29 C 241/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Název zainteresované společnosti ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o žalobě z rušené držby I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek 2 000 Kč na účet Městského soudu v Brně do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaných 1) a 2), aby se zdrželi všech úkonů a zásahů, verbálních i faktických, kterými by rušili nájemní právo žalobkyně k bytu. Uvedla, že žalovaný 1), zastoupený , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nar. , datum, a paní , jméno FO, , nar. , datum, jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní , jméno FO, zavázali dát do užívání na dobu určitou nemovité věci: jednotku č. , číslo, , způsob využití byt, v domě č. p. , číslo, na pozemku p. č. , číslo, , a podíl na společných částech tohoto domu a pozemku , Anonymizováno, , vše v obci , obec, , k. ú. , katastrální území, (dále jen „byt“), a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že žalobkyně bude byt užívat pro své kancelářské potřeby a sídlo firmy, případně k dalšímu podnájmu, že je neomezeně oprávněna byt nebo jeho část dále podnajmout třetí osobě, a to i zčásti, dále že má nárok řádně a nerušeně užívat byt pro výše uvedené účely, a že žalovaný 1) a paní , jméno FO, nemají žádné právo zasahovat do práv jí jako nájemce nebo do podmínek případného podnájmu, který může být k bytu sjednán. Následně žalobkyně jako nájemce a , právnická osoba, . jako podnájemce uzavřeli dne , datum, podnájemní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát do podnájmu byt a bylo to v souladu s výše uvedenou nájemní smlouvou. Poté , právnická osoba, . jako podnájemce a , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, jako další podnájemci uzavřeli dne , datum, další podnájemní smlouvu, včetně dodatku č. , číslo, , kterou se , právnická osoba, zavázala dát do dalšího podnájmu byt. Tito další podnájemci, šlo o , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , kteří požívají dočasné , Anonymizováno, , Anonymizováno, a smlouva je evidována na , Anonymizováno, v rámci státní sociální podpory. Dne , datum, , asi v , hodnota, hodin, v době, kdy ve výše uvedeném bytě byly pouze nezletilé děti , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaní 1) a 2) jednali tak, že se chovali agresivně, žalovaný 2) méně, když žalovaný 2) se agresivním způsobem domáhal vstupu do bytu, kdy měl několikrát i kopnout do dveří, nezletilé děti, které se nacházely při jednání žalovaných v bytě, poté sdělily, že jim nadával, kdy doslovně použil výrazy: „Potáhnete do hajzlu a zavolám na vás policajty, okamžitě se vystěhujete“ a tvrdil, že má plnou moc vlastníka bytu, tedy žalovaného 1), a že si bude dělat, co chce. , jméno FO, a , jméno FO, neprodleně telefonicky kontaktovali žalobkyni. Zástupce žalobkyně se neprodleně dostavil k bytu 20 minut po výše uvedeném jednání žalovaných, tito zde již nebyli. Nezletilé děti, které se nacházely při jednání žalovaných v bytě, sdělily, co se stalo, vyjádřily obavy o svou bezpečnost. , jméno FO, jako jeden z pronajímatelů zemřela a z dědického řízení je zřejmé, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tedy žalovaného 2) pro , Anonymizováno, a že se k ní , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný 1) byl plně informován o uzavření výše uvedených podnájemních smluv i o jejich obsahu. Žalovaný 1) ani žalovaný 2) do vztahu z podnájemních smluv předtím nijak nezasahovali. Žalobkyně může jen spekulovat o míře duševní způsobilosti žalovaného 2) s ohledem na jeho agresivitu při výši uvedeném jednání a při výhrůžkám pozůstalým po , jméno FO, .Žalovaný 1) ani žalovaný 2) se ve věci a nevyjádřili.K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když jej není třeba ze zákona nařizovat a v dané věci to s ohledem na povinnost vyzvat žalované k vyjádření a povinnost předvolat je řádně k případnému jednání, kdy nebylo možné jim doručovat prostřednictvím datové schránky, a s ohledem na lhůtu ze zákona pro projednání a rozhodnutí věci vlastně nebylo ani ve skutečnosti zrealizovatelné.Z e-mailu z , datum, v , Anonymizováno, jazyce, ze kterého vyplynulo, že jeden z podnájemců bytu, kterým byt byl předán do užívání a užívali jej, tj. , jméno FO, , sdělil prostřednictvím e-mailu žalobkyni nějaké skutečnosti v , Anonymizováno, jazyce, o kterých žalobkyně tvrdila, že z nich mělo vyplynout, že držba jejího práva užívání, tj. práva nájemního a také podnájemního, k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena, soud měl za prokázáno, že žalobkyně se dozvěděla o svém právu podat takovouto žalobu i o osobě žalovaných dne , datum, , a do doby podání žaloby dne , datum, tak lhůta 6 týdnů ze zákona neuplynula.Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , ze kterého se podávalo, že v době uzavření nájemní smlouvy svědčilo vlastnické právo k bytu žalovanému 1) a , jméno FO, , nar. , datum, , z výpisu z obchodního rejstříku, nájemní smlouvy ze dne , datum, , plné moci ze dne , datum, a rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , ze kterých vyplynulo, že žalovaný 1), zastoupený, a paní , jméno FO, jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu bytu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, kdy si mimo jiné výslovně ujednali, že to bude za účelem „kancelářských potřeb a sídla firmy žalobkyně, případně k dalšímu podnájmu“, k tomu bez podmínek, z podnájemní smlouvy ze dne , datum, , ze které vyplynulo, že následně žalobkyně jako nájemce a , právnická osoba, . jako podnájemce uzavřeli podnájemní smlouvu o podnájmu bytu, z nájemní smlouvy ze dne , datum, , včetně dodatku č. , hodnota, k této smlouvě, ze kterých vyplynulo, že poté následně , právnická osoba, . jako podnájemce a , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, jako další podnájemci uzavřeli další podnájemní smlouvu o podnájmu bytu, že tito další podnájemci byli , Anonymizováno, , kteří požívali dočasné právní ochrany a smlouva byla evidována na , Anonymizováno, v rámci státní sociální podpory, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaný 1), zastoupený , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nar. , datum, a paní , jméno FO, , nar. , datum, jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní , jméno FO, zavázali dát do užívání byt a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pronajímatelé dávají souhlas, že může žalobkyně zřídit třetí osobě k bytu užívací právo (podnájemní právo), a že je to bez podmínek, následně žalobkyně jako nájemce a společnost , právnická osoba, . jako podnájemce uzavřely dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát byt do podnájmu výše uvedené společnosti, a poté , právnická osoba, . jako podnájemce a osoby , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, jako další podnájemci uzavřeli dne , datum, smlouvu, včetně dodatku č. , číslo, , kterou se , právnická osoba, zavázala dát do byt do dalšího podnájmu výše uvedeným osobám, šlo o , Anonymizováno, , kteří požívali dočasné , Anonymizováno, , Anonymizováno, a smlouva byla evidována na , Anonymizováno, v rámci státní sociální podpory, byt jim byla předán do užívání a tyto osoby jej užívaly, a z toho, tedy z těchto skutečností, tak vyplývá, že žalobkyně právo užívání, tedy konkrétně právo nájemní také podnájemní, k bytu skutečně počala vykonávat jako osoba, jíž takové právo náleží, a které jiné osoby ve shodě s ní plní, a tedy existuje, tj. je realizována, ze strany žalobkyně držba těchto práv k bytu.Z e-mailu z , datum, v , Anonymizováno, jazyce, ze kterého vyplynulo, že jeden z podnájemců bytu, tj. , jméno FO, , sdělila prostřednictvím e-mailu žalobkyni nějaké skutečnosti v , Anonymizováno, jazyce, tak z těchto soud neměl za prokázáno, když řízení před soudem se vede v českém jazyce a bylo tedy na žalobkyni, aby předložila k tomuto důkazu v , Anonymizováno, jazyce úřední překlad do českého jazyka, jaké skutečnosti jsou e-mailu uvedeny a zda z nich tedy popřípadě vyplývá, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že i kdyby přistoupil na to, že postačí, že žalobkyně předložila nikoli úřední překlad výše uvedeného důkazu do českého jazyka a že soud jej provedl také, tak z něj sice vyplynulo, že , jméno FO, sdělila e-mailem žalobkyni, že potvrzuje, že se dvě osoby, a to „žalovaný 2) a další , Anonymizováno, pán“, „vloupaly“ do výše uvedeného bytu, kdy v bytě byly pouze její nezletilé děti, a tyto osoby „vyhrožovaly“ jejím dětem „vystěhováním a policií, chovaly se agresivně“, a proto se „obávají jako podnájemci bytu o svou bezpečnost“, ale že je sděluje osoba, která je má pouze z doslechu, a to od svých nezletilých dětí, nevnímala je tedy bezprostředně, a pokud takovýto důkaz nebyl podpořen žádným jiným důkazem, tak soudu nestačí, a soud ani v tom případě by tak neměl za prokázáno, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena.Dle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.Dle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.Soud právně posoudil, že v dané věci jde o specifickou věc, tedy o tzv. žalobu z rušené držby. Nejdříve soud dospěl k závěru, že žalobkyně tuto žalobu podala ve lhůtě ze zákona, tj. do uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ruší, když se žalobkyně dozvěděla o svém právu podat žalobu i osobě žalovaných dne , datum, a podala žalobu u soudu dne , datum, . Soud tak nebyl oprávněn a povinen již jen z tohoto důvodu žalobu zamítnout (§ 1008 odst. 1 a contrario o. z.). Poté soud měl za to, že ze strany žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu existovala, tedy byla realizována, držba práva užívat, konkrétně práva nájemního a také podnájemního, k bytu, když žalovaný 1), zastoupený, a paní , jméno FO, jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní , jméno FO, zavázali dát do užívání byt a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem, strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pronajímatelé dávají souhlas, že může žalobkyně zřídit třetí osobě k bytu užívací právo (podnájemní právo), a že je to bez podmínek, následně žalobkyně jako nájemce a společnost , právnická osoba, . jako podnájemce uzavřely dne , datum, smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát byt do podnájmu výše uvedené společnosti, a poté , právnická osoba, . jako podnájemce a osoby , jméno FO, a , jméno FO, jako další podnájemci uzavřeli dne , datum, smlouvu, včetně dodatku č. , hodnota, , kterou se , právnická osoba, zavázala dát do byt do dalšího podnájmu výše uvedeným osobám, šlo o , Anonymizováno, , kteří požívali dočasné , Anonymizováno, a smlouva byla evidována na , Anonymizováno, v rámci státní sociální podpory, a byt jim byla předán do užívání a tyto osoby jej užívaly, a z toho, tedy z těchto skutečností, tak vyplývá, že žalobkyně právo užívání, tedy konkrétně právo nájemní a také podnájemní, k bytu skutečně počala vykonávat jako osoba, jíž takové právo náleží, a které jiné osoby ve shodě s ní plní, tedy že ze strany žalobkyně je tu držba práva užívat, konkrétně práva nájemního a také podnájemního, k bytu. Soud ale neměl ale za to, že ze strany žalovaných došlo v případě výše uvedené držby k jejímu svémocnému rušení, když soud z důvodu předložení důkazu žalobkyní v , Anonymizováno, jazyce bez úředního předkladu neměl skutečnosti v něm za prokázány a tedy ani, co z nich vyplývalo, tedy, zda výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že i kdyby přistoupil na to, že postačí, že žalobkyně předložila nikoli úřední překlad výše uvedeného důkazu do českého jazyka a že soud jej provedl také, tak z něj sice vyplynuly nějaké skutečnosti, ale že je sděluje osoba, která je má pouze z doslechu, a to od svých nezletilých dětí, nevnímala je tedy bezprostředně, a pokud takovýto důkaz nebyl podpořen žádným jiným důkazem, tak soudu nestačí, a soud ani v tom případě by neměl za to, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Proto soud rozhodl tak, že žalobu zamítl (§ 1003 a contrario o. z. ve spojení s § 178 o. s. ř.) (výrok I).Žalovaným 1) a 2), kteří měli ve věci plný úspěch, by přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni. Žalovaným však žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).Žalobkyně byla povinna zaplatit soudní poplatek 2000 Kč za žalobu podáním žaloby. Tento nezaplatila. Pro krátkou lhůtu k projednání a rozhodnutí věci ji soud nevyzýval k zaplacení. Žalobkyni proto vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek až při konečném rozhodnutí. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) (výrok III).