30 C 159/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaný: anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 277 568 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 277 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 9. 3. 2019 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 377 568 Kč od 16. 8. 2018 do 8. 3. 2019, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 69 909 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou k soudu dne 17. 5. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán žalobci zaplatit částku 277 568 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 9. 3. 2019 do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 377 568 Kč od 16. 8. 2018 do 8. 3. 2019. Žaloba byla odůvodněna tím, že objednávkou [číslo] ze dne 9. 7. 2018 si žalovaný objednal u žalobce výrobu a dodávku komponentů k rozvaděčům v ceně 312 040 Kč bez DPH. Žalobce objednávku akceptoval a objednané dílo provedl. K úhradě ceny díla vystavil žalobce fakturu [číslo] na částku 377 568 Kč včetně DPH se splatností dne 15. 8. 2018. Žalovaný z fakturované částky uhradil dne 8. 3. 2019 pouze částku 100 000 Kč, částku 277 568 Kč zůstává žalobci dlužen, přestože byl k úhradě vyzván ještě dopisem ze dne 18. 3. 2019.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pohledávku žalobce uplatněnou v řízení neeviduje ve své účetní evidenci a tato tedy buď byla uhrazena či nikdy neexistovala.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům. Z objednávky [číslo] ze dne 9. 7. 2018 spisu soud zjistil, že žalovaný si objednal u žalobce dne 9. 7. 2018 rošty a dveře včetně přípravy a montáže roštů do stávajících polí pro zakázku Nemocnice Orlová. Termín dodání byl dohodnut do 30. 1. 2018 Cena byla dohodnuta na částku 312 040 Kč bez DPH. Objednávka byla učiněna na základě nabídky žalobce z 13. 11. 2017 zn. [anonymizováno] [číslo]. Z této vyplývá, že žalobce žalovanému nacenil práce (přípravu a montáže roštů do stávajících polí) na 205 800 Kč a položkově nacenil použitý materiál (rošty a dveře) na celkovou částku 1 182 780 Kč, přičemž část těchto prací a dodaného zboží není předmětem tohoto řízení a cenově odpovídá výše uvedená objednávka části nabídky, jíž se týká.

4. Z protokolu o předání ze dne 20. 1. 2018 je zřejmé, že pan [příjmení] za žalovaného bez výhrad převzal od žalobce na akci [nemocnice] 13 kusů polí, 13 ks dveří, 13 ks soklů a 12 ks multimetrů na dveřích a že byly provedeny přípravné a montážní práce včetně podrobné specifikace materiálu užitého při montáži.

5. Z faktury [číslo] vystavené dne 9. 7. 2018 spisu soud zjistil, že žalobce vyfakturoval žalovanému přípravu a montáž roštů částku 205 800 Kč, za rošty a dveře částku 106 240 Kč, celkem částku 312 040 Kč bez DPH. Faktura obsahově koresponduje s objednávkou žalovaného ze dne 9. 7. 2018. Faktura byla splatná dne 15. 8. 2018. Variabilní symbol na této faktuře byl uveden [číslo]. Z přehledu transakcí vyplynulo, že žalovaný zaplatil na účet žalobce dne 8. 3. 2019 částku 100 000 Kč a platbu označil variabilním symbolem [číslo] (tedy shodně s fakturou). Z emailové korespondence ze dne 18. 9. 2018 spisu vyplývá, že žalobce upozornil žalovaného na dluh ve výši 1 675 523 Kč, z toho v částce 1 275 339 Kč 4 měsíce po splatnosti.

6. Předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2019 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky 1 575 523 Kč. Součástí výzvy je i pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení. Výzvu převzal žalovaný téže dne prostřednictvím datové schránky, jak vyplývá z výpisu datové schránky. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2019 spisu vyplývá, že žalovaný uvádí, že již žalobci uhradil pod variabilním symbolem [číslo] částku 134 141 Kč, pod variabilním symbolem [číslo] částku 133 959 Kč, pod variabilním symbolem [číslo] částku 132 084 Kč, nejedná se však o úhrady částek projednávaných v tomto řízení. Z reakce žalobce ze dne 18. 3. 2019 na přípis žalovaného ze dne 22. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce vyčíslil nedoplatek žalovaného na částku 1 075 339 Kč a konstatoval úhradu žalovaného ve výši 100 000 Kč dne 8. 3. 2019 na fakturu [číslo].

7. Ostatní předložené listiny soud pro nadbytečnost neprováděl, když tyto se týkaly řízení vedeného u zdejšího soudu pod sz. zn. 115 C 128/2019 a byť se jednalo o související listiny, jež měly dokreslovat celý obchodní případ, soud měl skutkový stav projednávané věci za spolehlivě zjištěný pouze z listin týkajících se úhrady zde projednávaného dluhu.

8. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

9. Žalobce jako zhotovitel dodal na základě objednávky [číslo] žalovanému jako objednateli na stavební akci [nemocnice] komponenty k rozvaděčům (rošty a dveře) a provedl montáž roštů do stávajících polí. K předání díla došlo dne 20. 1. 2018. Žalobce vystavil žalovanému k úhradě ceny díla fakturu [číslo] znějící na částku 377 568 Kč s DPH. Faktura byla splatná dne 15. 8. 2018. Žalovaný na účet žalobce při použití variabilního symbolu [číslo] tj. dle vystavené faktury, uhradil dne 8. 9. 2018 částku 100 000 Kč.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalovaný plnil částečně na zde projednávaný dluh, když variabilního symbolu je patrné, že se jedná o plnění na dluh z faktury [číslo]. Tímto označením platby žalovaný projevil vůli plnit na pohledávku vyúčtovanou fakturou [číslo]. Tvrzení o neexistenci závazku či o jeho případné namítané úhradě použil žalovaný poprvé až v rámci obrany v tomto řízení, v rámci komunikace mezi účastníky se tímto nebránil. Ze všech těchto skutečností lze dle soudu usuzovat, že žalovaný částečným plněním uznal celý dluh. Za dané situace byla založena vyvratitelná domněnka uznání dluhu žalovaným. Jelikož však žalovaný v průběhu řízení netvrdil a neprokázal ničeho o tom, že ke dni uznání dluhu dluh neexistoval, či ke dni vydání rozhodnutí zanikl (kdy však žalovaným namítanou úhradu dluhu ani po poučení soudu dle ust. § 118a o.s.ř. žalovaný neprokázal). V řízení byl navíc prokázán vznik smluvního vztahu dle uzavřené smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 2586 a nsl. o.z. mezi účastníky a následné plnění dle této smlouvy ze strany žalobce (dodání i montáž, jak patrno z předávacího protokolu) a nárok žalobce na úhradu sjednané a řádně vyúčtované ceny za dílo je proto zcela důvodný.

11. Současně soud přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci úroky z prodlení za období, kdy byl v prodlení s úhradou. Nejprve se jednalo o prodlení s úhradou celé částky 377 568 Kč od 16. 8. 2018 (tj. po splatnosti předmětného vyúčtování) do 8. 3. 2019 a následně (po provedení částečné úhrady 100 000 Kč) od 9. 3. 2019 do zaplacení se jedná o úrok z prodlení z částky 277 568 Kč.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 69 909 Kč. Tato částka sestává ze soudního poplatku 11 103 Kč, odměnu advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k odporu ze dne 15. 10. 2019, účast na jednání dne 18. 3. 2021) ve výši 9 420 Kč za úkony určené podle § 11 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 5x náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč podle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. služby a 21 % DPH, jíž je zástupce žalobce plátcem. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. Soud nepřiznal žalobci náklady řízení za právní úkon převzetí věci novým právním zástupcem učiněný dne 24. 8. 2020. Žalobci byla přiznána odměna za první převzetí právního zastoupení a jakékoliv další převzetí je tak touto odměnou kompenzováno, když další vynaložení takovéhoto nákladu nelze považovat za účelně vynaložené. Soud dále nepřiznal žalobci náklady za mediační řízení. Zde je na místě uvést, že dle sdělení mediátora v tomto řízení mediační jednání fakticky neproběhlo, když setkání dne 19. 5. 2020 se týkalo řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 115 C 128/2019. Byť bylo v rámci mediace hovořeno i o pohledávce uplatněné v tomto řízení, tak za účast u tohoto jednání byla již odměna zástupci žalobce přiznána v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 115 C 128/2019 (uvedené je soudu známo z úřední činnosti) a není tak možné tento náklad uplatnit znovu i v tomto řízení. Stejný závěr pak platí o uplatněném úkonu – jednání se žalovaným dne 4. 2. 2020 a ani zde nebyla odměna přiznána. Dále zástupce žalobce požadoval odměnu za podání z 21. 10. 2020, avšak skutečnosti zde uváděné byly žalobci známy v době podání žaloby a v této také mohly a měly být uvedeny, když se nejedná ani o doplnění v reakci na tvrzení žalovaného ani o skutečnosti, které nastaly po podání žaloby. Ani daný náklad tak soud nepovažuje za účelně vynaložený. Pokud se jedná o podání žalobce ze dne 23. 9. 2020, tímto sdělil žalobce převzetí nového právního zastoupení a dále to že mediace nebyla úspěšná. Nejedná se o podání ve věci samé a dle názoru soudu na uvedené nedopadá ani odměna dle ustanovení § 11 odst. 2 či 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když se jedná o prosté sdělení soudu a dle názoru není takového podání obsahově blízké žádnému z úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a proto i aplikace ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je zde vyloučena. Není podstatné, jak dlouhé je samotné podání, ale co je jeho obsahem. Z uvedených důvodů proto soud požadovanou poloviční odměnu za uvedené podání nepřiznal.