30 C 192/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený. anonymizováno jméno příjmení , advokát sídlem adresa o výživné pro neprovdanou matku

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na dlužném výživném částku 3 083 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 417 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k úhradě celkem částky 7 500 Kč, a to jako 3x 2 500 Kč měsíčně za dlužné období září, říjen a listopad 2020, tedy do dosažení dvou let věku dětí účastníků, a to jako nákladů na zajištění úhrady výživy neprovdané matky. Uvedla, že s žalovaným ukončili vztah druha a družky v březnu 2019, společnou domácnost nevedli a od narození dětí byl vztah účastníků komplikovaný. Žalovaný bydlel a bydlí v [obec], na výživu dětí zasílal částku 2 500 Kč měsíčně a stejnou částku zasílal jako výživné pro žalobkyni. Na této částce se dohodli a až do srpna 2020 byla řádně hrazena, zbývá tak uhradit pouze za poslední tři měsíce.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že návrh žalobkyně není důvodný, jednak namítal, že platby 2 500 Kč byly hrazeny měsíčně předem a [datum] proběhla platba ve výši 2 500 Kč, která již byla platbou na měsíc září. Případně by tak mohla být žalobkyně úspěšná v úhradě za měsíc říjen a část listopadu 2020, neboť děti dosáhly věku dvou let [datum]. K tomuto nároku žalovaný namítal, že za uvedené další období nárok žalobkyně zanikl započtením. Svou pohledávku vůči žalobkyni dovozoval z předběžného opatření, vydaného Okresním soudem v Havlíčkově Brodě ve spojení s následným rozhodnutím Krajským soudem v Hradci Králové, kde bylo o návrhu žalobkyně jako navrhovatelky rozhodnuto tak, že byl účastníkům s dětmi stanoven asistovaný kontakt v zařízení [anonymizováno] v [obec], přičemž tato služba je placena částkou 500 Kč za hodinu. Jelikož žadatelem o toto předběžné opatření byla žalobkyně, je povinnost hradit uvedené částky za asistovaný kontakt výlučně na žalobkyni. Nejprve se účastníci dohodli tak, že se budou oba podílet na platbě jednou polovinou, což fungovalo v rámci prvních třech plateb, dále se však již žalobkyně odmítla na těchto platbách podílet a od [datum] do [datum] byl tyto platby nucen platit výlučně žalovaný. Uvedené platby proto zohlednil v úhradách výživného na neprovdanou matku.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu, že se dohodli na úhradě měsíční částky 2 500 Kč na výživu neprovdané matky, tj. žalobkyně do dvou let věku dětí, uvedené dokládá i čestné prohlášení žalobkyně. Žalovaný nesporoval výši nároku 2 500 Kč co do základu požadavku, avšak namítl, že za měsíc listopad 2020 náleží žalobkyni pouze poměrná část, to je částka 583,33 Kč a dále, že celá zbývající částka byla uhrazena zčásti bezhotovostní platbou učiněnou v srpnu 2020 za měsíc září 2020 a dále platbami, jež učinil žalovaný za žalobkyni v rámci asistovaného styku a jež řádně započetl.

4. Dále nebylo sporu o tom, že nezletilé děti účastníků [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodily dne [datum], což nakonec dokládají i rodné listy nezletilých.

5. Rozpor byl ohledně té skutečnosti, zda bylo hrazeno měsíčně dopředu v té podobě, že již platbou provedenou v srpnu 2020 bylo hrazeno na září 2020. Tuto skutečnost dovozoval žalovaný z toho, že v září 2019 proběhly dvě platby, a to dne [datum] s poznámkou příspěvek na matku 09- 2019 a dne [datum] s poznámkou příspěvek na matku 10- 2019, od tohoto data bylo hrazeno vždy v rozmezí mezi 7. – 15. dnem v měsíci na měsíc následující, poslední doložená platba je [datum] s poznámkou příspěvek na matku 09- 2020, jak je patrné z potvrzení o provedených platbách z účtu žalovaného. Tyto platby potvrzují i výpisy z elektronického bankovnictví žalobkyně, kdy žalovaný poukázal, že v jejích výpisech chybí dvě platby provedené ve dnech [datum] a [datum], kdy však platba z [datum] – poznámka příspěvek na matku 07- 2020 doložena byla, jen výtisk nebyl úplný, soud vycházel z výpisů doložených žalovaným a tyto předmětné úhrady prokazovaly, stejně tak jako potvrzení o vybraných pohybech na účtu žalovaného. Žalobkyně sice namítala, že existuje nějaký starší dluh za měsíce duben a květen 2019, avšak úhrady za tyto měsíce se žalobou ani dalšími podáními nedomáhala a navíc toto její tvrzení vyvrací její vlastní mail z [datum], v němž uvedla, že nepřišlo výživné v září 2 500 Kč, kde současně potvrzuje zasílání plateb na měsíc předem, čili v září na říjen a požaduje dorovnat platby za měsíce říjen a listopad. Pokud by existoval starší dluh, nepochybně by jej zde zmínila. Naopak ani v tomto mailu neuvedla, že by existoval dluh za měsíc září 2020 a i z toho je tedy evidentní, že si byla vědoma, že bylo hrazeno dopředu, tedy v srpnu 2020 na září 2020. Nakonec i žalobkyní psané Čestné prohlášení z [datum] dokládá, že zde byla dohoda účastníků o výši výživného pro neprovdanou matku do dvou let věku dětí v částce 2 500 Kč a ani zde není hovořeno o jakémkoliv dluhu do minula.

6. Z usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobkyně se domáhala nařízení předběžného opatření ohledně styku otce s nezletilými dětmi [jméno] a [jméno] [příjmení], krajským soudem bylo rozhodnutí k odvolání otce změněno, jen co do místa asistovaného styku na zařízení [anonymizováno], z.s. pro nedostatečnou kapacitu zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení], [anonymizováno] O případnému způsobu úhrady plateb za asistovaný styk nebylo v daném rozhodnutí ničeho stanoveno.

7. Příjmové pokladní doklady z [anonymizována dvě slova] v [obec] je patrno, že první tři platby v květnu a červnu 2020 byly hrazeny částkou 3x250 Kč, následně žalovaný doložil úhradu 11 plateb po 500 Kč od června do prosince 2020, vše za asistovaný kontakt s nezletilými [příjmení] tom, že ke styku v daném zařízení dochází, je i zpráva z [datum], zde je také uvedeno, že otec uhradil uvedeného dne asistenci sám.

8. Pokud se jedná o žalovaným namítaný úkon započtení emailem z [datum], odeslaného [údaj o čase], zde bylo uvedeno, že se žalobkyně finančně nepodílí na asistovaných kontaktech a její dluh již přesáhl 2 500 Kč a z tohoto důvodu započítává žalovaný dluh na platbu za říjen. Současně jí sdělil, že pokud ji zajímá celá výše dluhu, sdělí jí ji. Na uvedený mail reagovala žalobkyně emailem ještě téhož dne s časem [anonymizováno] dotazem, kolik je podle žalovaného dluh v [anonymizováno] a současně namítla, že styk v tomto zařízení požadoval žalovaný, nikoli ona, když ona preferuje styk v [anonymizováno], které je bezplatné.

9. Současně žalovaný uvedl, že případně došlo k zániku zápočtem v podání ze dne [datum], toto podání však žalobkyni nedoručovali a uvedené nebylo pro krátký časový prostor doručení podání před konaným jednáním nedoručovali. Ze strany soudu sděleno, že s ohledem na skutečnost, že toto podání bylo doručeno dne [datum] a již by se ani nevrátila doručenka k tomuto podání, kdy ze strany soudu bylo předpokládáno, že bude žalobkyni doručeno u dnešního jednání a uvedené podání tak žalobkyni soud nedoručoval. S ohledem na obsahovou a časovou souslednost uvedených dvou emailů soud vyšel z toho, že namítaný email z [datum] čas [údaj o čase] hodin byl žalobkyni doručen.

10. Zbývající četné předložené listinné důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, když tyto směřovaly zejména ke zjištění příjmové a výdajové stránky účastníků, což však s ohledem na shodu účastníků ohledně výše měsíčního výživného pro žalobkyni bylo nadbytečné, dále se případně týkaly zejména prokázání narušených vztahů mezi účastníky, což však soud pro posouzení zde uplatněného nároku (s ohledem na shodu ohledně výše výživného) nepovažoval za podstatné.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobkyně se svou žalobou domáhala úhrady celkem částky 7 500 Kč jako dlužného výživného za měsíce září, říjen a listopad 2020. Výše výživného nebyla mezi účastníky sporná a i soud ji posoudil jako souladnou s ust. § 920 odst. 1 zák. č. 89/ 20112 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), tedy jako přiměřenou a proto k výši vyživovací povinnosti ani nebylo pro dohodu účastníků vedeno další dokazování. Z provedeného dokazování následně vyplynulo, že nejméně za měsíc září 2020 již byla účastníky sjednaná částka ve výši 2 500 Kč uhrazena, neboť uvedené vyplynulo ze všech jednotlivých plateb historicky, tak jak šly po sobě, když v měsíci červnu 2019 byly provedeny 2 platby a od té doby tedy již bylo placeno na měsíc dopředu. Pokud žalobkyně tvrdila, že tomu tak není, není zřejmé, proč v emailu z [datum] tuto okolnost nezmínila, stejně tak jako ji neuvedla v Čestném prohlášení z [datum] a ani nenamítala, proč žalovaný uvádí špatně předmět platby, když účel platby na ten který měsíc uvádí žalovaný v platbách historicky. Soud ze všech těchto důvodů přisvědčil námitce žalovaného, že k datu [datum] bylo uhrazeno výživné v částce 2 500 Kč za měsíc září 2020 (nakonec žalovaný to v předmětu platby uvedl a žalobkyně to ani v mailu z [datum] nerozporovala). Současně žalobkyně požadovala úhradu za celý měsíc listopad 2020, nicméně mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že nezletilé děti se narodily dne [datum] a věku dvou let pak dosáhly [datum]. Pokud tedy žalobkyně požadovala úhradu sjednané úplaty za celý měsíc listopad, toto je v rozporu s ust. § 920 odst. 1 o.z. neboť jí přísluší nárok na výživné do dvou let od narození nezletilých. Zde soud poměrně rozpočetl částku 2 500 Kč a přiznal jí poměrnou část do [datum] (tj. po zaokrouhlení částku 583 Kč) a ve zbytku pak žalobu za tento měsíc jako nedůvodnou zamítl. Pokud se jedná o úhradu za měsíc říjen a část měsíce listopadu, tedy do [datum], zde byla žalobkyně úspěšná, přičemž její úspěch činí částku 3 083 Kč (tedy částku 2 500 Kč za měsíc říjen 2020 a částku 583 Kč za poměrnou část měsíce listopadu), kdy uvedené je i v souladu s ust. § 922 odst. 2 o. z. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jednalo se o měsíc září 2020 a o poměrnou část měsíce listopadu 2020 (tj. částku 2 500 Kč za měsíc září a 1 917 Kč za zbývající část měsíce listopadu 2020, tj. od [datum] do [datum]), zčásti pro provedenou úhradu žalovaným (měsíc září 2020), zčásti (doba od [datum]) pak pro dosažení věku 2 let nezletilých k datu [datum].

12. Pokud se jedná o žalovaným vznesenou námitku započtení, zde soud uvádí, že prvotně žalovanému ani nesvědčí žádná existentní pohledávka vůči žalobkyni. Jím namítaná pohledávka za žalobkyní z titulu jeho výlučných úhrad za asistovaný styk s nezletilými dětmi takovouto pohledávkou není. Jedná se o náklad vynaložený v souvislosti se stykem s nezletilými dětmi (stejně jako například cestovné, které také žalovaný vynakládá v rámci setkávání se s nezletilými dětmi účastníků) a tento náklad pak není možné započítat na výživné vůči žalobkyni, když žalobkyni nebylo výše uvedenými usneseními Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] uloženo hradit tyto částku, ať již výlučně (jak dovozuje žalovaný) ani v jakémkoli poměru se žalovaným. Je to částka, která může být (a k námitce žalovaného nepochybně i bude) zohledněna pře určení výše vyživovací povinnosti k nezletilým dětem účastníků. Pokud žalovaný dovozuje, že je to právě žalobkyně jako navrhovatelka předběžného opatření, kdo má tento náklad hradit, k tomuto nebyla těmito rozhodnutími procesně zavázána a ani z hmotného práva takováto povinnost žalobkyně nevyplývá, a to ani k úhradě poloviny uplatněné částky, tím méně pak k úhradě výlučné, jak ji dovozuje žalovaný. Soud tedy dospěl k závěru, že prvotně žalovaný neměl existující pohledávku vůči žalobkyni a nebylo co započítávat ve smyslu ust. § 1982 a nsl. o.z.

13. Nad rámec soud uvádí, že i pokud by došel soud k závěru, že žalovanému přísluší právo na určitou část úhrady za asistovaný styk (i z uvedeného je zjevné, že tomu tak být v tomto řízení nemůže, protože by bylo nutno rozhodnout, v jakém poměru se mají účastníci případně podílet na úhradách ohledně tohoto styku, což není otázkou sporného řízení, ale právě řízení nesporného ohledně úpravy poměrů nezletilých) nutno uvést, že úkon započtení ani k datu rozhodnutí soudu učiněn řádně nebyl, když pokud bylo poukazováno na zápočet emailem z [datum] či na započtení v rámci své procení obrany v podání ze dne [datum], zde nutno uvést, že v rámci emailu z [datum] není žádným způsobem specifikováno jaké konkrétní částky a na co konkrétně žalovaný započítává. Nakonec k [datum] nemohl započítat platně na pohledávky, které ještě k tomuto datu vůbec nevznikly, tedy výživné za následující měsíce a úhrady v Jimedis provedené až po tomto datu. Dále pokud bylo poukazováno na procesní obranu ve svém podání ze [datum] s ohledem na datum podání tohoto návrhu nebyl tento již doručován žalobkyni, neboť s ohledem na krátký časový prostor by ji ani doručen běžnou poštou být nemohl. Toto bylo žalovanému sděleno, žalovaný byl poučen, že v případě nedoložení této skutečnosti o řádném započtení nebude jeho vznesená obrana úspěšná. Po tomto poučení žalovaný žádné další skutečnosti neuvedl a dále neoznačil důkazy a proto ani jeho obrana v podobě zániku pohledávky žalobkyně nemůže být úspěšná, když k datu rozhodnutí ani nebyl učiněn určitý úkon započtení, přičemž v podání z [datum] ani úkon započtení výslovně ani obsahově učiněn není. Bylo-li závěrem poukazováno na podání žalovaného z 12. 12. 2020, které skutečně bylo soudem žalobkyni doručeno a kde také měl žalovaný započítávat, i zde dle názoru soudu absentuje určitý úkon v podobě započtení. Žalovaný zde pouze uvádí, že žalobkyni vznikl dluh a tento byl zohledněn v jeho platbách výživného pro neprovdanou matku, kdy platba za měsíc říjen byla de facto uhrazena (navíc s přeplatkem 500 Kč), dále její dluh opět k 13. 10. 2020 narostl na částku 1 500 Kč a byl zohledněn v jeho říjnové platbě na listopad. Matce tedy mělo být výživné uhrazeno předem, formou plateb žalovaného za asistované kontakty. Dle názoru soudu ani toto podání nelze hodnotit jako způsobilé započtení. Zákon vyžaduje prohlášení jedné strany vůči druhé, že svoji jednoznačně konkretizovanou pohledávku (tedy vyčíslenou jako co do výše, tak i co do uvedení důvodu, kdy paušální plošný odkaz na jakékoliv platby provedené žalovaným nejsou dostačující) započítává proti pohledávce druhé strany, viz ust. § 1982 odst. 1 o. z. Žalovaný však takovýto úkon nikdy ani řádně neučinil, pouze uváděl, že předem uhradil výživné žalobkyni tím, že za ni hradil náklady za asistovaný styk (tyto neuvedl konkrétně, tedy kterou konkrétní jím učiněnou platbu a v jaké výši započítává na to které měsíční výživné), což však soud uvádí pouze nad rámec, když jak výše sděleno, dle názoru soudu již absentuje první předpoklad pro řádné započtení, a to existující dluh žalobkyně vůči žalovanému z jím namítaného titulu.

14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož převážně úspěšný žalovaný (jeho úspěch činil 59 % oproti jeho neúspěchu 41%) by měl právo na náhradu 18 % svých nákladů se však těchto výslovně vzdal, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku III., tedy že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.