29 C 220/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Romanou Sobolovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 38 019,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 12. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 019,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 998,55 Kč od 25. 2. 2025 do 20. 12. 2025, z částky 998,55 Kč od 21. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 38 019,62 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, odkazem na listinu uvedla, že žalovaný sdělil žalobkyni, že jeho výdaje měsíčně jsou celkem 10 690 Kč (tj. na splátky jiných půjček či úvěrů 1 650 Kč, na bydlení 7 000 Kč, na další nezbytné 0 Kč, ostatní zbytné 0 Kč), kdy bylo na první pohled zřejmé, že nějaké další nezbytné výdaje mít musel, a žalobkyně neuvedla, že je ověřila a z čeho. Poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek , Anonymizováno, a SMS smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky, Formulář pro informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele a Předpis denních splátek (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše (rámce) 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,933 % denně, poplatek za vyplacení tranší (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách nebo popřípadě měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách, lze vždy k datu další nalézt výši splátky v tzv. klientské sekci, první 30. den ode dne poskytnutí úvěru, každá další 29. den následující po dni výpočtu dané splátky, nebo v případě měsíčních splátek 29. den v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě poskytnutí služeb souvisejících s úvěrem se žalovaný zavazuje zaplatit ceny v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení s plněním se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy. A konečně si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna mimo jiné vypovědět smlouvu. Žalobkyně plnila řádně a včas, když peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 34 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas, když se dostal do prodlení se splátkami. Žalobkyně písemně upomínkou upomenula žalovaného o zaplacení dlužných splátek. Žalovaný nezaplatil. Žalobkyně tak smlouvu vypověděla. Žalovaný byl výzvou z 19. 6. 2025, která byla podána na , právnická osoba, . téhož dne, a došla tak žalovanému, vyzván žalobkyní dlužné částky k zaplacení, jinak že podá žalobu u soudu. Dlužná částka ze smlouvy tak nyní činí celkem 38 019,62 Kč s příslušenstvím a sestává z dlužné jistiny 16 999,94 Kč, poplatku za vyplacení tranší ve výši 338,29 Kč, úroku ve výši 18 755,08 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 660,32 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny a poplatků od 25. 2. 2025 do zaplacení, a smluvní pokuty 18 755,08 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., obecných principů posuzování a filozofie společnosti, identifikovaných příjmů a výpisu z běžného účtu, ze kterých vyplynulo, co sdělil při posouzení úvěruschopnosti žalovaný žalobkyni a co a z čeho to ověřila, když žalobkyně byla, tedy byla by, kdyby se dostavila, vyzvána a poučena soudem u jednání dle § 118a o. s. ř., nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy, že když žalovaný žalobkyni sdělil, jaké jsou jeho výdaje měsíčně, že je žalobkyně skutečně ověřila a z čeho, soud neměl za prokázáno, že nastaly skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, resp. že nastaly všechny, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, i když žalovaný žalobkyni sdělil, jaké jsou jeho výdaje měsíčně, bylo na první pohled zřejmé, že nesdělil všechny, a není zřejmé, zda je žalobkyně skutečně ověřila a z čeho.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku, ze kterého se podávalo, kdo je žalobkyně a v rámci jaké činnosti podnikala, z , Anonymizováno, výpisu, smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, přílohy – Předpisu denních splátek, Údajů o poskytovateli Informací pro spotřebitele, Všeobecných obchodních podmínek známých soudu z jeho činnosti a Souhlasu se zpracováním, ze kterých vyplynulo, že a kdy a o čem poté uzavřeli smlouvu, soud měl za prokázáno, že přesto poté dne , datum, žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek , Anonymizováno, a SMS smlouvu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše (rámce) 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 0,99 % denně, poplatek za vyplacení tranší (peněžních prostředků) ve výši 1,99 % z čerpané částky, a to v pravidelných denních splátkách nebo popřípadě měsíčních splátkách, kdy způsob určení je uveden v podmínkách, lze vždy k datu další nalézt výši splátky v tzv. klientské sekci, první 30. den ode dne poskytnutí úvěru, každá další 29. den následující po výpočtu dané splátky, poslední 17. 3. 2026, nebo v případě měsíčních splátek 29. dne v měsíci. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, jak bude plnění žalovaného použito (započteno) na dlužnou částku ze smlouvy.

5. Z potvrzení o provedení platby a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, ze kterých vyplynulo, co plnila žalobkyně žalovanému a co plnil žalovaný žalobkyni, z výpovědi, ze které vyplynulo, že žalobkyně vypověděla žalovanému smlouvu, soud měl za prokázáno, že žalobkyně skutečně peněžní prostředky poskytla žalovanému a tento je převzal ve výši celkem 34 000 Kč. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu v této věci nesplácel řádně a včas, kdy nezaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy ničeho. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a žalobkyni tím vůči žalovanému vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně přenechala 34 000 Kč a žalovaný plnil žalobkyni 17 000 Kč, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, 17 000 Kč.

6. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, ze kterých vyplynulo, jaká je obvykle pro vrácení takové jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žadatele o úvěr a proto i žalovaného, soud měl za prokázáno, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalovaného byla 6 měsíců (když soud uvažoval tak, že žalovaný mohl mít k dispozici volné peněžní prostředky cca maximálně 3 000 měsíčně).

7. Z výzvy z 19. 6. 2025, včetně podacího lístku, ze kterých vyplynulo, kdy vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky dle žaloby, soud měl za prokázáno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že se dozvěděl, že a v jaké výši má vrátit jistinu, resp. její zbytek, výzvou z 19. 6. 2025, která byla podána na , právnická osoba, . téhož dne, a má se tak za to ze zákona, že došla žalovanému třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne 24. 6. 2025. Žalovaný je však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil.

8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky9. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně proto v té chvíli nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch prostředky do ujednané výše, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednaný úrok a poplatky v ujednaných splátkách (§ 2395 o. z.). Žalobkyně poskytla peněžní prostředky žalovanému a tento je převzal ve výši 34 000 Kč. Od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci žalovaný zaplatil žalobkyni na dlužnou částku ze smlouvy 17 000 Kč. Při uzavření smlouvy žalobkyně jednala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však žalobkyně nebyla oprávněna žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinila, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Žalobkyni vůči žalovanému proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl vyzván k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 24. 6. 2025. Soud má za to, že pokud žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalovanému skutečně poskytla ve výši 34 000 Kč a žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho, byl povinen vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 17 000 Kč. Doba přiměřená možnostem žalovaného pro vrácení byla 6 měsíců. Žalovaný ji však nevrátil. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaný ani úrok z prodlení však nezaplatil. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 21 019,62 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok I. a II.).

12. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 45 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 55 % (úspěch žalovaného). Soud by tak zvážil poměr úspěchu a přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovanému však žádné nevznikly. Soud tak měl za to, že žádnému z účastníků tak nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).