29 C 223/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene I. Určuje se obsah smlouvy a nahrazuje se souhlas žalovaného s návrhem takovéto smlouvy níže uvedeného znění:SMLOUVA o zřízení věcného břemene č.: , Anonymizováno, Jméno žalovanéhobytem:, adresaRČ (dat. nar.):, RČvlastnický podíl:1/1(dále jen „Povinná“)na straně jednéa, Jméno žalobkyně, .se sídlem:, adresaIČO:, IČODIČ:, IBANzapsána:Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B., vložka , Anonymizovánozastoupená:Ing. , jméno FO, , , datumBankovní spojení:, právnická osoba, .číslo účtu:, č. účtu(dále jen „Oprávněná“)na straně druhé(Povinná a Oprávněná společně rovněž jako „Smluvní strany“)uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto:Smlouvu o zřízení věcného břemeneAnonymizovaný odstaveck provedení (v souladu s) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění,a §1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníkČlánek I. - Úvodní ujednání1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen „PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti.1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem- pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Pozemek“). , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, .1.

3. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy.1.

4. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku.Článek II. - Předmět Smlouvy2.

1. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen „věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona.Článek III. - Specifikace věcného břemene3.

1. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona.3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku.3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby „, adresa, , , Anonymizováno, “. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy – kabelové vedení NN, pojistková skříň, uzemnění (dále jen „distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit a provozovat distribuční soustavu na Pozemku.Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění.3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje:- Geometrický plán č.: , hodnota, -, Anonymizováno, zhotovený firmou , právnická osoba, ., který ověřil(a) , tituly před jménem, , jméno FO, dne 24.06.2022 pod č.: , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a za , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, potvrdil(a) , právnická osoba, dne 30. 6. 2022 pod č.: , AnonymizovánoCitovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy.3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob.3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné.3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem.Článek IV. - Další práva4.

1. Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění, která jí, jako , Anonymizováno, , vznikem věcného břemene dle této Smlouvy přísluší ze zákona a to z ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak:- vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle odst. 3.

3. článku III. této Smlouvy.4.

2. Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby , Anonymizováno, striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.Článek V. - Cena a platební podmínky5.

1. Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně.5.

2. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 1 300 Kč (slovy: jeden tisíc tři sta korun českých ).5.

3. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit výše uvedenou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva.Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu6.

1. Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.Článek VII. - Ostatní ujednání7.

1. Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě.7.

2. V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné.Článek VIII. – Ochrana osobních údajů:8.

1. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů.8.

2. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy.8.

3. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.8.

4. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku.8.

5. Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na www.egd.cz v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží.Článek IX. - Závěrečná ujednání9.

1. Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření.9.

2. Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky.9.

3. Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku.9.

4. Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí.9.

5. Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly., kdy nedílnou součástí tohoto rozsudku je Geometrický plán č. , hodnota, –, Anonymizováno, , ověřený dne 24. 6. 2022, vyhotovený , právnická osoba, .II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném určení obsahu smlouvy a nahrazení souhlasu žalovaného s návrhem takovéto smlouvy znění tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, kdy součástí rozhodnutí bude geometrický plán předložený žalobkyní. Uvedla, že žalovanému na základě nějaké skutečnosti svědčí výlučně vlastnické právo k nemovité věci – pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, . Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí. Ze zákona a ve veřejném zájmu má tak povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na tomto území. Na cizích nemovitých věcech je pak povinna zřídit věcné břemeno ve svůj prospěch jako předpoklad pro plnění svých povinností provozovatele distribuční soustavy. Žalovaný požádal o zřízení odběrného místa na pozemku a p. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, k. ú. , adresa, (dále jen „pozemek“). Proto žalobkyně (tehdy pod názvem , právnická osoba, .) jako budoucí oprávněná uzavřela s žalovaným jako budoucím povinným dne 23. 10. 2020 písemně smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou jasně deklarovali, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu s názvem „, adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “, kdy jde o distribuční soustavu, konkrétně fakticky kabel, pojistkovou skříň a kabel uzemnění nízkého napětí (dále jen „stavba“), a to na pozemku žalovaného, a je tak povinna a předpokladem je k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, a ujednali si, že žalovaný se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení a provozování výše uvedené stavby, kdy jde o distribuční soustavu, na pozemku žalovaného, se žalovaný zaváže k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, jak si ujednali ve smlouvě, na kterou žalobkyně odkázala, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy, a že bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 1 300 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně zrealizovala stavbu. Stavba byla dokončena a předávána a převzata od zhotovitele žalobkyní dne 29. 10. 2021 a , Anonymizováno, , odbor stavební, vydal dne 24. 11. 2021 kolaudační souhlas s užíváním této stavby. Žalobkyně jako budoucí oprávněná proto vyzvala žalovaného jako budoucího povinného poprvé dne 9. 9. 2020 k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy přiložila i návrh takovéto smlouvy, podruhé dne 9. 12. 2022 a nakonec i předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023, která došla žalovanému dne 10. 5. 2023. Žalovaný však nereagoval, smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel. Žalobkyně předložila soudu také geometrický plán rozsahu věcného břemene č. , hodnota, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ověřený dne 24. 6. 2022, vyhotovený , právnická osoba, . Žalobkyně k tvrzení žalovaného, že „požadoval opravu chodníku, který není v původním stavu před položením vedení“ uvedla, že chodník je v řádném stavu, i z důkazu předložených žalovaným to vyplývá, žalovaný ani žádné námitky proti stavbě, tedy chodníku, nikdy nevznesl, chodník navíc ani není na jeho pozemku. A k tvrzení žalovaného, že „reklamoval umístění distribuční soustavy, která není umístěna na jeho pozemku, ale na obecním pozemku p. č. , Anonymizováno, “, uvedla, že stavba je umístěna i na pozemku žalovaného, konkrétně kabel a část pojistkové skříně je na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tj. pozemku , Anonymizováno, , další část pojistkové skříně a kabel uzemnění je na pozemku žalovaného, žalovaný ani žádné námitky proti umístění stavby neměl. Dále k tvrzení žalovaného, že „odstoupení z funkce člena a předsedy správní rady pana , jméno FO, je neplatné“, uvedla, že nechápe, jak by se to mělo k této věci vztahovat.

2. Žalovaný dle obsahu žalobu navrhl zamítnout. Uvedl, že „není pravdou, že nekomunikuje“, dále, že „požadoval opravu chodníku, který není v původním stavu před položením vedení“, dále, že „reklamoval umístění distribuční soustavy, která není umístěna na jeho pozemku, ale na obecním pozemku p. č. , Anonymizováno, “ a dále, že „odstoupení z funkce člena předsedy správní rady pana , jméno FO, nebylo na svolané valné hromadě projednáno a tím ani schváleno, nedostavili se, jeho odstoupení z funkce je tak neplatné“.

3. Z informace o pozemku z 6. 9. 2023, ze které se podává, kdo je vlastníkem pozemku, soud měl za prokázáno, že žalovanému na základě nějaké skutečnosti svědčí výlučně vlastnické právo k nemovité věci – pozemku p. č. , Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, (dále stále jen „pozemek“).

4. Z činnosti soudu online nahlédnutím do obchodního rejstříku, ze kterého vyplynulo, že žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku a co je jejím předmětem podnikání, z činnosti soudu týkající se projednání a rozhodnutí věcí v mnoha jiných řízeních, kde byla účastníkem žalobkyně, ze kterých se podávalo, že žalobkyně provozuje distribuční soustavu na území vymezeném licencí, ve kterém je i město , adresa, , soud měl za prokázáno, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, ve kterém se nachází i výše uvedený pozemek.

5. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 23. 10. 2020 včetně její přílohy č. , hodnota, – zákresu na katastrální mapě, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně a žalovaný si ujednali, že za účelem stavby, která je distribuční soustavou, na výše uvedeném pozemku, ke kterému svědčí vlastnické právo žalovanému, se žalovaný zaváže zřídit k němu věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, jaký bude obsah a rozsah tohoto věcného břemene, že blíže je uveden v příloze smlouvy, že bude po zřízení stavby blíže vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást budoucí smlouvy, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve ujednané výši a lhůtě, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaný nejspíše žalobkyni nejdříve požádal o zřízení odběrného místa na výše uvedeném pozemku, k němu mu svědčilo vlastnické právo, jiná pohnutka, proč by poté uzavřel níže uvedenou smlouvu, se totiž nenabízí, ale vlastně není ani nějak významné, následně však rozhodně žalobkyně (tehdy pod názvem , právnická osoba, .) jako budoucí oprávněná a žalovaný jako budoucí povinný uzavřeli dne 23. 10. 2020 písemně smlouvu, kterou jasně deklarovali, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu, že má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, že bude realizovat stavbu s názvem „, adresa, , , Anonymizováno, “, konkrétně zařízení distribuční soustavy a vedení, fakticky kabel, pojistkovou skříň a kabel uzemnění nízkého napětí (dále stále jen „stavba“), a to na pozemku žalovaného, je tak povinna a předpokladem je zřídit věcné břemeno k pozemku žalovaného ve prospěch žalobkyně, a ujednali si, že žalovaný se zavazuje uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení provozování distribuční soustavy, konkrétně výše uvedené stavby na pozemku žalovaného, se žalovaný zaváže k pozemku žalovaného zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, že bude zakládat právo žalobkyně zřídit na pozemku žalovaného výše uvedenou stavbu, provozovat ji, opravovat a udržovat, provádět na ní úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti včetně jejího odstranění a další práva ve smyslu energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na pozemek v souvislosti s realizací právě vyplývajících z věcného břemene, co nejvíce šetřit práva žalovaného, vstup na pozemek mu bezprostředně oznámit, při práci na pozemku uvést pozemek do předchozího stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání pozemku, a bezprostředně oznámit tuto skutečnost žalovanému po provedení, dále že po odstranění nebo okleštění stromoví je povinna žalobkyně na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytku po těžbě, že rozsah (průběh) věcného břemene je zakreslen v situačním snímku, který je nedílnou součástí smlouvy a bude po zřízení stavby vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást smlouvy o zřízení věcného břemene, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou ve výši 1 300 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene. Dále není od věci zmínit, že si strany ve smlouvě ujednaly, že práva a povinnosti z ní vyplývající přechází na právní nástupce obou stran smlouvy, že pokud dojde k změně vlastníka pozemku, je tento povinen postoupit práva a povinnosti z této smlouvy na nového nabyvatele a informovat o tom žalobkyni, že žalobkyně podá návrh na zápis práva věcného břemene do katastru nemovitostí, zaplatí správní poplatek, že žalovaný jako vlastník pozemku a účastník územního řízení uděluje souhlas s provedením výše uvedené stavby a s vydáním příslušného správního povolení.

6. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 29. 10. 2021, ze kterého vyplynulo, že zhotovitel provedl stavbu, o jakou stavbu šlo, že dne 29. 10. 2021 ji předal objednateli – žalobkyni a tato ji bez vytknutí vad převzala, z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 24. 11 2021, ze kterého se podává, že příslušný stavební úřad udělil kolaudační souhlas s užíváním stavby, o jakou stavbu šlo, z těchto soud měla za prokázáno, že zhotovitel , právnická osoba, . provedl stavbu, že měla název „, adresa, , , Anonymizováno, rozš. NN“, konkrétně, že se jednalo o ějaké energetické zařízení nebo vedení, a že dne 29. 10. 2021 ji předal objednateli – žalobkyni a tato ji bez vytknutí vad převzala, žalobkyně zrealizovala stavbu, kdy stavba byla dokončena a předávána a převzata od zhotovitele žalobkyni dne 29. 10. 2021 a že příslušný stavební úřad udělil kolaudační souhlas s užíváním stavby, že měla název „, adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, “, konkrétně, že se jednalo o rozšíření distribuční sítě žalobkyně za účelem připojení nového odběrného místa, fakticky o vedení kabelu podél komunikace , Anonymizováno, , a to v chodníku a zeleném pásu při východní straně této komunikace na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , kdy stávající kabel a je říznut, naspojkován a prodloužen kabelem, jehož trasa vede severním směrem, odkud se stáčí jihovýchodním směrem k pozemku p. č. , Anonymizováno, obci , adresa, , k. ú. , adresa, , tj. pozemku žalovaného, kde je na rozhraní pozemků osazena nová pilířová pojistková skříň a z této skříně vyveden kabel zpět severozápadním směrem a dále ke stávající skříni severní části, do které je zaústěn a zapojen, kdy celková délka kabelu je 90 m, a že tak šlo o stavbu, ohledně které žalobkyně a žalovaný si ujednali ve výše uvedené smlouvě o smlouvě budoucí, že ji bude realizovat žalobkyně a že za účelem jejího zřízení a provozování, kdy jde o distribuční soustavu, na pozemku žalovaného musí být uzavřena budoucí smlouva o zřízení věcného břemene k němu ve prospěch žalobkyně.

7. Z čestného prohlášení mandatáře 20. 2. 2023, ze kterého vyplynulo, že , právnická osoba, . jako mandatář – zástupce žalobkyně vyzval žalovaného nejprve dne 9. 9. 2022, poté dne 9. 12. 2022 k uzavření výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, když předložil návrh takovéto smlouvy písemně, a z předžalobní výzvy z 27. 4. 2023 včetně detailní informace k zásilkám, které potvrdily, že poté naposledy také výzvou před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření výše uvedené smlouvy, kdy předložila návrh této smlouvy včetně geometrického plánu dne 27. 4. 2023, kdy výzva došla žalovanému dne 10. 5. 2023, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalobkyně jako budoucí oprávněná vyzvala žalovaného jako budoucího povinného poprvé dne 9. 9. 2020 k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy přiložila i návrh takovéto smlouvy, podruhé dne 9. 12. 2022 a nakonec i předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023, která došla žalovanému dne 10. 5. 2023.

8. Z obsahu spisu soud měl za prokázáno, že žalovaný však tuto smlouvu neuzavřel.

9. Z kopie fotografie z neuvedeného data, kdy i žalobkyně shodně uvedla, že na ní je část výše uvedené stavby, kterou realizovala žalobkyně, konkrétně chodník, který musela odstranit a poté vybudovat, na které je vidět stav chodníku, nevyplynulo, že je na něm nějaká závada, soud neměl za prokázáno, ačkoliv žalovaný byl poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., ať doplní k tomuto tvrzení důkaz, respektive byl by poučen, kdyby se dostavil k jednání, že žalovaný „požadoval opravu chodníku, který není v původním stavu před položením vedení“. Pak vzhledem k tomu, že tuto skutečnost soud neměl za prokázánu, nemohl ani zjistit a mít za prokázáno, zda z toho vyplývá, že obsah budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene má soud určit jiný, nebo zda z toho dokonce vyplývá, že po žalovaném nelze rozumně požadovat, aby výše uvedenou budoucí smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřel. Z informace o pozemku ze 17. 7. 2024, ze které vyplynulo, kdo je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , z katastrální mapy z neuvedeného dne, ze které se podávala poloha a hranice pozemků, a kudy vede chodník, zde znázorněný modře, soud měl navíc za prokázáno, že chodník spíše vůbec nevede přes pozemek žalovaného.

10. Z kopie fotografie z neuvedeného data, kdy i žalobkyně shodně uvedla, že je na ní vidět část výše uvedené stavby, kterou realizovala žalobkyně, konkrétně pojistková skříň, na které je vidět pojistková skříň na nějakém pozemku, nevyplynulo, že se stavba nenachází na pozemku žalovaného, z Geometrického plánu č. , hodnota, –, Anonymizováno, ověřeného dne 24. 6. 2022, vyhotoveného , právnická osoba, ., ze kterého naopak jasně vyplynulo, že výše uvedená stavba, kterou realizovala žalobkyně, se nachází (i) na pozemku žalovaného, konkrétně rozhodně pojistková skříň, i když možná jen její část, soud neměl za prokázáno, ačkoliv žalovaný byl poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., ať doplní k tomuto tvrzení důkaz, respektive byl by poučen, kdyby se dostavil k jednání, že žalovaný „reklamoval distribuční soustavu, že se nenachází na jeho pozemku“. Pak opět vzhledem k tomu, že tuto skutečnost soud neměl za prokázánu, nemohl ani zjistit a mít za prokázáno, zda z toho vyplývá, že obsah budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene má soud určit jiný, nebo z toho dokonce vyplývá, že po žalovaném nelze rozumně požadovat, aby výše uvedenou budoucí smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřel.

11. Z listiny z 28. 4. 2023, ze které se podávalo, že , jméno FO, vyhotovil oznámení adresované žalovanému a , Anonymizováno, jako akcionářům společnosti, že odstupuje z funkce předsedy a člena správní rady společnosti , Anonymizováno, -, jméno FO, a.s. a že žádá o projednání na valné hromadě společnosti, soud neměl za prokázáno, že tato skutečnost nastala, tj. že „odstoupení z funkce člena předsedy správní rady pana , jméno FO, nebylo na svolané valné hromadě projednáno a tím ani schváleno, nedostavili se, jeho odstoupení z funkce je tak neplatné“, resp. i pokud by nastala, že to je v této věci nějak významné.

12. Z již výše uvedeného geometrického plánu, ze kterého bylo zřejmé, že vymezuje rozsah věcného břemene k pozemku žalovaného ve prospěch žalobkyně, soud měl za prokázáno, že již došlo odborně způsobilou osobou k vymezení rozsahu věcného břemene k pozemku žalovaného ve prospěch žalobkyně v podobě geometrického plánu a tento obsahuje všechny náležitosti pro zápis práva věcného břemene k pozemku žalovaného do katastru nemovitosti ve prospěch žalobkyně.

13. Dle § 25 odst. 4 část věty první před středníkem zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak.

14. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 téhož zákona zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Dle § 1787 odst. 1 věta první téhož zákona nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Dle § 1788 odst. 2 věta první téhož zákona změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.

15. Dle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Dle § 1258 téhož zákona služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. Dle § 1260 odst. 1 téhož zákona služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Dle § 1262 odst. 1 věta první téhož zákona zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu.

16. Soud právně posoudil, že žalovanému na základě nějaké skutečnosti svědčilo výlučně vlastnické právo k pozemku. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy na území vymezeném licencí, která ze zákona měla povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na tomto území (§ 25 odst. 1 písm. a) energetického zákona), svědčilo ze zákona mimo jiné právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitých věcech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat na nich vedení (§ 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona) a právo zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro výše uvedené účely, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak (§ 25 odst. 4 část věty první před středníkem energetického zákona). V daném případě tak soud má za to, že žalovaný zřejmě požádal o zřízení odběrného místa na pozemku, i když to vlastně ani není v ané věci významné. Žalobkyně v souladu se zvláštním právním předpisem však rozhodně chtěla zřídit a provozovat na pozemku žalovaného stavbu, kdy šlo o distribuční soustavu, konkrétně fakticky vedení kabelu, pojistkovou skříň a vedení kabelu uzemnění nízkého napětí. Za tím účelem tak byla ze zákona povinna a oprávněna zřídit věcné břemeno umožňující využití pozemku žalovaného pro výše uvedené účely, a to smluvně s žalovaným jako vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak. Žalobkyně proto jako budoucí oprávněná uzavřela s žalovaným jako budoucím povinným dne 23. 10. 2020 písemně smlouvu o smlouvě budoucí, kterou se za účelem zřízení a provozování výše uvedené stavby, kdy šlo o distribuční soustavu, žalovaný zavázal uzavřít po vyzvání v době nejpozději do 12 měsíců od vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy, budoucí smlouvu, a to smlouvu o zřízení věcného břemene, a to tak, že za účelem zřízení a provozování výše uvedené stavby jako distribuční soustavy na pozemku žalovaného se žalovaný zaváže k němu zřídit věcné břemeno ve prospěch žalobkyně, že obsah a rozsah tohoto věcného břemene bude takový, jak si ujednali ve smlouvě, že rozsah věcného břemene je zakreslen v příloze smlouvy a po zřízení stavby bude vymezen v geometrickém plánu, který zajistí žalobkyně a který bude poté ujednán jako nedílná součást budoucí smlouvy, že věcné břemeno bude časově neomezené a svou povahu osobní, a naopak žalobkyně se zaváže zaplatit za to náhradu jednorázovou v ujednané výši a v ujednané lhůtě (§ 25 odst. 4 část věty první před středníkem energetického zákona ve spojení s § 1785 a § 1257 odst. 1 a § 1258 a § 1260 odst. 1 o. z.). Žalobkyně zrealizovala stavbu. Stavba byla dokončena a předána zhotovitelem a převzata žalobkyní dne 29. 10. 2021 a příslušný stavební úřad vydal dne 24. 11. 2021 kolaudační souhlas s užíváním této stavby. Žalobkyně jako budoucí oprávněná proto vyzvala žalovaného jako budoucího povinného poprvé dne 9. 9. 2020 k uzavření budoucí smlouvy, tj. smlouvy o zřízení věcného břemene, kdy přiložila i návrh takovéto smlouvy, podruhé dne 9. 12. 2022 a nakonec i předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2023, která došla žalovanému dne 10. 5. 2023, tedy vyzvala jej včas a řádně (§ 1786 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo právo vůči žalovanému, aby plnil z výše uvedené smlouvy o smlouvě budoucí, tedy aby takovou budoucí smlouvu s žalobkyní v ujednané lhůtě uzavřel. Žalovaný však nereagoval, budoucí smlouvu neuzavřel. Žalovaný tak neplnil ze smlouvy o smlouvě řádně a včas. Žalobkyni proto vzniklo právo domáhat se u soudu určení obsahu budoucí smlouvy a nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít takovouto smlouvu (§ 1787 odst. 1 věta první o. z.). Ve smyslu 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Ve smyslu § 1788 odst. 2 věta první téhož zákona změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Soud tedy v dané věci podle toho, jaký účel má uzavření takovéto výše uvedené budoucí smlouvy, tj. smlouvy o zřízení věcného břemene, zřejmě sledovat, kdy zároveň vyšel z návrhů stran a přihlédl k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány, jak je uvedeno ve zjištění výše, měl za to, že obsah budoucí smlouvy, tedy smlouvy o zřízení věcného břemene, má být a bude takový, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Soud zároveň zvážil, že skutečnosti, které tvrdil žalovaný, tj. že „požadoval opravu chodníku, který není v původním stavu před položením vedení“, že „reklamoval distribuční soustavu, že se nenachází na jeho pozemku“ a že „odstoupení z funkce člena předsedy správní rady pana , jméno FO, nebylo na svolané valné hromadě projednáno a tím ani schváleno, nedostavili se, jeho odstoupení z funkce je tak neplatné“, nenastaly, jak je uvedeno ve zjištění výše, takže nemohl ani logicky zvažovat, zda z nich vyplývá, že obsah budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene má být jiný a má jej proto soud určit jiný. Zároveň soud zvážil, že se nezměnily okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na žalovaném nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřel, a proto jeho povinnost uzavřít budoucí smlouvu nezanikla, když skutečnosti, které tvrdil žalovaný, tj. ty samé, které soud uvedl již výše, tj. že „požadoval opravu chodníku, který není v původním stavu před položením vedení“, že „reklamoval distribuční soustavu, že se nenachází na jeho pozemku“ a že „odstoupení z funkce člena předsedy správní rady pana , jméno FO, nebylo na svolané valné hromadě projednáno a tím ani schváleno, nedostavili se, jeho odstoupení z funkce je tak neplatné“, nenastaly, takže nemohl ani logicky zvažovat, zda z nich popř. vyplývá, že po žalovaném nelze rozumně požadovat, aby výše uvedenou budoucí smlouvu o zřízení věcného břemene vůbec uzavřel (§ 1788 odst. 2 věta první a contrario o. z.). Soud dále zvážil, že zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Žalobkyně předložila soudu geometrický plán vymezující věcné břemeno, který obsahuje všechny náležitosti pro zápis práva věcného břemene k pozemku žalovaného do katastru nemovitosti ve prospěch žalobkyně (§ 1262 odst. 1 věta první o. z.). Soud proto rozhodl, že se určuje obsah smlouvy a nahrazuje se souhlas žalovaného s návrhem takovéto smlouvy znění tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, kdy součástí tohoto rozhodnutí učinil a je proto i výše uvedený geometrický plán (výrok I.). Soud jen podotýká, že takovýto rozsudek, tedy ukládající prohlášení vůle, tj. v daném případě souhlas žalovaného s návrhem takovéto výše uvedené smlouvy, nahrazuje toto prohlášení (§ 161 odst. 3 o. s. ř.).

17. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř.). Vnikly jí a soud jí přiznal tyto náklady: zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, vzhledem k tomu, že nebyla zastoupena advokátem a nedoložila výši hotových výdajů, hotové výdaje ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 200 Kč (výrok II.).