29 C 78/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba, anonymizováno číslo příjmení jméno příjmení anonymizováno zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 11 740 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení a co do souhrnného poplatku ve výši 4 980 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 980 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne 20. 8. 2009 uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 620 Kč v hotovosti ujednané osobě, přičemž první 7. den od uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího následujícího týdenního období. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že splátky žalovaného budou započítávány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně plnil. Žalovaný splátky nesplácel řádně a včas, když zaplatil celkem pouze 11 740 Kč, zbytek nezaplatil. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Žalovaný je tak povinen zaplatit zbývajících 20 000 Kč na jistinu a 4 980 Kč na souhrnný poplatek. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu zjištění. Ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 8. 2009 a smluvních podmínek smlouvy soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoliv, uzavřeli dne 20. 8. 2009 písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit tzv. souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč, kdy strany si neujednaly za co vznikl, to vše v 60 týdenních splátkách po 620 Kč v hotovosti ujednané osobě, přičemž první nejpozději 7. den od uzavření smlouvy a každou následující vždy do konce dalšího následujícího týdenního období. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že splátky žalovaného budou započítávány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně plnil. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, zaplatil celkem 11 740 Kč, zbytek nezaplatil. Toto plnění 11 740 Kč právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na souhrnný poplatek, poté na nevrácenou půjčku. Vzhledem k níže uvedenému právnímu posouzení, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o souhrnném poplatku jako neplatné, však toto plnění právní předchůdce žalobkyně byl povinen započíst na nevrácenou půjčku. Soud započetl proto toto plnění řádně na nevrácenou půjčku. Žalovaný pak nezaplatil (pouze) zbývajících 8 260 Kč na nevrácenou půjčku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a poštovního podacího archu soud má za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 2 písm. a) věta prvá zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit souhrnný poplatek, to vše ve splátkách v hotovosti ujednané osobě. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel s žalovaným jako spotřebitelem, jde o spotřebitelský úvěr (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 657 obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) věta prvá zák. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010). Soud dospěl k závěru, že ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně tzv. souhrnný poplatek je neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 39 obč. zák.) Tzv. souhrnný poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy strany si neujednaly, za co vznikl, činí 16 720 Kč, půjčka (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 20 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy souhrnný poplatek dosahoval 84 % půjčky, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno vůbec, za co vznikl, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení tzv. souhrnného poplatku. Právní předchůdce žalobkyně plnil řádně a včas. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, zaplatil celkem 11 740 Kč, zbytek nezaplatil. Z důvodu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení tzv. souhrnného poplatku nevzniklo, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nezapočetl řádně. Soud započetl proto toto plnění řádně na nevrácenou půjčku. Žalovaný tak nezaplatil (pouze) zbývajících 8 260 Kč na nevrácenou půjčku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením půjčky, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (v souladu s přechodným ustanovením o. z. dle § 517 odst. 2 obč. zák.). Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. 2. 7. 2015 do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku, tj. co do částky 11 740 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení a co do tzv. souhrnného poplatku 4 980 Kč, žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 50 % svého nároku, neúspěch pak v rozsahu cca 50 % (úspěch žalovaného). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) (výrok III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.