294 C 30/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 74 330,55 Kč s příslušenstvím + smluvní pokuty 13 647,04 Kč a o zaplacení 45 187,09 Kč s příslušenstvím + smluvní pokuty 9 350,19 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 334,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 334,55 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 66 731,01 Kč od 22. 6. 2021 do 14. 7. 2021 a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 66 731,01 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy úrok od 22. 6. 2021 dosáhne částky 275 472 Kč, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 74 330,55 Kč se co do částky 15 643,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 996 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 184 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba o zaplacení částky 45 187,09 Kč se v části o zaplacení a) částky 13 816 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 816 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 41 139,71 Kč od 21. 5. 2021 do 13. 6. 2021 a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 41 139,71 Kč od 14. 6. 2021 do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy úrok od 21. 5. 2021 dosáhne částky 102 888 Kč, a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, b) částky 10 847,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 497 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 132,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VI. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 80 Kč.

1. Žalobou ze dne 15. 12. 2021 zapsanou pod sp. zn. 294 C 30/2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 860,88 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 9 350,19 Kč s tím, že dne 30. 9. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 44 000 Kč, kterou žalovaná nedodržela, zaplatila žalobkyni toliko 13 816 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 41 139,71 Kč jako poskytnuté jistiny, přirostlého úroku ve výši 59,84 % ročně do sesplatnění v částce 4 032,17 Kč, smluvní pokuty za prodlení se třemi splátkami ve výši 1 497 Kč, pojistného ve výši 192 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně do vyhotovení žaloby v částce 9 350,19 Kč. K tomu jako příslušenství žalobkyně žádala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, běžící úrok ve výši 59,84 % ročně a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalobou ze dne 28. 12. 2021 zapsanou pod sp. zn. 294 C 31/2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 78 628,07 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 14 458,50 Kč s tím, že dne 7. 2. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 70 000 Kč, kterou žalovaná nedodržela, zaplatila žalobkyni toliko 51 994 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 66 731,01 Kč jako poskytnuté jistiny, přirostlého úroku ve výši 62,47 % ročně do sesplatnění v částce 9 773,06 Kč, smluvní pokuty za prodlení se čtyřmi splátkami ve výši 1 996 Kč, pojistného ve výši 128 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně do vyhotovení žaloby v částce 14 458,50 Kč. K tomu jako příslušenství žalobkyně žádala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, běžící úrok ve výši 62,47 % ročně a zákonný úrok z prodlení.

3. Obě řízení byla usnesením ze dne 15. 3. 2022 spojena ke společnému projednání z ohledem na hospodárnost řízení.

4. Usnesením ze dne 6. 5. 2022 soud řízení částečně zastavil, neboť na výzvu soudu vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, když nově žádala zaplatit úrok toliko ve výši 35 % ročně. Předmětem řízení tak zůstala ve vztahu ke smlouvě z 30. 9. 2020 jistina 41 139,71 Kč, ponížený kapitalizovaný úrok 2 358,38 Kč, pojistné 192 Kč, smluvní pokuta 1 497 Kč, smluvní pokuta 9 350,19 Kč a příslušenství. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 7. 2. 2020 to pak byla jistina 66 731,01 Kč, ponížený kapitalizovaný úrok 5 475,54 Kč, pojistné 128 Kč, smluvní pokuta 1 996 Kč, ponížená smluvní pokuta 13 647,04 Kč a příslušenství.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši 70 000 Kč s úrokem ve výši 62,47 % ročně s tím, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou včas nezaplacenou splátku, náhrada nákladů žalobkyně v paušální výši 200 Kč za každou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % dlužné částky denně od sesplatnění (návrh na uzavření smlouvy ze dne 7. 2. 2020, přihláška do pojištění, kopie občanského průkazu žalované, oznámení o schválení úvěru ze dne 12. 2. 2020 vč. splátkového kalendáře, dodejka podepsaná žalovanou dne 21. 2. 2020).

7. Úvěruschopnost žalované byla ověřena v příslušných registrech, vyplněním hodnocení klienta, pracovní smlouvou, doklady o výplatě ze dne 18. 12. 2019 a 17. 1. 2020, ze kterých vyplývá, že žalovaná žije sám, nemá děti, je zaměstnána u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 13 035 Kč, kdy v prosinci 2019 měla příjem 12 917 Kč, lednu 2020 pak měla příjem 13 154 Kč. Žalobkyně sice nikterak neprověřovala výdaje žalované, nicméně vzhledem k ještě dostatečnému příjmu žalované, výši poskytnutého úvěru a výši měsíčním splátek to neměl soud za rozhodné, neboť měl schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet ještě za hraniční.

8. Částka 70 000 Kč byla dne 11. 2. 2020 odeslána na účet žalované (doklad [právnická osoba]). Přípisem ze dne 20. 6. 2021 žalobkyně dluh žalované ve výši 79 628 Kč sesplatnila, neboť žalovaná neplatila sjednané splátky ani přes upozornění ze dne 18. 3. 2021, 15. 4. 2021, 17. 5. 2021 a 15. 6. 2021.

9. Žalovaná nezaplatila žalobkyni svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 12. 2021 (karta klienta, výzva, podací arch), celkem uhradila toliko 51 994 Kč.

10. Mezi účastníky byla dále uzavřena smlouva o úvěru ve výši 44 000 Kč s úrokem ve výši 59,84 % ročně s tím, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou včas nezaplacenou splátku, náhrada nákladů žalobkyně v paušální výši 200 Kč za každou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % dlužné částky denně od sesplatnění (návrh na uzavření smlouvy ze dne 30. 9. 2020, přihláška do pojištění, dodatek o způsobu uzavření smlouva prostřednictvím komunikace na dálku, kopie cestovního pasu a občanského průkazu žalované, oznámení o schválení úvěru ze dne 1. 10. 2020 vč. splátkového kalendáře, dodejka podepsaná žalovanou dne 12. 10. 2020).

11. Úvěruschopnost žalované byla ověřena v příslušných registrech, vyplněním hodnocení klienta, pracovní smlouvou, doklady o výplatě ze dne 17.6.2020, 16.7.2020, 17.8.2020 a 17.9.2020, ze kterých vyplývá, že žalovaná žije stále sama, nemá děti, je zaměstnána u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 15 087 Kč, kdy v červnu 2020 měla příjem 14 189 Kč, v červenci 2020 příjem ve výši 11 996 Kč, v srpnu 2020 ve výši 15 088 Kč a v září 2020 ve výši 18 179 Kč. Do výdajů žalované byly opět zahrnuty výdaje na družstevní bydlení ve výši 3 384 Kč, splátky předchozího úvěru ve výši 3 826 Kč.

12. Částka 44 000 Kč byla dne 30. 9. 2020 odeslána na účet žalované (doklad [právnická osoba]). Přípisem ze dne 19. 5. 2021 žalobkyně dluh žalované ve výši 47 660 Kč sesplatnila, neboť žalovaná neplatila sjednané splátky ani přes upozornění ze dne 18. 3. 2021, 15. 4. 2021 a 17. 5. 2021. Žalovaná nezaplatila žalobkyni svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ze dne 23. 11. 2021 (karta klienta, výzva, podací arch), celkem uhradila toliko 13 816 Kč.

13. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že první smlouva o úvěru byla mezi účastníky projevem vůle žalobkyně platně uzavřena (§ 2395 a násl. občanského zákoníku), žalované byl poskytnut úvěr ve výši 70 000. Žalovaná na něj zaplatila pouze 51 994 Kč. Zcela očividně lichevní výši úroku 59,84 % ročně žalobkyně redukovala na požadovaných 35 % ročně. V této míře soud posoudil ujednání o úroku jako platné, avšak má za to, že odměna úvěrujícího v takové hraničně vysoké výši už musí zahrnovat i náklady spojené s prodlením. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci). Jelikož však žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku celkem 70 000 Kč, je povinna ji ve zbývající výši 66 731,01 Kč spolu s úrokem ve výši 35%, částečně kapitalizovaným částkou 5 475,54 Kč), úrokem z prodlení a náklady vymáhání ve výši celkem 1 800 Kč žalobkyni vrátit. Soud proto výrokem I. žalobě v této části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 72 334,55 Kč (jistina, přirostlý úrok ve výši 35 % ročně a náklady vymáhání) s příslušenstvím (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku) od splatnosti jednotlivých sjednaných splátek úvěru. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

14. Ve vztahu k druhé úvěrové smlouvě se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované - dlužníka, neboť smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).

15. Žalobkyně uvedla, že solventnost žalované zkoumala pouze co do výše jejího příjmu. Soud má však za to, že měla-li žalovaná příjem v průměru kolem 15 000 Kč a brala si již druhý úvěr, měla se žalobkyně blíže zabývat také výdaji žalované, zejména prověřit nízké výdaje na bydlení a stravu, nikoli vycházet pouze ze životního minima, neboť poměry žalované byly zejména se zohledněním opakujícího se úvěru na hranici úvěruschopnosti. Pokud tedy byla následně mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva o úvěru je dále neplatná i pro lichvu (§ 1796 občanského zákoníku, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), neboť v úvěrové smlouvě byl původně sjednán úrok 59,84 % ročně. Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že úvěrová smlouva je neplatná, aniž by žalovaná neplatnost namítala (§ 588 občanského zákona). Pro absolutní neplatnost uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 občanského zákoníku), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásady autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

16. Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému ve výši 44 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění žalobkyně ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaná je povinna toto bezdůvodné obohacení (část z poskytnutých peněžní prostředků, které žalovaná žalobkyni nevrátila) ochuzené žalobkyni vydat (§ 2991 občanského zákoníku). Soud proto žalobě výrokem III. částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 30 184 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to ode dne následujícího po výzvách k zaplacení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). Ve zbývající části pak soud žalobu ohledně druhé úvěrové smlouvy zamítl (výrok III. a) včetně smluvní pokuty ve výši 9 350,19 Kč a 1 497 Kč, tj. celkem 10 847,19 Kč (výrok III. b), kterou by soud stejně obdobně jako u první úvěrové smlouvy shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť plnila ve spotřebitelské věci zakázaného smluvního úroku z prodlení.

17. Procesně částečně úspěšné žalované soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (žalobkyně požadovala zaplacení částky 142 514,87 Kč, přiznána jí byla částka 102 518,60 Kč) přiznal právo na náhradu 43,87 % nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.), které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí) ve výši 14 580 Kč (sazba odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty 93 086,57 Kč - 294 C 31/2021 - činí 4 860 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí) ve výši 10 140 Kč (sazba odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty 56 211,07 Kč - 294 C 30/2021 činí 3 380 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), za 1 úkon právní služby (účast u jednání) ve výši 6 820 Kč (sazba odměny za jeden úkon z tarifní hodnoty 142 514,87 Kč - činí 6 820 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby ve výši 2 100 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 064,40 Kč a soudní poplatek ve výši 2 811 Kč a 4 655 Kč, tj. 7 466 Kč, tj. 43,87 % z 48 170,40 Kč, tj. 21 132,35 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění žaloby, neboť se jednalo o doplnění skutečností absentujících v žalobě. Náhradu nákladů řízení uložil soud výrokem V. zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud má za to, že tato částka je i při zohlednění majetkových poměrů rodiny žalované přiměřená (§ 150 o.s.ř.).

18. Výrok VI. vychází ze skutečnosti, že žalobkyně zaplatila na základě nesprávných výzev soudu celkem o 80 Kč více, než činil soudní poplatek (z tarifní hodnoty 56 211,07 Kč to mělo být 2 811 Kč a z tarifní hodnoty 93 086,57 Kč to mělo být 4 655 Kč.