29 C 241/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:Název zainteresované společnosti., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o žalobě z rušené držby I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek 2 000 Kč na účet Městského soudu v Brně do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaných 1) a 2), aby se zdrželi všech úkonů a zásahů, verbálních i faktických, kterými by rušili nájemní právo žalobkyně k bytu. Uvedla, že žalovaný 1), zastoupený tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, nar. datum a paní jméno FO, nar. datum jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne datum nájemní smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní jméno FO zavázali dát do užívání na dobu určitou nemovité věci: jednotku č. číslo, způsob využití byt, v domě č. p. číslo na pozemku p. č. číslo, a podíl na společných částech tohoto domu a pozemku Anonymizováno, vše v obci obec, k. ú. katastrální území (dále jen „byt“), a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že žalobkyně bude byt užívat pro své kancelářské potřeby a sídlo firmy, případně k dalšímu podnájmu, že je neomezeně oprávněna byt nebo jeho část dále podnajmout třetí osobě, a to i zčásti, dále že má nárok řádně a nerušeně užívat byt pro výše uvedené účely, a že žalovaný 1) a paní jméno FO nemají žádné právo zasahovat do práv jí jako nájemce nebo do podmínek případného podnájmu, který může být k bytu sjednán. Následně žalobkyně jako nájemce a právnická osoba. jako podnájemce uzavřeli dne datum podnájemní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát do podnájmu byt a bylo to v souladu s výše uvedenou nájemní smlouvou. Poté právnická osoba. jako podnájemce a jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum jako další podnájemci uzavřeli dne datum další podnájemní smlouvu, včetně dodatku č. číslo, kterou se právnická osoba zavázala dát do dalšího podnájmu byt. Tito další podnájemci, šlo o Anonymizováno z Anonymizováno, kteří požívají dočasné Anonymizováno Anonymizováno a smlouva je evidována na Anonymizováno v rámci státní sociální podpory. Dne datum, asi v hodnota hodin, v době, kdy ve výše uvedeném bytě byly pouze nezletilé děti jméno FO a jméno FO, žalovaní 1) a 2) jednali tak, že se chovali agresivně, žalovaný 2) méně, když žalovaný 2) se agresivním způsobem domáhal vstupu do bytu, kdy měl několikrát i kopnout do dveří, nezletilé děti, které se nacházely při jednání žalovaných v bytě, poté sdělily, že jim nadával, kdy doslovně použil výrazy: „Potáhnete do hajzlu a zavolám na vás policajty, okamžitě se vystěhujete“ a tvrdil, že má plnou moc vlastníka bytu, tedy žalovaného 1), a že si bude dělat, co chce. jméno FO a jméno FO neprodleně telefonicky kontaktovali žalobkyni. Zástupce žalobkyně se neprodleně dostavil k bytu 20 minut po výše uvedeném jednání žalovaných, tito zde již nebyli. Nezletilé děti, které se nacházely při jednání žalovaných v bytě, sdělily, co se stalo, vyjádřily obavy o svou bezpečnost. jméno FO jako jeden z pronajímatelů zemřela a z dědického řízení je zřejmé, že Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, tedy žalovaného 2) pro Anonymizováno a že se k ní Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaný 1) byl plně informován o uzavření výše uvedených podnájemních smluv i o jejich obsahu. Žalovaný 1) ani žalovaný 2) do vztahu z podnájemních smluv předtím nijak nezasahovali. Žalobkyně může jen spekulovat o míře duševní způsobilosti žalovaného 2) s ohledem na jeho agresivitu při výši uvedeném jednání a při výhrůžkám pozůstalým po jméno FO. Žalovaný 1) ani žalovaný 2) se ve věci a nevyjádřili. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když jej není třeba ze zákona nařizovat a v dané věci to s ohledem na povinnost vyzvat žalované k vyjádření a povinnost předvolat je řádně k případnému jednání, kdy nebylo možné jim doručovat prostřednictvím datové schránky, a s ohledem na lhůtu ze zákona pro projednání a rozhodnutí věci vlastně nebylo ani ve skutečnosti zrealizovatelné. Z e-mailu z datum v Anonymizováno jazyce, ze kterého vyplynulo, že jeden z podnájemců bytu, kterým byt byl předán do užívání a užívali jej, tj. jméno FO, sdělil prostřednictvím e-mailu žalobkyni nějaké skutečnosti v Anonymizováno jazyce, o kterých žalobkyně tvrdila, že z nich mělo vyplynout, že držba jejího práva užívání, tj. práva nájemního a také podnájemního, k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena, soud měl za prokázáno, že žalobkyně se dozvěděla o svém právu podat takovouto žalobu i o osobě žalovaných dne datum, a do doby podání žaloby dne datum tak lhůta 6 týdnů ze zákona neuplynula. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, ze kterého se podávalo, že v době uzavření nájemní smlouvy svědčilo vlastnické právo k bytu žalovanému 1) a jméno FO, nar. datum, z výpisu z obchodního rejstříku, nájemní smlouvy ze dne datum, plné moci ze dne datum a rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, ze kterých vyplynulo, že žalovaný 1), zastoupený, a paní jméno FO jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu bytu, kdy žalobkyně jednala jako podnikatel při podnikatelské činnosti, kdy si mimo jiné výslovně ujednali, že to bude za účelem „kancelářských potřeb a sídla firmy žalobkyně, případně k dalšímu podnájmu“, k tomu bez podmínek, z podnájemní smlouvy ze dne datum, ze které vyplynulo, že následně žalobkyně jako nájemce a právnická osoba. jako podnájemce uzavřeli podnájemní smlouvu o podnájmu bytu, z nájemní smlouvy ze dne datum, včetně dodatku č. hodnota k této smlouvě, ze kterých vyplynulo, že poté následně právnická osoba. jako podnájemce a jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum jako další podnájemci uzavřeli další podnájemní smlouvu o podnájmu bytu, že tito další podnájemci byli Anonymizováno, kteří požívali dočasné právní ochrany a smlouva byla evidována na Anonymizováno v rámci státní sociální podpory, tak z těchto soud měl za prokázáno, že žalovaný 1), zastoupený tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, nar. datum a paní jméno FO, nar. datum jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne datum smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní jméno FO zavázali dát do užívání byt a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pronajímatelé dávají souhlas, že může žalobkyně zřídit třetí osobě k bytu užívací právo (podnájemní právo), a že je to bez podmínek, následně žalobkyně jako nájemce a společnost právnická osoba. jako podnájemce uzavřely dne datum smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát byt do podnájmu výše uvedené společnosti, a poté právnická osoba. jako podnájemce a osoby jméno FO, nar. datum a jméno FO, nar. datum jako další podnájemci uzavřeli dne datum smlouvu, včetně dodatku č. číslo, kterou se právnická osoba zavázala dát do byt do dalšího podnájmu výše uvedeným osobám, šlo o Anonymizováno, kteří požívali dočasné Anonymizováno Anonymizováno a smlouva byla evidována na Anonymizováno v rámci státní sociální podpory, byt jim byla předán do užívání a tyto osoby jej užívaly, a z toho, tedy z těchto skutečností, tak vyplývá, že žalobkyně právo užívání, tedy konkrétně právo nájemní také podnájemní, k bytu skutečně počala vykonávat jako osoba, jíž takové právo náleží, a které jiné osoby ve shodě s ní plní, a tedy existuje, tj. je realizována, ze strany žalobkyně držba těchto práv k bytu. Z e-mailu z datum v Anonymizováno jazyce, ze kterého vyplynulo, že jeden z podnájemců bytu, tj. jméno FO, sdělila prostřednictvím e-mailu žalobkyni nějaké skutečnosti v Anonymizováno jazyce, tak z těchto soud neměl za prokázáno, když řízení před soudem se vede v českém jazyce a bylo tedy na žalobkyni, aby předložila k tomuto důkazu v Anonymizováno jazyce úřední překlad do českého jazyka, jaké skutečnosti jsou e-mailu uvedeny a zda z nich tedy popřípadě vyplývá, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že i kdyby přistoupil na to, že postačí, že žalobkyně předložila nikoli úřední překlad výše uvedeného důkazu do českého jazyka a že soud jej provedl také, tak z něj sice vyplynulo, že jméno FO sdělila e-mailem žalobkyni, že potvrzuje, že se dvě osoby, a to „žalovaný 2) a další Anonymizováno pán“, „vloupaly“ do výše uvedeného bytu, kdy v bytě byly pouze její nezletilé děti, a tyto osoby „vyhrožovaly“ jejím dětem „vystěhováním a policií, chovaly se agresivně“, a proto se „obávají jako podnájemci bytu o svou bezpečnost“, ale že je sděluje osoba, která je má pouze z doslechu, a to od svých nezletilých dětí, nevnímala je tedy bezprostředně, a pokud takovýto důkaz nebyl podpořen žádným jiným důkazem, tak soudu nestačí, a soud ani v tom případě by tak neměl za prokázáno, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Dle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Dle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Soud právně posoudil, že v dané věci jde o specifickou věc, tedy o tzv. žalobu z rušené držby. Nejdříve soud dospěl k závěru, že žalobkyně tuto žalobu podala ve lhůtě ze zákona, tj. do uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ruší, když se žalobkyně dozvěděla o svém právu podat žalobu i osobě žalovaných dne datum a podala žalobu u soudu dne datum. Soud tak nebyl oprávněn a povinen již jen z tohoto důvodu žalobu zamítnout (§ 1008 odst. 1 a contrario o. z.). Poté soud měl za to, že ze strany žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu existovala, tedy byla realizována, držba práva užívat, konkrétně práva nájemního a také podnájemního, k bytu, když žalovaný 1), zastoupený, a paní jméno FO jako pronajímatelé a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne datum smlouvu, kterou se žalovaný 1) a paní jméno FO zavázali dát do užívání byt a žalobkyně se zavázala zaplatit nájemné, a to jednorázově za celou dobu nájmu předem, strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pronajímatelé dávají souhlas, že může žalobkyně zřídit třetí osobě k bytu užívací právo (podnájemní právo), a že je to bez podmínek, následně žalobkyně jako nájemce a společnost právnická osoba. jako podnájemce uzavřely dne datum smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dát byt do podnájmu výše uvedené společnosti, a poté právnická osoba. jako podnájemce a osoby jméno FO a jméno FO jako další podnájemci uzavřeli dne datum smlouvu, včetně dodatku č. hodnota, kterou se právnická osoba zavázala dát do byt do dalšího podnájmu výše uvedeným osobám, šlo o Anonymizováno, kteří požívali dočasné Anonymizováno a smlouva byla evidována na Anonymizováno v rámci státní sociální podpory, a byt jim byla předán do užívání a tyto osoby jej užívaly, a z toho, tedy z těchto skutečností, tak vyplývá, že žalobkyně právo užívání, tedy konkrétně právo nájemní a také podnájemní, k bytu skutečně počala vykonávat jako osoba, jíž takové právo náleží, a které jiné osoby ve shodě s ní plní, tedy že ze strany žalobkyně je tu držba práva užívat, konkrétně práva nájemního a také podnájemního, k bytu. Soud ale neměl ale za to, že ze strany žalovaných došlo v případě výše uvedené držby k jejímu svémocnému rušení, když soud z důvodu předložení důkazu žalobkyní v Anonymizováno jazyce bez úředního předkladu neměl skutečnosti v něm za prokázány a tedy ani, co z nich vyplývalo, tedy, zda výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že i kdyby přistoupil na to, že postačí, že žalobkyně předložila nikoli úřední překlad výše uvedeného důkazu do českého jazyka a že soud jej provedl také, tak z něj sice vyplynuly nějaké skutečnosti, ale že je sděluje osoba, která je má pouze z doslechu, a to od svých nezletilých dětí, nevnímala je tedy bezprostředně, a pokud takovýto důkaz nebyl podpořen žádným jiným důkazem, tak soudu nestačí, a soud ani v tom případě by neměl za to, že výše uvedená držba práv k bytu byla ze strany žalovaných svémocně rušena. Proto soud rozhodl tak, že žalobu zamítl (§ 1003 a contrario o. z. ve spojení s § 178 o. s. ř.) (výrok I). Žalovaným 1) a 2), kteří měli ve věci plný úspěch, by přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobkyni. Žalovaným však žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Žalobkyně byla povinna zaplatit soudní poplatek 2000 Kč za žalobu podáním žaloby. Tento nezaplatila. Pro krátkou lhůtu k projednání a rozhodnutí věci ji soud nevyzýval k zaplacení. Žalobkyni proto vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek až při konečném rozhodnutí. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (§ 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) (výrok III). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.