Městský soud v Brně · Rozsudek

29 C 95/2024

č. j. 29 C 95/2024-45

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-09-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2024:29.C.95.2024.45

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl o osvojení zletilého dítěte manželem jeho matky, když mezi nimi vznikl trvalý vztah jako mezi otcem a synem. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. d) a § 846 zákona o občanském právu, které umožňují osvojení zletilého, pokud není v rozporu s dobrými mravami a odůvodněným zájmem pokrevního rodiče. Bylo prokázáno, že osvojitel dlouhodobě pečoval o dítě, přispíval mu na výživu a vztah mezi nimi byl významný a trvalý. Rozsudek byl vydán s účinností od právní moci, přičemž žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci osvojitel: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem, adresa osvojenec: manželka osvojitele: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem, adresa Jméno zainteresované osoby 2/0 bytem, adresa o osvojení zletilého dítěte

I. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0, syn matky Jméno zainteresované osoby 2/0, rozené jméno FO Datum narození zainteresované osoby 2/0 a otce jméno FO, narozeného datum je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0.

II. Osvojitel Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený datum bude uveden v matrice narozených jako otec osvojence namísto otce jméno FO, narozeného datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osvojitel se domáhal u podepsaného soudu rozhodnutí o osvojení syna své manželky s účinností od právní moci rozsudku. Uvedl, že osvojenec se narodil dne Datum narození zainteresované osoby 1/0. Pokrevním otcem osvojence byl pan jméno FO, narozený dne datum, který zemřel v roce rok. Osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojence dne datum. Osvojitel, matka osvojence a osvojenec žijí asi od Anonymizováno. roku věku osvojence ve společné domácnosti, osvojitel se pokoušel osvojenci nahradit otce, pečoval o něj, přispíval mu na výživu, staral se o něj jako o vlastního syna, vznikl tak mezi nimi prakticky vztah jako mezi otcem a synem, který trvá dodnes. Osvojenec si přeje i nadále užívat své příjmení “jméno FO“. Dále uvedl, že osvojení nebude v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního otce osvojence, když osvojenec a jeho pokrevní otec spolu vztah neměli, pokrevní otec v roce rok zemřel. Uvedl, že mu není známa ani žádná skutečnost, která by způsobovala, že osvojení by bylo v rozporu s dobrými mravy. Osvojenec se k návrhu připojil. Manželka osvojitele a matka osvojence s osvojením souhlasila. Uvedla k věci to, co osvojitel. Z rodného listu osvojitele, ze kterého vyplynuly statusové údaje o něm, připojení se osvojence k návrhu, ze kterého se podávalo, že i on s osvojením výslovně souhlasí, rodného listu osvojence, ze kterého vyplynuly statusové údaje o něm, oddacího listu osvojitele a matky osvojence, ze kterého vyplynulo, že a kdy uzavřeli manželství, rodného listu matky osvojence, ze kterého vyplynuly statusové údaje o ní, potvrzení o provedené lustraci v Anonymizováno ke všem výše uvedeným, která podpořila statusové údaje všech, a výpovědí osvojitele a matky osvojence, které obě shodně potvrdily, že osvojitel, matka osvojence a osvojenec začali žít jako rodina asi od Anonymizováno. roku věku osvojence, osvojitel a matka osvojence uzavřeli manželství, posléze se jim narodila ještě společná dcera, po celou dobu od té doby, co spolu začali žít, fungovali jako rodina, jezdili na dovolené, slavili svátky, narozeniny, jezdili na výlety, jezdili osvojitel a osvojenec spolu na zápasy, chovali se osvojitel a osvojence k sobě jako syn a otec, osvojitel bral a bere osvojence jako svého syna, následně osvojitel osvojenci také pomáhal, když studoval Anonymizováno školu, nyní začal již osvojence, protože je dospělý, bydlet jinde, přispívají mu na bydlení, každých 14 dní za nimi jezdí domů, jsou stále rodina, když osvojenec potřeboval pomoct, tak mu osvojitel vždy pomohl a když nyní již potřebuje osvojitel, tak již pomáhá osvojence, od Anonymizováno let věku osvojence jej tak osvojitel vychovával jako vlastního syna, kromě péče a výchovy také osvojitel přispíval finančně na výživu osvojence, osvojitel se staral s matkou osvojence i o dědu osvojence, všichni věděli, že pokrevním otcem osvojence je jméno FO, osvojence a pokrevní otec neměli spolu vztah jako syn s otcem, pokrevní otec již v roce rok zemřel, tak z těchto důkazů, které byly v souladu, soud měl prokázáno, že osvojenec se narodil dne Datum narození zainteresované osoby 1/0, pokrevním otcem osvojence byl pan jméno FO, narozený dne datum, který již před dlouhou dobou, tj, v roce rok, zemřel. Osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojence dne datum. Osvojitel, matka osvojence a osvojenec spolu žijí asi od roku rok ve společné domácnosti jako rodina, osvojitel se pokoušel osvojenci nahradit otce, pečoval o něj, přispíval mu na výživu, staral se o něj jako o vlastního syna, vznikl tak mezi nimi vztah jako mezi rodičem a dítětem, tedy otcem a synem, který trvá dodnes. Osvojenec si přeje ponechat si své dosavadní příjmení “jméno FO“. Nebyla tvrzena ani z obsahu spisu nevyplynula žádná skutečnost, která by způsobovala rozpor osvojení s dobrými mravy. Dle § 847 odst. 1 písm. d) o. z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Dle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Soud právně posoudil, že osvojenec je zletilý. Osvojitel uzavřel manželství s matkou osvojence. Osvojenec je tak dítětem manželky osvojitele. Osvojenec, osvojitel a jeho manželka a matka osvojence žili dlouhodobě ve společné domácnosti, nyní má osvojenec svou domácnost, navštěvují se stále jako rodina, osvojitel se pokoušel osvojenci nahradit otce, pečoval o něj, přispíval mu na výživu, staral se o něj jako o vlastního syna, vznikl tak mezi nimi vztah jako mezi rodičem a dítětem, tedy otcem a synem, který trvá dodnes. Osvojenec si přeje ponechat své dosavadní příjmení. Osvojení nebude ani v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního otce osvojence, když osvojenec a jeho pokrevní otec neměli v podstatě vztah otce a syna, pokrevní otec osvojence již dávno zemřel. Osvojení zároveň není ani v rozporu s dobrými mravy, když tu není žádná skutečnost, ze které by to vyplývalo. Soud proto rozhodl o osvojení osvojence osvojitelem s účinností od právní moci tohoto rozsudku a zápisu osvojitele namísto pokrevního otce osvojence v matriční knize tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (§ 847 odst. l písm. d) a odst. 3 ve spojení s § 846 a § 847 odst. 2 a contrario o. z.) (výrok I.) Osvojiteli, který měl ve věci plný úspěch, by soud přiznal náhradu nákladů řízení, všichni účastníci se však náhrady nákladů řízení vzdali, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.) (výrok II). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Dle § 852 o. z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. Dle § 853 odst. 1 o. z. vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odst. 1 a 2 obdobně. Dle § 851 odst. 1 o. z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.