30 C 233/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalované a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně o zaplacení 20 822 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 20 822 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 095 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 654 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 321 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 94 Kč od 21. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 Kč od 21. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 94 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 1. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 2. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 3. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 4. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 5. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 975 Kč od 21. 6. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 975 Kč od 21. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 975 Kč od 21. 8. 2019 do 30. 6. 2020, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 10 146 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ve znění její změny a částečného zpětvzetí domáhal po žalované úhrady částky 20 882 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazení vyúčtování za služby za roky 2017 v částce 9 095 Kč, za rok 2018 v částce 1 654 Kč a dále neuhrazení vyúčtování za rok 2019 v částce 9 321 Kč, kdy dále není hrazeno na příspěvky na správu domu a pozemku v částce 94 Kč měsíčně a to za celkem 8 měsíců (konkrétně se jedná o ledem až srpen 2019), kdy z celkové částky, která má být na správu domu hrazena, nehradí žalovaná pouze část, a to 17 Kč jako část splátky na úvěr, 22 Kč jako ostatní provozní výdaje, 55 Kč jako odměnu výboru.

2. Žalovaná se vyjádřila pouze tak, že je legitimní členkou žalobce a namítla nedostatečnou plnou moc zástupkyně žalobce, kdy tato je pouze pokoutní advokátkou tří členů společenství vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“), který se nazývá výborem. Současně uvádí, že již existoval předchozí spor, kde byly žaloby shledány nepřípustnými a podvodnými. Současně namítla, že zástupkyně žalobce okrádá důchodce v SVJ, nicméně ve věci samé se vůbec nevyjádřila s tím, že namítla, že výzva asistenta soudce je nedostatečná.

3. Žalovaná, ač řádně předvolaná, se k nařízenému jednání nedostavila a soud tedy věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud pro úplnost dodává, že žalovaná byla řádně vyzvána k vyjádření (když výzva asistenta soudce je souladná se zákonem) a tedy její postoj, že k takové výzvě se nebude vyjadřovat, jde k její tíži. Nakonec stejný postoj zaujala i k předvolání soudu, kdy prvotně poukazovala na formální nedostatky předvolánky, avšak následně se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně v předvolánce poučena o možných následcích.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná je členkou žalobce, přičemž to, že je vlastníkem jednotky [číslo] byt, vymezené v budově [adresa] na ulici [ulice] v [obec] a podílu na společných částech tohoto domu o velikosti [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] je patrné z informace o jednotce ze dne 16. 10. 2019.

5. Z pozvánky ze dne 26. 5. 2014 vyplynulo, že výbor společenství svolal shromáždění SVJ na 12. 6. 2014, kde programem bylo mimo jiné schválení způsobu stanovování rozúčtování položek předpisů úhrad.

6. Pokud se jedná o notářský zápis č. NZ [číslo] ze dne [datum], tento dokládá ve své příloze č. 11 způsob rozpočtu předpisů úhrad na správu a provoz a položky na služby spojené s užíváním jednotky, kdy uvedené se pak odráží v jednotlivých předpisech plateb. Notářský zápis NZ 179/ 2018 pak ve svém článku XV. odstavec 1 řeší splatnost poplatku a odstavec 5 pak splatnost vyúčtování. Notářský zápis NZ [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] dokládá ve svém článku XII, 2. písmeno b) a c) povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a na úhradu za služby a energie, vždy do 20. dne příslušného měsíce, v článku XV. je pak řešena i splatnost vyúčtování, kdy nedoplatek či přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do šesti kalendářních měsíců od konce zúčtovacího období, přičemž vyúčtování záloh musí být provedeno nejpozději do čtyř kalendářních měsíců po skončení kalendářního roku.

7. Stanovy SVJ ve znění dodatku ke 12. 6. 2014 pak taktéž řeší splatnost poplatku a splatnost vyúčtování, stejně tak jako stanovy platné a účinné od 21. 3. 2014, kdy v rámci splatnosti nedocházelo k žádným změnám.

8. Z odečtů poměrových vodoměrů pro roky 2017 a 2018 a odečty jednotek RTN opět pro rok 2017 a 2018 vyplývá, že žalovaná provádění odečtů byla přítomna, listiny podepisovala včetně zde uvedených počátečních a konečných stavů. U roku 2017 je patrné, že tato čísla sama žalovaná spolu s podpisem i samostatně vyplnila.

9. Z vyúčtování záloh pro rok 2017 je patrné, že žalované zde vznikl nedoplatek ve výši 9 095 Kč, přílohou tohoto vyúčtování je i rozúčtování nákladů na teplo pro vytápění. Jednotlivé položky jsou podrobně rozepsány ve vyúčtování. Z převzetí vyúčtování ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (zástupkyně vchodu dle části VIII. čl. 14 stanov) je patrné, že žalované jako jediné bylo zasíláno toto vyúčtování poštou. Svědkyně vysvětlila, že tak bylo proto, že se žalovanou bylo velmi obtížné jednat, toto konkrétní vyúčtování odmítla převzít, neboť se jí zdálo, že je tam veliký nedoplatek. Pokladní deník pak dokládá, že dne 16. 4. 2018 byl odeslán doporučený dopis. Toto odeslání učinila také svědkyně [příjmení], která uvedla, že už si to sice přesně nepamatuje, ale poté, co jí byly předestřeny pokladní deník a převzetí vyúčtování, tak si situaci vybavila. Jednoznačně uvedla, že si vybavuje, že nedoplatek byl veliký a že se domlouvala se společenstvím, že listiny bude doručovat poštou. Měla totiž trauma hovořit se žalovanou, která vždy k listinám měla řadu připomínek a komentářů. Bylo těžké s ní jednat a proto i pro velikost toho nedoplatku došlo k zaslání poštou. Ten dopis tehdy řešila ona, a že to bylo zasláno doporučeně je zjevné i z pokladního deníku, kde je jako vydání uvedena částka 44 Kč za doporučenou poštu. Svědkyně odeslání předmětné listiny potvrdila, kdy uvedla, že sama listinu dala k poštovní přepravě. Uvedené dokládá i průvodní dopis ze 4. 4. 2018. Výši provedených záloh uhrazených v roce 2017 dokládá přehled předpisů a plateb v roce 2017.

10. Upomínka z 6. 4. 2018 dokládá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 1 566 Kč za období leden až únor 2018 z důvodu hrazení jiné výše předpisů úhrad než předepsané, kdy na splátku úvěru nebylo zaplaceno 204 Kč.

11. Z dopisu žalované ze dne 5. 5. 2018 je patrné, že žalovaná reagovala na první upomínku dlužných úhrad, kdy poukázala na skutečnost, že jí vznikly přeplatky ve výši 51 000 Kč za teplo. Současně poukázala na nezákonnost sjednaného úvěru a s ohledem na to, že jí soud dal zapravdu, kdy jí vymáhané splátky uznal za nezákonné, tak namítá, že ji SVJ okradlo o částku 6 868 Kč. Dále uvedla, že odmítá reflektovat dluh ve výši 204 Kč, neboť předpis úhrady 1 254 Kč místo uložené částky 1 237 Kč považuje za podvod. Dále namítala, že výbor SVJ dlouhodobě okrádá členy a manipuluje s jejich příspěvky a proto kategoricky odmítá odměňovat nepoctivé funkcionáře, když namítá, že nebude hradit ostatní provozní výdaje ve výši 22 Kč s tím, že dále nehodlá měsíčně splácet 77 Kč a k tomu navýšení prvního úvěru ve výši 17 Kč.

12. Z oznámení o předpisu úhrad ze dne 12. 12. 2018 je patrné, že žalované bylo s účinností od 1. 1. 2019 stanoveno hradit měsíčně 5 140 Kč, přičemž jsou zde rozepsány jednotlivé měsíční platby jak na zálohách, tak na příspěvcích na správu domu. [příjmení] jiné je v tomto oznámení uvedena splátka úvěru 1 254 Kč, ostatní provozní výdaje 22 Kč, výbor SVJ odměny statutárního orgánu 55 Kč. Toto oznámení si žalovaná převzala, neboť je na něm uvedený její podpis. Navíc je tento její podpis uveden i na převzetí oznámení o výši úhrady spojené s užíváním bytu s platností od 1. 1. 2019, kdy toto si převzala dne 13. 12. 2018.

13. Z převzetí vyúčtování plateb za rok 2018 je patrné, že žalovaná odmítla dne 20. 3. 2019 podepsat převzetí, nicméně ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení] soud zjistil, že žalované bylo toto vyúčtování v jednom vyhotovení fakticky předáno, a to dne 20. 3. 2019 spolu s rozúčtováním nákladů na ústřední topení, ohřev teplé vody a teplou vodu. Převzetí sice nepodepsala, nicméně svědkyně si vybavila po předestření těchto listin, že jí jedno paré daných listin předala a následně poté, co žalovaná zjistila, že tam má opět nedoplatek v částce 1 858 Kč, již odmítla převzetí podepsat. Nedoplatek je zde činěn částkou 1 654 Kč (částka 1 858 Kč je včetně dluhu na splátce úvěru pro rok 2018 ve výši 204 Kč, jež však není touto žalobou uplatněn) a částky jsou řádně 14. Z výzvy ze dne 2. 4. 2019 je patrno, že zástupkyně žalobce se obrátila na tehdejšího zástupce žalované s tím, že byla vyzvána k úhradě jednak částky na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v [obec] ze dne 17. 10. 2017 č. j. 54 C 383/2014-392 a současně požadovali doplacení nedoplatku jednak v rámci stanovených příspěvků na správu domu a pozemku a pak také v rámci záloh na úhradu za služby. Bylo zde vysvětleno, kolik činí jednotlivé platby (byť toto bylo uvedeno již v předpisu plateb). K tomuto dopisu byly připojeny i předchozí dopisy ze dne 25. 7. 2017 a 24. 1. 2018 a vyúčtování pro rok 2018, jež byly původně zasílány přímo žalované 15. Vyúčtování záloh na služby pro rok 2019 dokládá, že žalobce vyúčtoval žalované služby za předmětný rok, přičemž zde vznikl nedoplatek ve výši 9 321 Kč, tento byl podrobně položkově rozepsán. K tomuto byly doloženy i odečty poměrových vodoměrů za rok 2019, zde i s podpisem žalované, které dokládají počáteční a konečný stav měřidel. Taktéž bylo předloženo rozúčtování nákladů na ústřední topení, ohřev teplé vody a teplou vodu. Současně je zde uveden jako dluh 204 Kč jako dluh na splátce úvěru, kdy však z této částky je uplatněno pouze 8x 17 Kč za měsíce leden až srpen 2019, dle původního znění žaloby, ohledně dalších plateb za měsíce září až prosinec 2019 žalobce žalobu nerozšířil. Toto vyúčtování bylo zasláno žalované doporučeně dne [datum], kdy účetní doklad dokládá i úhradu za toto odeslání ve výši 65 Kč.

16. Pokud se jedná o rozsudek Městského soudu v Brně č.j. 54 C 383/2014-392 ze dne 17. 10. 2017 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 21 Co 15/2018-417 ze dne 29. 1. 2019, zde soud zjistil, že žalovaná byla částečně zavázána k úhradě a zčásti byla žaloba zamítnuta, a to ohledně splátek úvěru, kdy však skutkový stav zde uvedený na projednávanou věc nedopadá, neboť došlo ke schválení splátek úvěru shromážděním SVJ.

17. Doručenka z 18. 9. 2019, adresovaná žalované od zástupkyně žalobce, dokládá, že žalované byla zaslána předžalobní výzva, kde byla vyzvána k úhradě zde žalovaných částek. Dopis s doručenkou z 26. 9. 2019 (odpověď žalované na předžalobní výzvu) dokládá, že žalovaná předžalobní výzvu i obdržela a odmítla jednat s advokátkou žalobce.

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako vlastník jednotky [číslo] vlastník podílu na společných částech domu o velikosti [číslo] je členem Společenství vlastníků [ulice a číslo] je povinna v souladu s ustanovením § 1180 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z“) přispívat na správu domu ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejich orgánu, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Jelikož v rámci stanov mají účastníci dohodnuty jednak doby pro vyúčtování (tato doba je navíc stanovena v souladu se zákonem), když mají stanovenou povinnost pro vyúčtování do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, přičemž následně si ujednali v souladu s ustanovením § [číslo] odst. 2 o.z dobu splatnosti nedoplatku či přeplatku záloh k 30. 6. toho kterého roku a za té situace pokud bylo žalobcem řádně vyúčtováno a žalované vznikl nedoplatek jak pro vyúčtování roku 2017 v částce 9 095 Kč, nedoplatek pro vyúčtování roku 2018 v částce 1 654 Kč a následně nedoplatek pro rok 2019 v částce 9 321 Kč. S úhradou jednotlivých vyúčtování je pak žalovaná dle ust. § 1970 o.z. v prodlení (u vyúčtování pro rok 2017 je to 1. 8. 2018, když k tomuto datu byla stanovena splatnost stanovami na 7 měsíců od uplynutí zúčtovacího období, u vyúčtování pro rok 2018 od 1. 7. 2019 dle změny stanov – článek XV odst. 5 stanov platných od 23. 5. 2018 a shodně pak u vyúčtování pro rok 2019 je to 1. 7. 2020, kde nedošlo ke změně stanov pokud se jedná o splatnost vyúčtování) a je proto povinna uhradit z těchto částek zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do splatnosti vyúčtování pak byl žalobce oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení i z jednotlivých záloh na služby, které nebyly žalovanou dle stanoveného předpisu uhrazeny (jedná se o částky 6x 975 Kč a 2x1 975 Kč jako zálohy za měsíce leden až srpem 2019) a soud i v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě zákonného úroku z prodlení od stanovených dat splatnosti jednotlivých záloh ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Pokud se jedná o námitku žalované, že nehodlá platit příspěvky na správu domu celkem 77 Kč, neboť nehodlá odměňovat nepoctivé funkcionáře a výbor jí nevysvětlil co jsou to ostatní provozní výdaje v částce 22 Kč a splátku úvěru v částce 17 Kč (ze stanovených 1 254 Kč), zde nelze vyjít ze závěrů předchozích rozhodnutí, neboť od 1. 7. 2014 již byla výše příspěvku na správu domu a pozemku stanovena řádně, jak je zřejmé z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne 12. 6. 2014 notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o schůzi shromáždění SVJ, ve kterém se způsobu stanovování a rozúčtování položek předpisu úhrad týkal bod 9. (schválený 100 % hlasů přítomných a zastoupených vlastníků) a přílohu [číslo] k tomuto notářskému zápisu obsahující přesnou metodiku stanovování a rozúčtování (mj. zálohy na opravy a údržbu, splátky úvěru a pojištění budovy sazbou podle m2 a náklady vedení účetnictví, splátka 2. úvěru, odměny statutárních orgánů a ostatní provozní výdaje – každá jednotka stejnou výší). Oznámení předpisu úhrad na celkovou výši měsíčních plateb následně vždy pro ten který rok byl žalované předán, jak uvedeno výše. Jelikož tedy žalobce prokázal, že pro žalované období řádně a v souladu se zákonem a stanovami SVJ stanovil výši příspěvku na správu domu a pozemku, na žalované pak bylo, aby prokázala, že buď došlo k úhradě těchto příspěvků, případně že nárok žalobce na ně zanikl jiným způsobem, např. započtením, což však žalovanou tvrzeno nebylo. Pokud se jedná o námitku uvedenou v dopise z 5. 5. 2018 tedy, že žalované vznikl přeplatek za ušetřené teplo v částce 51 000 Kč, zde je na místě prvotně uvést, že toto žalovaná vůbec v tomto řízení nenamítala (uvedená listina byla předložena žalobcem, nikoliv žalovanou). Navíc je tato námitka v obecné rovině a aby mohlo dojít k započtení, musí být nejprve takovýto úkon stranou žalovanou v konkretizované podobě tvrzena následně prokázán. Žalovaná však existenci žádného započtení v tomto řízení ani vůbec netvrdila. Žalovaná se k nařízenému jednání, ač řádně předvolána, nedostavila a tím se zbavila možnosti být poučena o nutnosti doplnění a konkretizaci svých velmi obecně vznesených námitek, kdy soud navíc není povinen vyhledávat jednotlivá tvrzení v listinných důkazech a je na žalované aby svá tvrzení uvedla řádně a úplně ve svém vyjádření, k čemuž byla jednak soudem vyzvána a byla by i u jednání poučena, pokud by se k němu dostavila. Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalovaná tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k tíži žalobce, nikoliv k tíži žalovaného. V konkrétním projednávaném sporu se žalobkyně z jednání neomluvila, kdy soud předchozí jednání odročoval z důvodu epidemiologické situace ve spojení s věkem žalované (soud pro úplnost uvádí, že jednání po téměř celou dobu pandemie probíhala, kromě velmi krátkého období na jaře roku 2020 a odročováno bylo jednotlivě pro žádost účastníků), nereagovala ani na předchozí výzvu soudu k vyjádření s odůvodněním, že výzva asistenta není dostačující, což není důvodem pro nevyjádření se ve věci. Nakonec měla možnost vše uvést u nařízeného ústního jednání. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (tedy odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalované k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů v rámci její nekonkretizované a velmi kusé obrany v podobě nezákonného postupu žalobce) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalovaná by v případě odročení jednání už poté nemohla uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.) by snad mohlo být argumentováno tím, že poučovací povinnost soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. musí soud plnit i mimo jednání (např. před konáním prvního jednání písemnou výzvou), je třeba uvést, že poučovací povinnost soudu může soud plnit jen a pouze při jednání. Opačný postup by byl porušením principu rovnosti stran. Ostatně z publikované literatury vyplývá, že„ mimo jednání soud účastníky poučuje o jejich procesních právech a povinnostech způsobem, který zákon stanoví v souvislosti s úpravou toho či onoho procesního institutu, a jen v případech výslovně zákonem stanovených; zpravidla půjde o poučení v písemnosti doručené účastníku řízení (srov. např. § 15a, § 30 odst. 1, § 43 odst. 1, § 50, 114b, 118b, 118c aj.) “ – viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za Komentář. I. vydání Praha: C. H. Beck, 2009, str.

832. Taktéž nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 212/06 ze dne 3. 10. 2006 vymezuje ustanovení § 118a o. s. ř. jako poučovací povinnost soudu při jednání.

20. Za té situace je nárok žalobce i v této části (ohledně uplatněných 94 Kč za měsíce leden až srpen 2019) důvodný a soud mu jako takovému vyhověl. Pokud tedy žalovaná svévolně nehradí část stanovených plateb – u úvěru se jedná o částku 17 Kč ze stanovených 1 254 Kč, dále nehradí celou odměnu výboru SVJ v částce 55 Kč a celou částku stanovených ostatních provozních výdajů v částce 22 Kč, vše měsíčně (celkem 94 Kč měsíčně), s řádně stanovenou splatností do 20. dne v měsíci, soud ji k úhradě těchto částek za měsíce leden až srpen 2019 zavázal, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když tento nárok nepodléhá vyúčtování (pokud byl v tomto zmíněn co do nároku na splátku úvěru, výslovně bylo uvedeno, že se jedná o dlužnou částku a z jakého důvodu a tento dluh byl jen výsledně přidán k vyúčtování částky 9 321 Kč) jeho splatnost tedy nadále zůstává, jak uvedeno výše. Nakonec sám žalobce jej na tomto vyúčtování vždy označil jako jiný dluh.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že převážně úspěšnému žalobci bylo v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení, když pokud se jedná o částečné zpětvzetí, zde nelze posoudit zavinění zastavení řízení, avšak jedná se o nepatrnou částku a proto i kdyby v této části bylo zastavení řízení procesně posouzeno jako zaviněné žalobcem, jednalo by se o neúspěch nepatrný a žalobci tak náleží plná náhrada nákladů. Tyto spočívají jednak v uhrazeném soudním poplatku v částce 1066 Kč (pokud bylo skutečně uhrazeno 1 070 Kč, dle zákona o soudních poplatcích se takovýto rozdíl nevrací a neúspěšná žalovaná pak byla zavázána pouze k úhradě částky, jež měla být skutečně uhrazena), dále v odměně za právní zastoupení za čtyři úkony právní pomoci, a to za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, změnu žaloby a účast u jednání. Odměna za jeden úkon právní pomoci činí dle ust. § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.“) částku 1 980 Kč za první tři úkony, za účast u jednání dne 18. 5. 2021 se pak jedná o částku 1 940 Kč, když před tímto jednáním bylo řízení částečně zastaveno co od částky 479 Kč. Dále 4x paušální náhrada nákladů hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 a. t. po 300 Kč, celkem se jedná o částku 10 146 Kč. Ve zbytku se zástupkyně práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala.