30 C 281/2015

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danou Daňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce zastoupený advokátem JUDr. Ing. příjmení příjmení sídlem adresa žalobce: ; b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Ing. příjmení příjmení sídlem adresa žalobce: ; c) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce zastoupený advokátem JUDr. Ing. příjmení příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa vedlejší účastník na straně žalované: ; pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 361 332 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši 21 679,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 43 359,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) částku ve výši 43 359,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou, co do částky 50 586,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, zamítá.

V. Žaloba se ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou, co do částky 101 172,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, zamítá.

VI. Žaloba se ve vztahu mezi žalobcem c) a žalovanou, co do částky 101 172,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, zamítá.

VII. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 464,80 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 929,60 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 929,60 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Ve vztahu mezi žalobci a), b) a c) a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný účastník právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 860,23 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

XII. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 720,46 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

XIII. Žalobce c) je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 720,46 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

XIV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 986,21 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci a), b) a c) žalobou ze dne 28. 7. 2015 domáhali po žalované uhrazení částky ve výši 361 332 Kč, jež představovala náhradu škody způsobené žalovanou na tepelném čerpadle Dimplex LA 60TU, který byl umístěn v žalobci vlastněném hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] – [část obce]. K způsobení škody ze strany žalované mělo dojít při opravě tepelného čerpadla dne 11. 10. 2014 prováděné žalovanou, kdy žalovaná při provádění opravy tepelného čerpadla nedodržela minimální dobu provozu topných pásků 12 hodin před opětovným spuštěním tepelného čerpadla a z toho důvodu došlo ke zpěnění oleje, zadření a mechanickému poškození tepelného čerpadla. Vyčíslení žalované částky žalobci opřeli o cenovou nabídku [právnická osoba] [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO], a jedná se o částku představující náklady na odstranění škody způsobené žalovanou v podobě obnovení funkce tepelného čerpadla. Žalovanou částku 361 332 Kč požadují žalobci v poměru jejich spoluvlastnického podílu na nemovité věci, v níž je tepelné čerpadlo umístěno. Žalobci požadují plnění z titulu náhrady škody, nikoliv ze smluvního vztahu v rámci dohodnuté opravy, následně žalobci tvrdili i smluvní vztah se žalovanou. Uvedli, že měli se [právnická osoba], s.r.o uzavřenu ústní smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zajištění opravy tepelného čerpadla s tím, že náklady opravy budou hradit buď žalobci, případně [právnická osoba], s.r.o. a pak si je mezi sebou (žalobci a uvedená společnosti) vypořádají. Jednatel [právnická osoba], s.r.o. Ing. [příjmení] zajistil opravu tohoto čerpadla u žalované. Žalovaná dne 11. 10. 2014 vyslala na opravu tepelného čerpadla své zaměstnance, čímž mělo dle žalobců dojít k uzavření smlouvy o dílo se žalobci a to konkludentní formou. Cena nebyla určena, proto se vycházelo z ceny za srovnatelnou opravu. Předmětem smlouvy o dílo bylo zjištění příčiny úniku kapaliny, její odstranění a doplnění chladiva, tak aby tepelné čerpadlo bylo připraveno na provoz v blížící se topné sezoně. Opravu zaměstnanci žalované provedli dne 11. 10. 2014, a to zavařením praskliny Cu trubky a doplněním chladiva. Zaměstnanci žalované plnili chladivo a před dokončením plnění chladiva dali pokyn Ing. [příjmení] k zapnutí tepelného čerpadla, aby bylo doplněno předepsané množství 19,8 kg. Bezprostředně po doplnění předepsaného množství chladiva zaměstnanci žalované odjeli. Žalobcům dosud nedoložili provedení zkoušek, které měli provést a které by umožnily zjistit funkčnost tepelného čerpadla před a po provedení jeho opravy. Provedené práce žalovaná vyúčtovala daňovým dokladem č. 2014 ze dne 20. 10. 2014, splatným dne 3. 11. 2014 zprostředkovateli, tedy [právnická osoba], s.r.o. částkou ve výši 14 700 Kč. K daňovému dokladu nebyl přiložen rozpis prací ani materiálu, vše bylo vyúčtováno pouze jednou částkou, nebyl přiložen žádný protokol o provedení a předání díla a dílo tak nebylo předáno. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba], s.r.o. se žalovanou spolupracovala dlouhodobě, neměla důvod pochybovat o kvalitě a odbornosti provedených prací a daňový doklad dne 31. 10. 2014 uhradila. Dílo vykazovalo vady, neboť neodpovídalo smlouvě o dílo. Ing. [příjmení] tedy dne 30. 1. 2015 při osobním jednání v [obec] s jednatelem žalované, panem [jméno] [příjmení], u žalované jménem žalobců vyžádal dokončení opravy. Potvrdil mu skutečnost, že jeden ze dvou kompresorů tepelného čerpadla, které bylo v říjnu 2014 zaměstnanci jeho společnosti opravováno, nefunguje. Konzultovali spolu průběh opravy i následného plnění a znovuzprovoznění tepelného čerpadla a došli k závěru, že k poškození kompresoru došlo tím, že do něj bylo nesprávně doplněno chladivo. Do tohoto typu kompresoru je nutno plnit chladivo do kapalinové větve, nejlépe pomocí speciálního plnícího zařízení. Zaměstnanci žalované nedodrželi tento postup, když chladivo plnili ručně, a to jak do výtlačného potrubí, tak i do sání. Při správném postupu plnění tento proces trvá v tomto množství až 10 hodin. Zaměstnanci žalované rozebrání, opravu, plnění a opětovné smontování tepelného čerpadla zvládli během tří hodin. Navíc před ukončením opravy a ukončení doplnění chladiva dali Ing. [příjmení] pokyn ke spuštění tepelného čerpadla, čímž opět porušili postup daný výrobcem, a to, že po doplnění chladiva by čerpadlo mělo být uvedeno do provozu po dvanácti hodinách. Navíc nebyly provedeny žádné zkoušky, měření chladivového okruhu – žalovaná jejich provedení nikterak nedoložila a zřejmě neprovedla. Zapnutím tepelného čerpadla bez kontroly ochran, měření chladivového okruhu a zejména pak bezprostředně po doplnění či snad přímo v průběhu plnění chladivem došlo ke kapalinovému rázu, čímž byl kompresor zničen. Dne 12. 2. 2015 se na základě reklamace vad dostavili k odstranění zjištěného zničení kompresoru zaměstnanci žalované, když několik dnů před tím se dohodl Ing. [příjmení] s panem [příjmení], že bude vyměněn nefunkční kompresor za kompresor nový. I když bylo jednateli žalované známo, že již v říjnu 2014 nepostupovali při provádění opravy jeho zaměstnanci správně, opět se na místo opravy nedostavil. Jelikož 12. 2. 2015 neměli zaměstnanci žalované dostatek času ani vhodné nářadí pro provedení opravy, pokračovali v práci i dne 13. 2. 2015. Nejdříve demontovali vadný kompresor a postupně konstatovali, že příčinou poškození kompresoru je vadná funkce čtyřcestného ventilu. O tom podali zprávu do [právnická osoba], s.r.o. Protože si s opravou nevěděli rady, v zájmu posouzení funkce čtyřcestného ventilu provedli jeho demontáž s tím, že ventil přivezou do [obec] a předají ho [právnická osoba], s.r.o. k přezkoušení, což neučinili. Čtyřcestný ventil byl předložen zaměstnanci žalované až při místním šetření 16. 11. 2016, za účasti soudního znalce. Po demontáži čtyřcestného ventilu a odříznutí připojovacích trubek kompresoru nebyl chladící okruh dostatečně utěsněn, aby do něj nemohla vlhkost, nečistoty a případně hmyz, což ve svém důsledku vedlo k totálnímu zničení i druhého kompresoru. Výsledkem této opravy bylo to, že byly rozebrány a poškozeny oba kompresory a tepelné čerpadlo tak bylo mimo provoz zcela. Tato skutečnost je zachycena v krátkém a ne zcela čitelném zápise z této opravy na listu [číslo] který je přílohou znaleckého posudku. Při jednání dne 17. 9. 2019 žalobci doplnili, že nebyly prováděny pravidelné kontroly zařízení, avšak od zjištění olejové skvrny v květnu 2014 nebylo zařízení do opravy provozováno. Žalobci dále namítli, že závěry znalce ohledně spoluzavinění žalobců nejsou ničím podložené a jedná se o pouhou úvahu. Zákon stanovující povinnost kontrol 1x za 12 měsíců byl účinný od 1. 1. 2013.

2. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaná odpovídá za vzniklou škodu jelikož: - po první opravě nebyl proveden záznam o výsledku testu a funkčnosti tepelného čerpadla; - plnění chladivem bylo prováděno jak do sání, tak i do výtlaku a tepelné čerpadlo bylo zapnuto již ½ hodiny po plnění, když minimálně to mělo být po 12 hodinách; - po odříznutí čtyřcestného ventilu nebyl jeho zaměstnanci zaizolován okruh a z důvodu dlouhé časové prodlevy od tohoto neodborného zásahu je tepelné čerpadlo neopravitelné; - při provádění díla nebyly zaměstnanci žalované zkontrolovány tlakové ochrany.

3. Žalovaná se ve věci v podání ze dne 26. 11. 2015 vyjádřila, že nárok neuznává, když k tvrzené škodě nedošlo jednáním žalované, nýbrž dřívějším únikem chladicí kapaliny před konanou opravou dne 11. 10. 2014. Únik chladicí kapaliny a skutečnost, že žalobci nechali tepelné čerpadlo v provozu bez dostatečného množství chladicí kapaliny, způsobil poškození předmětného tepelného čerpadla. Žalovaná dále namítla, že oprava byla provedena dne 11. 10. 2014 a závadu žalobci zjistili koncem ledna 2015. Příčinou, že čerpadlo přestalo v zimě topit, byl rozpad čtyřcestného ventilu a koroze nemající původ v opravě. Dále není zjevným, zda žalobci dodržovali servisní režim zařízení. Současně žalovaná namítla, že pokud by došlo po startu ke kapalinovému rázu, který by poškodil kompresor, došlo by k nepřeslechnutelnému hluku a vibracím. Žalovaná dále poukázala, že hotel se nachází v [anonymizováno], kde lze vytápění očekávat i v květnu a říjnu. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že mezi žalobci a žalovanou neexistoval smluvní vztah. Tento vztah měli žalobci se [právnická osoba], s.r.o., která je jako jediná ve sporu pasivně legitimována. Žalovaná nemohla servisním zásahem způsobit takové poškození, které by se projevilo destrukcí zařízení po půl roce provozu. K destrukci mohlo dojít pouze při přepínání ventilu za chodu kompresorů, protože úlomky čtyřcestného ventilu mohou chladícím okruhem procházet pouze v případě, že okruhem proudí chladivo. Protože úlomky byly v obou kompresorech, v době destrukce musely běžet oba. Tento názor žádný ze znalců nevyvrátil. Není patrno, jak došlo k poškození čtyřcestného ventilu, než došlo k jeho úplné destrukci. Porucha čtyřcestného ventilu nemá žádnou souvislost s předehřevem kompresoru. S předehřevem nebyli žalovaní od objednatele opravy [právnická osoba] seznámeni a navíc [právnická osoba] měla v režii spuštění čerpadla. Příčinou opotřebení zařízení bylo, že bylo provozováno s neúplnou náplní chladiva. Ještě při druhé opravě muselo být zařízení funkční, neboť 1 kg chladiva se doplňoval za chodu. Ve svém podání ze dne 11. 11. 2019 žalovaná namítla, že chladivo unikalo 17 měsíců, tepelné čerpadlo nezaznamená pozvolný únik chladiva. Sám Ing. [příjmení] popsal spuštění čerpadla tak, že přišel, nahodil jistič a spustil, nezmiňoval se o nahřívání po dobu 12ti hodin. Žalovaná nedostala od [právnická osoba] odpověď na otázku ohledně nutnosti nahřívat čerpadlo. Žalovaná nesouhlasí se znalcem v otázce, že je spoluzodpovědná za vznik škody z 30%. Důvodem destrukce byl čtyřcestný ventil, který utrpěl únavu materiálu v období, kdy zařízení běželo s podkritickým stavem chladiva. Ventil byl funkční při opravě v říjnu 2014, protože při každém spuštění čerpadlo po pár minutách přepne do reverzního chodu. Pokud by byl ventil vadný, projevila by se vada při odtávacím cyklu. Poškozené kompresory jsou vysoce odolné a snesou kapalinový ráz, pokud by k němu došlo v říjnu 2014, došlo by k destrukci ihned. Olejová skvrna se objevila na jaře roku 2013, žalobci nerespektovali pokyny výrobce. Žalovaná také uvedla, že žalobcům škoda dosud nevznikla, nedošlo k opravě zařízení, výši škody nelze stanovit podle cenové nabídky. Žalovaná namítla, že čerpadlo by bylo možno opravit dle sdělení ing. [příjmení] při místním šetření za cenu 200 000 Kč bez DPH.

4. Vedlejší účastník, jenž do řízení přistoupil na stranu žalované podáním ze dne 28. 4. 2016, se ve věci vyjádřil tak, že stejně jako žalovaná nárok žalobců neuznává.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 6. 2015 soud zjistil, že ke dni 26. 6. 2015 byli žalobci spoluvlastníky nemovitostí, zapsaných na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], obci [obec], a to tak, že žalobce a) byl spoluvlastníkem podílu o velikosti 1/5, žalobce b) a c) byl každý spoluvlastníkem podílu o velikosti 2/5, kdy ve stejném poměru požadují žalobci po žalované i náhradu škody.

6. Ze závěru znaleckého posudku včetně příloh pořadové č. 22/ 2015 vypracovaném Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D. soud zjistil, že znalec doporučil výměnu obou kompresorů z důvodu nevhodného zakonzervování okruhu a poškození vlhkostí. Nevhodné zakonzervování a zajištění těsnosti je patrné z fotodokumentace. Vlhkost v okruhu a další odstávka mohla způsobit částečné narušení izolace vinutí.

7. Z dodatku č. 1 znaleckého posudku 22/ 2015 soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že nevyměnění filtrdehydrátoru nemohlo mít za následek zničení kompresoru. Podle sdělení žalované bylo plnění chladiva doplněno jak do potrubí, tak do sání, nebyl tedy dodržen správný technologický postup. Plnění chladiva 20 kg pomocí čerpadla trvá cca. 6-8 hodin. Neexistuje záznam z testu tepelného čerpadla (nakonec sám svědek provádějící opravu uvedl, že záznam neprováděl, nebylo to zapotřebí), vada týkající se čtyřcestného ventilu by se projevila jinak, jako příčinu poškození ventilu lze považovat pouze nesprávné plnění chladiva. Pokud došlo k prasknutí zpětné klapky, mohl být kompresor v provozu, aniž by vykazoval vady, problém nastane až při chodu druhého kompresoru.

8. Z dodatku č. 2 znaleckého posudku 22/ 2015 vyplývá, že poškození kompresorů nezpůsobila odstávka a následné zprovoznění. Způsob odstávky a zpětné klapky nemá vliv na vypnutí tepelného čerpadla nestandartním způsobem. Poškozením filtrdehydrátoru reaguje tlakové a teplotní čidlo. V případě zaseknutí vstřikovacího ventilu dojde k vypnutí tepelného čerpadla. Provozovatel pozná poškození až v době dovytápění. Nalezené kovové úlomky v zařízení jsou součástí čtyřcestného ventilu, kovový materiál se dostal při poruše do sání kompresoru. Nejpravděpodobnější sled událostí je částečné poškození kompresorů vlivem nevhodného plnění chladivem. U poškození druhého kompresoru lze jen těžko stanovit, bylo-li první mechanické poškození, anebo k poškození došlo vlivem nevhodného plnění okruhu.

9. Výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. bylo zjištěno, že při servisní opravě zařízení bývá zvykem, že mechanik zapojí manometry na chladící okruh a odzkouší jej. [obec] je, když se výsledky zapíšou do zápisu o opravě. Je vhodné změřit i tepelný spád, každá firma to nedělá. Před započetím opravy zjistili, že tam není tlak chladiva, měření mělo být uděláno po opravě, není o tom záznam, každý zkušený mechanik to dělá. K dotazu, zda je možno bez záznamu říci, zda vada byla již před opravou, znalec uvedl, že je to velmi komplikované, zařízení mohlo topit díky porouchanému čtyřcestnému ventilu, ale výrazně méně. Znalec uvedl, že žalovaná zanechala po provedení druhé opravy po dlouhou dobu potrubí zadělané pouze igelitovým pytlíkem, i kdyby byla na zařízení výrobní vada, tak by takto těžko byla reklamovatelná u výrobce. Pokud by v zařízení chyběla zpětná klapka po první opravě a proběhl test, tak při vypnutí by došlo ke zpětnému chodu kompresoru se zřetelným hlukem. Znale uvedl, že dehydrátor poškozen být nemusel. Vadný čtyřcestný ventil může způsobit poškození kompresorů, pokud byl ventil vadný před první opravou, mělo se na to přijít a zahájit reklamační řízení. Znalec uvedl, že okruh má dva výměníky, čtyřcestný ventil, kompresor a k přelití kapaliny do sání by muselo dojít konstrukční vadou. S ohledem na demontáž prvního kompresu a absenci dat z měření, tak se podle poškození jeví, že byl přidřený a došlo k odštípnutí, což charakterizuje kapalinu. Kdyby tam byl problém před opravou, tak by to odešlo výrazně dříve, je to otázkou týdnů. Výrobci doporučují plnit chladivo do výtlaku. Mechanici to dělají jinak, aby si urychlili práci, ale hrozí riziko, které se zde stalo, kdyby zařízení pustili o hodinu později, problém by vzniknout nemusel. Když se doplní chladivo, pustí se topné pásky a podle výrobce se má 12 hodin čekat. To je velmi opatrné, ale 2 hodiny mezi spuštěním topných pásků a spuštěním zařízení bylo málo. Tlaková ochrana slouží k ochraně čerpadla při provozu, ne při plnění kapalinou. Zda byla talková ochrana funkční před první opravou již zjistit nelze.

10. Z podací stvrzenky ze dne 25. 6. 2015 a výzvy ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že žalobci před podáním žaloby vyzvali žalovanou k plnění. Z dopisu ze dne 9. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu ohledně žalovaného nároku s tím, že jej neuznává.

11. Z e-mailové korespondence mezi dny 3. 2. 2015 a 7. 4. 2015 soud zjistil, že mezi panem [jméno] [příjmení] (jednatelem žalované) a panem [příjmení] [jméno] [příjmení] (jednatel společnosti [právnická osoba]) došlo k diskuzi týkající se zavinění poškození tepelného čerpadla.

12. Z cenové nabídky ze dne 9. 6. 2015 je patrna nabídka opravy tepelného čerpadla za cenu 361 332 Kč.

13. Z faktury č. 2014 soud zjistil, že žalovaná si za opravu provedenou dne 11. 10. 2014 žalobcům vyúčtovala částku 14 700 Kč, jež byla naúčtována odběrateli [právnická osoba]

14. Z denního záznamu stavby list [číslo] protokolu o opravě čerpadla, soud zjistil, že dne 12. 2. 2015 přijeli do hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] k požadované opravě tepelného čerpadla zaměstnanci žalované, kdy oprava nebyla provedena. Výstupem této návštěvy bylo demontování čtyřcestného ventilu pro další rozbor. Tepelné čerpadlo není provozuschopné, otevřené části potrubí byli zatěsněny proti vniknutí nečistot.

15. Z faktury [číslo] ze dne 27. 10. 2011 se zjišťuje, že tepelné čerpadlo LA 60 TU bylo dodáno odběrateli [právnická osoba] od [právnická osoba] za cenu 973 747,50 Kč. Z protokolu o předání a převzetí věci ze dne 27. 10. 2011 vyplývá, že žalobce b) byl leasingovým nájemcem a předmětem nájmu bylo čerpadlo. Z plné moci ze dne 19. 12. 2011 vyplývá, že leasingová smlouva byla ukončena.

16. Z listiny výdej z účtu ze dne 31. 10. 2014 vyplývá, že žalované bylo uhrazeno 14 700 Kč od [právnická osoba], s.r.o., nakonec to nebylo žalovanou sporováno. nebyl rozpor ani v tom, že mezi [právnická osoba], s.r.o. a žalobci nebyla tato částka dosud vypořádána, uvedené nakonec doložila i svědecká výpověď svědka [příjmení]. K předložené faktuře č. 2015 ze dne 19. 2. 2015 znějící na částku 33 759 Kč (opět vyfakturováno na [právnická osoba], s.r.o. jako odběratele) žalobci uvedli, že se jedná o vyúčtování za druhou opravu zařízení, kterou neuhradili, protože čerpadlo bylo nefunkční, kdy neuhrazení faktury potvrdil i svědek [příjmení].

17. Z emailu ze dne 30. 4. 2015 vyplývá, že obchodní zástupce společnosti G Dimplex Deutschland GmbH namísto opravy zařízení za 12 000 Euro nabízí nové tepelné čerpadlo za 13 840 Euro. K důkazu zjištěn kurz Eura k 30. 4. 2015 dle ČNB 27, 430 Kč za 1 EUR.

18. Ze svědecké výpovědi pana [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že on u žalované objednal opravu tepelného čerpadla Dimplex LA 60TU nacházejícího se v hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] – [část obce] s ohledem na drobnou závadu u chlazení. Objednaná oprava proběhla dne 11. 10. 2014, kdy tuto opravu vykonali dva pracovníci žalované. Svědek přišel k opravě až když byli pracovníci téměř hotovi, zbýval 1 kg paliva na doplnění v transportní nádrži. Svědek na jejich pokyn zapnul čerpadlo. Problém byl trochu v tom, že voda v systému byla teplejší, protože do vody topily solární panely, takže trvalo 20 až 30 minut než se tepelné čerpadlo chytlo. Tím byla oprava skončena. V prosinci mu volal žalobce b), že potřebuje začít topit a že zapnul čerpadlo a připadá mu, že má poloviční výkon. Do té doby topili jiným čerpadlem, které bylo slabé na nízké venkovní teploty. Pracovníci svědka zjistili, že jeden kompresor v čerpadle je po mechanické stránce vadný. Svědek se snažil zjistit příčinu a dotazem na odborníky z oboru servisních chladících zařízení mu bylo sděleno, že pokud se plní takový kompresor rychle a plní se do sání a do výtlaku, že se při spuštění může kompresor tlakovým rázem poškodit a není to nic mimořádného u takto výkonného kompresoru. Dotazoval se u výrobce v Německu a byl upozorněn na to, že jsou pravidla, jak chladivo měnit a při jejich nedodržení hrozí riziko poškození. Pan [anonymizováno] (jednatel žalované) byl překvapený, že nějaké takové omezení existuje a přislíbil, že obrátí na pojišťovnu a čerpadlo opraví. Svědek byl přítomen, když pracovník pojišťovny vše nafotil na místě s tím, že je vše jasné. Pan [anonymizováno] měl koupit nový kompresor a vyměnit jej. Přijeli jeho pracovníci, kteří si s výměnou nevěděli rady a tvrdili, že je to celé divné a že k poškození kompresoru nedošlo při plnění. Odvezli čtyřcestný ventil a úlomky kovu z čerpadla, který měli zavést do firmy svědka a předat je panu [příjmení], což jim údajně pan [příjmení] zakázal. Pan [anonymizováno] chtěl zaplatit za tuto opravu, která nebyla ale realizována, zaplaceno nebylo, tak si úlomky a ventil nechal. Zařízení zůstalo v podstatě pořezané a poničené. Setkali jsme se až při místním šetření v roce 2016. Nahlášení pojistné události zrušil, s tím že za poškození nenese vinu, ale nikdy se od něj nedozvěděl, co bylo podle něj příčinou poškození. Svědek, který jednal za [právnická osoba] se na pokyn pana [celé jméno žalobce] (žalobce b) domlouval na opravě s panem [příjmení], který jednal za žalovanou. Běžně žalovaná dělá pro firmu svědka opravy. Vzhledem k tomu, že to nebyla záruční oprava, měla žalovaná vystavit fakturu přímo na žalobce b), přesto fakturu vystavenou na [právnická osoba] zaplatili, s tím, že se s žalobci příležitostně vyrovnají, dosud jim nic nefakturovali. Svědka překvapilo, že plnění chladivem trvalo jen dvě hodiny, když podle jeho zjištění, se hovořilo až o 10ti hodinových časových úsecích. Svědek instaluje čerpadla, není servisním technikem. Až poté co následně zjišťoval informace, se dozvěděl, že neměl jít spouštět čerpadlo, když pracovníci plnili zařízení chladivem. Podle tabulek má čerpadlo 20 kg chladiva, vzhledem k tomu, že přišel k opravě ve fázi, kdy mu bylo sděleno, že se má doplnit 1 kg, usuzuje, že přišel před koncem plnění. Opravě v únoru 2015 přítomen nebyl. Svědek uvádí, že jeho společnost čerpadlo neinstalovala, jen jej v závěru roku 2013 zprovoznila, proto byla dvouletá záruka namísto pětileté, jež by byla v případě, že by zařízení instalovala společnost svědka. Při pohledu na zařízení zepředu měl kompresor vpravo před opravou poloviční výkon. Svědek souběžně o tom, že kompresor po prvé opravě stojí informoval pana [příjmení] a zjišťoval si informace sám. Objednal znalecký posudek u Ing. [příjmení], hradili jej žalobci. To, že je příčinou poruchy kompresoru kapalinový ráz zjistil znalec. Svědek uvedl, že provádí školení, je elektroinženýrem v oboru tepelných čerpadel, ale servisní činnost je odlišná od provozu tepelného čerpadla, který zajišťuje. Z průběhu první opravy je zpráva, ze které vyplývá, že servisní technici nesprávně prováděli plnění tepelného čerpadla jak do sání, tak do výtlaku. Svědek získal zprávu od pana [příjmení] v souvislosti s fakturou.

19. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, v únoru 2015 se na něj obrátili pracovníci žalované jako na zástupce dodavatele zařízení s tím, že nalezli drobné úlomky plechu v zařízení a označili je jako příčinu pokažení kompresoru, což svědek neviděl jako možný důvod závady kompresoru. Po dohodě měli dodat čtyřcestný ventil v den druhé opravy, ale nedovezli jej a nebrali telefon. Na místě byl až se znalcem, byla nalezena trubka zařízení, která nebyla uzavřena proti vlhkosti. Vzhledem k tomuto zjištění již nedávalo smysl zařízení opravovat. Ventil dovezla žalovaná až na ohledání tepelného čerpadla. Svědek uvedl, že opravu čerpadla v roce 2014 objednal u žalované telefonicky s poukazem na únik chladicí kapaliny. Faktura za opravu byla vystavena po dohodě na [právnická osoba], s. r. o., kdy svědek je aktuálně jednatelem této společnosti. Protokol o prvé opravě předán dle tvrzení svědka nebyl. Svědek je prodejcem zařízení, instrukce k doplňování chladicí kapaliny nejsou v návodu nebo obdobné listině, na to jsou odborníci, existuje studijní obor servis chladících zařízení.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] provádějícího opravu za žalovanou vyplynulo, že v roce 2014 koncem března opravoval s panem [příjmení] tepelné čerpadlo. Zjistili, že tam není chladivo, provedli tlakovou zkoušku technickým dusíkem. Zjistili, že únik na potrubí je pravděpodobně z výroby a zavařili to. Nejprve provedli vakuování, pak začali plnit, doplnili 19 kg chladiva, víc nejde, aniž by se to nedoplnilo za chodu. Pan [anonymizováno] přijel a hodinu mu trvalo, než čerpadlo spustil, volal s panem [příjmení], svědek neví proč. U všech zařízení je standartní postup plnění do sání a výtlaku. Není nutné čekat, tady byla prodleva mezi příjezdem pana [příjmení] a spuštěním zařízení. Mezi odbornost svědka, zaměstnance žalované, nepatří servis tepelných čerpadel, ale pět do roka jich takto opraví a nikdy s tím problém nebyl. Svědek po ukončení pohmatem zkontroloval, že sací trubka je studená a výtlak teplý, kontrolní měření provedl kolega. K žalované jako zaměstnanec nastoupil v dubnu 2014, do října 2014 se účastnil asi dvou takových oprav tepelného čerpadla. Před nástupem do tohoto zaměstnání měl zkušenosti s opravami čerpadel, nedokáže říci s kolika. K opravě dojeli mezi 9:00 až 9:

30. Při druhé opravě měli měnit kompresor, ale zarazily je úlomky v okruhu, konzultovali to telefonicky s panem [příjmení] a Zítkem. Pan [anonymizováno] řekl, ať vypálíme i druhý kompresor, po konzultaci s panem [příjmení] vyřezali čtyřcestný ventil, měl jej poslat na analýzu. Poté zaizolovali zařízení. Kolega je vysadil ve [obec] a jel s ventilem do [obec] za šéfem. O prvé opravě není záznam, o druhé byl zápis. První oprava trvala zhruba 4 hodiny. Provozní zkouška se dělala jedna, asi do jedné hodiny. Chladivo o množství 19 kg se plní 20 minut. Plničkou takové zařízení nikdy neplnil, většina chlaďařů má plnící válec. Výrobci chtějí, aby se to plnilo do sběrače chladiva, ale ten tady není. V návodu od výrobce není uveden postup, stejně jsou ty návody v angličtině a nečtou je. Svědek o 12hodinové prodlevě při plnění neví.

21. Svědek [jméno] [příjmení], jež prováděl opravu společně se svědkem [příjmení] vypověděl, že s opravami tepelných čerpadel má zkušenosti. Při opravě zkouškou zjistili únik a zavařili poškozené místo, provedli vakuování. Plnili chladicí kapalinu přímo z bomby do sání a výtlaku. Protože se tam vešlo jen 18 kg, volali panu [příjmení], který je zástupcem výrobce, ať to zařízení uvede do provozu. Po zhruba hodině a telefonické konzultaci s panem [příjmení] čerpadlo zapnul. Při studiu svědka na praxi učil člověk, který to dělal celý život. Nikdy žádnou odstávku kvůli nahřátí před spuštěním nedělali, vyjma případu, kdy teplota dosahovala mínusových hodnot. Má zkušenosti se značkou Buderus, k této mu bylo řečeno, že odstávka není třeba, a předmětné tepelné čerpadlo má podobnou koncepci. Čerpadlo po skončení opravy fungovalo. 18 kg kapaliny plnili 25 minut, kilo dopouštěli po menších dávkách, přijeli na opravu v 8:00 a odjížděli po 14:

0. Udělali provozní zkoušku, trvá to hodinu. Svědek byl a je živnostníkem, o testech nedělal záznam, nebyl důvod. Při druhé opravě našli úlomky čtyřcestného ventilu v sání kompresoru, úlomky se našly v obou kompresorech, které musely v ten moment běžet, proto nemohlo dojít k poškození jen jednoho kompresoru při plnění, současně se zjistilo, že je vadný i druhý kompresor a čtyřcestný ventil. Nikdo nevysvětlil, jak se ty úlomky tam dostaly. Vychází z informací při místním šetření. Při druhé opravě kontrolu nedělali, protože čerpadlo bylo kouslé. Po telefonických konzultacích, které vedl svědek [příjmení], zavezl ventil do [obec]. Svědek nebyl schopen sdělit, jaké hodnoty byly naměřeny při provozní zkoušce.

22. Z výslechu [celé jméno znalce] ve spojení s jím vypracovaným znaleckým posudkem č. ZN/01/19 z března 2019 vyplynulo, že měla být zjišťována těsnost zařízení 1x za 12 měsíců, se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] souhlasí. U větších tepelných čerpadel se plní do obou okruhů, kdyby čerpadlo nebylo plněno i do sání, mohl by vzniknout problém. Po doplnění chladiva musí být provedena do měsíce inspekce certifikovanou osobou. Je nutné nahřát chladivo a 12 hodin před zahájením provozu nahřívat olej. Nelze jednoznačně určit příčinu, jelikož nebyly prováděny pravidelně kontroly těsnosti. Čerpadlo bylo provozováno při nedostatku chladiva před říjnem 2014 vzhledem ke zjištěným olejovým skvrnám, problémy se řetězily a propukly naplno až po servisním zásahu v roce 2014. Kdyby se prováděly pravidelné kontroly, dala se příčina zjistit. Olej jde s chladivem a únik chladiva znamená horší promazávání. Chladivo se plní do sací i výtlačné strany u těchto velkých strojů běžně. Při spuštění kompresoru vznikají rázy, a tím se počítá, pokud kompresor není narušený. Příčinou mohl být vadný čtyřcestný ventil, mohlo tam něco prasknout, mohl tam být vyšší tlak, než měl. Nebyla pravidelně zjišťována těsnost a před výměnou chladicí kapaliny nebyl 12 hodin nahříván olej. Příčinu destrukce nelze jednoznačně určit, avšak znalec ohledně podílu na příčině vzniku škod stanovil, že ze 70 % se jednalo o provozování tepelného čerpadla a ze 30 % šlo o postup při plnění chladicí kapaliny. Kdyby čerpadlo bylo v pořádku, kapalný ráz by se projevil okamžitě. Dle názoru znalce nejdříve havaroval čtyřcestný ventil, mohlo dojít ke styku ventilu s chladným chladivem. Není schopen říci, jestli úlomky poškodily kompresor. Pokud by byl čtyřcestný ventil vadný, technici by to zjistili. Pro závěr znaleckého posudku je významné, zda bylo čerpadlo provozováno v období od května do října 2014. Kdyby schválená servisní organizace přišla na prasklé potrubí, měla by kontaktovat výrobce a zjistit příčinu, aby se to neopakovalo. Žalovaná nemusela zjistit, že čtyřcestný ventil nepracuje již při opravě. Při druhé opravě se měly prověřit hodnoty kyselosti, z obsahu spisu není zřejmé, jestli se tak stalo. Množství oleje se kontroluje na ukazateli na čerpadle.

23. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že obnovení funkce tepelného čerpadla je možné. Žalovaná však odmítla, že je odpovědná za vzniklou škodu. Mezi účastníky byl spor i o částce nutné k obnovení funkce čerpadla. Žalobci vycházeli z cenové nabídky ze dne 9. 6. 2015, žalovaná tuto rozporovala a z uvedeného důvodu byl zpracován znalecký posudek [číslo] jež dokládá, že při stanovení ceny na obnovu funkčnosti tepelného čerpadla v roce 2015 lze vycházet z cenové nabídky [anonymizováno] – [právnická osoba], která je součástí spisu a dále z cen roku 2015 firmy [právnická osoba] a tuto cenu na obnovu funkčnosti tepelného čerpadle znalec ohodnotil částkou ve výši 364 694 Kč.

24. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu: Žalobci a) b) a c) si se [právnická osoba], s.r.o. objednali zajištění opravy tepelného čerpadla Dimplex LA 60TU nacházejícího se v hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] – [část obce] [právnická osoba] se dohodla s žalovanou, aby objednanou opravu vykonala ona, přičemž dokazování vyvrátilo, že by tato oprava byla prováděna žalovanou na základě smluvního vztahu se žalobci a), b) a c). Žalovaná dne 11. 10. 2014 provedla opravu tepelného čerpadla, kdy nebyl dodržen výrobcem stanovený technologický postupu (nedošlo k nahřátí topných pásků 12 hodin před spuštěním. Následně došlo k poškození tepelného čerpadla. Poškození tepelného čerpadla bylo způsobeno z 30 % vadně provedenou opravou dne 11. 10. 2014 a ze 70 % tím, že žalobci neprováděli pravidelné zákonem stanovené prohlídky zařízení a z uvedeného důvodu nelze stanovit, od kdy začalo docházet k úniku chladicí kapaliny, což také mělo vliv na vzniklé poškození a to právě uvedeným poměrem. Obvyklá cena obnovy funkčnosti tepelného čerpadla do původního stavu před poškozením byla znalcem stanovena na částku 364 694 Kč. Žalobci a) b) a c) vyzývali žalovanou k uhrazení náhrady škody, kdy žalované poskytly lhůtu k plnění do dne 12. 7. 2015.

25. Soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně. Žalovaná způsobila žalobcům a) b) a c) škodu, tím, že při opravě tepelného čerpadla Dimplex LA 60TU nacházejícího se v hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] – [část obce], nedodržela montážní pokyny výrobce tepelného čerpadla. Žalovaná byla dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) povinna počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví žalobců a) b) a c), ale při opravě dne 11. 10. 2014 prováděné na tepelném čerpadle žalobců a) b) a c) Dimplex LA 60TU nacházejícím se v hotelu [obec] [anonymizováno] v [obec] – [část obce] si tak nepočínala, kdy i přes to, že žalobcům a) b) a c) dala najevo zvláštní znalost a dovednost pro učinění opravy tepelného čerpadla ve smyslu § 2912 odst. 2 o.z. tak jednala nedbale, když nedodržela montážní pokyny pro plnění chladiva výrobce tepelného čerpadla, konkrétně nahřátím topných pásků 12 hodin před plněním. Tímto jednáním žalované v rozporu se zákonnou prevenční povinností dle § 2900 o.z., kdy každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo mimo jiné k újmě na vlastnictví jiného, vznikla žalobcům následným poškozením tepelného čerpadla škoda. Pokud bylo žalovanou namítáno, že není dána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody, zde soud vycházel ze závěrů znalců, kteří uvedli, že ke škodě došlo spolupůsobením dvou faktorů, jednak nedodržením žalovaným výrobcem daného postupu při plnění a současně nedodržením zákonem č. 72/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech danou povinnost pravidelně (nejméně jednou ročně) dané povinnosti žalobcům jako provozovatelům kontrolovat případný únik chladiva. Byť se jedná o povinnost primárně stanovenou pro ochranu ozonové vrstvy, je tato sekundárně schopna doložit, v jakém časovém horizontu k úniku chladiva došlo a od kdy tak bylo případně provozováno zařízení s nižším množstvím chladiva, což má za následek nedostatečné promazávání. Dle znalce se uvedené porušení povinnosti žalobců spolupodílelo na vzniku škody ze 70 %, porušení povinnosti žalované pak ze 30 %, proto soud aplikoval i ust. § 2918 o.z. o spoluzavinění poškozeného, dle něhož vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

26. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobcům a) b) a c) podle § 2910 o.z. náhradu škody, dle něhož škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil, když vlastní nedbalostí (§ [číslo] odst. 2 o z.) porušila prevenční povinnost stanovenou zákonem (§ 2900 o.z.) a žalobcům a) b) a c) tak vznikla škoda, přičemž mezi porušením zákonné povinnosti ze strany žalované a vznikem škody je dána příčinná souvislost (viz výše).

27. Při určování výše nároku žalobců a) b) a c) na náhradu škody soud postupoval podle § 2969 o.z., dle něhož se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit, a to v kombinaci s § 2951 odst. 1 o.z., dle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu a není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle daných ustanovení se výše nároku žalobců a) b) a c) určuje jako obvyklá cena obnovení funkčnosti tepelného čerpadla (navrácení do předešlého stavu před poškozením). Žalobci a) b) a c) požadovali náhradu škody ve výši 361 332 Kč. Výše požadovaného nároku je nižší než obvyklá cena obnovy funkčnosti tepelného čerpadla, jež činí částku 364 694 Kč, a proto soud vycházel při určování výše náhrady škody z požadované částky 361 332 Kč. Soud však žalobcům nepřiznal náhradu škody v plné výši, když lze dle soudu přičítat zavinění poškození tepelného čerpadla žalované pouze co do 30 % z požadované částky. V tomto ohledu se soud plně ztotožnil s odborným stanoviskem znalce [celé jméno znalce], a jím stanoveného rozložení poměru zavinění poškození tepelného čerpadla mezi žalobce a žalovanou ve smyslu ust. § 2918 o.z. o spoluzavinění poškozeného. Pokud žalobci namítali, že závěr o spoluzavinění žalobců není ničím podložen a je pouze úvahou znalce, zde soud uvádí, že se skutečně jednalo o úvahu znalce, ovšem právě znalec posuzuje věc po odborné stránce a jeho úvaha o poměru zavinění soudu nepřipadala nepřiměřená, kdy znalec upřednostnil v poměru povinnost žalobců na pravidelné kontrole zařízení (byť žalobci namítali, že tato byla uzákoněna až od roku 2013) s odůvodněním, že při této činnosti by došlo ke včasnému odhalení úniku. Z 30 % pak posoudil vznik škody postupem žalované v rozporu s pokyny výrobce. Pokud žalovaný namítal, že to spuštění zařízení provedl pan [příjmení] za [právnická osoba], tak zde soud uvádí, že sami pracovníci žalované od něj spuštění požadovali z důvodu nutnosti doplnit 1 kg chladiva za chodu zařízení. Svědek [příjmení] opravu neprováděl, není osobou provádějící takové opravy a nelze se tak ze strany žalované dovolávat jeho odpovědnosti. Soud poukazuje na ust. § 2914 o. z., dle něhož kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Proto námitka, že za spuštění zařízení bez nahřátí topných pásků není odpovědná žalovaná, ale buď pan [příjmení] či [právnická osoba], s.r.o., je nedůvodná, když uvedený závěr nemá oporu v zákoně. Opravu prováděla žalovaná (o tom nakonec nebylo sporu) a pokud namítají, že pan [příjmení] je také odborníkem v oboru, tento není servisním technikem, navíc nebyl přítomen po celou dobu opravy a tedy a nemohl vědět, zda předehřátí topných pásků pracovníci žalované dříve neprovedli. Byla to žalovaná, která prováděla opravu a jako odborník měla postupovat dle podmínek nastavených výrobcem zařízení. Pokud neměla relevantní informace k dispozici, či jak uvedl svědek [příjmení], vycházel ze svých zkušeností z praxe, že takto může být postupováno a také z toho, co se naučil za studia, zde je na místě uvést, že pokud pracuji s moderními technologiemi (jakými tepelná čerpadla nepochybně jsou), je zapotřebí svou odbornost neustále prohlubovat a zjišťovat aktuální postupy, konkretizované pro jednotlivá zařízení, kdy je zjevné, že tyto se různí. Pokud dva znalci ohodnotili postup žalované při plnění jako vadný nejméně pro nedodržení doby ohřevu topných pásků před spuštěním po doplnění chladicí kapaliny (kdy znalci rozdílně hodnotili možnost způsobu plnění kapaliny – tj. možnost plnit jak do sání, tak do výtlaku a pro uvedený rozdílný názor soud z této okolnosti jako možné pro vznik škody nevycházel) a tuto okolnost ohodnotili jako jednu z příčin poškození zařízení (a tato příčina nebyla ohodnocena jako zanedbatelná – když poměr byl stanoven 30 %), kdy právě uvedený poměr příčin vzniku škody byl zohledněn v rámci poměru výše škody. Pokud žalovaná namítla, že znalci nevyvrátili to, že úlomky byly nalezeny i ve druhém kompresoru a tedy jimi popisovaná příčina je tímto vyvrácena, zde soud uvádí, že s ohledem na odbornost dané věci vycházel z příčin stanovených dvěma nezávislými znalci. Je nakonec logické, že žalovaná hledá důvod, pro nějž neponese za škodu odpovědnost, ale jak soud uvedl, pokud žalovaná v rámci postupu nevycházela z doporučení výrobce již je dle ust. § 2912 odst. 2 o.z. presumováno její nedbalé jednání, za které nese jako odborná firma odpovědnost, samozřejmě za splnění i dalších podmínek vzniku odpovědnosti (kdy jak podrobněji uvedeno výše byla dána i příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalované byť spoluzaviněná žalobci).

28. Žalobci mají právo kromě uhrazení náhrady škody rovněž na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z., kdy žalobci vyzývali žalovanou k úhradě náhrady škody výzvou ze dne 25. 6. 2015 a poskytly žalované lhůtu k plnění do dne 12. 7. 2015 a uplynutím tohoto dne se žalovaná dostala s plněním do prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Soud z výše uvedených důvodů přiznal žalobci a) ve výroku I. rozsudku nárok na uhrazení částky ve výši ve výši 21 679,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, jež představuje 30 % z 1/5 žalované částky, dále soud přiznal žalobci b) ve výroku II. rozsudku nárok na uhrazení částky ve výši ve výši 43 359,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, jež představuje 30 % z 2/5 žalované částky a v neposlední řadě přiznal soud žalobci c) ve výroku III. rozsudku nárok na uhrazení částky ve výši ve výši 43 359,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 7. 2015 do zaplacení, jež opět představuje 30 % z 2/5 žalované částky. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. Soud žalobu ve zbytku (viz výroky IV. – VI.) zamítl, kdy částky, do nichž soud žalobu zamítl, představují 70 % z žalované částky rozložené podle poměru, v jakém jednotliví žalobci žalovaný nárok požadovali.

31. Žalovanou namítaný nedostatek pasivní legitimace na straně žalované nebyl shledán. Soud posoudil, že sice vše dojednával pan [příjmení] a došlo i k vyúčtování ceny za opravu žalovanou [právnická osoba], s.r.o. (a jejímu následnému proplacení žalované od této společnosti), avšak jak patrno shora, soud nevycházel ze smluvního vztahu účastníků, ale ze skutečnosti, že žalovaný prováděl opravu tepelného čerpadla ve vlastnictví žalobců, a to ačkoli opravu se žalovaným domlouval pan [příjmení] za [právnická osoba] (jak z jeho výpovědi vyplynulo) a pro předchozí spolupráci žalované a [právnická osoba], s.r.o. došlo i k proplacení s tím, že se [právnická osoba], s.r.o. se žalobci následně vyrovná, k čemuž však dosud nedošlo. Z výpovědi svědka [příjmení] nevyplynulo, že by vystupoval jako zprostředkovatel (jak namítali žalobci), bylo zjevné, že došlo k dohodě ohledně provedení opravy se žalovanou, projednali technické záležitosti (co je na zařízení zapotřebí opravit), avšak nebylo výslovně uvedeno, že by měla žalovaná provádět opravu pro žalobce a těmto ji vyúčtovat. Nakonec sám svědek [příjmení] uvedl, že se žalovanou již dříve spolupracovali, jednalo se o subdodávky, v projednávané věci výslovně nezaznělo, že se jedná o jinou situaci, tedy že by mělo dojít k uzavření smlouvy o dílo se žalobci. Nakonec dohodu těchto dvou firem o provedení pozáruční opravy dokládá i následný postup, tedy že žalovaná vystavila fakturu za provedení opravy [právnická osoba], s.r.o. (nikoli žalobcům) a tato ji i proplatila. Pokud tedy žalobci namítali sjednání smlouvy o dílo mezi žalobci a žalovanou, tuto skutečnost vyloučil sám svědek [příjmení] [příjmení], když uvedl, že se domlouval s žalovanou na uvedené opravě, sám uvedené označil za subdodávku pro jeho firmu. Skutečnost, že se nejednalo ani o žalobci namítanou zprostředkovatelskou smlouvu (kde měla být zprostředkovatelem firma [právnická osoba]) toto opět vyvrátila svědecká výpověď jimi označeného svědka [příjmení] [příjmení], který uvedl, že měli dohodu se žalovanou ohledně provedení opravy, takovouto spolupráci již v minulosti se žalovanou měli a nebylo ničeho dohodnuto o jakékoliv provizi pro [právnická osoba], s.r.o. jako případného zprostředkovatele, nakonec [právnická osoba] ani takto nevystupoval, jak patrno z výše uvedených skutečností a nedošlo tak k naplnění podmínek předpokládaných v ust. § 2445 a nsl. o. z. Jelikož nebyl prokázán namítaný smluvní vztah mezi žalobci a žalovanou, soud věc (jak výše uvedeno) posoudil jako nárok na náhradu újmy (škody). Pro uplatnění nároku na náhradu újmy (škody) v daném případě není rozhodující, zda mezi poškozenými a škůdcem byl závazkový právní vztah, podstatné je, že nedbalostním jednáním žalované došlo ke vzniku škody na majetku ve vlastnictví žalobců, kdy žalobci poměr vlastnictví tepelného čerpadla odvíjeli od podílů vlastnictví na nemovité věci, kdy s ohledem na charakter zařízení (tepelné čerpadlo slouží k vytápění nemovitosti stejně jako např. klasické topení) soud tuto okolnost podílového spoluvlastnictví věci dle podílu na nemovitosti posoudil jako přiléhavé.

32. Pokud žalovaný namítal, že žalobcům dosud nevznikla škoda, neboť čerpadlo dosud nebylo opraveno, zde je nutno uvést, že škoda žalobcům vznikla již tím, že došlo k poškození zařízení a nikoli až provedením opravy, kdy vynaložení finančních prostředků dříve, než je nárok uplatněn u soudu, není vyžadováno. Nakonec i ust. § 2969 odst. 1 o.z. říká, že se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit a nikoli z toho co již vynaložil.

33. Výroky VII. až IX. rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a žalovanou na základě § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobci a) b) a c) byly v řízení úspěšní stejným poměrem, tj. co do 30 % z žalovaných částek a žalovaná byla vůči každému z žalobců úspěšná co do 70 % z žalovaných částek. Po odečtení úspěchů žalobců a) b) a c) a žalované ve věci zbývá 40% úspěch žalované. Jelikož byly nároky žalobců projednány v společném řízení a úroveň úspěchu žalované vůči všem žalobcům stejná, tak soud rozhodl, že bude při výpočtu náhrady nákladů řízení žalované počítat s tarifní hodnotou 361 332 Kč pro výpočet nákladů právního zastoupení, jež představuje žalovanou částku v celku, kdy po vypočtení náhrady nákladů řízení ve vztahu ke všem žalobcům tuto podle poměrů v jakých žalobci žalovanou částku požadovali, rozdělí mezi žalobce.

34. Soud žalované přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení v částce 57 324 Kč (40% z celkové odměny 143 310 Kč). Tyto náklady se skládají z nákladů právního zastoupení za odměnu advokáta za 14,5 úkonů právní služby po 9 780 Kč za úkon (dle § 7 bod. 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění (dále jen „a. t.“)). Jednalo se o následující úkony: převzetí a příprava věci, písemná podání ze dnů 26. 11. 2015, 17. 4. 2016, 23. 8. 2017, 27. 8. 2019. Pokud se jedná o podání z 3. 10. 2018, zde soud dle ust. § 11 odst. 2 a 3 a. t. přiznal odměnu ve výši ½, když se jednalo o procesní návrh (nikoli návrh ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) – námitka podjatosti znalce). Dále soud přiznal odměny za jednání před soudem ve dnech 4. 10. 2016, 25. 1. 2018 (počítáno jako 2 úkony – čas trvání 2 hodiny a 45 minut), 22. 2. 2018 (počítáno jako 2 úkony – čas trvání 2 hodiny a 55 minut), 17. 9. 2019 (počítáno jako 2 úkony – čas trvání 2 hodiny a 25 minut), 14. 11. 2019 a 27. 4. 2021. Dále náklady spočívají v paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 1,3 a. t. a to za 15 úkonů právní služby po 300 Kč, zástupce neuvedl, že by byl plátcem DPH a z rejstříku plátců takováto okolnost není patrná.

35. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení vyúčtovanou právním zástupcem žalované za úkony právní služby jednání před soudem ve dnech 3. 11. 2017 a 22. 8. 2019, když tato jednání byla s dostatečným předstihem odročena a tím pádem se nekonala. Dále soud nepřiznal pro neúčelnost odměnu za podání z 26. 2. 2018, 11. 11. 2019 a 22. 2. 2021, když u prvého se jedná o reakci na podání žalobců z 12. 2. 2018 a mohl na něj reagovat u jednání dne 22. 2. 2018 a pokud bylo uváděno, že se jednalo o podání technického rázu a žalovaná tak nebyla schopna reagovat ani před jednáním na i u něj, zde nutno uvést, že veškeré okolnosti případu byly žalované známy a reagovat u jednání jí ničeho nebránilo, když důvod nepřipravenosti není důvodem pro přiznání odměny za později učiněný úkon. Shodný závěr pak platí k podání z 11. 11. 2019, když se jednalo o reakci na výpověď znalce a tuto reakci mohl opět učinit u jednání, kde byl znalec slyšen. Pokud tak jako v předchozím případě učiněno nebylo, nemůže to být důvodem k přiznání odměny za tento úkon. Pokud se jedná o závěrečný návrh z 22. 2. 2021, zde opět platí, že mohl být tento úkon učiněn u jednání soudu (kde nakonec závěrečný návrh byl přednesen) a pokud byl nad rámec předložen (byť s předstihem) v písemné podobě, není to důvodem pro přiznání odměny za tento úkon. Nakonec žalovaná tento úkon v rámci závěrečného vyúčtování nákladů ani nepožadovala. Pokud se jedná o odměnu za účast na jednání u mediátora dne 11. 7. 2016, zde soud uvádí, že je sice právem účastníka mít u setkání s mediátorem svého zástupce, avšak toto setkání je soudem nařízeno přímo účastníku, a proto se nejedná se o účelně vynaložený náklad.

36. Poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 57 324 Kč poté soud rozdělil mezi žalobce podle poměru, v jakém se podíleli na žalované částce a to tak, že žalobce a) se na žalované částce podílel v 1/5, žalobce b) v 2/5 a žalobce c) v 2/5. Soud tedy zavázal žalobce a) k úhradě náhrady nákladů řízení žalované ve výši 11 464,80 Kč ve výroku VII. rozsudku, žalobce b) k úhradě náhrady nákladů řízení žalované ve výši 22 929,60 Kč ve výroku VIII. rozsudku a žalobce c) k úhradě náhrady nákladů řízení žalované ve výši 22 929,60 Kč ve výroku IX. rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Výrokem X. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobci a), b) a c) a vedlejším účastníkem na základě § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy vedlejší účastník i přes svůj poměrně vyšší úspěch ve věci se vůči žalobcům a) b) a c) výslovně vzdal práva na náhradu nákladů řízení v podání ze dne 26. 4. 2021. Soud proto ve vztahu mezi žalobci a), b) a c) a vedlejším účastníkem na straně žalované žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

38. Výroky XI. až XIV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Tyto spočívají v částce 10 100 Kč za státem vyplacené znalečné přiznané [celé jméno znalce], usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2019, č. j. 30 C 281/2015-259, a dále v částce 3 187,36 Kč za státem vyplacené znalečné přiznané [celé jméno znalce], usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2019, č. j. 30 C 281/2015-297. V projednávané věci byla žalovaná úspěšná co do 70 % žalované částky a žalobci a) b) a c) byli úspěšní co do 30 % žalované částky. Soud tedy celkové náklady státu ve výši 13 287,36 Kč rozdělil nejdříve poměrem 70:30 a výslednou částku na straně žalobců rozdělil poměrem žalobců, v jakém se podíleli na žalované částce a to tak, že žalobce a) se na žalované částce podílel v 1/5, žalobce b) v 2/5 a žalobce c) v 2/5. Soud tedy rozhodl ve výroku XI. o povinnosti žalobce a) zaplatit státu částku ve výši 1 860,23 Kč, ve výroku XII. o povinnosti žalobce b) zaplatit státu částku ve výši 3 720,46 Kč, ve výroku XIII. o povinnosti žalobce c) zaplatit státu částku ve výši 3 720,46 Kč a ve výroku XIV. o povinnosti žalované a vedlejšího účastníka, jenž ve sporu pomáhal žalované a vystupoval na straně žalované, společně a nerozdílně zaplatit státu částku ve výši 3 986,21 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.