29 C 297/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci zletilé dítě: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti domnělý otec: matka:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 o určení otcovství ke zletilému dítěti I. Určuje se, že domnělý otec - , Jméno zainteresované osoby 1/0, , narozen dne , datum, , je otcem zletilého dítěte - , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozeného dne , datum, z matky , Jméno zainteresované osoby 2/0, .II. Domnělý otec je povinen zaplatit zletilému dítěti náhradu nákladů řízení ve výši 16 161 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Zletilému dítěti se vůči matce právo na náhradu nákladu řízení nepřiznává.IV. Domnělý otec je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 11 920 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně.

1. Zletilé dítě se návrhem podaným u podepsaného soudu domáhalo proti domnělému otci a matce určení, že domnělý otec je jeho otcem. Zletilé dítě uvedlo, že se narodilo dne , datum, z matky , Jméno zainteresované osoby 2/0, , nar. dne , datum, , bytem , adresa, . Jelikož se matka v době těhotenství domnívala, že biologickým otcem zletilého dítěte je , jméno FO, . , jméno FO, , nar. dne , datum, , bytem , adresa, , s nímž žila v letech , Anonymizováno, ve společné domácnosti, došlo ještě před narozením zletilého dítěte na základě souhlasného prohlášení matky a , jméno FO, . , jméno FO, k zapsání , jméno FO, . , jméno FO, jako otce do jeho rodného listu. Na začátku roku , Anonymizováno, přiznala matka , jméno FO, . , jméno FO, , že mu byla v době rozhodné pro početí nevěrná. V témže roce si matka a , jméno FO, . , jméno FO, učinili stěry z dutiny ústní za účelem provedení anonymního testu DNA, přičemž stěr provedli i zletilému dítěti. Jelikož bylo výsledkem DNA testu vyvráceno otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti a s nikým jiným než s , jméno FO, . , jméno FO, a s domnělým otcem matka v době rozhodné pro početí intimní poměr neměla, kontaktovala domnělého otce s tím, že on je otcem zletilého dítěte. V roce , Anonymizováno, si matka a domnělý otec rovněž provedli stěry z dutiny ústní za účelem provedení anonymního testu DNA, přičemž stěr opět provedli i zletilému dítěti. Výsledkem tohoto testu, který byl doručen matce, bylo potvrzení DNA shody zletilého dítěte s domnělým otcem. Matka však výsledek testu již k dispozici nemá, neboť jej zanechala v bytě domnělého otce. Po odstěhování se od , jméno FO, . , jméno FO, v roce , Anonymizováno, chtěla matka i domnělý otec nastalou situaci řešit tak, že si domnělý otec svojí zletilé dítě. Proto uzavřeli manželství dne , datum, . V , Anonymizováno, , Anonymizováno, však měla matka žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a po jejím návratu z , podezřelý výraz, následovalo zhoršení vztahu mezi ní a domnělým otcem. Kvůli tomu v této době požádala , jméno FO, . , jméno FO, , aby se nedomáhal popření otcovství. Poté bylo manželství dne , datum, rozvedeno. V roce , Anonymizováno, bylo na základě návrhu matky zahájeno u soudu řízení o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti. Tehdy bylo již přáním zletilého dítěte mít ve svém rodném listě zapsaného biologického otce, za kterého již od dětství považoval domnělého otce. O skutečnosti, že je v jeho rodném listě zapsán , jméno FO, . , jméno FO, a nikoliv domnělý otec, se zletilé dítě dozvědělo zhruba ve věku 10 let od matky. Do doby předvolání domnělého otce před soud jako svědka v řízení o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti bylo zletilé dítě s domnělým otcem v pravidelném styku (zhruba 1x za 1–2 měsíce), považoval jej za svého biologického otce, oslovoval jej „tati“ a stýkal se i s prarodiči z jeho strany. Po obdržení předvolání domnělého otce před soud jako svědka ve výše uvedeném řízení však přerušil stejně jako jeho rodiče se zletilým dítětem veškerý kontakt a otcovství odmítal dále řešit. V roce , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti pravomocně rozsudkem Městského soudu v Brně. Otcovství domnělého otce k zletilému dítěti nebylo dosud určeno a přání zletilého dítěte dát zapsaný stav v jeho rodném listu do souladu se skutečným stavem právním trvá. K tvrzení domnělého otce, že pohnutkou k podání žaloby v tomto řízení je, že zletilé dítě chce žádat, a již i žádá, výživné po domnělém otci, kdy součástí je i nedoplatek, a to i za dobu, kdy výživné plnil , jméno FO, . , jméno FO, , uvedl, že to není pravdou. Zletilé dítě žádá o výživné po domnělém otci, neboť má na to právo, a nežádá za dobu, kterou plnil , jméno FO, . , jméno FO, , a je pravdou, že žalobu o popření otcovství podala matka, neboť dítě v té době teprve dospívalo a teprve si začalo uvědomovat možné důsledky plynoucí ze skutečnosti, že není zapsán v rodném listu jeho skutečný otec, a díky svému věku ani logicky nedisponovalo dostatečnými znalostmi v rovině právní a nedokázalo zhodnotit možné důsledky skutečnosti, že nemá zapsaného v rodném listu skutečného otce.

2. Domnělý otec navrhl návrh zamítnout. K tvrzení zletilého dítěte ohledně jeho narození se nevyjádřil. K tvrzení zletilého dítěte, že matka v době těhotenství měla za to, že otcem zletilého dítěte je , jméno FO, . , jméno FO, , neboť s ním žila v letech , Anonymizováno, ve společné domácnosti, měli intimní poměr, určili souhlasným prohlášením, že otcem zletilého dítěte je , jméno FO, . , jméno FO, a tento byl zapsán v rodném listu zletilé dítěte jako otec, se nevyjádřil, kromě toho, že uvedl, že věděl o tom, že byl zapsán v rodném listu zletilého dítěte , jméno FO, . , jméno FO, jako otec. K tvrzení zletilého dítěte, že se matka , jméno FO, . , jméno FO, v roce , Anonymizováno, přiznala, že mu byla v době rozhodné pro početí, tj. od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nevěrná, tedy měla intimní poměr také s domnělým otcem, nechali provést testy DNA na základě stěru , jméno FO, . , jméno FO, , matky a zletilého dítěte, jejíž výsledkem bylo, že , jméno FO, . , jméno FO, není otcem zletilého dítěte, sdělila to domnělému otci, nechali provést testy DNA na základě stěru domnělého otce, matky a zletilého dítěte, jehož výsledkem bylo, že domnělý otec je otcem zletilého dítěte, se nevyjádřil, pouze uvedl, že není pravdou, že by mu matka někdy sdělila, že je otcem zletilého dítěte, a že zpochybňuje, že byl proveden test DNA na základě jeho stěru a nesouhlasí tak s výsledkem testu. K tvrzení zletilého dítěte, že v době rozhodné pro početí matka měla kromě s , jméno FO, . , jméno FO, intimní poměr i s domnělým otcem, se nevyjádřil. K tvrzení zletilého dítěte, že po odstěhování , jméno FO, . , jméno FO, v roce , Anonymizováno, chtěli situaci, že domnělý otec je otcem zletilého dítěte, řešit tak, že domnělý otec si jej osvojí, a proto domnělý otec a matka uzavřeli manželství, uvedl, že to není pravdou, po odstěhování , jméno FO, . , jméno FO, nenastala situace, že by chtěli vyřešit situaci, že domnělý otec je otcem zletilého dítěte tím, že si jej domnělý otec osvojí, a proto uzavřeli manželství. Je pravdou, že uzavřeli manželství. Pokud později chtěli, že domnělý otec si osvojí zletilé dítě, tak pouze z důvodu, že v té době matka po , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , zhoršil se její , Anonymizováno, , Anonymizováno, a chtěla, aby v případě fatálních skutečností měl kdo o zletilé dítě, tehdy v předškolním věku, pečovat. K tvrzení zletilého dítěte, proč došlo následně k rozvodu manželství domnělého otce a matky, že tomu tak bylo z důvodu, že o ni v době , Anonymizováno, a zhoršení jejího , Anonymizováno, , Anonymizováno, nepečoval, se nevyjádřil, pouze uvedl, že k rozvodu manželství došlo. K tvrzení zletilého dítěte, že bylo v roce , Anonymizováno, zahájeno popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, a že bylo rozhodnuto pravomocně o popření, se nevyjádřil, pouze uvedl, že o tomto se dozvěděl až z žaloby v tomto řízení. K tvrzení zletilého dítěte, že o tom, že jeho otcem není , jméno FO, . , jméno FO, , ale domnělý otec, se dozvěděl od matky zhruba ve věku svých 10 let, že považoval domnělého otce za svého otce, že se k sobě chovali jako otec se synem, že se zletilé dítě stýkalo i s prarodiči domnělého otce, že zletilé dítě oslovovalo domnělého otce „tati“, že i v době po rozvodu manželství se stýkali jako otec se synem pravidelně, i v době zletilosti dítěte se stýkali pravidelně zhruba za 1 až 2 měsíce, a to až do doby, kdy byl domnělý otec předvolán v řízení o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti jako svědek, že od této doby se domnělý otec se zletilým odmítl stýkat a otcovství k zletilému odmítal řešit, uvedl, že to není pravdou, pouze po dobu trvání manželství jeho a matky se snažil k zletilému dítěti chovat jako k vlastnímu, neboť to považoval to za slušnost, stejně jako poblahopřát mu k Vánocům a k narozeninám a udržovat s ním občasný styk, a to i v době po rozvodu manželství. Proto také postupně následně jejich vztah a styky ochladly. Výslovně uvedl, že nikdy ho zletilé dítě neoslovovalo „tati“, ale pouze „, Anonymizováno, “. Domnělý otec dále uvedl, že pohnutkou zletilého dítěte k žalobě v tomto řízení je dle jeho názoru, že zletilé dítě chce žádat, a již i žádá, po domnělém otci výživné, a to včetně nedoplatku na výživném za minulou dobu vysoké výše, kdy toto zahrnuje dle jeho názoru i dobu, kdy výživné plnil , jméno FO, . , jméno FO, . Podotkl, že řízení o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, ke zletilému dítěti podala matka, nikoliv , jméno FO, . , jméno FO, .

3. Matka s návrhem souhlasila. Se všemi tvrzeními zletilého dítěte souhlasila. K tvrzení domnělého otce, že se o tom, že zletilé dítě chce, aby bylo určeno, že domnělý otec je jeho otcem, aby byl tedy zapsán v jeho rodném listu jako otec a uveden tak zapsaný stav do souladu se skutečným stavem právním, který na to uvedl, že se o tomto dozvěděl až v době, kdy byla podána žaloba v tomto řízení, uvedla, že to není pravdou, že jej o tom informovala již v roce , Anonymizováno, telefonicky. Žalovaný jí však sdělil, že s určením otcovství k zletilému dítěti bude souhlasit pouze za podmínky, že se zletilé dítě vzdá vůči němu práva na výživné, a to i zpětně, kdy mu na to matka sdělila a musela sdělit, že to není zcela možné. Následně se dohodli, že se o věci poradí s advokátem, domnělý otec se však k advokátovi nedostavil. Od doby, kdy obdržel předvolání před soud v řízení o popření otcovství , jméno FO, . , jméno FO, k zletilému dítěti jako svědek, přerušil se zletilým dítětem veškerý kontakt.

4. Z rodného listu, ze kterého vyplynul zápis narození, zápis otce a zápis matky zletilého dítěte v knihách matričního úřadu, soud měl za prokázáno, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, (dále jen „, jméno FO, “) se narodil dne , datum, z , Jméno zainteresované osoby 2/0, , nar. dne , datum, , bytem , Adresa zainteresované osoby 2/0, (dále jen „paní , jméno FO, “), a že ke dni rozhodnutí soudu není zapsán v knihách matričního úřadu žádný otec.

5. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyžádaného soudem, ze kterého vyplynulo, že tato na podkladě odebraného biologického materiálu od domnělého otce - , jméno FO, , Jméno zainteresované osoby 1/0, (dále jen „pan , jméno FO, “) a paní , jméno FO, výtěrem z bukální sliznice pomocí metody analýzy DNA posoudila, že je otcem, tedy ve smyslu biologickém, , jméno FO, s pravděpodobností 99,999999934 %, dále z oddacího listu a rozsudku , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, , ze kterých kromě uzavření manželství pana , jméno FO, a paní , jméno FO, , ale až dlouhou dobu po narození , jméno FO, , nic významného, co by potvrzovalo, nebo vyvracelo, že pan , jméno FO, je otcem, ve smyslu biologickém, , jméno FO, , a s výše uvedeným důkazem tak nebyl v rozporu, z rozsudku , Anonymizováno, ve věci sp. zn. , spisová značka, , ze kterého kromě jednoznačného vyloučení do té doby zapsaného otce , jméno FO, v řízení před soudem a nepotvrzující, ale ani nevyvracející výpovědi pana , jméno FO, k tomu, zda je otcem , jméno FO, , opět nic významného, co by potvrzovalo, nebo vyvracelo, že pan , jméno FO, je otcem, ve smyslu biologickém, , jméno FO, , a s výše uvedenými důkazy tak nebyl v rozporu, spíše je doplnil a podpořil, kdy je třeba zmínit, že tento důkaz i zpochybňuje nebo dokonce vyvrací tvrzení pana , jméno FO, , že nikdy neměl za to, že by mohl být otcem , jméno FO, a že mu bylo sděleno, že by mohl být otcem , jméno FO, a dozvěděl se to tak až v době, kdy mu byla doručena žaloba v tomto řízení, dále z komunikace pana , jméno FO, a , jméno FO, prostřednictvím SMS z období roku , Anonymizováno, , ze které vyplynulo, že při komunikaci prostřednictvím SMS pana , jméno FO, se , jméno FO, se pan , jméno FO, ještě v roce , Anonymizováno, , tj. 10 let po rozvodu s paní , jméno FO, , opakovaně podepisoval ve zprávách adresovaných , jméno FO, jako „taťulínek“ a , jméno FO, jej měl uloženého v mobilním telefonu jako „tátu“ a také jej ve zprávách oslovoval „táto“, což nebylo v rozporu s výše uvedenými důkazy, naopak je to podpořilo, kdy nelze odhlédnout od toho, že to i zpochybňuje nebo vyvrací tvrzení pana , jméno FO, , že se choval v minulosti ke zletilému dítěti jako k vlastnímu pouze ze slušnosti, a že po skončení manželství s matkou zletilého dítěte jejich vztahy slábly, až se přerušili, tak z těchto všech soud měl za prokázáno, že pan , jméno FO, s paní , jméno FO, měl intimní poměr, tedy souložil s ní, ve smyslu musel s ní souložit, v době rozhodné pro početí , jméno FO, , tj. v době od , Anonymizováno, , když zároveň nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by bylo možno vnímat jako závažné a které by to vylučovaly.

6. Dle § 783 odst. 1 o. z. nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Dle odst. 2 má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti.

7. Soud právně posoudil, že vzhledem k tomu, že nedošlo k určení otcovství podle § 776, když k určení otcovství nedošlo na základě toho, že v době rozhodné dle zákona byl otcem zletilého dítěte manžel matky, nebo podle § 777, když ke dni rozhodnutí soudu v tomto řízení nedošlo ani k určení otcovství na základě toho, že v době rozhodné dle zákona souhlasně prohlásili manžel matky, že není otcem, a jiný muž, že je otcem, a matka, že se k tomu připojuje, podle § 779 sice došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením matky a muže, který prohlásil, že je otcem, ale ke dni rozhodnutí soudu v tomto řízení bylo již rozhodnuto soudem, že se určuje, že tento muž není otcem (§ 783 odst. 1 o. z.). Soud se tak byl povinen zabývat tím, zda dojde k určení otcovství dle § 783 odst. 2 o. z. Ve smyslu § 783 odst. 2 o. z. se má za to, tedy platí vyvratitelná domněnka, že otcem dítěte je muž, který s matkou dítěte souložil v době dle zákona, tedy v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jsou tu závažné okolnosti, které jeho otcovství vylučují, tj. okolnosti takové povahy a intenzity, že je lze považovat za „závažné“, a vylučují výše uvedené. Soud má tak za to, že otcem zletilého dítěte je domnělý otec, neboť tento souložil s matkou zletilého dítěte v době dle zákona, tj. v době, od které neprošlo do narození zletilého dítěte méně než 160 dnů a více než 300 dnů, když pan , jméno FO, s paní , jméno FO, měl intimní poměr, tedy souložil s ní, ve smyslu musel s ní souložit, v době rozhodné pro početí , jméno FO, , tj. v době od , Anonymizováno, , kdy zároveň soud má za to, že jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti, když tu žádné okolnosti takové povahy a intenzity, které by bylo možno považovat za „závažné“, nenastaly (§ 783 odst. 2 o. z.). Soud proto rozhodl, že domnělý otec je otcem zletilého dítěte narozeného z matky, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).

8. Zletilému dítěti, které mělo ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti domnělému otci, když zároveň měl za to, že tu nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro to ji nepřiznat. Skutečnosti tvrzené domnělým otcem, že nebyl s požadavkem zletilého dítěte před podáním žaloby v tomto řízení seznámen, že zletilé dítě se nepokusilo vyřešit věc dohodou, že téměř souběžně s žalobou v tomto řízení podalo zletilé dítě žalobu o výživné vůči domnělému otci, včetně nedoplatku na výživném zpětně v řádech statisíců, že v zásadě nemohl ovlivnit, že bylo rozhodnuto o popření otcovství dosud zapsaného otce a že nebyl o tom, že mají za to, že je otcem zletilého dítěte, informován před podáním žaloby v tomto řízení ani zletilým dítětem, ani matkou, naopak matka mu několikrát sdělila, že není otcem zletilého, nejen, že nebyly v řízení zjištěny, jak je uvedeno ve zjištění soudu výše, ale ani bez dalšího již dle své povahy nešlo o důvody zvláštního zřetele hodné. Žalovaný totiž již před zahájením tohoto řízení věděl nebo musel vědět, a to minimálně od doby, kdy vypovídal jako svědek v řízení o popření otcovství jako do té doby zapsaného otce, že třetí osoba zapsaná v knize matričního úřadu jako otec zletilého dítěte v řízení před soudem popírá otcovství, byl předvolán jako svědek, aby vypovídal ke sporným otázkám, mimo jiné k otázce, zda on je nebo cítí se být otcem zletilého dítěte, a tedy již před zahájením tohoto řízení věděl nebo musel vědět, že se nabízí, že bude tzv. dalším z domnělých otců na řadě a může probíhat řízení před soudem o určení jeho otcovství. Skutečnost, že zletilé dítě podalo návrh v jiném řízení o výživné vůči němu, včetně nedoplatku na výživném za minulou dobu zpětně, toto sice bylo zjištěno, když to shodně tvrdila i matka a zletilé dítě, tato skutečnost však již ze své podstaty rozhodně není důvodem zvláštního zřetele hodným. Dítě má právo na výživné vůči rodičům. Pokud tehdy domnělý otec dobrovolně neplnil, mělo dítě právo domáhat se svých nároků u soudu, a to i za minulou dobu zpětně. Zletilému dítěti pak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti domnělému otci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, odměnu za zastupování advokátem 8 250 Kč za 6 úkonů právní služby, z toho 5 po 1 500 Kč, 1 po 750 Kč, dále hotové výdaje 1 800 Kč za 6 úkonů po 300 Kč, složenou zálohu na znalečné 2 000 Kč a DPH ve výši 21 %. (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 a § 150 a contrario o. s. ř.). Proto soud rozhodl, že domnělý otec je povinen zaplatit zletilému dítěti náhradu nákladů řízení ve výši 16 161 Kč (výrok II.).

9. Zletilému dítěti, které mělo ve věci plný úspěch, soud nepřiznal náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti matce, když zároveň měl za to, že tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele pro to ji nepřiznat. Již z typu tohoto řízení je totiž zřejmé, že nebylo na vůli matky, zda bude v řízení vystupovat jako účastník, když zákon to, že bude v řízení vystupovat jako účastník, vyžaduje, lhostejno, zda na straně zletilého dítěte nebo domnělého otce, a také z obsahu spisu je zřejmé, že matka zcela souhlasila se všemi skutečnostmi tvrzenými zletilým dítětem v tomto řízení a s jeho návrhem na to, jak má soud rozhodnout (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že zletilému dítěti se vůči matce náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok III.).

10. Česká republika má podle výsledku řízení proti zcela neúspěšnému domnělému otci právo na náhradu nákladů řízení, které platila, když zároveň u domnělého otce nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ani to nebylo tvrzeno. České republice vznikly náklady na znalečné ve výši 11 920 Kč (celkové náklady 13 920 Kč – složená záloha 2 000 Kč) (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že domnělý otec je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 11 920 Kč na účet Městského soudu v Brně (výrok IV.).