30 C 136/2020
č. j. 30 C 136/2020-41
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Pavlem Matoušem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce , země zastoupen advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 1.200 EUR s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 240 euro s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 200 euro od 16.1.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 535 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 24.4.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 200 euro s úrokem z prodlení z částky 1 200 euro od 16.1.2020 do zaplacení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 40 euro a též náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že na základě objednávky ze dne 1.12.2019, [číslo] [rok], vykonal žalovaný pro žalobce montážní práce v obci [anonymizováno], [ulice] republika [země], a to v rozsahu 80 hodin v době od 2.12.2019 do 9.12.2019. Žalobce se zavázal žalovanému uhradit sjednanou odměnu v rozsahu 15 euro. Žalovaný žalobci cenu za provedené práce vyúčtoval fakturou č. 2019 v celkové výši 1 200 euro, splatnou dne 15.1.2020. Žalovaný však žalobci cenu prací neuhradil, a to ani přes opakované výzvy. Žalobci tak náleží krom jistiny ještě úrok z prodlení ve výši 9 % ročně dle § 1 odst. 2 slovenského nařízení vlády č. 21/2013 Sb. a dále paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 40 euro dle § 2 téhož předpisu.
2. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil tak, že důvodný není, strany si v objednávce sjednaly, že počet odpracovaných hodin potvrdí v hodinovém listě stavbyvedoucí té které stavby. Tuto podmínku však žalobce nedodržel, neboť přehled stavbyvedoucím podepsán není, což je důvodem proč žalovaný fakturu žalobce proplatit nemůže. Podepsaný přehled odpracovaných hodin je navíc podkladem pro koncového zákazníka žalovaného, který pro absenci podpisu stavbyvedoucího provedené práce neuznal a žalovaný od něj za měsíc prosinec 2019 neobdržel žádnou platbu. Žalovaný tedy navrhl, nechť soud žalobu zamítne.
3. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil ještě tak, že podpis německého stavbyvedoucího měl zajistit další z pracovníků, pan [jméno] [příjmení], který byl tímto pověřen žalovaným. Pokud podepsaný přehled hodin měl být rovněž podkladem pro platbu ze strany koncového zákazníka, měl splnění této podmínky zajistit tím spíše ve vlastním zájmu sám žalovaný. Důvod, proč žalovaný neobdržel úhradu provedených prací od koncového zákazníka ([anonymizována dvě slova]) ale nespočívá v tom, že zde chybí podpis stavbyvedoucího, nýbrž v tom, že se tento koncový zákazník dostal do úpadku. Žalovaný nepopírá, že žalobce oněch 80 hodin v prosinci 2019 odpracoval, námitky je tak třeba považovat za účelové.
4. Cizí prvek v řešené věci spočívá v tom, že žalobce má (v době uzavření smlouvy a provádění díla měl) své obvyklé bydliště a místo podnikání na území [země]. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 4 odst. 1 nařízení ES č. 1215/2012, když žalovaný má na území České republiky své sídlo. Rozhodným právem je dle čl. 4 odst. 2 nařízení ES č. 593/2008 hmotné právo slovenské, neboť na území Slovenska měl a má své obvyklé bydliště žalobce coby zhotovitel, byť samotné dílo bylo prováděno na území Spolkové republiky Německo.
5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
6. Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že účastníci dne 1.12.2019 podepsali objednávku [číslo] 2019. Z objednávky plyne, že se žalobce zavázal pro žalovaného provádět v době od 2.12.2019 do 23.12.2020 nebo dle potřeby, montážní práce, mj. na adrese [adresa], [ulice] republika Německo a žalovaný se zavázal zaplatit mu za to odměnu ve výši 15 euro za jednu odpracovanou hodinu, a to do 14 dnů od vystavení faktury. Strany si dále ujednaly, že žalovaný zaplatí žalobci sjednanou odměnu 15 euro vynásobenou odpracovanými hodinami v každém kalendářním měsíci, podepsanými v hodinovém listě stavbyvedoucím dané stavby. Z objednávky dále plyne, že tuto smlouvu účastníci uzavřeli jako podnikatelé, oba v ní uvádějí své identifikační číslo (IČO).
7. Přehled odpracovaných hodin za prosinec 2019 prokazuje, že žalovaný na adrese [adresa], [ulice] republika Německo prováděl montážní práce, a to ve dnech 2.12.2019 až 9.12.2019 v celkovém rozsahu 80 hodin, 10 hodin denně. Přehled byl vyhotoven dne 15.12.2019 a absentuje na něm podpis stavbyvedoucího, což nakonec mezi stranami nebylo sporným.
8. Z faktury č. 2019 ze dne 1.1.2020 znějící na částku 1 200 euro se splatností dne 15.1.2020 se podává, že žalobce žalovanému vyúčtoval provedené práce za měsíc prosinec 2019.
9. Z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 18.3.2020 se podává, že žalobce žalovaného ještě následně vyzval k úhradě dlužné ceny odvedených prací; doručení výzvy dne 24.3.2020 prokazuje podací arch slovenské pošty (č.l. 32 spisu) a sjetina webových stránek - sledování zásilek na č.l. 34 spisu.
10. Ze SMS komunikace stran se pak podává, že žalovaný žalobce opakovaně utvrzoval v tom, že mu fakturu za odvedené práce proplatí, musí však vyčkat úhrady od koncového zákazníka. Poslední zpráva obsahuje informaci, že koncový zákazník se dostal do„ bankrotu“.
11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.
12. Podle § 536 odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.
13. Podle § 536 odst. 2 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
14. Podle § 546 odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě. Není-li cena takto dohodnutá nebo určitelná a smlouva je přesto platná (§ 536 odst. 3), je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek.
15. Podle § 365 odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.
16. Podle § 369 odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části vzniká věřiteli, který si splnil svoje zákonné a smluvní povinnosti, právo požadovat z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výšce dohodnuté ve smlouvě, a to bez potřeby zvláštního upozornění.
17. Podle § 369 odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, nebyla-li výše úroků z prodlení dohodnutá, je dlužník povinen platit úroky z prodlení v sazbě, kterou stanoví vláda Slovenské republiky nařízením.
18. Podle § 369c odst. 1 slovenského zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, prodlením dlužníka vzniká věřiteli kromě nároků podle § 369, 369a a 369b i právo na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to bez potřeby zvláštního upozornění. Výšku paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky stanoví vláda Slovenské republiky nařízením.
19. Podle § 1 odst. 2 slovenského nařízení vlády č. 21/2013 Sb. namísto úroků z prodlení podle sazby určené podle odstavce 1 může věřitel požadovat úroky z prodlení v sazbě, která se rovná základní úrokové sazbě ECB, platné k prvnímu dni prodlení zvýšené o devět procentních bodů; takto určená sazba úroků z prodlení platí po celou dobu prodlení.
20. Podle § 2 slovenského nařízení vlády č. 21/2013 Sb. výška paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 369c odst. 1 zákona je 40 eur jednorázově bez ohledu na délku prodlení.
21. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení slovenského obchodního zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
22. Smlouva, kterou žalobce coby zhotovitel a žalovaný coby objednatel dne 1.12.2019 uzavřeli je povahově smlouvou o dílo. Žalobce se zavázal provést montážní práce na stavbě, které naplňují definiční znaky díla dle § 536 odst. 2 slovenského obchodního zákoníku a žalovaný se zavázal zaplatit mu oproti tomu cenu díla, určenou hodinovou sazbou 15 euro za celkově odvedený počet hodin. Ustanovení § 536 odst. 2 slovenského obchodního zákoníku je dispozitivní a umožňuje sjednat si cenu díla i tímto způsobem. Žalovaný vskutku nenamítal, že by snad žalobce oněch 80 hodin montážních prací v prosinci 2019 neodvedl, poukazoval pouze na skutečnost, že tento počet hodin v hodinovém listě nepotvrdil příslušný stavbyvedoucí, což je podmínkou vyplacení ceny díla. Strany si tuto podmínku sice ujednaly, nicméně jde o tzv. vedlejší ujednání ve smlouvě o dílo. Základní povinností zhotovitele je dílo řádně a včas provést, základní povinností objednatele naproti tomu zaplatit cenu díla. Za situace, kdy dílo bylo řádně a včas provedeno (žalovaný případný opak ani netvrdil ani nedokládal), je soud toho názoru, že jen skutečnost, že žalobce provedení díla nevykázal či nedeklaroval sjednaným způsobem, nezbavuje ho jeho nároku na zaplacení ceny díla, neboť jde o - jak již uvedeno - definiční, podstatný znak smlouvy o dílo. Pokud tedy žalovaný žalobci nezaplatil stranami sjednanou cenu díla ve výši 1 200 euro (80 hodin montážních prací po 15 euro), zavázal soud žalovaného k úhradě této částky (výrok I.).
23. Protože žalovaný žalobci kupní cenu díla řádně a včas (k výzvě ve smyslu § 340 odst. 2 slovenského obchodního zákoníku v podobě faktury se sjednanou splatností 14 dnů) neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení. Soud proto žalobci přiznal též úroky z prodlení, a to ve výši 9 % dle § 1 odst. 2 slovenského nařízení vlády č. 21/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury č. 2019. Poznamenat lze, že žalobce žádal úrok z prodlení v nejmenší možné výši.
24. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním (peněžitého) závazku vzniklo mu dále právo žádat i paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 40 euro, kterou mu soud rovněž dle § 369c odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 2 slovenského nařízení vlády č. 21/2013 Sb. přiznal.
25. Co se týká námitek žalovaného, s nimiž se soud nevypořádal již výše, pak:
26. Měl-li být stavbyvedoucím podepsaný přehled odpracovaných hodin navíc i podkladem pro koncového zákazníka žalovaného (aby uhradil cenu provedených prací žalovanému), není pro posouzení nároku žalobce, tedy vztahu mezi žalobcem a žalovaným podstatné, navíc tato skutečnost z ničeho neplyne. Žalovaný se k jednání, ač řádné předvolán, bez omluvy nedostavil, nemohl být tedy případně soudem poučen dle § 118a občanského soudního řádu k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru. Naopak z provedených důkazů vyplývá, že důvodem, proč koncový zákazník žalovaného neuhradil žalovanému cenu za odvedené práce, nespočíval v tom, že by neměl k dispozici podepsaný přehled hodin, nýbrž proto, že se dostal do nepříznivé finanční situace.
27. Soud rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalobcem vynaložené činí 17 535 Kč a představují: -) zaplacený soudní poplatek 1 321 Kč -) náklady právního zastoupení advokátem za 5 úkonů právní služby po 2 380 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení, dvě písemná podání ve věci samé, předžalobní výzvu a účast na jednání dne 9.3.2021), při kurzu ČNB 26, 080 Kč za 1 euro, platném ke dni 1.3.2020 tak pro stanovení sazby odměny částce 1 200 euro odpovídalo 31 296 Kč) -) paušální částku náhrad hotových výdajů 1 500 Kč (za 5 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 814 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.