranství místního významu, dle připravovaného nového územního plánu města , Anonymizováno, je pozemek součástí plochy přestavby – plocha určená pro nízkopodlažní rezidenční bydlení s výškovou strukturou zástavby , Anonymizováno, m, , Anonymizováno, , adresa, , stavební odbor, ke způsobu možného využití pozemku v lokalitě sdělil, že existuje zpracovaná studie zastavitelnosti území upřesňující podmínky využití území stanovené územním plánem města, že je možné pozemek v souladu s platnou územní dokumentací zastavět, a to buď jako součást většího funkčního celku, s doplňkovou funkcí plochy pozemku, nebo i samostatně, a to stavbou drobného rodinného domu, na základě kladně posouzené žádosti o výjimku ze všeobecných platných podmínek pro stavbu vzhledem k výrazně dispozičně omezenému možnému umístění budoucí stavby na pozemku, za předpokladu samostatného zastavění pozemku stavbou rodinného domu a kladného posouzení konkrétní stavební dokumentace včetně výše uvedené výjimky k odstupovým vzdálenostem, je možné dům ale umístit pouze do vzdálenosti max. , Anonymizováno, m od veřejné komunikace a pouze se souhlasem vlastníka sousedního pozemku do boční hranice posuzovaného pozemku tak, aby odstupová vzdálenost domu od protější hranice pozemku činila min. , Anonymizováno, m, realizací takového záměru lze pak na předmětném pozemku postavit stavbu obdélníkového tvaru o uliční šířce max , Anonymizováno, m, v minulosti v předmětné lokalitě byly stavby obdobného charakteru s obdobnými dispozičními parametry již povoleny, připojení budoucí stavby na stávající technickou infrastrukturu v lokalitě je možné realizovat pouze pro el. energii, zajištění dodávek vody a odvodu splaškových a dešťových vod je možné realizovat pouze zřízením vlastní studny a kanalizační jímky na pozemku, a že dle zápisu v katastru nemovitostí není omezeno vlastnické právo k pozemku, a dále že příslušný stavební úřad nevydá územní rozhodnutí o dělení a scelování pozemku, popř. územní souhlas, a jeho předběžné stanovisko je takové, že pozemek nelze rozdělit, závěrem tedy, že rozdělením pozemku by se podstatně snížila jeho hodnota a pozemek proto nelze rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním smyslu v souladu s obecně závaznými právními předpisy, s těmito důkazy nebyla v rozporu kopie katastrální mapy a seznam nemovitostí z , datum, , ze kterých vyplynulo, že žalobci svědčí vlastnické nebo spoluvlastnické právo k dalším pozemkům v dané lokalitě v blízkosti pozemku, a to pozemkům navazujícím na s pozemkem sousedící pozemky, to ale na výše uvedené zjištění a závěry nemělo vliv, a nebylo s nimi v rozporu ani čestné prohlášení , jméno FO, z , datum, , který čestně prohlásil, že mu svědčí vlastnické právo k sousednímu pozemku a že by nedal souhlas s výstavbou domu na pozemku, to ale (ještě) nic nemění na výše uvedených zjištěních a závěrech, když to, že možná by nebyl k zastavění pozemku dán souhlas vlastníkem sousedního pozemku v daném případě nevyvolává závěr, že pozemek je nezastavitelný, tak z těchto soud měl za prokázáno, že pozemek je zastavitelný, tedy lze na něm postavit stavbu obytnou, i když s výraznými omezeními, jeho rozdělením by však vznikly pozemky, které by nebyly zastavitelné, tedy nešlo by na nich postavit stavbu obytnou, z čehož vyplývá, že rozdělením pozemku by se podstatně snížila jeho hodnota. Nad rámec výše uvedeného soud jen doplňuje, že k rozdělení pozemku by ani nedal příslušný stavební úřad souhlas vyžadovaný dle veřejnoprávních předpisů, což by rozdělení pozemku v konečném důsledku minimálně problematizovalo.

7. Soud se tak již nezabýval, neboť by to bylo nadbytečné, zjištěním, zda rozdělení pozemku ještě brání jiné skutečnosti.

8. Z již výše uvedeného výpisu z katastru nemovitostí, ze kterého vyplynulo, že žalobce je výrazně většinovým spoluvlastníkem pozemku, žalovaný výrazně menšinovým, kdy s tímto důkazem byla v souladu shodná tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že žalobce pozemek, tj. celý, chce do svého vlastnictví, že žalobce jej dlouhodobě užívá, stará se o něj, provádí jeho údržbu, popř. opravy, investoval do jeho zvelebení finanční prostředky, naopak žalovaný jej nechce do svého vlastnictví, souhlasí, aby byl přikázán do vlastnictví žalobce, neužívá jej, nevykonává žádná práva a povinnosti vlastníka, nestará se o něj, neprovádí jeho údržbu nebo opravy, tyto důkazy podpořila fotodokumentace pořízená žalobcem v době roku , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , ze které vyplynulo, že v době, kdy žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, byl pozemek v zanedbaném stavu, zanesený náletovými křovinami, byl na něm stavební odpad a zbytky nějaké zahradní chatky, v průběhu let žalobce pozemek uváděl do řádného stavu, udržuje jej, popř. opravuje, kdy i ke dni rozhodnutí soudu je na něm udržovaná tráva, místy ovocné stromky a vinná réva, je na něm umístěn , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce a před ním zřízena terasa, pozemek je řádně oplocen a je využíván k dosud určenému způsobu využití, tj. jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a tyto důkazy doplnil výpis z účtu z , datum, , který potvrdil, že žalobce je připraven zaplatit náhradu žalovanému za ztrátu jeho spoluvlastnického podílu na pozemku při vypořádání spoluvlastnictví, tak z těchto měl soud za prokázáno, že žalobce je výrazně většinovým spoluvlastníkem pozemku, žalovaný tak výrazně menšinovým, pozemek, tj. celý, chce žalobce do svého vlastnictví, žalovaný nikoli, žalobce pozemek užívá, stará se o něj a je připraven zaplatit náhradu žalovanému za ztrátu jeho spoluvlastnického podílu na pozemku při vypořádání spoluvlastnictví, naopak žalovaný nikoli, souhlasí s tím, že bude pozemek přikázán do vlastnictví žalobce, a z toho vyplývá, že je na místě přikázat pozemek, tj. celý, do vlastnictví žalobce.

9. Z již výše uvedeného znaleckého posudku, ze kterého vyplynulo, že znalec zjistil a posoudil, že pozemek je na území , Anonymizováno, , rozkládá se jihozápadním směrem od centra města, v městské části se nachází kompletní infrastruktura, dostupnost centra prostřednictvím MHD lze charakterizovat jako dobrou, dostupnost základních tepen městského okruhu a dálnice je cca , Anonymizováno, km, pozemek je v zastavěném území lokality , právnická osoba, v místně atraktivní lokalitě užívané převážně k individuální rekreaci a bydlení, místní poloha je výborná s rozvojovými možnostmi, pozemek je tvaru úzkého obdélníku, s uliční šířkou cca , Anonymizováno, m, je situovaný v mírném svahu při , adresa, , nachází se v ploše oplocené , Anonymizováno, , součást pozemku tvoří trvalé porosty, na pozemku se nenachází žádná stavba, dle skutečností zjištěných při místním šetření je zde umístěn pouze , Anonymizováno, , Anonymizováno, s představěným zastřešením s pilířky na zpevněné ploše, venkovní dřevěný stůl s lavicemi a venkovní sprcha, příslušenství pozemku tvoří oplocení v přední a levé části pozemku (plot různého provedení) a vjezdová brána, pozemek je přístupný po zpevněné místní komunikaci v , adresa, s omezeným vjezdem dle dopravního značení, část pozemku přiléhající ke komunikaci je neoplocená, užívaná k parkování, v místě je výrazně omezená možnost připojení na veřejné inženýrské sítě – je zde pouze rozvod el. energie a sezónní nízkokapacitní zahradní vodovod (bez možnosti jeho využití pro obslužnost případné budoucí stavby), v bezprostřední blízkosti pozemku není dostupná žádná občanská vybavenost, dostupnost kompletní sítě obchodů a služeb je pak lokalizována ve vzdálenosti cca , Anonymizováno, m až , Anonymizováno, km od posuzovaného pozemku, dle platného územního plánu města je pozemek v převažující výměře součástí stavební návrhové plochy pro bydlení, funkční typ plocha čistého bydlení, přípustné jsou stavby pro bydlení a jako jejich součást také obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území a jednotlivá zařízení administrativy, podmíněně mohou být přípustné i jako monofunkční objekty, malá ubytovací zařízení do , Anonymizováno, lůžek, nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, malá část pozemku o odhadované výměře cca , Anonymizováno, m² při , adresa, se nachází ve stabilizované ploše komunikací a prostranství místního významu, dle připravovaného nového územního plánu města , Anonymizováno, je pozemek součástí plochy přestavby – plocha určená pro nízkopodlažní rezidenční bydlení s výškovou strukturou zástavby , Anonymizováno, – , Anonymizováno, m, , Anonymizováno, , adresa, , stavební odbor, ke způsobu možného využití pozemku v lokalitě sdělil, že existuje zpracovaná studie zastavitelnosti území upřesňující podmínky využití územní stanovené územním plánem města, že je možné pozemek v souladu s platnou územní dokumentací zastavět, a to buď jako součást většího funkčního celku, s doplňkovou funkcí plochy pozemku, nebo i samostatně, a to stavbou drobného rodinného domu, na základě kladně posouzené žádosti o výjimku ze všeobecných platných podmínek pro stavbu vzhledem k výrazně dispozičně omezenému možnému umístění budoucí stavby na pozemku, za předpokladu samostatného zastavění pozemku stavbou rodinného domu a kladného posouzení konkrétní stavební dokumentace včetně výše uvedené výjimky k odstupovým vzdálenostem, je možné dům ale umístit pouze do vzdálenosti max. , Anonymizováno, m od veřejné komunikace a pouze se souhlasem vlastníka sousedního pozemku do boční hranice posuzovaného pozemku tak, aby odstupová vzdálenost domu od protější hranice pozemku činila min. , Anonymizováno, m, realizací takového záměru lze pak na předmětném pozemku postavit stavbu obdélníkového tvaru o uliční šířce max , Anonymizováno, m, v minulosti v předmětné lokalitě byly stavby obdobného charakteru s obdobnými dispozičními parametry již povoleny, připojení budoucí stavby na stávající technickou infrastrukturu v lokalitě je možné realizovat pouze pro el. energii, zajištění dodávek vody a odvodu splaškových a dešťových vod je možné realizovat pouze zřízením vlastní studny a kanalizační jímky na pozemku, že dle zápisu v katastru nemovitostí není omezeno vlastnické právo k pozemku, kdy metodou - porovnáním sjednaných cen, tj. nedávno uskutečněných cen prodejů pozemků srovnatelných svým charakterem, velikostí, lokalitou, možnostmi využití a podobně, na základě průzkumu znalce na trhu nemovitostí, vyhodnocení údajů katastru nemovitostí, sledování aukcí a dražeb, konzultací mezi realitními kancelářemi, správci nemovitostí apod. (22 realizovaných prodejů pozemků srovnatelných s předmětným pozemkem, kdy s ohledem na to, že pozemek je sice zastavitelný, ale s výraznějšími omezeními, zvážil v rámci těchto realizovaných prodejů pozemků i pozemky zcela nezastavitelné), že obvyklá cena pozemku tak činí 2 863 000 Kč, a na základě toho, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu žalovaného id. , Anonymizováno, tak činí 536 812 Kč, kdy s tímto důkazem nebyla v rozporu kopie katastrální mapy a seznam nemovitostí, ze kterých vyplynulo že žalobci svědčí vlastnické nebo spoluvlastnické právo k dalším pozemkům v dané lokalitě v blízkosti pozemku, a to pozemkům navazujícím na s ním sousedící pozemky, to ale nemá vliv na výše uvedená zjištění a závěry o ceně pozemku a spoluvlastnického podílu žalovaného na něm, jak uvedl znalec uvedený výše, a nebylo s nimi ani v rozporu čestné prohlášení, které potvrzovalo, že vlastník sousedního pozemku čestně prohlásil, že by nedal souhlas s výstavbou domu na pozemku, to ale nic nemění na výše uvedených zjištěních a závěrech o ceně pozemku a spoluvlastnického podílu žalovaného na něm, jak uvedl znalec uvedený výše, tak z těchto soud měl za prokázáno, že výše hodnoty spoluvlastnického podílu žalovaného na pozemku je 536 812 Kč a proto výše náhrady, kterou je žalobce povinen zaplatit žalovanému jako druhému ze spoluvlastníků za ztrátu jeho spoluvlastnického podílu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pozemku, je 536 812 Kč.

10. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Dle § 1147 věta prvá a druhá před středníkem o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.

14. Soud právně posoudil, že žalobci a žalovanému svědčí vlastnické právo k předmětnému pozemku společně (tj. podílové spoluvlastnictví předmětného pozemku), když žalobce nabyl spoluvlastnický podíl id. , Anonymizováno, , žalovaný id. , Anonymizováno, na předmětném pozemku (§ 1105, § 1 114 a § 1115 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalobce a žalovaný nedohodli o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětnému pozemku, byl povinen toto projednat a o tom rozhodnout soud (§ 1043 o. z.). Ve smyslu § 1040 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví; nesmí však žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a výkladu dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury, to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a že tedy může kdykoli žádat o jeho zrušení, je zásada a soud je tedy povinen zásadně spoluvlastnictví zrušit. Z této zásady platí pouze dvě výjimky, že nesmí žádat o zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Pokud žádá, je soud povinen spoluvlastnictví nezrušit a bez dalšího žalobu zamítnout. V daném případě soud měl za to, že žalobce má právo žádat o zrušení spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, tedy soud je povinen rozhodnout o jeho zrušení a není tak oprávněn již z tohoto důvodu žalobu zamítnout, neboť nebyla naplněna žádná ze zákonem upravených výjimek, když to z obsahu spisu to nevyplynulo, účastníci to ani netvrdili (§ 1140 odst. 1 a 2 věta prvá ve spojení s § 1140 odst. 2 věta druhá a contrario o. z.). Soud proto rozhodl tak, že spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Vzhledem k tomu, že soud spoluvlastnictví k předmětnému pozemku zrušil, byl se zároveň povinen zabývat jeho vypořádáním. Ve smyslu § 1144 odst. 1 část věty před čárkou o. z. a § 1147 a následujících o. z., jeli to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Není-li to však dobře možné, přikáže soud společnou věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li společnou věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, soud, pokud spoluvlastnictví vypořádává, je povinen uvažovat způsoby vypořádání výslovně upravené zákonem a podle jejich pořadí v zákoně. Soud je tak povinen při vypořádání společné věci nejdříve použít způsob rozdělením společné věci, až když to není možné a také dobře možné, tak je povinen použít způsob přikázáním společné věci za náhradu jednomu ze spoluvlastníků, až když ji nechce žádný ze spoluvlastníků, tak je povinen použít způsob prodejem společné věci ve veřejné dražbě (srovnat komentář k § 1142 a následujících o. z. v elektronickém systému (ASPI). Ve smyslu § 1144 odst. 1 a část věty za čárkou o. z. rozdělení věci není možné, resp. soud věc nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Dle odst. 2 nebrání tomu však nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Ve smyslu § 1147 o. z. rozdělení společné věci musí být možné dobře. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a dle účelu a smyslu, za použití komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělení společné věci musí být možné a také dobře možné. Pokud tomu tak není, soud nemůže použít tento způsob a přistoupí k v pořadí dle zákona dalšímu způsobu. Zákon upravuje některé případy, kdy vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením společné věci není možné, a to, pokud společná věc má jako celek sloužit k určitému účelu, dále pokud by se tím u společné věci snížila podstatně její hodnota, a dále, že u listiny rozdělení není možné vůbec, u zemědělského pozemku, jen pokud by dělením vzniklé pozemky byly účelně obdělávatelné a pokud by měly možnost stálého přístupu. Dále zákon výslovně upravuje, že je pro rozdělení bez významu, zda nebo že tomu brání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. V daném případě tak nebylo na místě spoluvlastnictví vypořádat způsobem rozdělením společné věci, neboť jde o případ, že rozdělení není možné, resp. soud nemůže věc rozdělit, neboť by se tím snížila podstatně její hodnota, když předmětný pozemek je zastavitelný, tedy lze na něm postavit stavbu obytnou, i když s výraznými omezeními, jeho rozdělením by však vznikly pozemky, které by již nebyly zastavitelné, tedy nešlo by na nich postavit stavbu obytnou, z čehož vyplývá, že rozdělením pozemku by se podstatně snížila jeho hodnota. Nad rámec výše uvedeného soud jen doplňuje, že k rozdělení pozemku by ani nedal příslušný stavební úřad souhlas vyžadovaný dle veřejnoprávních předpisů, což by rozdělení pozemku v konečném důsledku minimálně problematizovalo. Soud tak neprovedl vypořádání spoluvlastnictví způsobem rozdělením předmětného pozemku a přistoupil k dalšímu zákonem uvedenému způsobu vypořádání v pořadí. Soud provedl vypořádání přikázáním předmětného pozemku žalobci, když žalobce je výrazně většinovým spoluvlastníkem pozemku, žalovaný tak výrazně menšinovým, pozemek, tj. celý, chce žalobce do svého vlastnictví, žalovaný nikoli, žalobce skutečně pozemek užívá, stará se o něj a je skutečně připraven za ztrátu podílu žalovanému jako druhému spoluvlastníkovi zaplatit náhradu, naopak žalovaný nikoli, v podstatě souhlasí s tím, že bude přikázán do vlastnictví žalobce (§ 1147 o. z.). Soud proto dále rozhodl, že spoluvlastnictví se vypořádává způsobem přikázáním předmětného pozemku, tj. celého, do vlastnictví žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.). Přikázat společnou věc lze jednomu nebo více spoluvlastníkům jen za přiměřenou náhradu (§ 1147 věta prvá o. z.). V daném případě je na místě přikázat předmětný pozemek za přiměřenou náhradu ve výši 536 812 Kč, když tato vyplývá ze skutečností a závěrů uvedených ve zjištění výše, zejména zjištěných ze znaleckého posudku. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku částku 536 812 Kč (výrok III.).

15. Nedá se dospět k závěru, že žalobce nebo žalovaný měl ve věci úspěch, neboť jde o typ řízení, kdy, pokud žalobce jako jeden ze dvou spoluvlastníků žádá u soudu zrušit spoluvlastnictví, tak v případě žaloby o zrušení spoluvlastnictví žalovaný jako další ze dvou spoluvlastníků, kromě existence výjimek, což v daném případě nebyly, je tzv. vtažen automaticky do řízení jako další ze dvou spoluvlastníků a nemá na svou obranu ničeho, a pokud jde o vypořádání spoluvlastnictví, to, tj. způsob vypořádání, upravuje výslovně zákon, i tady tedy žalovaný má omezené možnosti obrany (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud tak dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

16. Stát má podle výsledků řízení, kdy se nedá dospět k závěru, že, že žalobce nebo žalovaný měl ve věci úspěch, proti účastníkům právo rovným dílem na náhradu nákladů řízení, v daném případě znalečného, které platil (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: odměnu za zastupování advokátem ve výši 124 750 Kč za 13 úkonů právní služby, z toho 8 po 9 980 Kč, 1 po 4 990 Kč, dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále hotové výdaje 3 900 Kč za 13 úkonů po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., a dále DPH ve výši 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 155 667 Kč (výrok IV.).

17. Stát má podle výsledků řízení, kdy se nedá dospět k závěru, jak bylo uvedeno výše, že žalobce nebo žalovaný měl ve věci úspěch, proti účastníkům analogicky rovným dílem právo na náhradu nákladů řízení, které platil (§ 148 odst. 1 ve spojení analogicky s § 140 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení státu, které platil, v daném případě představovalo znalečné ve výši 14 985 Kč (znalci , tituly před jménem, , jméno FO, ). Vzhledem k tomu, že žalobce složil zálohu 5 000 Kč, vzniklo státu vůči němu právo na náhradu ve výši 2 492 Kč, vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl povinen složit a nesložil zálohu, vzniklo státu vůči němu právo na náhradu 7 493 Kč, když u obou účastníků zároveň nebyly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, účastníci to ani netvrdili. Soud proto rozhodl, že žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit rovným dílem státu náhradu nákladů řízení ve výši, žalobce, po započtení složené zálohy, 2 492 Kč, žalovaný 7 493 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně (výrok V.).