294 C 40/2019
č. j. 294 C 40/2019-54
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2295 § 2991 § 2999
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vymětalovou ve věci žalobce: ;(název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul et titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 102 883 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 102 151,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 107 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, z částky 8 044,66 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 731,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 107 Kč od 24. 8. 2019 do 20. 9. 2019, z částky 8 776 Kč od 29. 11. 2019 do 17. 7. 2020 z částky 731,34 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 182,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou soudu doručenou dne 28. 11. 2019 se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu z titulu vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání bytu na adrese [adresa žalovaného].
2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán.
3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):
4. Žalobce uzavřel s žalovaným a jeho tehdejší manželkou paní [jméno] [příjmení] dne 27. 2. 2012 nájemní smlouvu k užívání bytu [číslo] nacházejícího se ve 3. podlaží domu v [obec] na ulici [adresa], č. o. 9 na dobu určitou, a to do 28. 2. 2017. Nájemné a měsíční zálohy byly určeny v evidenčním listě, splatnost byla stanovena na 15. den každého měsíce při platbě inkasem, jinak do konce kalendářního měsíce (nájemní smlouva ze dne 27. 2. 2012). K zániku nájmu došlo uplynutím doby. Žalovaný užíval byt i po 28. 2. 2017 bez platné nájemní smlouvy. Dle tvrzení žalobce došlo k vyklizení bytu dne 25. 9. 2019. Z evidenčního listu ze dne 4. 9. 2017 vyplývá výše nájemného v částce 3 596 Kč a výše záloh na službách v částce 792 Kč (evidenční list platný od 4. 9. 2017).
5. V žalovaném období květen 2018 až září 2019 nehradil žalovaný ničeho. Po započtení přeplatku na vyúčtování služeb za rok 2017 činila dlužná částka za květen 2018 3 049 Kč. Dle evidence předpisu a plateb činila dlužná částka za užívání bytu za období červen 2018 až září 2019 částku 70 208 Kč (evidence předpisu a plateb). V této částce jsou rovněž neuhrazené zálohy za služby za rok 2019. Nad rámec nezaplacených záloh služby za rok 2018 byl u žalovaného evidován nedoplatek ve výši 29 626 Kč (vyúčtování služeb za rok 2018). Nedoplatek nad rámec požadovaných záloh za rok 2019 ve výši 30 163 Kč žalobce touto žalobou neuplatňoval. Celkem tak dlužná částka za užívání bytu činila 102 883 Kč za období květen 2018 až září 2019. Dne 21. 8. 2019 vyzval žalobce žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 94 107 Kč, s tím že splatnost byla stanovena do 20. 9. 2019 (výzva včetně dodejky).
6. Žalovaná částka se tedy skládá z peněžité náhrady ve výši neuhrazeného dlužného obvyklého nájemného a služeb v částce 3 049 Kč za měsíc květen 2018 a ve výši neuhrazeného dlužného obvyklého nájemného a služeb v částce 70 208 Kč za měsíc červen 2018 až září 2019, a dále z neuhrazeného nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2018 nad rámec služeb ve výši 29 626 Kč. Celková dlužná částka dle žalobce představuje částku 102 883 Kč.
7. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, žalobce s mj. s žalovaným uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu dle § 685 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Nájemní vztah účastníků zanikl uplynutím doby dne 28. 2. 2017. Žalovaný tak byt v žalovaném období užíval již bez právního důvodu (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb.) a je povinen žalobci za toto užívání v uvedeném období zaplatit peněžitou náhradu v požadované měsíční částce 4 388 Kč (§ 2999 zákona č. 89/2012 Sb.). Výše peněžité náhrady vyplývá z finančního ocenění prospěchu, který obohacenému užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání takové věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; náhrada se tady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2578/98, 28 Cdo 900/2012). Lze rovněž poukázat na to, že dle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
8. Žalovaný však žalobci byt neodevzdal, a žalovaném období od května 2018 do 25. 9. 2019 jej tak užíval bez právního důvodu (§ 2991 občanského zákoníku) a je povinen žalobci za toto užívání zaplatit peněžitou náhradu (§ 2999 občanského zákoníku), a to ve výši ujednaného nájemného a záloh na služby (§ 2295 občanského zákoníku), dle výpočtového listu platného v žalovaném období. Na základě shora uvedeného je tak nutné žalobci přiznat částku ujednaného nájemného a záloh ve výši 72 525,66 Kč za období od květen 2018 do 25. 9. 2019. Dále soud žalobci přiznal částku 29 626 Kč jako nedoplatek nad rámce požadovaných záloh na služby za rok 2018.
9. Co se týče požadavku žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení až do konce září 2019 (30. 9. 2019) s odůvodněním, že žalovaný byt přeci užíval bez pár dnů celé září, tak v této části tomuto požadavku soud nevyhověl a zamítl v této části požadavek na bezdůvodného obohacení za období od 26. 9. 2019 – 30. 9. 2019 v celkové částce 731,34 Kč s příslušenstvím. K této částce soud dospěl poměrově, když mu vyšla denní částka bezdůvodného obohacení za měsíc září 2019 ve výši 146,34 Kč. Tu vynásobil následně počtem dnů (5), ve kterých již žalovaný byt neužíval.
10. Co se týče příslušenství, tak soud nesouhlasí s požadavkem žalobce, který požaduje příslušenství z částky 94 107 Kč od 24. 8. 2018. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele. Žalobce však u výzvy na úhradu částky 94 107 Kč stanovil datum úhrady do 20. 9. 2019. Žalovaný je tak v prodlení s částkou 94 107 Kč až od 21. 9. 2019. Proto bylo nutné zamítnout úroky z prodlení z částky 94 107 Kč od 24. 8. 2019 do 20. 9. 2019.
11. Co se týče výzvy na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 8 776 Kč, tak tu žalobce žalovanému neodeslal. Dle soudu byl žalovaný vyzván k úhradě této části bezdůvodného obohacení až 17. 7. 2020, kdy mu byla doručena žaloba. Ode dne následujícího tak bylo žalobci přiznáno i příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobu tak bylo nutné zamítnout v části úroků z prodlení z částky 8 776 Kč od 29. 11. 2019 do 17. 7. 2020.
12. Lhůtu k plnění v té části, kde bylo žalobě vyhověno ve výroku I., pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).
13. Procesně částečně úspěšnému žalobci soud přiznal (§ 142 odst. 3 o.s.ř.) právo na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož měl neúspěch v poměrně nepatrné části. Náhradu nákladů řízení tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 15 660 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 5 220 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 477,60 Kč a soudní poplatek ve výši 5 145 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 25 182,60 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.