Městský soud v Brně · Rozsudek

30 C 16/2021

č. j. 30 C 16/2021-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:30.C.16.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě škody způsobené dopravní nehodou, přičemž žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit částku 23 127 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 11. října. Soud se opřel o § 2910 a § 2927 občanského zákoníku, kterými se žalovaný č. 2 prokázal jako řidič odpovědný za škodu, a žalovaný č. 1 jako provozovatel nepojištěného vozidla. Nárok žalobkyně na náhradu vznikl na základě § 24 odst. 9 zákona o pojištění, podle něhož má žalobkyně právo na náhradu z garančního fondu a následně na náhradu od žalovaných. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 9 492,80 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému číslo; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného žalovanému číslo; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 127 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 23 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 11. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 492,80 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku celkem 23 127 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 11. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný č. 2 způsobil motorovým vozidlem Opel Corsa, registrační značka ve vlastnictví žalovaného č. 1, dopravní nehodu. Žalovaní neměli v době způsobení nehody sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění“).

2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 11. 10. 2017 způsobil žalovaný č. 2 vozidlem Opel Corsa, registrační značka (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož je vlastníkem a provozovatelem je žalovaný č. 1 (toto vozidlo nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla), škodu ve výši 12 130 Kč na vozidle Peugeot 207, registrační značka, jehož vlastníkem je jméno příjmení, anonymizováno číslo, PSČ obec (dále jen„ poškozená“), a to tak, že zezadu narazil do vozidla poškozené, které zastavovalo před přechodem pro chodce, a které řídila poškozená, jenž byla tímto nárazem zraněna. Žalovaný číslo z místa dopravní nehody ujel, jak patrno z relace Policie ČR o dopravní nehodě č. j. KRPB-2127/DNBM-2017-DOL ze dne 18. 10. 2017, příkazu Magistrátu města Brno, č. j. ODSČ-70070/18-25, ze dne 19. 9. 2018, rozhodnutí Magistrátu města Brno č. j. ODSČ-70070/18-29 ze dne 10. 10. 2018 a fotodokumentace dopravní nehody. Dále byla tímto jednáním způsobena škoda na zdraví poškozené ve výši 8 577 Kč (sestávající se z bolestného ve výši 8 277 Kč a poplatku ve výši 300 Kč), což je zřejmé ze stanovení výše pojistného plnění. Vozidlo bylo v okamžiku dopravní nehody ve vlastnictví žalovaného č. 1 a pojistná smlouva vedená u právnická osoba, část názvu právnické osoby, byla ukončena ke dni 6. 11. 2016 pro neplacení pojistného, jak vyplývá z nedatového výpisu o pojištění vozidla.

4. V důsledku výše popsané škodní události došlo k deformaci víka kufru, proražení zadního nárazníku, poškození zadního čela, odření nárazníkové lišty a nefunkčnosti parkovacího asistenta vozidla Peugeot 207, registrační značka, jak vyplývá z protokolu právnická osoba o prohlídce vozidla ze dne 23. 10. 2017. Z dodacího listu číslo ze dne 20. 12. 2017 a odpovídající faktury autoservisu téhož čísla stanovení výše škody CONTIN pak vyplývá rozsah škody v částce 12 130 Kč. Poškozená jméno příjmení byla dopisem ze dne 24. 7. 2019 upozorněna, z plné moci vyplývá, že poškozená zmocnila autoservis k vyřízení pojistné události.

5. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 23. 5. 2019 pak vyplývá částka 300 Kč, z výpisů z chirurgické ambulance ze dne 20. 6. 2019, 18. 10. 2017, lékařského nálezu ze dne 23. 5. 2019, stanovení výše pojistného plnění v otázce zdraví poškozené jméno příjmení byla výše škody stanovena v částce 8 577 Kč, z toho 8 277 Kč na bolestném a v částce 300 Kč jako úhradu za vystavení lékařské zprávy. Dopis ze dne 21. 8. 2019 adresovaný poškozené pak obsahuje vyjádření k výplatě částky 8 577 Kč na účet poškozené.

6. Z likvidační zprávy k 20. 8. 2019 vyplývá výše škody za opravu a bolestné. Žalobce k důkazu předložil 4 výpisu z účtu o výplatě částek 12 130 Kč, 8 277 Kč, 300 Kč, 2 420 Kč. Částka 2 400 Kč pak představuje náklady na vyřízení případu, které byly vyplaceny právnická osoba. Výše odměny pak vyplývá z prohlášení ze dne 17. 1. 2017 o odměně za zpracování případu škodní události.

7. Z dopisů ze dne 10. 9. 2019 vyplývá, že žalobce uplatnil vůči žalovaným nárok na náhradu škody a dne 11. 5. 2020 vyzval žalované předžalobní výzvou k zaplacení, kdy odeslání výzev vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Podle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

9. Soud je podle ustanovení § 135 o.s.ř. vázán výrokem rozhodnutí o přestupku, jímž byli žalovaní shledáni vinnými, a to celým výrokem o vině žalovaných, tj. jak skutkovou, tak i právní částí výroku. Proto soud vycházel z konstatovaného zaviněného protiprávního jednání žalovaných a dospěl k závěru o odpovědnosti žalovaného č. 2 jakožto řidiče za újmu způsobenou tímto protiprávním jednáním (§ 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „o.z.“) a odpovědnosti žalovaného č. 1 za škodu jako provozovatele nepojištěného vozidla (§ 2927 o.z.).

10. Žalobou uplatněný nárok má proti žalované č. 1 oporu v ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona o pojištění, z kterých vyplývá aktivní věcná legitimace žalobce. Podle těchto ustanovení totiž platí, že žalobce poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění, a že výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobci nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) zákona o pojištění včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobcem vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč (§ 24 odst. 9 věta první zákona o pojištění). Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři (žalobci) nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 zákona o pojištění má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení (§ 24 odst. 9 věta druhá zákona o pojištění). Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody. Podle § 10 odst. 3 zákona o pojištění provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

11. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Automobil, jímž žalovaný č. 2 způsobil újmu, nebyl pojištěn ve smyslu citovaného zákona (tzv. povinné ručení) žalovaným č.

1. Proto došlo po právu k plnění žalobce za žalovaného z tzv. garančního fondu. V důsledku tohoto řetězce právních skutečností přešlo na žalobce právo na náhradu toho, co bylo z garančního fondu vyplaceno, a to v neomezeném rozsahu, neboť z relace Policie ČR č. j. KRPB-2127/DNBM-2017-DOL ze dne 18. 10. 2017, příkazu Magistrátu města Brno, č. j. ODSČ-70070/18-25, ze dne 19.9.2018, rozhodnutí Magistrátu města Brno č. j. ODSČ-70070/18-29 ze dne 10. 10. 2018, vyplynulo, že žalovaný č. 2 od dopravní nehody ujel a navíc nebyl držitelem řidičského oprávnění. Žalovaný č. 2 bezdůvodně opustil místo dopravní nehody a podle § 10 zákona o pojištění tak výše náhrady škody není limitována. Soud žalobě co do jistiny 23 127 Kč vyhověl. Solidární odpovědnost žalovaných je dána § 10 odst. 3 zákona o pojištění.

12. Co se týče požadavku na zákonný úrok z prodlení, vzal soud za prokázáno, že žalovaní byli přípisy ze dne 10. 9. 2019 vyzvání k zaplacení do 10. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že se žalovaní nezaplacením dané částky dostali do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času (v první den prodlení) činila 10 % ročně. Prodlení žalovaných se zaplacením nastalo dnem 11. 10. 2019, tudíž nárok žalobce na zaplacení příslušenství je v tomto rozsahu oprávněný. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 926 Kč, dále v odměně za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba a účast u jednání) po 2 060 Kč ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby po 300 Kč, (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a částky 1 486,80 Kč odpovídající 21% DPH, celkem tedy soud zavázal žalované k náhradě nákladů řízení ve výši 9 492,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu. Nesplní-li povinní dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.