30 C 237/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená role v řízení titul. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa o zaplacení 2 219,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 219,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 058,07 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou soudu doručenou dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení úhrad za převzetí a svoz odpadu z titulu smlouvy uzavřené s žalovanou dne 4. 1. 2011 ve výši 2 058,07 Kč vyúčtované fakturou číslo splatnou dne 1. 4. 2019 a smluvní pokuty ve výši 161,56 Kč z částky 2 058,07 Kč za období od 16. 4. 2019 do 19. 9. 2019. Žalovaná ve vyjádření ve věci samé k žalobě namítla, že neobdržela fakturu číslo splatnou dne 1. 4. 2019 a nebyla jí doručena předžalobní výzva. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili resp. neměli ohledně tohoto postupu soudu námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o převzetí a svozu odpadu číslo vyplývá, že žalovaná uzavřela dne 4. 1. 2011 s žalobkyní smlouvu o převzetí a svozu odpadu týkající se stanoviště – obec, ulice a číslo Cena byla sjednána ve výši 6 898 Kč bez DPH ročně s tím, že bude žalované vyúčtovávána čtvrtletně se splatností do 14 dnů od vystavení faktury. V článku VI. odst. 2 smlouvy ujednali účastníci pro případ prodlení žalované se zaplacením smluvní pokuty ve výši 0,05% denně. Žalobkyně vyúčtovala žalované dne 1. 4. 2019 úhradu za poskytnuté služby za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019 ve výši 2 058,07 Kč se splatností 15. 4. 2019 fakturou číslo. Předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu místa podnikání uvedené ve smlouvě – ulice a číslo, PSČ obec. Předžalobní výzva obsahuje i výzvu k zaplacení smluvní pokuty. Z doručenky vyplývá, že předžalobní výzva byla dodána dne 13. 9. 2019 do datové schránky žalované. Zjištěný skutkový stav podřadil soud s ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když účastníci v době uzavření smlouvy byli podnikatelé a tento závazkový vztah se týká jejich podnikatelské činnosti ve smyslu § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, pod následující zákonná ustanovení. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 369 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, zrušeném ke dni 1. 1. 2021, původce odpadů je povinen odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 téže zákona, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní došlo k uzavření inominátní smlouvy podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, a to o převzetí a svozu odpadu ze stanoviště sídla žalované ulice a číslo, obec. Žalovaná vystupovala ve vztahu jako podnikatel a zajištěním svozu odpadu prostřednictvím žalobkyně si plnila svoje povinnosti podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Žalobkyně tyto služby žalované poskytla, ale tato jí za to za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019 nezaplatila smluvenou odměnu, čímž se dostala do prodlení. Pro případ prodlení účastníci smlouvy sjednali smluvní pokutu. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za svoz odpadu ve výši 2 058,07 Kč, smluvní pokutu ve výši 161,56 Kč z částky 2 058,07 Kč za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 058,07 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud nepřisvědčil námitkám žalované, že jí nebyla doručena faktura a předžalobní výzva. Soud vzal z předžalobní výzvy a doručenky za prokázáno doručení předžalobní výzvy do datové schránky žalované. Co se týče faktury, která byla dle sdělení žalobkyně zaslána žalované obyčejnou poštou, soud z uzavřené smlouvy nezjistil, že by si účastníci ujednali způsob doručení faktur, např. doporučeným dopisem či emailem. Zasílání faktur obyčejnou poštou považuje soud za obchodní zvyklost. Nad rámec soud uvádí, že žalobkyně pro žalovanou zajišťovala svoz odpadu od roku 1. 1. 2011. Žalovaná žalobkyni logicky musela několik let za odvoz odpadu pravidelně čtvrtletně hradit, kdy si musela být vědoma, že je v prodlení se zaplacením žalobkyni. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud přiznal podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva v plné výši. Náklady řízení žalobkyně činí částku 1 300 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce činí 1 300 Kč Lhůtu k plnění pak soud žalované stanovil ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.