29 C 68/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba, anonymizováno číslo příjmení jméno příjmení anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 769,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 774,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co částky 2 995 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení zamítá.

III. Žádný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 769,15 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 2. 7. 2015 do zaplacení, neboť právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne 14. 11. 2005 uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, když nezaplatil zbývajících 3 769,15 Kč na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoliv, uzavřeli dne 14. 11. 2005 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč, kdy strany si neujednaly, za co vznikl, to vše v 39 týdenních splátkách po 205 Kč v hotovosti ujednané osobě, přičemž první nejpozději 7. dne od data uzavření smlouvy. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že žalovaný plní nejdříve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně plnil. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, zaplatil celkem 4 225,85 Kč, zbytek nezaplatil. Toto plnění 4 225,85 Kč právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na souhrnný poplatek, poté na nevrácenou půjčku. Vzhledem k níže uvedenému právnímu posouzení, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však toto plnění právní předchůdce žalobkyně byl povinen započíst na nevrácenou půjčku. Soud započetl proto toto plnění řádně na nevrácenou půjčku. Žalovaný pak nezaplatil (pouze) zbývajících 774,15 Kč na nevrácenou půjčku. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek, to vše ve splátkách v hotovosti ujednané osobě. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel s žalovaným jako spotřebitelem, jde o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) věta první zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010). Soud dospěl k závěru, že ujednání ve smlouvě tzv. souhrnném poplatku je neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.). Tzv. souhrnný poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy strany si neujednaly, za co vznikl, činí 2 995 Kč, půjčka (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 5 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy souhrnný poplatek dosahoval 60 % půjčky, kdy splatnost byla ujednána na tři čtvrtě roku, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno vůbec, za co vznikl, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení tzv. souhrnného poplatku. Právní předchůdce žalobkyně plnil řádně a včas. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, zaplatil celkem 4 225,85 Kč, zbytek nezaplatil. Z důvodu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení tzv. souhrnného poplatku nevzniklo, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nezapočetl řádně. Soud započetl proto toto plnění řádně na nevrácenou půjčku. Žalovaný pak nezaplatil (pouze) zbývajících 774,15 Kč na nevrácenou půjčku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením půjčky, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 517 odst. 2 obč. zák.). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 774,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. datum do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku, tj. co do částky 2 995 s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 20 % svého nároku, neúspěch pak v rozsahu cca 80 % (úspěch žalovaného). Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) (výrok III.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.