29 C 46/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 žalované(mu):

2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 10 600 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, že žalovaný 1 a žalovaný 2 jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 10 600 Kč, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1 a žalovanému 2 rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 1 089 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce s žalobou podanou u , Anonymizováno, , postoupenou podepsanému soudu, domáhal po žalovaném 1) a 2) zaplacení společně a nerozdílně náhrady škody ve výši celkem 10 600 Kč. Uvedl, že v řízení před , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ve věci o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byla žalobci přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč. V průběhu řízení byl usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, žalobci ustanoven zástupcem pro řízení žalovaný 2). Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplynulo, že soud zohlednil především požadavek žalobce na advokáta z města , Anonymizováno, a také skutečnost, že tentýž advokát žalobci byl již ustanoven v jiném řízení. V době tohoto rozhodnutí sice v seznamu soudu měl žalovaný 2) uvedeno dané zaměření práva a předseda , Anonymizováno, žalobci potvrdil, že údaje evidované v seznamu soudu a v seznamu vedeném , Anonymizováno, , Anonymizováno, se ne vždy shodují, ale žalovaný 2), resp. žalovaný 1) uvedl tuto informaci lživě, neboť v seznamu vedeném , Anonymizováno, a na jeho webových stránkách nemá uvedeno takovéto zaměření práva. Žalovaný 2), ač obdržel od žalobce podklady a pokyny, právní službu bez důvodu odmítl, resp. odmítnutím hrozil. Pokud žalobci uvedl, že „asi si neuvědomujete, jakým způsobem funguje vztah s advokátem, nicméně níže uvedeným způsobem určitě ne, a na tento přístup nemůžu přistoupit“, nemůže to být důvodem. Následně v průběhu řízení žalovaný 2) požádal o zrušení ustanovení. Usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalovaný 2) povinnosti zastupovat žalobce v řízení zproštěn. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalovaný 2) uvedl, že mezi ním a žalobcem došlo k narušení nezbytné důvěry, neboť žalobce má na řešení otázek odlišný pohled a žalovanému 2) klade nesplnitelné požadavky, bez předchozího projednání žalovanému 2) přikazuje učinit úkony, které jsou v rozporu s přesvědčením žalovaného 2), i přes to na svých pokynech trvá, žalovaného 2) uráží a poučuje. Soud dospěl k závěru, že tak byla narušena nezbytná důvěra mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem. Žalobce však má za to, že žalovaný 2), resp. žalovaný 1) sdělil soudu dezinformace a soud dospěl k závěru chybně. Žalobce soudu nepotvrdil, že byla narušena nezbytná důvěra, má za to, že k narušení nezbytné důvěry nedošlo, ustanovený zástupce odmítl poskytnout právní službu bez důvodu, má za to, že narušením nezbytné důvěry není, když udělil pokyn, aby ustanovený zástupce úkon nečinil bez jeho souhlasu, žalobce měl podrobný vhled do podkladů řízení, má zkušenost, že zástupci opisují chybné údaje, není jasné, co má soud má v odůvodnění na mysli slovem „prodiskutovat“, ustanovený zástupce pouze bez důvodu odmítl službu. Vzhledem k tomu, že mu soudem následně k jeho žádosti nebyl ustanoven další zástupce pro řízení, a žalobce si nemohl zvolit zástupce pro řízení sám, neboť neměl peněžní prostředky a také advokátům nedůvěřuje, v řízení bylo rozhodnuto rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla kasační stížnost žalobce odmítnuta. Výše uvedeným jednáním, kdy žalovaný 1) a žalovaný 2) uvedli informaci lživě, kdy uvedli dezinformace soudu při žádosti o zrušení povinnosti zastupovat žalobce v řízení, a kdy žalovaný 2), když mu žalobce dal jako zástupci v řízení podklady a pokyn, bez důvodu odmítl právní službu nebo hrozil odmítnout a následně podal soudu žádost o zproštění jeho povinnosti zastupovat žalobce v řízení, tak došlo k tomu, že žalobce musel vynaložit při jednání s žalovaným 2) jako ustanoveným zástupcem a poté se soudem náklady na datové připojení za účelem elektronické komunikace ve výši 200 Kč, dále čas 30 hodin na komunikaci a podání soudu v řízení, čímž mu ušla mzda ve výši 2 400 Kč, a dále mu nebylo vyhověno v řízení a nebyla mu tak přiznána částka v řízení v původní věci, kdy žádá polovinu této částky, tj. 8 000 Kč. Žalobce vyzval žalované k náhradě. Žalovaní však nezaplatili.

2. Žalovaný 1) navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že on, poté uvedl, že žalovaný 2), kdy vysvětlil, že to není schopen úplně jasně odlišit, byl v tom jiném výše uvedeném řízení ustanoven žalobci zástupcem pro řízení. K tvrzení žalobce o tom, že žalovaný 1) a žalovaný 2) uvedli informaci lživě, se nevyjádřil. Dále uvedl, že on, poté uvedl, že žalovaný 2), byl následně své povinnosti zastupovat žalobce v řízení zproštěn soudem. Uvedl, že o to požádal soud a dal soudu podklady. Důvodem žádosti bylo narušení nezbytné důvěry mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem. Toto zjistil a dospěl k tomuto závěru i soud, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí. Má za to, že došlo k narušení důvěry mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem, neboť žalobce ustanovenému zástupci přikazoval činit úkony, které byly v rozporu s jeho přesvědčením, choval se nevhodně, urážel jej, dokonce mu vyhrožoval. K tvrzení žalobce, že poskytl ke své žádosti o zproštění povinnosti zastupovat žalobce v řízení nějaké dezinformace, se nevyjádřil. K tvrzení žalobce, co v důsledku jednání žalovaného 1) a žalovaného 2) žalobce vynaložil za náklady, jaká mu tak vznikla škoda a v jaké výši, se nevyjádřil.

3. Žalovaný 2) navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalovaný 1), poté uvedl, že on, kdy vysvětlil, že to není schopen úplně jasně odlišit, byl v tom jiném výše uvedeném řízení ustanoven žalobci zástupcem pro řízení. K tvrzení žalobce o tom, že žalovaný 1) a žalovaný 2) uvedli informaci lživě, se nevyjádřil. Dále uvedl, že žalovaný 1), poté uvedl, že on, byl následně své povinnosti zastupovat žalobce v řízení zproštěn soudem. Uvedl, že o to požádal soud a dal soudu podklady. Důvodem žádosti bylo narušení nezbytné důvěry mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem. Toto zjistil a dospěl k tomuto závěru i soud, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí. Má za to, že došlo k narušení důvěry mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem, neboť žalobce ustanovenému zástupci přikazoval činit úkony, které byly v rozporu s jeho přesvědčením, choval se nevhodně, urážel jej, dokonce mu vyhrožoval. K tvrzení žalobce, že poskytl ke své žádosti o zproštění povinnosti zastupovat žalobce v řízení nějaké dezinformace, se nevyjádřil. K tvrzení žalobce, co v důsledku jednání žalovaného 1) a žalovaného 2) žalobce vynaložil za náklady, jaká mu tak vznikla škoda a v jaké výši, se nevyjádřil. Uvedl, že žalovanému 2) nesvědčí, ve smyslu, že nemůže svědčit, povinnost, o kterou v řízení jde, tj. žalovaný 2) není pasivně věcně legitimován ve sporu.

4. Ze seznamu vedeném u , Anonymizováno, , ze kterého vyplynulo, že byl od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, (dále jen „předmětná doba“) v tomto seznamu uvedeno u osoby žalovaného 2) jako advokáta, že působí u žalovaného 1) jako firmy a má zaměření: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , ze seznamu vedeného , Anonymizováno, , ze kterého vyplynulo, že bylo v předmětné době v tomto seznamu uvedeno u osoby žalovaného 2) jako advokáta zaměření: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z webových stránek žalovaného 1), že v předmětné době byl zde uveden údaj, že mezi jejich služby patří zejména oblasti: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tak z těchto neměl soud za prokázáno, že by žalovaný 1) nebo žalovaný 2) uvedl do nějakého seznamu využívaného soudem nebo jinak informaci „lživě“, ačkoli byl žalobce soudem vyzván a poučen, resp. byl by, kdyby se dostavil k jednání, že toto tvrzení nemá soud za prokázáno a nechť jej prokáže (dle § 118 odst. 3 o. s. ř.). Jen z toho, co bylo zjištěno za skutečnosti uvedené výše, nelze bez dalšího dovodit, že žalovaný 1) nebo 2) jednal nebo jednali „lživě“, jak tvrdil žalobce. Nakonec i žalobce sám uvedl, že mu předseda daného soudu potvrdil, že se seznam u daného soudu a seznam , Anonymizováno, ne vždy shodují, aniž uvedl, proč tomu tak je.

5. Z úplného výpisu obchodního rejstříku, ze kterého vyplynuly skutečnosti o tom, že žalovaný 1) je a v předmětné době byl společnost s ručením omezeným, kdo jsou společníci a jaký je předmět činnosti, a z výpisu z registru ekonomických subjektů, ze kterého vyplynulo, že žalovaný 2) je podnikající fyzickou osobou se stejným sídlem jako žalovaný 1), soud měl za prokázáno, že žalovaný 1) v předmětné době byl společnost s ručením omezeným, jejím jediným jednatelem a také společníkem byl , Jméno zainteresované osoby 1/0, a jediným předmětem činnosti byl výkon advokacie, a žalovaný 2) v předmětné době byl podnikající fyzickou osobou a podniká u žalovaného 1).

6. Ze shodných tvrzení účastníků ohledně toho, že bylo vedeno jimi uvedené řízení a soud v řízení ustanovil žalobci zástupce pro řízení, jakého, soud měl za prokázáno, že bylo vedeno řízení u , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ve věci o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , právnická osoba, , kde žalobce v řízení vystupoval také jako žalobce. Výše uvedeným rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byla žalobci přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč. V průběhu řízení soud usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, žalobci ustanovil zástupcem pro řízení žalovaného 2).

7. Z usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ze kterého vyplynulo, že když soud ve výše uvedeném řízení žalobci ustanovil zástupcem pro řízení žalovaného 2), co důvodem jeho ustanovení, soud měl za prokázáno, že když soud ve výše uvedeném řízení žalobci ustanovil zástupcem pro řízení žalovaného 2), učinil tak z důvodu požadavku žalobce na zástupce se sídlem v městě , Anonymizováno, a že mu byl již zvolený zástupce ustanoven v té době v jiném řízení u téhož soudu, žádnou jinou okolnost nezvažoval, alespoň to z jeho odůvodnění nevyplynulo.

8. Z e-mailu žalobce žalovanému 2) ze dne , datum, , ze kterého vyplynulo, že žalobce udělil žalovanému 2) prostřednictvím e-mailu pokyn, nechť „žalobcem vyhotovenou listinu podá jako podání u soudu, kdy tuto listinu přikládá v příloze, jak ji má nazvat, nechť změní popřípadě jen datum, pokud by podával později, nechť sepíše úplný soupis listin ze spisu, který nechť mu pošle ke kontrole, nechť vylustruje, zda jsou ve spise listiny, které soudce zapírá nebo zamlčuje, jak uvedl žalobce v podání soudu, že mu nedovoluje, aby jakkoli měnil či doplňoval obsah v jím předloženém podání bez jeho souhlasu, že si nepřeje, aby podání nazval doplnění kasační stížnosti, že by to akceptoval pouze, pokud by opravdu něco do podání doplnil, že mu nedovoluje, aby sděloval soudu své vlastní názory nebo komentoval poskytovanou povinnou právní službu“, z e-mailu žalovaného 2) žalobci ze dne , datum, , ze kterého vyplynulo, že na výše uvedený e-mail žalovaný 2) reagoval tak, že sdělil žalobci, že „si neuvědomuje, jakým způsobem funguje vztah s advokátem, nicméně jím zvoleným způsobem určitě ne, a že na tento přístup nemůže přistoupit, a pokud bude žalobce na postupu trvat, ukončí zastoupení“, z e-mailu žalobce žalovanému 2) ze dne , datum, , ze kterého vyplynulo, že na výše uvedený e-mail žalobce reagoval tak, že sdělil žalovanému 2), že „pokud nesplnil pokyn, a to dle jeho názoru bez rozumného a právního zdůvodnění, že ponese odpovědnost, že to bude mít vliv na rozhodování soudu, že podání kasační stížnosti podá sám, že dodává, že nebude věštit, jaké má žalovaný 2) zvyklosti v těchto záležitostech, ale doporučuje mu si znovu přečíst rozhodnutí soudu, podívat se na mapu, kde leží , Anonymizováno, a , Anonymizováno, “, dále z e-mailu žalovaného 2) žalobci ze dne , datum, , ze kterého vyplynulo, že na výše uvedený e-mail žalobce reagoval tak, že v oslovení uvedl: „varování arogantnímu advokátovi , jméno FO, “ a dále, že „dojde-li k neprojednání ve věci kasační stížnosti, bude jej žalovat bez ohledu na to, co je napsáno v usnesení soudu sepsaného nejspíš nějakým asistentem, tedy podvodně a že očekává, že mu právně vysvětlí, v čem jsou jeho pokyny v rozporu s právním řádem, anebo na své náklady do 3 týdnů zajistí zastoupení jiným advokátem z , Anonymizováno, , dále, že jej varuje, aby byl tím, kdo zhatí opravný prostředek v závažné věci“, tak z těchto soud měl za prokázáno, že poté, co ve výše uvedeném řízení soud žalobci ustanovil zástupcem pro řízení žalovaného 2), spolu žalovaný 2) jako ustanovený zástupce a žalobce jako jeho klient komunikovali o věci prostřednictvím e-mailu, kdy žalobce žalovanému 2) direktivně ukládal povinnosti, mimo jiné, aby bez dalšího učinil jménem žalobce u soudu podání, které vypracoval sám žalobce, a kdy výslovně zakázal žalovanému 2) sdělovat soudu své vlastní názory či komentovat „poskytnutou povinnou právní službu“, aniž by věc s žalovaným 2) vůbec prodiskutoval, kdy na to jej žalovaný 2) upozornil, že tímto způsobem vztah klienta s ustanoveným zástupcem nefunguje, že na to nemůže přistoupit, a že pokud bude takto dále žalobce jednat, tak požádá o zproštění povinnosti jej zastupovat v řízení, na což žalobce reagoval tak, že vzhledem k tomu, že nesplnil žalovaný 2) jeho pokyn, kdy k tomu dle jeho názoru neměl rozumný ani právní důvod, ponese odpovědnost, kdy uvedl, že podá podání sám a začal nevhodně, arogantně zpochybňovat znalosti a zkušenosti žalovaného 2) v dané věci, a poté se jeho jednání stupňovalo, kdy agresivně až výhružně uvádí další pokyny advokátovi a varování, pokud je nesplní, a tímto došlo ve vztahu mezi žalobcem jako klientem a žalovaným 2) jako ustanoveným zástupcem k narušení jejich nezbytné důvěry. Toto také bylo uvedeno jako důvod a bylo důvodem žádosti žalovaného 2), aby byl soudem zproštěn povinnosti zastupovat žalobce v řízení. Naopak, jak již bylo uvedeno ve zjištění výše, soud měl za prokázáno, že tu byly skutečnosti přičitatelné žalobci, v důsledku kterých, a to výlučně, vznikla žalobcem tvrzená škoda.

9. Ze shodných tvrzení účastníků, že následně v průběhu výše uvedeného řízení žalovaný 2) jako ustanovený zástupce požádal soud o zrušení svého ustanovení, že ho soud jeho povinnosti zprostil, a proč, a že zamítl žádost žalobce o ustanovení dalšího zástupce, z již výše uvedených důkazů e-mailů, ze kterých vyplynulo, k jakým skutečnostem došlo mezi žalobcem jako klientem a žalovaným 2) jako ustanoveným zástupcem, soud měl za prokázáno, že usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalovaný 2) soudem povinnosti zastupovat žalobce v řízení zproštěn, kdy důvodem tohoto rozhodnutí bylo, alespoň to vyplývá z jeho odůvodnění, že žalovaný 2) sdělil, že mezi ním a žalobcem došlo k narušení nezbytné důvěry, neboť žalobce měl na řešení otázek odlišný pohled a žalovanému 2) kladl nesplnitelné požadavky, bez předchozího projednání žalovanému 2) přikazoval učinit úkony, které jsou v rozporu s přesvědčením žalovaného 2), i přes to na svých pokynech trval, žalovaného 2) urážel a poučoval, a že byla tak narušena nezbytná důvěra mezi nimi, že dalšího zástupce pro řízení mu již k jeho žádosti neustanovil, a že při žádosti tak žalovaný 2) nesdělil soudu žádné „dezinformace“, ačkoli byl žalobce soudem vyzván a poučen, resp. byl by, kdyby se dostavil k jednání, že tato tvrzení nemá soud za prokázána a nechť je prokáže (dle § 118 odst. 3 o. s. ř.). Jen z toho, co bylo zjištěno za skutečnosti uvedené výše, nelze bez dalšího dovodit, že žalovaný 2) poskytl soudu „dezinformace“, jak tvrdil žalobce.

10. S ohledem na právní posouzení níže se soud v rámci svých zjištění již neměl důvod zabývat a nezabýval se tedy zjištěním vzniku škod, příčinné souvislosti a výše náhrady.

11. Dle § 2950 o. z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

12. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

13. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

14. Dle § 20 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákona o advokacii“), advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů.

15. Dle § 24 odst. 1 zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost.

16. Dle § 15 odst. 4 zákona o advokacii advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy.

17. Dle § 16 odst. 1 zákona o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Dle odst. 2 při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

18. Soud právně posoudil, že ve smyslu § 2950 o. z., kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobil ji neúplnou nebo nesprávnou informací za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti, jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. Soud má za to, že dle zjištění uvedených výše je toto zákonné ustanovení přiléhavé na výše uvedená zjištění. Dle výkladu podmínkami vzniku povinnosti nahradit škodu dle tohoto zákonného ustanovení je 1. že dojde k poskytnutí neúplné nebo nesprávné informace dané za odměnu v záležitosti vědění nebo dovednosti nebo poskytnutí informace, kterou chce vědomě způsobit škodu, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi výše uvedenou protiprávní událostí nebo stavem a vznikem škody, a škůdce se musí při tom označovat jako příslušník určitého stavu nebo povolání a provádět odborný výkon nebo jinak vystupovat jako odborník. V daném případě však nedošlo k naplnění již 1. podmínky vzniku nároku na náhradu škody, tedy poskytnutí neúplné nebo nesprávné informace dané za odměnu v záležitostech vědění nebo dovednosti anebo poskytnutí informace, kterou chce způsobit škodu vědomě, když jen z toho, co bylo zjištěno za skutečnosti uvedené výše, nelze bez dalšího dovodit, že žalovaný 1) nebo 2) jednal nebo jednali „lživě“ (§ 2950 a contrario o. z.). Nebylo tak důvodu se dále zabývat dalšími podmínkami vzniku nároku na náhradu škody dle tohoto zákonného ustanovení a soud se jimi nezabýval. Žalobci tak nevzniklo vůči žalovanému 1) a ani žalovanému 2) právo a žalovanému 1) anebo žalovanému 2) tomu odpovídající povinnost plnit náhradu škody v režimu o. z. Dále ve smyslu § 24 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Soud má za to, že dle zjištění uvedených výše, je toto zákonné ustanovení přiléhavé na výše uvedená další zjištění. Dle výkladu podmínkami vzniku povinnosti nahradit škodu dle tohoto zákonného ustanovení je 1. výkon advokacie, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, tedy, že škoda musí být vyvolána výkonem advokacie, a musí se jednat o poměr mezi advokátem, resp. zástupcem advokáta nebo jiným jeho zaměstnancem, a klientem. Zákon pojem „výkon advokacie“ definuje, když uvádí, že jde o podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty. Dále i pojem „poskytování právních služeb“ definuje, když uvádí, že se tím rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu (§ 1 odst. 1 a 2 zákona o advokacii). Mezi těmito podmínkami právních služeb a právními službami zákon uvádí, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu o klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii). A naopak advokát je oprávněn požádat o zrušení ustanovení, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem. Advokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokát přesto postupoval podle těchto pokynů (§ 20 odst. 2 zákona o advokacii). V daném případě tak byl v řízení ustanoven žalobci soudem zástupcem pro řízení žalovaný 2). Došlo mezi ním jako advokátem a zástupcem ustanoveným žalobci soudem pro řízení a žalobcem jako účastníkem toho řízení a jeho klientem ke skutečnostem, jak je uvedeno ve zjištění výše, tj. vzájemné komunikaci e-mailem v tomto jejich vztahu. V daném případě došlo k naplnění 1. podmínky vzniku nároku na náhradu škody, tedy výkonu advokacie, ale nikoli 2. podmínky, tedy vzniku škody a 3. podmínky, tedy příčinné souvislosti mezi výkonem advokacie a vznikem škody, tedy, že škoda byla vyvolána výkonem advokacie, když, jak bylo uvedeno ve zjištění výše, jen z toho, co bylo zjištěno za skutečnosti uvedené výše nelze bez dalšího dovodit, že žalovaný 2) poskytl soudu „dezinformace“, jak tvrdil žalobce. Naopak z okolností přičitatelných žalobci vyplynulo, že v důsledku nich, a to výlučně, vznikla nebo musela vzniknout žalobcem tvrzená škoda, když, jak je uvedeno ve zjištění výše, mezi ním a žalovaným 2) došlo k narušení nezbytné důvěry, neboť žalobce měl na řešení otázek odlišný pohled a žalovanému 2) kladl nesplnitelné požadavky, bez předchozího projednání žalovanému 2) přikazoval učinit úkony, které jsou v rozporu s přesvědčením žalovaného 2), i přes to na svých pokynech trval, žalovaného 2) urážel a poučoval, a soud tak měl za prokázáno, že tak byla narušena nezbytná důvěra mezi ustanoveným zástupcem a žalobcem, a že dalšího zástupce pro řízení mu již k jeho žádosti neustanovil (§ 24 odst. 1 a 2 a contrario zákona o advokacii, § 2918 o. z.). Soud jen podotýká, že pokud by byly naplněny podmínky vzniku nároku na náhradu škody, k čemuž v dané věci nedošlo, povinnost plnit by mohla vzniknout pouze žalovanému 1), nikoli žalovanému 2). Ve smyslu § 15 odst. 4 zákona o advokacii totiž advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy, vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost. V daném případě soud má za to, že, jak je uvedeno ve zjištění výše, v průběhu výše uvedeného řízení byl sice žalobci soudem ustanoven zástupcem pro řízení žalovaný 2), žalovaný 2) jako advokát, který byl společníkem žalovaného 1), sice vykonával advokacii vlastním jménem a na účet žalovaného 1), ale jako účastník tohoto právního vztahu v dané věci vystupuje, ve smyslu, že musí vystupovat, žalovaný 1) (§15 odst. 4 zákona o advokacii). Žalovanému 2) tak v daném případě nesvědčila povinnost, o kterou v řízení jde, a nebyl tak ani pasivně věcně legitimován ve sporu o tuto náhradu škody. Žalobci tak nevzniklo vůči žalovanému 1) a ani žalovanému 2) právo a žalovanému 1) anebo žalovanému 2) tomu odpovídající povinnost na náhradu škody ani v režimu zákona o advokacii. Žalobce si případnou škodu musí nést sám. Soud proto rozhodl, že žaloba se zamítá tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).

19. Žalobce neměl ve věci vůbec úspěch (plný úspěch žalovaných). Žalovaným, kteří nebyli v řízení zastoupeni zástupcem a nedoložili výši hotových výdajů, tak soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobci (§ 151 odst. 3 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že jim vznikly společné náklady a poměr účastenství na věci byl 1:1, tak žalovaným soud přiznal náhradu nákladů vůči žalobci rovným dílem (§ 140 odst. 1 per analogiam o. s. ř.). Vznikly jim a soud jim přiznal tyto náklady řízení: hotové výdaje 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a DPH ve výši 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit rovným dílem žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 1 089 Kč (výrok II.).